R. E. H. & exkurze mimo ČR n Mimoevropská radikální hnutí n Předběžné poznámky n A. Jsme na úplně jiné půdě – třetí svět formuluje své postoje k životnímu prostředí jinak, je tam úplně jiná reakce na protesty a sami protestující chápou svůj odpor v jiném výkladovém rámci – a to i přes to, že západní environmentalisté a ekologisté často vzhlížejí k východu a přírodním národům. n B. Euroamerická kultura je v tomto smyslu výjimečná (je v hned v několika ohledech od jiných kulturních okruhů odlišná více než oni mezi sebou navzájem). n C. Z toho můžeme odvodit, že ekologismus a environmentalismus v zemích euroamerického kulturního okruhu bude odlišný od environmentalismu a ekologismu v zemích ostatních kulturních okruhů. n D. A z tohoto vyplývá, že bychom neměli hodnotit jejich činy z naší pozice. Míra radikality vždy odpovídá míře možnosti ovlivnit dění neradikálními prostředky. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Mimoevropská radikální hnutí n Z ostatních kulturních okruhů (Euroamerický, Latinská amerika, arabský a perský islám, jihovýchodní Asie včetně Číny, Indie, subsaharská Afrika, území bývalého Sovětského svazu a části jeho satelitů) si vybíráme Indii a jihovýchodní Asii (Thajsko) a to z následujících důvodů. Oba státy reprezentují svébytnou kulturu, která v mnohém dokázala odolat vlivu západní kultury (dnes už to tak úplně neplatí L). V obou zemích je environmentální i ekologistické hnutí velmi silné a v obou má velmi silné protivníky. n Začněme Indií a vývojem zeleného hnutí tam. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Mimoevropská radikální hnutí - INDIE n Začněme historickým pozadím n Před příchodem Evropanů se Indie skládá z relativně velkého počtu malých států – relativně samostatných, jejichž obyvatelé měli většinu svých potřeb uspokojovaných z místních zdrojů a specializace byla výhradně doménou těchto území – nikoliv komunikace mezi nimi. Korektivem jsou i silná náboženská a společenská tabu. n Ovšem pozor – ještě před příchodem Britů trpěly části Indie ekologickou degradací. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Mimoevropská radikální hnutí - INDIE n Britové přicházejí jako obchodníci, ovšem po získání moci nad značnou částí Indie začínají přizpůsobovat její hospodářství svým zájmům (plodiny, těžařství). n To od samého počátku (tzn. od konce 18. století) vyvolává odpor, který má nacionální, náboženské a později i zeleně-náboženské a zeleně-nacionální důvody (pěstování opia, indiga, cukru a čaje na export). n Kromě Britů „zklamaly“ i lokální elity, které se velmi často stavěli na stranu Britů, aby získaly lepší kontrolu nad místními komunitami. n Vše – degradace i rozpad místních komunit zrychlil po Britském přímém ovládnutí Indie. n Definitivní tečku za environmentální degradací uskutečnil tzv. „lesní zákon“ z roku 1878 – koloniální správa jím dostala monopol na lesní hospodaření. Británie to potřeboval, stejně jako holoseče, kvůli výstavbě železnic a dalším potřebám. n Indie se pod britskou zprávou stává zemí monokulturních plodin a intenzivního využívání přírodních zdrojů. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Mimoevropská radikální hnutí - INDIE n První resistence – střet industriální a zemědělské kultury – konzervativně laděný environmentalismus již v 19. století i v Indii. n Od počátku má silné lokální či nacionální kořeny. n Bengálské povstání (1859-1863), které vypuklo jako následek ničení „komunitních polí“ a kvůli nátlaku na pěstování indiga místo vlastních plodin. n Povstání v Bihary (bojkot továren, odmítání indiga). n Vše se urychluje na konci 19. a na počátku 20. století. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Vše se urychluje na konci 19. a na počátku 20. století. n Indický národní kongres a jeho kampaň – Tichá Indie (1920-1922 a 1930-1932) – boj za jiné hospodaření v lesích. n Jawaharlal Nehru x Mahatma Gandhi – první na straně rychlé industrializace, druhý na straně konzervativních hodnot zemědělsko-duchovní civilizace. n Souboj končí Gandhiho smrtí a Indie se odpoutává od Britského impéria industrializuje se již sama. n Vláda – díky vítězství Nehrua – pokračuje téměř přesně v politice Britů. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Vláda – díky vítězství Nehrua – pokračuje téměř přesně v politice Britů. n (Protože Britové si své odpůrce vcelku chytře vychovali na Oxford U. a Cambridge U.) n Prudká industrializace + masivní populační růst – katastrofa (ještě dnes pokračuje i když je pro většinu z nás neviditelná!). n Nedostupnost přírodních zdrojů – povodně – eroze půdy. Dotklo se to nejméně 450 000 000 chudých Indů. n Současní Indičtí radikálové – Vandana Shiva, Satish Kumar a další jsou reakcí na Britskou vládu a formu industrializace, kterou zvolila svobodná Indie v druhé polovině 20. století. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Konkrétní příklady současných hnutí v Indii: n A) Chipko a „Lesní hnutí“ – Uttar Pradeš, ve které existovala dlouhá historie proti-koloniálního boje. n 60. léta – silné odlesňování a rozvoj průmyslu. Pak monzun v roce 1970 způsobil strašnou povodeň. V roce 1973 – další souhlas vlády s holosečnou těžbou – vzniká Chipko. Vláda jako ústupek zakládá „Lesní společnost“ ovšem hnutí existuje dál a v jeho rámci nakonec vznikají tři proudy: R. E. H. & exkurze mimo ČR n Konkrétní příklady současných hnutí v Indii: n Tři proudy: n Technofabický – Chandri Prasad Bhatt – méně destruktivní těžba a omezení. n Radikálně-konzervativní – Sunderlal Bahaguna – naprostý zákaz těžby a vše na lokální společenství. n Marxistický – Uttarkhand Sangharsh Vahini – marxisticky orientovaná ochrana přírody n Přímé akce, principielní nenásilí, spolupráce. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Konkrétní příklady současných hnutí v Indii: n Vrchol Chipko – počátek 80. let (1981) – když Bahaguna zahájil hladovku za naprostý zákaz těžby a tisíce dalších akcí se rozběhly po celé Indii. Nakonec se Indhira Gandhiová setkala s Bahagunou a dohodla 15-letý zákaz těžby. n Na Chipko navazuje mnoho dalších lidí: n Appiko hnutí – Krankata (Kalasa) – tropické pralesy – rok 1950 70% lesů zničeno. Rok 1983 – šest žen a můžů přivázáno u stromů – Appiko stejně jako Chipko skončilo u nábožensky konzervativního postoje. Ale radikálně environmentálního. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Bastar (stát Madhya Pradesh) – 2/3 kmenového obyvatelstva – velmi zvláštní hnutí – spojené s velmi silným náboženským cítěním a kmenovou mentalitou. n Odpor proti přehradám: n Narmada (1970) – první oficielní „environmentální“ mrtví. Vláda odstoupila od půjčky, ale projekt stejně uskutečnila. n Odpor proti těžbě: n Ghandhamardan Orissa – Balco (firma) a těžba bauxitu. 1980 – blokády a velké bitky. n Doon údolí – totéž – 53 z 60 dolů uzavřeno. n Většinou záleží na zapojení se západní veřejnosti – bez ní byli ti aktivisté místní málokdy úspěšní. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Mimoevropská radikální hnutí – THAJSKO n Před 30 lety bylo „ekologické“ nahlíženo jako západní – produkt průmyslového a demokratického světa. n Dnes jsme plni slov o smyslu východních přístupů, ale to jak vidíme ochranu životního prostředí je stále prostřednictvím naší optiky. n Důkazem může být „environmentální hnutí“ v Thajsku. R. E. H. & exkurze mimo ČR n Mimoevropská radikální hnutí – THAJSKO n Opět trocha historie – Thajsko nikdy nebylo okupováno či kolonizováno. Je budhistickým státem s křesťanskou a islámskou menšinou. n Do roku 1973 – autokratický režim. Dnes – bakšišová demokracie. n Thajské environmentální hnutí má přesto velké výsledky – proč? R. E. H. & exkurze mimo ČR n Mimoevropská radikální hnutí – THAJSKO n 1988-1989 – Nam Čoan – Kančanaburi. n (studenti a místní obyvatelé proti přehradě – úspěch) n Pak Mun – Ubon Ratčata – úspěch n Legální kontra ilegální n Militantní kontra mírové n Stát versus soukromá ochrana n Práce nebo příroda