R. E. H. & Česká republika II. n Nesehnutí n /jaké bylo a jaké je, splňuje charakteristiku agresivního dogmatismu, splňuje charakteristiku radikálního zeleného hnutí/ n Způsob odpovědi n A. Přiblížení historie hnutí n B. Přiblížení pohledu vlastních členů hnutí n C. Analýza textů hnutí n D. Doplňková analýza Nesehnutí I. – trocha historie n Historie Nesehnutí n A) Počátek – 1997 n B) Období hledání struktury hnutí a strategie, období silné, leč nedogmatické radikality – 1998-1999. n C) Období aktivistické zralosti, kdy se sice objevují zaměstnanci na plný úvazek a roste i rozpočet hnutí, ale přesto výrazně neklesá počet přímých akcí – 2000-2002. n D) Období profesionalizace, ve kterém se hnutí konformizuje, klesá radikalita i míra aktivizmu, klesá počet přímých akcí – 2003-2008. Nesehnutí II. – trocha historie n Počátek (rok 1994-1997) – osudy brněnské skupiny Hnutí Duha n Co předcházelo (vysoká míra pestrosti brněnské skupiny, akce (McDonalds, Shell), jiný pohled na řízení Hnutí Duha, jiná než zelená témata) n Konflikt s vedením centra (J. Patočka a J. Beránek x Milan Štefanec, Filip Fuchs, Martin Ander). n Ukončeno v roce 1997 odchodem 20 z 23 členů brněnské pobočky Hnutí Duha. Nesehnutí III. – trocha historie n Počátek 1997 n Lidé v Nesehnutí a jejich odlišnost od Hnutí Duha n A. Mnohem větší pestrost aktivit a důraz na přímé akce n Ochrana životního prostředí: n /Příroda nebo asfalt?, JE Temelín, Zaostřeno na hypermarkety, Ekologická poradna/ n Lidská práva: n /Rasismus, svoboda Tibetu, anti-IDET, proti válce v Čečensku, Food not Bombs, Bezpečí pro uprchlíky, Ženská práva jsou lidská práva/ n Práva zvířat: n /Za práva zvířat/ Nesehnutí IV. – trocha historie n Počátek 1997 n Lidé v Nesehnutí a jejich odlišnost od Hnutí Duha n B. Vyšší míra názorové shody n Ačkoliv Nesehnutí zakládá velmi pestrá skupina lidí, je míra názorové shody vyšší než v Hnutí Duha – porovnání Alarmu a Duhového vnitra. n C. Přímá demokracie n Zároveň hnutí od samého počátku funguje na principech delegování moci a demokratické kontroly – to je ovšem možné jen díky jeho /relativně malé/ velikosti. Nesehnutí V. – trocha historie n Období silné leč nedogmatické (?) radikality n První kampaně: n 1997 – Příroda nebo asfalt n 1999 – JE Temelín (1999 Vítání jara u Temelína, 2000 Referendum 2000) n 2000 – Zaostřeno na hypermarkety n 2004 – Ekologická poradna n První kampaně: n 1998 – proti rasismu (Tibor Danihel) – 1999 útoky proti Nesehnutí n 1998 – vlajka Tibetu na brněnské radnici n 1999 – Týden lidských práv n 1999 – IDET Nesehnutí VI. – trocha historie n Aktivistická zralost 2000-2002 n Díky zajímavým kampaním a přímým akcím veliký nárůst aktivistů a poboček. n Možnosti zaměstnání nejdůležitějších členů hnutí. n Postupný nárůst byrokratického boje proti „nepřátelům“ – soudní pře, vstupování do procesu povolování atd. n Změna společenské situace Nesehnutí VII. – trocha historie n Profesionalizace 2003-2008 n Období „neviditelné“ krize n Úspěchy v mnoha sférách – kampaně fungují a přínášejí výsledky n Úbytek aktivistů a dobrovolníků (bez FSS a dalších by nejspíše došlo ke katastrofě) n Proměna hnutí – aktivistický zápal je definitivně přetaven n Veliký úbytek přímých akcí Nesehnutí VIII. – pohled členů n Výzkum 11 členů Nesehnutí – jejich pohled na vývoj organizace z hlediska 11 kritérií: n A. Aktivismus n 1997-1999 /-0,8/, 2000-2008 /-1,1/ n B. Profesionalizace n 1997-1999 /1/, 2000-2008 /1,4/ n C. Aktivity 1. – přímé akce n 1997-1999 /-0,5/, 2000-2008 /-1,44/ n D. Aktivity 2. – lobbying, vzdělávání, odborné n 1997-1999 /0,5/, 2000-2008 /0,77/ n E. Aktivity 3. – účetnictví, byrokratické aktivity n 1997-1999 /0,5/, 2000-2008 /1/ Nesehnutí IX. – pohled členů n F. Finanční síla organizace n 1997-1999 /1,5/, 2000-2008 /1,1/ n G. Radikalita organizace n 1997-1999 /-0,5/, 2000-2008 /-1,2/ n H. Míra demokratičností organizace n 1997-1999 /0,16/, 2000-2008 /-0,44/ n I. Vztah organizace ke státní moci n 1997-1999 /0,8/, 2000-2008 /1,1/ Nesehnutí X. – pohled členů n Co to znamená: n Hnutí je polo-profesionalizované, finančně silnější, umírněné, ale málo aktivistické, s radikálním zápalem některých členů, ale v „neviditelné“ krizi n Některým lidem v hnutí toto vadí, ovšem jsou z hlediska radikálnosti a vyšší míry aktivizmu bezradní Nesehnutí XI. – zrcadlo textů n Výzkum porovnával tři kritéria (pejorativnost, jistotná modalita, voluntativní modalita) v textech Hnutí Duha, Nesehnutí, hnutí Národní odpor (V. Klause jsme si říkali už minule J) n Co to je pejorativnost n Co to je jistotná modalita n Co to je voluntativní modalita Nesehnutí XII.– zrcadlo textů n Výsledky: