M Vesmírem je Pravda, kterou musí všichni a všechno respek- jj tovat. Dnes však je situace jiná: příroda nás neohrožuje, my I ohrožujeme přírodu. Biblické poselství je nutné „přeložit" do Času, v němž patriarchalismus už leda přežívá. Na tomto ----------místě-nechci rozvij et-úvahy- o-ženskýeh -pro tějšeíeh-B o žích. " Jsem však přesvědčen, a podkládám si to i svým religionistic- kým bádáním, že v našem židovském, křesťanském a islám-B ském Bohu je nedílně spojeno „to mužské" s „tím ženským". 0 „Exegetický feminismus" bude mít v příštích desetiletích i mnoho práce. Závěr ** Omezil jsem se na vlastní zkušenosti v rodině a v církvi, H k níž náležím. Myslím si však, že osobní svědectví (i když „ob- jektivně" jednostranné) je myšlenkově výživnější než chladný ** Objektivismus, který nedbá hlasu srdce a svědomí. if ft . Milan Balabán (1929), duchovní a teolog-. Po maturitě na gymnáziu v Zábřehu (194.8) studoval Evangelickou teologickou fakultu v Praze (absolvoval v roce 1952). V letech Ig52-ig74 tyl duchovním evangelické církve v různých farnostech v Cechách a na Moravě; poté jej komunistická moc zbavila kazatelské licence. Až do roku iggo se živil vesměs jako * dělník. Organizoval bytové semináře. Signatář Charty 77* V roce 1991 se 4* habilitoval z religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v ro- tt ce 1995 byl jmenován profesorem teologie na Evangelické teologické fa- il kulte UK, kde dnes působí jako vedoucí religio nis tické katedry. Po roce iggo publikoval řadu časopiseckých studií a několik knih, např. Víro — nebo osud (1993), Hebrejské myšlení (1993), Hebrejské člavěkoslovi (igg6), Tázání po budoucím (spolu s Veronikou Tydlitátovou, igg7)- Brzy vyjde jeho další kniha (spoluautorkou je Veronika TydBtátová, která toto dílo i ilus-** trovala) Gitgameš a svět, kde jsou nadhozeny i některé feministické otázky. 226 '/tOvo asitsrw ßnv/uu -*v v wr/ r/t&s^ 47y^ Kateřina Korroňová POSTAVENÍ ŽENY V JUDAISMU K Některé evropské státy, například Švýcarsko, mají ve svém právním řádu zakotveno, že záruka rovnoprávnosti se nevzta- * huje na náboženské společnosti. Za branami synagógy tak I končí občanská společnost a začíná svět, jehož pravidla byla 0 formulována v průběhu téměř dvou tisíc let. Judaismus jako ň systém vychází z Talmudu0, který v průběhu staletí sepsala vzdělaná vrstva rabínůa) jako návod, podle kterého žit. Judaismus nezná dogmatiku srovnatelnou s křesťanstvím. Na základě historických událostí, které v konečném důsledku vyústily ve vznik téměř 2000 let trvající diaspory, bylo hlavním záměrem rabínů vytvoření přenosného souboru pravidel, která by udržela jednotu rozptýleného židovstva. Odhlédneme-li od ostatních oblastí, kterým se v této stati věnovat nebudeme, pak musíme konstatovat, že podstatnou úlohu přitom sehrála i formulace manželského práva a definice postavení ženy. Základní princip při tvorbě zákonů je textový podklad v Tóře3) nebo v pozdějších biblických knihách41. I proto nelze jednoznačně stanovit klíč, podle kterého ženy určité věci smí, zatímco do jiných oblastí jim byl přístup zamezen. Na první pohled by se mohlo zdát, že ženy jsou vykázány do soukromé sféry, zatímco mužům připadá oblast veřejná. Kam však potom zařadit prorokyni Deboru, která nejen že má status proroka, ale navíc zastávala i soud- 227 228 K covskou funkci, což byla ve starověkém Izraeli před vznikem - království jedna z nejvyšších státních funkcí? . Úprava manželství stejně jako i rozvodu si zaslouží samo- statnou pozornost, protože v této oblasti vyplynou vzájemné vztahy zvláště patrně. Z přísné akademického hlediska_je_sňa-tek akt, jemuž nutně předchází splnění několika podmínek. Patří mezi ně stanovení věku, určení osoby k samotnému provedení sňatku oprávněné a další náležitosti řekněme mail jetko-právní povahy. Židovská svatba tyto náležitosti splňuje zhruba od přelomu křesťanského letopočtu. Biblické příbě-» hy nám podávají kusé informace, ze kterých se můžeme dohadovat, jakou důležitost hrál původ nevěsty (viz příběh o Izákovi) nebo jakou autoritou vládla hlava rodiny (viz příběh Jákoba a služby za Leu a Ráchel). Zákony jako takové se objevují spíše ke konci Tóry, ale ani tam neřeší svatbu jako takovou, ale spíše okolnosti, které mohou sňatek zpochybnit fj nebo zkomplikovat. V Deut. 32:13 se dočteme o muži, který 0 sílila/ Ženu, vešel k ní a poté ji obvinil z toho, že nebyla pannou. Kromě toho, že přinášení důkazů je na straně obhajo-, by, za práva dotyčné dívky se samozřejmě musí brát její otec. Ukáže-li se obvinění falešným, novomanžel finančně odškodní svého tchána za kažení pověsti a do konce života se se svou ženu nesmí rozvést. Zdá se, že konkrétně tento zákon měl zamezit probírání záležitostí velmi soukromého rázu na " veřejnosti. Pokud manžel není se ženou spokojen, je rozum-v nější o záležitosti pomlčet, oplakat finanční ztrátu a rozvést « se. Hodlá-li však manželku reklamovat, musí počítat s tím, že v hodně riskuje. Buď uspěje a dostane zpátky věno, nebo naopak ještě zaplatí pokutu a možnosti rozvodu pozbývá. Pravidla týkající se uzavřeni manželství najdeme v talmudském traktátu Kiddušin 2a-b: „Zena je získána třemi způsoby a získává (samostatnost) dvěma. Je získána penězi, smlouvou J nebo pohlavním stykem... Získává (samostatnost) rozvodem nebo smrtí manžela..." Sňatek ovšem nemůžeme přirovnat k obchodní transakci— muž například nemá právo manželku prodat a nevěsta musí se sňatkem souhlasit. Při svatbě novo- manželka navíc získává do svého vlastnictví ketubus), ve které je K přesně vyčísleno odstupné, které musí manžel své ženě po- fl skytnout v případě rozvodu. Za jakých podmínek a jak však . k rozvodu lze přistoupit? Zkraje je nutno říci, že rozvod zů-stává-v ruko u-mužei-žena-sním-musí-vyšlo vi t-souhlas—Hala- e chaG> však pamatuje i na případy, kdy souhlas ženy není mož- né získat. V případě, že žena zmizí, pozbyde svéprávnost 1 nebo zemře bez možnosti její smrt dokázat, může muž požá- II dat o výjimku a de facto si přibrat druhou manželku. Zena 0 bohužel tuto možnost nemá, neboť Tóra případ rozvádějící se ženy nezná a ani pozdější legislativa tak nemůže vycházet m z platného precedentu. Jediné, co tedy žena učinit může, je vymáhání rozvodu v následujících případech: 1. Nemoc nebo postižení manžela 2. Společensky degradované povolání manžela nebo po- ^ volání, které činí pro Ženu další soužití nemožným 0 3- Neshody sexuálního rázu — muž nesmí ženu k ničemu ft nutit 4. Je-li žena navrhovatelem rozvodu, pozbývá nárok na finanční vyrovnání zakotvené v ketubě Odmítne-li manžel poskytnout manželce get7\ nastupuje jako poslední instance bejtdin®, který se manžela snaží k roz-vodu donutit pomocí sankcí židovské obce jako takové, pověřením nežidovského soudu, který má důraznější vynucovací prostředky, nebo v Izraeli vězením. w Život jednotlivce, ať už muže Či ženy, je v tradičním ju- w daismu podřízen dodržování micvot^. Většina z nich, rozhod- « ně všechny zákazy, platí stejně pro obě pohlaví, některé mic- w vot vycházejí z přirozených biologických rozdílů (muži mají povinnost obřízky, ženy jsou vázány předpisy o rituální čistotě ve vztahu k menstruaci) a další skupina micvot je povinná pouze pro muže, zatímco ženy je sice dodržovat mohou, ale nemusí. V Mišně se setkáváme s prvním pokusem o stanove- " ní obecného principu, který tyto micvot definuje jako micvot aseh še-ha-^nan gramahw). Konkrétně to znamená, že závisí-li dodržení určitého příkazu na přesném časovém období, že- 229 K ny je dodržovat nemusí. Oblíbeným zdůvodněním, které vy- - chází ze soudobých společenských reálií, je, že muž má pou-. ze jediného pána, Hospodina, zatímco žena podléhá pánům dvěma — Hospodinu a manželovi. Mohlo by se tudíž stát, že ----- její~manželské~povÍnnosti~by žäcäly'fe 1 náboženskými, a proto ji Bůh jako správný gentleman někte- 3. rých povinností zprostil ve prospěch manžela. Ani toto kri- n térium vsak nemá univerzální platnost. Jak bylo zvýšeno vý- 0 še, žena musí dodržovat pravidla ohledně menstruace, dále je povinna zapalovat sabatové svíčky10, účastnit se shromáždě-v ní při Čtení z Tóry atd. — všechno povinnosti, které časem jednoznačně vázané jsou. Hlavním důvodem tedy zřejmě bude ještě něco jiného, kulturní a společenské normy. Vymezme tedy hlavní oblasti, % ve kterých ženy nejsou vázány povinností: modlitba v přede- 0 psaný čas, Čtení z Tóry, studium Tóry. K uspořádání veřejné |J : bohoslužby je zapotřebí mín/an15'. Žena sice má povinnost - modlit se předepsané modlitby kromě těch, které závisí na Čase, ale do minjanu počítána není. , Judaismus uznává jako vrchol společenského uplatnění kariéru vzdělance, v tradiční formě kariéru rabína. Vezme-"".-".. me-li v úvahu skutečnost, že židovský život veřejnýbyl po sta-letí soustředěn kolem synagógy13', nelze se ani moc divit, že vzdělám se velmi brzy dostalo do popředí. V talmudském v traktátu KidduŠin 29a se dočteme o následujících rodičov- w ských povinnostech: „Otec je povinen obřezat svého syna, vy- w koupit ho (provést pidjon ha-ben)'A), naučit ho Tóře, oženit ho w a vyučit ho řemeslu. Někteří dodávají, že ho také musí naučit plavat." S postupem doby se ustálilo pravidlo, podle kterého otec nemusí všechny tyto povinnosti splnit osobně, spíše musí jejich splnění zajistit, protože „Co dělá Bůh poslední čtvrtinu dne? Sedí a učí školní děti" (traktát talmudu Avoda w Zara 3^)- Velekněz JoŠua ben Gamla (působil krátce před zbořením Chrámu roku 70 obě. 1.) nařídil, že v každé oblasti a v každém městě budou jmenováni učitelé dětí, které bu-23 0 dou od Šesti nebo od sedmi let věku posílány do Školy. Zajiš- tění vzděláni bylo ale chápáno jako plnění nejen příkazu tal- [( mudického původu, ale jako dodržování Tóry samotné. „...A Q vštípíš je (přikázání) svým synům ..." (Deut. 6:5~6) Jošua . ben Gamla svým výnosem reagoval na aktuální situace, kdy řadadětrotce-nemělaytakže-nebyl-nikdoTkdo by-dětem~vzdě=----------- láni poskytl. Otec může svou povinnost přenést na učitele, kterého ustanoví svým zástupcem, a ten zajišťuje splnění té- i to micvy. Prakticky na to navazuje i povinnost za hodiny pla- n tit. Důležitost vzdělání vyplývá i ze zákona, podle kterého 0 může bejtďm rozhodnout v nepřítomnosti nebo proti vůli otce o tom, že část jeho majetku vezme na úhradu školních vý- » dajů. Ani v těchto pasážích se nehovoří o vzdělávání dcer. Ačkoliv však studium ani modlitba nemají formu zákazu, historicky jsou doloženy případy žen, které na sebe tyto povin- * nosti vzaly nebo které pocházely ze vzdělaných rodin, kde, I zejména pokud nebyli synové, dostaly dívky plné židovské 0 vzdělání. Bez toho však, aby se vzděláním získaly i možnost jfj uplatnění ve veřejném životě. 0 Tato situace se začala měnit s emancipací, kdy uvnitř judaismu krystalizovaly reformované proudy, které postavení , žen začaly zohledňovat. V neortodoxním judaismu tak již neplatí to, že by ženy nebyly v synagóze počítány, a ve třicátých letech tohoto století na půdu synagógy vstoupila první žena. Rabínka Regina Jonas (1902-1944) se narodila v Německu, w kde v letech I924-I93° studovala na Hochschule für den w Wissenschaft des Judenthums a roku 1935 obdržela v Offen- w bachu rabínskou smkhu'5). Tato žena, která později prošla « koncentračním táborem Terezin, aby roku 1944 zahynula u v Osvětimi, prolomila jedno z posledních tabu judaismu. Od sedmdesátých let pak můžeme sledovat stále větší množ-štvi žen, které si kariéru rabínky volí za své životní povolání a zároveň formují jeho budoucí podobu. i) Talmud — učení, kompilace vyprávění a právních pasáží, které se předávaly nejprve ústně ve formě komentářů, od 2. století obč. 1. i v písemné podobě, tzv. Mišně. Mišna znamená doslova „učení opakováním", 231 e V jde o první zachycení pravidel denního života, slavení svátku atd. Talmud je komentář Mišny z g. století obě. 1., který podrobné rozpracovává da- , nou problematiku a přijímá závazná rozhodnutí. 2.) Rabín, v hebrejštině rahhi, učitel. Nejedná se o kněžskou funkci, rabín má stejné postavení jako ostatní věřící a jeho funkce, například ve- "■* dění bohoslužeb, oddávání, pohřby atd. může převzít kterýkoli Žid. X 3) Tóra — učení, návod. Hebrejské označení Pěti knih Mojžíšových. H 41) Hebrejská bible má tři části. Nejzávaznější je Tóra, po ní následu- Q jí Proroci a nejmladší jsou Spisy. Při hledání podkladu pro nové právní rozhodnutí je nejzávaznějším zdrojemTóra, pak prorocké knihy a až naposled nejmladší vrstva Spisů. 5) Ketuba — svatební smlouva. 6) Halacha — náboženské právo, právní část Talmudu. 7) Gel — rozlukový list, který ženu činí právně svobodnou a na jehož I základě se může podruhé provdat. 0 8) Bejt din — rabínský soud, nejvyšší soudní instance v náboženských ■i otázkách. Cleny jsou tři rabíni. g) Micva, pl. micuot, přikázání. Judaismus zná celkem 613 micvot, 365 zákazů a UJjO- příkazů. Ne všechny lze v současné době dodržovat, protože řada z nich závisí na existenci Jeruzalémského chrámu, jež byl roku 70 obé, 1. zbořen Římany. io) Pozitivní micvot vázané časem. Il) Sabat, svěcení soboty. Halacha, náboženské právo, definuje 3g zakázaných prací, mezi něž patří i zákaz rozdělávání ohně. Tradičně žena w zapaluje poslední světlo před začátkem sabatu, který je závislý na době zá- v pádu slunce a východu prvních tří hvězd. w 12) Minjan — minimální počet mužů potřebný k provedení veřejné bo- hoslužby. V tomto případě deset, 13) Synagóga — z řečtiny „dům shromáždění". Tradičně byla synagóga místem společných modliteb, ale plnila i funkci školy a jednací síně, kde se probíraly záležitosti s dopadem na celou obec. 14) Vykoupení prvorozeného syna — před ustavením kněžské linie, w která se odvíjí od Arona, bratra Mojžíše, bylo v celé oblasti zvykem vyčlenit prvorozeného syna ke kněžské službě. Vykoupením tato povinnost zaniká. 232 lg) Smicha — rabínská ordinace, kdy starší rabín vkládá ruce na hlavu |( rabína (v našem případě rabínky) mladšího a tím ho uvádí do úřadu. _ Kateřina Kofroňová (1974), lektorka v Židovském muzeu v Praze. Maturovala v roce 1993 na gynináziu vPrazej ve■_ studiu.pokračovala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Ve druhém ročníku studia přeru- * šila a věnovala se oboru židovských studií na reformované židovské škole X Leo Baeck College v Londýně, kde studia ukončila v roce Igg7 získáním n titulu bakalář. Od podzimu igg7 pracuje ve Vzdělávacím a kulturním g centru Židovského muzea v Praze, kde zastává místo odborného lektora s přednáškovou činností zaměřenou na žáky základních a studenty střed- .. nich škol a další vzdělávání učitelů v židovské tematice.