Masarykova univerzita v Brně- Právnická fakulta. Vzdelávací a ediční středisko, Veveří 70, 611 80 Brno telefon: 05/41 559 323 telefon, fax: 05/41 559 322 E-mail: ivanali@law.muni.cz michIova@laiv.muni.cz DIČ: 288-00216224 Pozn.: ceny jsou uváděny ví. DPH, dodavatel fakturuje poštovné a balné, knihkupcům poskytujeme rabat Výběr publikací vydaných na PrF MU v Brně a připravovaná díla pro rok 2000 editor: Průcha, P.: Aktuální otázky reformy veřejné správy sborník, 1. vydání 2000,180 str., 165 Kč Hruäáková, M., Králííková, Z.: České rodinné právo učebnice, 1. vydání 1998, 313 str., 294 Kč Rázková, R: Dejiny právní filozofie učebnice, dotisk 2. přepracovaného vydání 1998, 256 str., 212 Kč Rozelinalová, N., Týč, V.: Evropské mezinárodní právo soukromé monografie, 1. vydání 1998, 347 str., 248 KČ Týč, V.: Evropská unie n její právo pro začátečníky praktická příručka, 2. vydání 2000, 67 str., 38 Kč Pařízková, I. Finance územních samosprávných celků monografie, 1 .vydání 1999, 186 sír., 202 Kč Macur, J.: Kompenzace informačního deficitu procesní strany v civilním soudním sporu monografie, 1. vydání 2000, 251 str., 390 Kč Pekárek, M.: Majetková účast občanů v družstvech a její právní aspekty monografie, 1. vydání 1999, 234 str., 260 Kč Rozehnalová, N.: Mezinárodní právo obchodní. II. Díl. Řešení sporů učebnice, 2. přepracované vydání 1999, 182 str., 164 Kč Kuchta, .1.: Nutná obrana monografie, I. vydání 1999, 220 str., 243 Kč Pokorná, J.: Obchodní společnosti - judikatura a literatura nelepená vazba, 1. vydání 1999, 357 str., 315 KČ lioncová, R.: Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku. Odpovědnost za výrobek. Monografie, I. vydání 1999, 274 str., 420 Kč Průchová, I., Chyba, J.: Omezení vlastnického práva k pozemku z důvodu obecného zájmu monografie, 1. vydání 1998, 186 str., 259 Kč editor; Židlička, M.: ORBIS iVRIS ROMANI časopis, 1. vydání 1998, 281 sír., 330 Kč /tuzemská cena/ Kroupa, J. a kolektiv: Politologie učebnice, dotisk 2. přepracovaného vydání 1998, 255 str., 235 Kč i'cki'tnjk, M., Průchová, I.: Praktikum z pozemkového práva Knihovna FSS MU Brno 4 2 4 0 7 16 2. vydání Jan Filip Jan Svatoň Josef Zimek Masarykova univerzita, Brno, 2000 4240716328 140 ZÁKLADY STÁTOVŘm Kapitola 6 MODERNÍ STÁT A POSTAVENÍ JEDNOTLIVCE 6.1 Základní pojmy. Obyvatelstvo, jedinec, občan, cizinec Každý stát je ve státovédě zpravidla definován podle tříprvkové teorie, která v ní zdomácněla na základě prací G. Jellineka. Ten ve své „ Obecné státovědě" rozvinul teorii státních prvků, mezi které zařadil státní území, státní lid a státní moc. Toto formální, popisné pojetí nám samozřejmě nevypovídá nic o tom, jaký stát ve skutečnosti je, proč vznikl, kdo jej udržuje v chodu. Bez existence těchto tří prvků však vůbec o státu hovořit nemůžeme. Není proto také myslitelný stát, který by neměl své obyvatelstvo, tj. subjekty, na které se vztahuje jeho státní moc zejména z toho důvodu, že „obývají11 jeho státní území. V moderním státě však nejde jen o subjekty státní moci podřízené. Současně se jedná o subjekty, kterým státní moc ve státě náleží i 142 ZÁKLADY STATOVVTry a kterou vykonávají buď přímo nebo zejména prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní, jak je to zakotveno většinou ústav. Proto státověda i právní věda nepoužívají označení obyvatelstvo, nýbrž zpravidla lid, národ, státní lid, státotvorný národ apod. Obyvatelstvo státu ve významu lidu, národa, který je současně objektem i subjektem státní moci, můžeme členit v celé řadě ohledů. Obecně platí, že každý, kdo se nachází na území státu, podléhá jeho právním předpisům. Výjimkou jsou pouze osoby, které v určitém směru mají diplomatickou imunitu a nepodléhají tak jurisdikci státu, na jehož území se nacházejí. V této souvislosti se dříve používalo pojmu exteritorialita, který měl vyjádřit, že určitá osoba nebo organizace nepodléhají jurisdikci státu, na jehož území se nacházejí nýbrž se na něj hledí, jako by byly na území svého státu. Obecně se může jednotlivec dostat do vztahu k určitému státu na základě celé řady skutečností. Tento vztah může být dán např. původem jako u krajanů v zahraničí, kdy existuje určitý citový vztah ke „staré vlasti". Naopak jiné osoby se do tohoto vztahu dostávají např. v důsledku nepřátelské činnosti vůči státu jako celku, jeho majetku nebo jeho osobám pod jeho jurisdikcí, i když se na jeho území nenacházejí a třeba ani nikdy nenacházely (tzv. princip ochrany v trestním právu). V takovém případě státy pachatele trestných činů stíhají, pokud se je podaří přivést pod jejich jurisdikci např. vydáním z jiného státu (tzv. extradice). Mezinárodní společenství však v rámci mezinárodní spolupráce vede státy k tomu, aby stíhaly určité trestné činy i v případě, že nebyly spáchány ke škodě zájmů dotyčného státu. Státy se tak zavazují stíhat pachatele takových trestných činů jako jsou např. genocidium, obchodování se ženami, poškozování podmořských kabelů apod. (tzv. princip univerzality v trestním právu). Nejtypičtější vztahy vznikají mezi státem a osobami, které se nacházejí na jeho území. Tento vztah může být dán následujícími skutečnostmi nebo jejich kombinacemi: a) prostou skutečností pobytu na území. Může jít např. o tranzit, fij. Základní pojmy. Obyvatelstvo, jedinec, občan, cizinec 143 krátkodobý pobyt, návštěvu apod., b) hospodářskou činností, vyvíjenou na tomto území na základě předpisů dotyčného státu, c) trvalým pobytem na tomto území, stvrzeným na základě rozhodnutí příslušného státního orgánu,