Igor Tomeš Kristina Koldinská 1.vydání 2003 CHBECK Autoři jednotlivých kapitol a oddílů JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D. Kapitola II, III, V (oddíl 1 - společně s I. T., 2), VI(oddíl 3, 4, 5), VII (oddíl 3), VIII prof. JUDr. Igor Tomeš, CSc. Kapitola I, IV, V (oddíl - společně s K. K., 3), VI (oddíl 1, 2), VII (oddíl 1, 2) covního práva (Varšava, 1999), Mezinárodní konferenci k 10. výročí reforem v evropských transformačních zemích (Varšava, 2000), Mezinárodní konferenci Rady Evropy o dalším rozvoji sociálních služeb (Berlin, 2001) a Mezinárodní konferenci EU o modernizaci Evropského sociálního modelu (Řecko, 2003). Přehled obsahu str. m. Č. Předmluva...............................................................................................V Autoři jednotlivých kapitol a oddílů..................................................VII O autorech............................................................................................. IX Obsah ..................................................................................................XIII Seznam použitých zkratek...............................................................XVII Úvod ..........................................................................................................1 Kapitola I. Evropské kořeny sociálního práva EU .................11 6 Oddíl 1. Filozofická a právní východiska evropského pojetí...........12 Oddíí 2. Filozofické a právní základy soudobého pojetí lidských práv.........................................................................16 10 Oddíl 3. Právní a filozofické základy vývoje sociálních práv...........19 12 Oddíl 4. Mezinárodní uznání lidských práv......................................21 Oddíl 5. Evropská recepce mezinárodních závazků........................27 15 Kapitola II. Sociální politika EUa její vývoj ...........................31 Oddíl 1. Počátky Evropské integrace, vznik Evropských společenství (1957-1958).....................................................35 Oddíl 2. Mobilita pracovních sil a sociální práva (1958-1972).......37 Oddíl 3. Rovnost - rovné pracovní a životní podmínky, ochrana zaměstnanců (1972-1984)...................................................44 Oddíl 4. Ochrana pracovních podmínek a první katalog sociálních práv (1987-1992)..................................................................48 21 Oddíl 5. Zrovnoprávnění sociálněpolitických a ekonomických cílů v primárním právu ES (1993-1997)............................53 Oddíl 6. Příprava další etapy evropské integrace (1997-2000).......59 Oddíl 7. Evropská unie se chystá k největšímu rozšíření ve svých dějinách (2000-2003)...........................................................65 KapitolalII. Sociální právo EU................................................73 41 Oddíl 1. Právo EU..............................................................................73 41 XII Přehled obsahu str. m. č. Oddíl 2. Sociální právo EU................................................................76 43 Oddíl 3. Zásada subsidiarity a otevřená metoda koordinace v sociálním právu EU...........................................................80 Oddíl 4. Prameny sociálního práva EU............................................S3 Kapitola IV Sociální cíle EU.....................................................89 Oddíl 1. Světový rámec pro vývoj sociálních práv............................92 Oddíl 2. Evropský rámec sociálních práv..........................................96 Oddíl 3. Sociální cíle EU....................................................................98 Kapitola V. Sociální souvislosti občanských a politických práv...........................................................................105 45 Oddíl 1. Sociální souvislosti práva na rovnost................................106 47 Oddíl 2. Sociální souvislosti práva na důstojnost...........................137 49 Oddíl 3. Sociální souvislosti práva na svobodu............................... 146 Kapitola VI. Sociální jistoty v EU..........................................173 Oddíl 1. Sociální jistoty v EU v oblasti zaměstnání.......................174 Oddíl 2. Zvláštní sociální jistoty v EU pro ženy a děti..................187 65 Oddíl 3. Sociální jistoty v EU v oblasti vzdělání............................196 72 Oddíl 4. Sociální jistoty v EU v oblasti zdravotnictví.....................208 76 Oddíl 5. Sociální jistoty v EU v oblasti životního prostředí..........217 Kapitola VII. Sociální ochrana v EU.......................................223 Oddíl 1. Pojetí sociální ochrany v EU.............................................225 Oddíl 2. Sociální zabezpečení..........................................................229 82 Oddíl 3. Sociální pomoc...................................................................236 Kapitola VIII. Vymáhání sociálních práv...............................245 88 Oddíl 1. Vymáhání sociálních práv na mezinárodní úrovni..........245 Oddíl 2. Vymáhání sociálních práv na evropské regionální úrovni..................................................................................249 93 Oddíl 3. Vymáhání sociálních práv na úrovni EU.........................250 94 Příloha.................................................................................................257 Seznam použité literatury...................................................................261 Jmenný rejstřík....................................................................................263 Věcný rejstřík .......................................................................................265 Obsah str. m. č. Předmluva.................................................................................................V Autoři jednotlivých kapitol a oddílů...................................................VII O autorech...............................................................................................IX Přehled obsahu........................................................................................XI Seznam použitých zkratek................................................................XVII Úvod ...........................................................................................................1 1 Kapitola I. Evropské kořeny sociálního práva EU .................11 6 Oddíl 1. Filozofická a právní východiska evropského pojetí...........12 Oddíl 2. Filozofické a právní základy soudobého pojetí lidských práv.........................................................................16 10 Oddíl 3. Právní a filozofické základy vývoje sociálních práv...........19 12 Oddíl 4. Mezinárodní uznání lidských práv......................................21 Oddíl 5. Evropská recepce mezinárodních závazků........................27 15 Kapitola II. Sociální politika EU a její vývoj ..........................31 Oddíl 1. Počátky Evropské integrace, vznik Evropských společenství (1957-1958).....................................................35 Oddíl 2. Mobilita pracovních sil a sociální práva (1958-1972).......37 § 1 Svoboda pohybu - sociální evropské normy v oblasti volného pohybu pracovníků.....................................................41 19 1. Nařízení 1612/68......................................................................42 2. Nařízení 1408/71......................................................................43 20 Oddíl 3. Rovnost - rovné pracovní a životní podmínky, ochrana zaměstnanců (1972-1984)...................................................44 § 1 Rovné zacházení s muži a ženami............................................45 § 2 Ochrana zaměstnanců a jejich pracovních podmínek...........47 Oddíl 4. Ochrana pracovních podmínek a první katalog sociálních práv (1987-1992)..................................................................48 21 Oddíl 5. Zrovnoprávnění sociálněpolitických a ekonomických cílů v primárním právu ES (1993-1997)............................53 XIV Obsah str. m. Č § 1 Smlouva o založení Evropské unie a Dohoda o sociální politice........................................................................................53 Oddíl 6. Příprava další etapy evropské integrace (1997-2000)......59 § 1 Zelená kniha - evropská sociální politika..............................59 § 2 Bílá kniha - evropská sociální politika...................................61 § 3 Modernizace a zlepšení sociální ochrany v Evropské unii.... 62 § 4 Koncentrovaná strategie modernizace sociální ochrany.......63 § 5 Zasedání Evropské rady v Lisabonu (2000)...........................64 Oddíl 7. Evropská unie se chystá k největšímu rozšíření ve svých dějinách (2000-2003)...........................................................65 § 1 Zasedání Evropské rady v Nice (2000)...................................65 § 2 Zasedání Evropské rady ve Stockholmu (2001).....................67 § 3 Zasedání Evropské rady v Goteborgu (2001)........................67 § 4 Zasedání Evropské rady v Barceloně (2002)..........................67 § 5 Zasedání Evropské rady v Bruselu (2003)..............................68 Kapitola III. Sociální právo EU................................................73 41 Oddíl 1. Právo EU..............................................................................73 41 Oddíl 2. Sociální právo EU................................................................76 43 Oddíl 3. Zásada subsidiarity a otevřená metoda koordinace v sociálním právu EU...........................................................80 Oddíl 4. Prameny sociálního práva EU............................................83 Kapitola IV Sociální cíle EU.....................................................89 Oddíl 1. Světový rámec pro vývoj sociálních práv............................92 Oddíl 2. Evropský rámec sociálních práv..........................................96 Oddíl 3. Sociální cíle EU....................................................................98 Kapitola V. Sociální souvislosti občanských a politických práv...........................................................................105 45 Oddíl 1. Sociální souvislosti práva na rovnost................................106 47 § 1 Rovnost před zákonem...........................................................107 § 2 Zákaz diskriminace.................................................................111 §3 Kulturní, náboženská a jazyková rovnost..............................120 § 4 Rovnost mužů a žen................................................................122 1. Rovnost v zaměstnání............................................................122 2. Rovnost v rodině....................................................................127 § 5 Práva dítěte..............................................................................129 § 6 Práva starších osob..................................................................130 § 7 Práva zdravotně postižených..................................................134 Obsah str. Oddíl 2. Sociální souvislosti práva na důstojnost...........................137 § 1 Právo na důstojnost jako základní lidské právo...................138 § 2 Důstojnost jako důležitý aspekt sociálních práv...................139 1. Právo na sociální zabezpečení..............................................141 2. Právo na vzdělání...................................................................141 3. Právo na spravedlivou odměnu............................................141 4. Ochrana důstojnosti při uplatňování sociálních práv.........143 Oddíl 3. Sociální souvislosti práva na svobodu..............................146 § 1 Svoboda pohybu......................................................................147 § 2 Právo na osobní svobodu a bezpečnost.................................157 § 3 Právo na respektování soukromého a rodinného života.....159 § 4 Ochrana osobních údajů.........................................................161 § 5 Právo na uzavření manželství, právo založit rodinu a právo na respektování rodinného života............................156 § 6 Svoboda projevu a informací.................................................163 § 7 Svoboda shromažďování a sdružování..................................165 Kapitola VI. Sociální jistoty v EU...........................................173 Oddíl 1. Sociální jistoty v EU v oblasti zaměstnání.......................174 § 1 Zaměstnanost a nezaměstnanost...........................................174 § 2 Zprostředkování práce...........................................................177 § 3 Pracovní podmínky.................................................................177 § 4 Spravedlivá odměna za práci.................................................182 § 5 Ochrana před skončením zaměstnání...................................184 Oddíl 2. Zvláštní sociální jistoty v EU pro ženy a děti..................187 § 1 Ochrana žen v zaměstnání......................................................187 1. Stejná odměna za stejnou práci............................................188 2. Pracovní podmínky pro těhotné ženy a matky....................188 § 2 Ochrana dětí při zaměstnání..................................................191 1. Minimální věk pro zaměstnávání a zákaz dětské práce.....193 2. Zvláštní ochrana při zaměstnání..........................................193 Oddíl 3. Sociální jistoty v EU v oblasti vzdělání............................196 Oddíl 4. Sociální jistoty v EU v oblasti zdravotnictví.....................208 Oddíl 5. Sociální jistoty v EU v oblasti životního prostředí..........217 Kapitola VIL Sociální ochrana v EU...................................... 223 Oddíl 1. Pojetí sociální ochrany v EU.............................................225 Oddíl 2. Sociální zabezpečení..........................................................229 Oddíl 3. Sociální pomoc...................................................................236 XVI Obsah str. m. č. Kapitola VIII. Vymáhaní sociálních práv...............................245 88 Oddíl 1.Vymáhaní sociálních práv na mezinárodní úrovni ..........245 § 1 Organizace spojených národu................................................245 § 2 Mezinárodní organizace práce...............................................247 89 Oddíl 2. Vymáhaní sociálních práv na evropské regionální úrovni..................................................................................249 93 Oddíl 3. Vymáhání sociálních práv na úrovni EU.........................250 94 Príloha ..................................................................................................257 Seznam použité literatury...................................................................261 Jmenný rejstřík.....................................................................................263 Věcný rejstřík.......................................................................................265 Seznam použitých zkratek Akt ČR EHS ES; Společenství ESD ESUO EU EURATOM Charta OSN Kcmunitární charta LPS Magna Charta MOP OSN RE Smlouva EHS Smlouva ES (1992) Smlouva ES (1997) Smlouva ES (2000) Smlouva EU Úst Velká Británie Všeobecná deklarace ■ Jednotný evropský akt (1986) - Česká republika -Evropské hospodářské společenství (1952) - Evropské společenství - Evropský soudní dvůr - Evropské společenství uhlí a oceli (1951) -Evropská unie -Evropské společenství atomové energie (1952) -Charta Organizace spojených národů (1945) -Komunitami charta základních sociálních práv pracovníků (1989) - Usnesení předsednictva ČNR o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb. -Magna Charta Libertatum (1215) - Mezinárodní organizace práce -Organizace spojených národů - Rada Evropy -Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (Řím, 1957) - Smlouva o založení Evropského společenství (Maastricht, 1992) -Smlouva o založení Evropského společenství (Amsterodam, 1997) - Smlouva o založení Evropského společenství (Nice, 2000) -Smlouva o Evropské unii (Maastricht, 1992) -Ústava České republiky, úst. zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů - Spojené království Velké Británie a Severního Irska -Všeobecná deklarace lidských práv (1948) Úvod O základních pojmech souvisejících s evropským právem V úvodu této učebnice je potřeba vymezit některé základní pojmy, které budou následně používány. Je vhodné pozorně prostudovat a osvojit si význam jednotlivých pojmů pro snazší orientaci v dalším textu. Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO). Evropská integrace pro- 1 bíhala v několika základních vývojových etapách. První v pořadí vzniklo v roce 1951 ESUO. Prvotním smyslem tohoto uskupení bylo podpořit rozvoj dvou klíčových průmyslových odvětví - ocelářství a těžby a zpracování uhlí. ESUO vytvořilo společný trh uhlí a oceli. Mezi členskými a přidruženými státy byla zrušena cla a vývozní kvóty, byl uvolněn pohyb určité pracovní síly, sjednoceny ceny a dopravní tarify. Uhelný a hospodářský průmysl byl vyňat z pravomoci národních vlád a podřízen společenství. ESUO si kladlo za cíl zvýšení zaměstnanosti a životní úrovně v členských státech. Evropské hospodářské společenství (EHS). O několik let později 2 vznikla další dvě společenství, a to na základe Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, která byla podepsána v Římě roce 1957 a účinnosti nabyla od 1. 1. 1958 (dále jen „Smlouva EHS"). EHS vzniklo dohodou původně šesti zakladatelských států -Belgie, Francie, Lucemburska, Německa, Nizozemí a Itálie.1 EHS vzniklo s cílem založit hospodářskou unii a s výhledem na vybudování velkého společného trhu s volným pohybem kapitálu, zboží, služeb a pracovních sil. Již v době svého vzniku si EHS vytklo za cíl vytvoření celní a měnové unie, režimu volného pohybu osob a zavedení společné daňové, finanční, obchodní a sociální politiky. Evropské hospodářské společenství bylo v roce 1992 v Maastrichtu v souvislosti s přijetím Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva EU") přejmenováno na Evropské společenství.2 1 EHS, později ES (viz dále) má patnáct členů: kromě 6 zakládajících států ještě Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. K í. 5. 2004 přistoupí dalších 10 členů: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. marg. Č. 1~2 2 Úvod 3 Evropské společenství pro atomovou energii (ESAE, EURATOM). Vzniklo rovněž k 1.1. 1958 za účelem integrace a vytváření společného trhu v oblasti mírového využití atomové energie. V rámci ESAE jsou rozvíjeny programy v oblasti výzkumu a vývoje mírového využití atomové energie, výstavby atomových elektráren, získávání energetických zdrojů, bezpečnosti a ochrany osob a životního prostředí. 4 Pojmem Evropská společenství pak souhrnně označujeme právě tři výše zmíněná uskupení ESUO, EHS a ESAE, která jsou samostatnými subjekty mezinárodního práva nadanými vlastní právní subjektivitou. Právní samostatnost jednotlivých smluv o založení některého ze tří evropských společenství nebyla odstraněna ani Smlouvou o Evropské unii, která výrazně zasáhla do evropské integrace a vztahů mezi jednotlivými společenstvími navzájem, přičemž změnila i jejich zakládací smlouvy, nejvíce Smlouvu o založení Evropského společenství (dříve Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství) (1992). Všechna tři společenství od této doby jednají prostřednictvím hlavních orgánů, které byly sloučeny. Těmito orgány jsou Evropský parlament, Rada ES,3 Komise ES4, Soudní dvůr5 a Účetní dvůrň. Od této doby se také používá jednotné číslo (Evropské společenství) pro označení společných orgánů, i když jednotlivé základní dokumenty jednotlivých společenství jsou nadále samostatné i přesto, že struktura právního systému, který nově vytvořily, je společná. Vzdor tomu existuje relativně samostatná právní úprava platná pro jednotlivá společenství. Takové právní normy bývají nazývány komu-nitárním právem? Je tedy potřeba nezaměňovat pojmy „Evropská společenství" (množné číslo) a „Evropské společenství" (jednotné číslo). Zatímco 2 Viz Smlouva o založení Evropského společenství, ve znční z roku 1992 [dále jen „Smlouva ES (1992)"], která byla pozměněna v roce 1997 a 2000 [dále jen „Smlouva ES (1997)" a „Smlouva ES (2000)"]. Rada ES je orgánem Evropského společenství; liší se od Rady Evropy, jakož i od Evropské rady (srov. kap. II a III). 4 Komise ES je výkonným orgánem Společenství a iniciátorem legislativy. 5 Soudní dvůr je nejvyšším justičním orgánem ES. O jeho činnosti srov. zejm. kapitola VIII. Viz část pátá Smlouvy o založení Evropského společenství. Dalšími orgány s méně rozsáhlými pravomocemi jsou Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a Evropská investiční banka. Srov. Tichý, L, Arnold, R., Svoboda, P, Zemánek, l, Král, R. a kol. Evropské právo. Praha : C. H. Beck, 1999. O právu EU podrobněji viz kapitola III. marg. č. 3-4 Úvod 3 v plurálu se mají vždy na mysli všechna tři společenství (EHS, ESUO a ESAE), singulár označuje pouze jedno z nich, a to Evropské společenství, jež vzniklo z Evropského hospodářského společenství. Evropská unie (EU). EU je integrační seskupení patnácti států západní Evropy, jenž vzniklo v roce 1993, kdy vstoupila v platnost Smlouva o Evropské unii uzavřená členskými státy Evropských společenství v Maastrichtu v roce 1992. Signatářské země svůj záměr vyjádřily v článku 1 Smlouvy EU takto: „ Touto smlouvou mezi sebou vysoké smluvní strany zakládají Evropskou unii. Tato smlouva je novou etapou utváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanovi. Unie je založena na Evropských společenstvích, doplněných politikami a formami spolupráce zaváděnými touto smlouvou. Jejím úkolem je utvářet mezi Členskými státy a mezi jejich národy vztahy způsobem, ve kterém se projevuje soudržnost a solidarita." EU je sice uskupením svých členských států, právními subjekty však nadále zůstávají pouze Evropská společenství. Evropská unie jako taková právní subjektivitou zatím nedisponuje8; Tento stav však bude změněn v případě, že Ústava EU, kterou připravuje Konvent9, bude přijata všemi současnými členskými státy EU. Vymezení EU v či. 1 Smlouvy EU a jej í vnitřní vztahy lze znázornit diagramem jako model tří pilířů: a) první je vlastní jádro EU - tři evropská společenství a jejich právní úprava - komunitami právo, b) druhý pilíř tvoří společná zahraniční a bezpečnostní politika, s Tichý, L. a kol. k této problematice ve své učebnici Evropského práva uvádějí: Jestliže výslovne' udělení právní subjektivity v zakládací Smlouvě ES není nezbytným předpokladem k jejímu vzniku, musí být právní subjektivita, jak to rozvinula i doktrína nepsaných pravomocí, založena faktickým udělením právní subjektivity členskými státy. Podle této teorie musí zakládací smlouva obsahovat úpravu práv a povinností, ze kterých vyplývá mezinárodněprávní odpovědnost. Protože takováto ustanovení ve Smlouvě nejsou, nelze podle v současné době převládajícího názoiu dovozovat ani pomocí této doktríny právní subjektivitu Evropské unie." Srov. Tichý L, Arnold, R., Svoboda, R, Zemánek, I, Král, R. a kol. Evropské právo. Praha : C. H. Beck, 1999, s. 51-52. 9 Konvent o budoucnosti EU je zvláštní institucí působící v rámci EU. Jeho vznik je jedním z výsledků celoevropské debaty o budoucnosti Evropské unie. Jeho úkolem je připravit návrh Ústavy EU, jejíž přijetí by pro současnost završilo proces evropské integrace a jejího prohlubování. Konvent má vlastní internetová stránky - http://www.curopcan~convention.eu.int. marg. č. 5 4 Úvod c) třetí pilíř zahrnuje spolupráci členských států evropských společenství v oblastech justice a vnitra, resp. po Smlouvě ES (1997) v trestních věcech. Právní akty společných orgánů Evropských společenství v rámci prvního pilíře jsou právními akty unijního práva. Grafč. 110 Vztahy a souvislosti pojmů souvisejících s Evropskou unií PILIR M. PILIR EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ ESUO(1951) ESAE(1958) Evropské společenství (dříve EHS) (1958) Od 1992-společné orgány a společné právní předpisy Společná zahraniční bezpečnostní politika lil. PILIR Spolupráce v oblastech justice, vnitra a trestních věcech O sociálním právu EU Evropská společenství byla původně zřízena jako ekonomická sdružení států na koordinaci výrob a na podporu volného pohybu zboží, kapitálu a lidí. Byla však založena na zásadách svobody, Část grafu je převzata z již citované učebnice Tichý, L., Arnold, R., Svoboda, E, Zemánek, J., Král, R. a kol. Evropské právo. Praha : C. H. Beck, 1999. Úvod 5 demokracie, právního státu a respektování lidských práv a základních svobod. Podle či. 2 Smlouvy ES (1997) bylo nicméně úkolem Společenství rovněž podporovat „vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, rovné zacházení s muži a ženami... vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy". Tím v Evropě vznikl demokratický útvar, který nesl některé znaky konfederačního uspořádání států, založeného na respektování suverenity členského státu, občana a zákona (rule of law). Zpočátku Evropská společenství (1957-1986)'1 neměla vlastní sociální cíle. Respektovala však dokumenty Rady Evropy o lidských právech a zásadu subsidiarity, podle které členské státy upravovaly (a upravují) lidská práva a základní svobody v souladu se svými tradicemi a při respektování všeobecných právních zásad formulovaných zejména Radou Evropy a Evropskými společenstvími samotnými. V tomto ohledu byla Evropská společenství založena na respektování lidských práv a základních svobod. Jejich všeobecně závazný katalog však dosud toto uskupení nevytvořilo. Během své historie nicméně Evropská společenství plně sledovala evropskou tradici lidských práv a svobod, která byla v polovině minulého století formalizo-vána v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) a Evropské sociální chartě (1961). V 80. letech se Evropská společenství k oběma dokumentům Rady Evropy přihlásila12 a nadále na ně odkazovala i ve Smlouvě ES (1992) a Smlouvě ES (1997). Evropská společenství od svého počátku upravovala vlastními právními normami jen ty sociální otázky, které bezprostředně souvisely s volným pohybem pracovníků uvnitř Evropských společenství. Situace se podstatně změnila v roce 1992, kdy se díky přijetí Smlouvy EU stala jedním z cílů EU ochrana lidských práv a základních svobod spolu s vysokou úrovní zaměstnanosti a sociální ochranou.13 Pro Českou republiku z toho plyne, že vstupem do EU na sebe vezme závazek zaručit sociální práva tak, jak jsou a budou i v budoucnu Evropskou unií vymezena. Tato sociální práva pak budou působit přímo závazně a budou mít přednost před zákonem. V článku 10 Úst je 11 Srov. kapitolu II. 12 Srov. preambuli Jednotného evropského aktu. 13 Srov. preambuli a či. 2 Smlouvy EU. 25