AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY NATURA 2000 METODIKY MAPOVÁNÍ BIOTOPŮ SOUSTAVY NATURA 2000 A SMARAGD (metodiky podrobného a kontextového mapování) SESTAVIL: JiříGuth 3. přepracované vydání PRAHA, BŘEZEN 2002 OBSAH 1. ÚVOD................................................................................................................................................................3 2. ODBORNÉ ASPEKTY....................................................................................................................................3 2.1. Termíny a zkratky..................................................................................................................................3 2.2. Podklady..................................................................................................................................................5 2.3. Mapování..................................................................................................................................................6 2.3.1. Přípravné práce..................................................................................................................................6 2.3.2. Vlastní terénní mapovaní...................................................................................................................6 3. ZPRACOVÁNÍ A PODOBA KOMPLETNÍHO ODEVZDÁVANÉHO DÍLA.......................................11 3.1. ČISTOPIS....................................................................................................................................................12 3.2. Průsvitka................................................................................................................................................14 3.3. Tabulky/databáze................................................................................................................................15 3.4. Charakteristika mapovaného území.................................................................................................16 3.5. Fotodokumentace.................................................................................................................................19 3.6 Disketa.....................................................................................................................................................20 4. SOUHRN ODLIŠNOSTÍ KONTEXTOVÉHO MAPOVÁNÍ....................................................................20 5. EDIČNÍ POZNÁMKA...................................................................................................................................21 6. LITERATURA...............................................................................................................................................21 PŘÍLOHY...........................................................................................................................................................22 PŘÍLOHA Č.l: PŘEHLED BIOTOPŮ.....................................................................................................................23 V Vodní toky a nádrže.................................................................................................................................23 M Mokřady a pobřežní vegetace.................................................................................................................24 R Prameniště a rašeliniště..........................................................................................................................25 S Skály, sutě a jeskyně................................................................................................................................26 A Alpínské bezlesí.......................................................................................................................................27 T Sekundární trávníky a vřesoviště.............................................................................................................28 K Kroviny....................................................................................................................................................31 L Lesy..........................................................................................................................................................32 XBiotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem..................................................................................33 Příloha č. 2: Činnosti ovlivňující stav lokality z hlediska ochrany přírody.................................35 Příloha č. 3: Červený seznam 1 1. Úvod Agentura ochrany přírody a krajiny CR (AOPK ČR) na základě pověření Ministerstva životního prostředí (MŽP) koordinuje - v rámci naplňování předpisů Evropských společenství - přípravu odborných podkladů pro vymezení soustavy NATURA 2000. To je soustava chráněných území evropského významu podle směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS. Zároveň AOPK ČR koordinuje obdobný program Rady Evropy nazvaný Smaragd, který vzniká podle Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, zvané též Bernská konvence. Před tím, než bude možné navrhnout území soustavy NATURA 2000, je nutné shromáždit značné množství údajů mj. o typech přírodních stanovišť (přírodní biotopy významné z pohledu EU), zejména o jejich rozšíření, rozloze a kvalitě. Protože takové informace v požadovaném množství a podrobnosti dosud chybějí, probíhá rozsáhlé mapování přírodních biotopů. Jeho cílem je jednak získat primární údaje pro potřeby navržení území soustavy NATURA 2000, jednak stanovit rozlohu každého přírodního stanoviště na území ČR. Teprve na základě výsledků podrobného a kontextového mapování bude možné pro každý typ přírodního stanoviště navrhnout území do soustavy NATURA 2000 i s přihlédnutím k jeho k celkové rozloze na území ČR. Cílem podrobného mapování biotopů v širším slova smyslu je: 1) Zajistit plošné mapování předběžně vymezených území (u kterých existuje předpoklad převažujícího či významného zastoupení přírodních biotopů), a to základními a doplňkovými mapovacími jednotkami. 2) Vymezit a zakreslit přírodní biotopy a shromáždit požadované údaje o jejich reprezentativnosti, zachovalosti a dalších charakteristikách. 3) Zpracovat grafické a textové výstupy pro potřeby digitalizace a začlenění do geografického informačního systému - GIS. Naproti tomu cílem kontextového mapování je zjistit výskyt a rozlohu všech přírodních biotopů na celém území České republiky a případně vytipovat území pro podrobné mapování. Jeho výsledkem bude vymezení a zakreslení přírodních biotopů víceméně na celém území České republiky a shromáždění základních údajů o jejich rozloze a stavu. Kontextové mapování probíhá tam, kde lze předpokládat výskyt přírodních biotopů. Nemapují se zejména: • území, kde již proběhlo, nebo s jistotou bude probíhat podrobné mapování • rozsáhlá území devastovaná těžbou • plochy zemědělských a lesnických kultur bez přírodních hodnot • souvisle zastavěné a jinak urbanizované plochy zejména v intravilánech sídel. 2. Odborné aspekty 2.1. Termíny a zkratky Lokalita - obvykle prostorově spojité území, zadané jako jeden celek na jednu smlouvu (!) pro podrobné mapování jednomu mapovateli. Regionální koordinátor (dále též „koordinátor") předběžně stanoví jeho hranici a zakreslí ji do mapových podkladů (do 3 pracovní mapy). Mapuje se celá plocha lokality pomocí základních a doplnkových jednotek. Biotop - jednotka klasifikace krajiny uvedená v Katalogu biotopů České republiky. Přírodní biotop (= základní mapovací jednotka) - je typ přírodního, přirozeného nebo polopřirozeného, suchozemského nebo vodního území, které je vymezeno geografickými charakteristikami a charakteristikami živé a neživé přírody. Charakteristika jednotlivých typů (jejich fyziognomie, ekologie, rozšíření, fytocenologická návaznost, diagnostické druhy apod.) je uvedena v Katalogu biotopů České republiky (Chytrý, Kučera et Kočí [eds.] 2001). Přírodní biotopy nejsou biotopy formační skupiny X v Katalogu. Nepřírodní biotop (= doplňková mapovací jednotka = biotop formační skupiny X) - přírodě vzdálené biotopy vymezené pro potřeby mapování. Též jsou uvedeny v Katalogu biotopů. Diagnostický druh -je druh typický pro určitý biotop, který jej svým výskytem odlišuje od jiných biotopů, zejména v rámci téže formační skupiny. Dominantní druh - druh, který v biotopu pokryvností nebo biomasou převažuje. Expanzivní druh - geograficky původní druh, který se v porostu šíří a zvětšuje svoji biomasu a nepříznivě ovlivňuje biologickou rozmanitost. Invazní druh - geograficky nepůvodní druh samovolně se šířící na úkor domácích druhů a nepříznivě ovlivňující biologickou rozmanitost. Kód díla - unikátní označení každého díla, sestávající se z velkého písmena označujícího kraj a čtyřmístného pořadového čísla smlouvy, popřípadě ze zkratky CHKO na konci . Mapovateli jej přiděluje koordinátor a je uveden ve smlouvě. Příklad: L0029JH (Liberecký kraj, 29. smlouva, mapované území alespoň zčásti zasahuje do CHKO Jizerské hory) Segment - základní mapovací zrno; homogenní část lokality, která je pokryta jedním typem mapovací jednotky s konkrétní kvalitou (hodnotou parametru reprezentativnosti i zachovalosti). Výjimečně může mít segment mozaikovitou strukturu (viz níže), tj. je pokryt více mapovacími jednotkami. Segmenty jsou polygony, body a linie: • polygon (P) je segment o ploše větší než cca 2500 m2 (50 x 50 m2) • linie (L) je segment, jehož jeden rozměr nedosahuje 50 m a druhý to naopak překračuje • bod (B) je segment o ploše cca 25 až 2500 m2 (včetně liniových porostů v délce od cca 5 do 50 m). Jen ve výjimečných, odůvodněných případech a jen se souhlasem koordinátora je možné zaznamenat (jako body) i menší segmenty. Výjimečnost může být administrativní (biotopy zařazené v systému NATURA 2000 čili typy přírodních stanovišť, zejména tzv. prioritní) nebo ekologická (trávníky skalních terásek, prameniště bez tvorby pěnovců, apod.). 4 Uvedené hraniční velikosti segmentu je nutné respektovat! Představují optimální řešení, vyvážené mezi potřebnou podrobností informace a technickými nároky dalšího zpracování (digitalizace) a hodnocení. Případné „zjemnění" tohoto zrna způsobí při digitalizaci i při hodnocení vážné problémy a náklady a proto bude sankcionováno (naopak opominutí biotopů o ploše řádově stovek metrů čtverečních je také chyba). Jakékoli podrobnější informace slouží výhradně pro jiné účely než je příprava soustavy NATURA 2000. Jejich uvedení ve výstupech je proto nadbytečné a nebude v žádném případě honorováno. Pokud mapovatel nechce, aby se podrobnější informace ztratily, zpracuje je na samostatných mapách a v samostatné zprávě podle potřeby či podle požadavků jiných subjektů. SAC - (Special Areas of Conservation) zvláštní oblasti ochrany, vyhlášené pro ochranu typů přírodních stanovišť a vybraných druhů (typy přírodních stanovišť uvedené v příloze I a druhy uvedené v příloze II směrnice ES o stanovištích č. 92/43/EHS). V české terminologii je zahrnujeme pod pojem „evropsky významné lokality" podle směrnice o stanovištích. MZCHÚ - (tzv. maloplošná) zvláště chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb. s výjimkou chráněných krajinných oblastí a národních parků CHKO - chráněná krajinná oblast NP - národní park USES - územní systém ekologické stability ZM - základní mapa ČR 2.2. Podklady Závazné podklady pro mapování (obdrží mapovatel od koordinátora)^ • Metodika mapování biotopů soustavy NATURA 2000 a SMARAGD • Katalog biotopů České republiky s charakteristikami všech mapovacích jednotek a Metodické a praktické poznámky ke klasifikaci biotopů • seznam (tabulka či vyznačení) přírodních biotopů, jejichž výskyt lze v území očekávat; výčet nemůže být vyčerpávající, je to jen vodítko - výskyt v něm neuvedených biotopů se doporučuje konzultovat s koordinátorem • ZM 1:10 000 - lx se zakresem mapovaného území (pracovní mapa) a lx čistá (na čistopis) • lesnické mapy (obrysové) nebo výstupy ze „screeningu lesů" v měřítku 1:10 000 • průsvitky • zákresy hranice MZCHÚ, CHKO a NP • kopie rezervačních knih MZCHÚ • výřezy z ortofotomapy v měřítku 1:10 000, popřípadě letecké snímky • dokumentace nadregionálních biocenter USES Doporučené podklady k lokalitě: • výsledky floristických a fytocenologických průzkumů • turistické mapy 1:50 000 vydané Klubem českých turistů 5 Povinné pomůcky pro terénní práci: • terénní zápisník (např. ve formě pracovních tabulek s velkým místem pro poznámky) • kvalitní fotoaparát a film (pro operativní použití na menších lokalitách lze doporučit filmy o 12 snímcích) Doporučujeme: • nepromokavé pevné desky se svorkou na mapu • dalekohled • buzola, popř.GPS • příručka k určování rostlin 2.3. Mapování 2.3.1. Přípravné práce Před započetím terénních průzkumů mapovatel vykoná tyto přípravné práce: 1) Doplní informace v pracovní mapě ZM 1:10 000 podle ortofotomap nebo leteckých snímků (jsou-li aktuálnější než mapa), především ověří a doplní hranice mezi vegetačními formacemi (zejména hranice lesa; toto je velmi důležité!), polní a lesní cesty, průseky, jehličnaté a listnaté lesy, křoviny a jiné orientační body a linie. 2) Prostuduje všechny dostupné podklady o přírodních poměrech mapovaného území. 3) S přihlédnutím k informacím o přírodních podmínkách a k dalším podkladům o lokalitě prostuduje nebo i doplní předběžný seznam předpokládaných mapovacích jednotek (od koordinátora) a nastuduje si jejich charakteristiky v Katalogu biotopů. 4) Porovná klad listů základní mapy a lesnické mapy (podle potřeby zakreslí hranice ZM do lesnických či naopak), popř. zakreslí hranice mapovaného území do turistické mapy. 2.3.2. Vlastní terénní mapování Mapovatel provede v mapovaném území celoplošný terénní průzkum, při kterém zakreslí do pracovní mapy všechny segmenty podle typu mapování a zjistí potřebné údaje. Jako pracovní mapu lze použít základní mapu 1:10000 nebo lesnickou porostní obrysovou mapu téhož měřítka (nikoliv typologickou mapu). Mapovací jednotkou je biotop. Podrobné mapování lokalit je celoplošné, to znamená, že mapovací jednotky musejí pokrýt celé mapované území. Přírodní biotopy (tzv. základní mapovací jednotky) jako výběrové jednotky (představují ochranářsky významnou vegetaci z pohledu EU i ČR) nepokryjí pravděpodobně celou lokalitu. Pro mapování zbytkových částí lokality se používá systém doplňkových mapovacích jednotek sestavených pro tyto účely (biotopy formační skupiny X, čili takzvaně „silně pozměněné nebo vytvořené člověkem"). Kontextové mapování je výběrové, zaznamenávají se pouze přírodní biotopy. Doplňkové jednotky se tedy nepoužívají - biotopy formační skupiny X se zaznamenávají pouze pokud jsou v mozaice s přírodními biotopy anebo tvoří uzavřenou enklávu („nesegment"), obklopenou jedním nebo více segmenty přírodních biotopů. Ve druhém případě se pouze zapíše kód biotopu do čistopisu (viz kap. 3.1) a přeškrtnutá nula na průsvitku (viz kap. 3.2), nevznikne tedy pravý segment s pořadovým číslem a se záznamem v databázi. Jinými slovy, do mapy čistopisu se při kontextovém mapování zakreslují pouze modré resp. zelené segmenty přírodních biotopů, vesměs nesouvislé a ostrůvkovité. 6 Mapovatel se nejprve zorientuje v terénu, zváží přístupnost, předpokládané problémy, apod. Při terénním mapování mapovatel dodrží následující postup: 1) Určí biotop - vždy na nejnižší hierarchické úrovni podle seznamu, to je včetně tzv. pomocných podjednotek, pokud jsou definovány. Jsou označeny A nebo B (C, D) a najdeme je u biotopů L.2.3, T3.3., T3.4. apod, (katalog je nezdůrazňuje, ale v každém případě uvádí). Zejména je třeba toto dodržovat u biotopu X9 (podjednotky A a B)! 2) Stanoví hranice biotopu a homogenní porosty se stejnými hodnotami reprezentativnosti a zachovalosti v terénu, tj. prostorově vymezí segmenty. 3) Zakreslí hranice segmentu do základní mapy, popř. lesnické mapy (tužkou). U mozaik odhadne a zapíše podíl (procentické zastoupení) jednotlivých mapovacích jednotek v rámci segmentu. 4) Označí segment v mapě pořadovým číslem (jedinečným, číslovaným průběžně v rámci jednoho mapového listu). 5) Zaznamená pořadové číslo segmentu a mapovací jednotky (JeJmo názvu nebo kódu) do terénního zápisníku (viz kap.3). 6) U bodových a liniových segmentů odhadne a zapíše rozměrů do terénního zápisníku, u segmentů přírodních biotopů doplní další sledované údaje (reprezentativnost a zachovalost) tamtéž, popř. také do pracovní kopie tabulky. Zapíše případné nálezy významných taxonů cévnatých rostlin. Poznámky by měly být dostatečně obšírné, aby v případě potřeby bylo možno při zpracování tabulek i zpětně odůvodnit nebo revidovat zejména určení reprezentativnosti a zachovalosti (viz dále). 7) Zhotoví fotodokumentaci, popř. fytocenologické snímky. Určení biotopu (ad 1) Biotopy se určují podle Katalogu biotopů. Používá se primárně formačně-vegetační (fyziognomický) přístup, sekundárně floristický. Největší váhu mají přitom diagnostické druhy a potom druhy dominantní. Podmínkou k zařazení vegetace k určitému přírodnímu biotopu však zdaleka nemusí být přítomnost všech diagnostických druhů z Katalogu. Doslovný název biotopu, natož formační skupiny, není mimochodem vůbec rozhodující. Vegetace, která představuje přechod dvou či více přírodních biotopů, se řadí k biotopu nejpodobnějšímu, ovšem s přiměřeně sníženou reprezentativností (viz dále). Při zařazení se zohledňují v těchto případech zejména vlastnosti stanoviště („Ekologie" v Katalogu) a relativní poměr zastoupení diagnostických druhů. Pokud fyziognomie ani přítomná druhová kombinace rostlin nedovoluje přiřazení k žádnému přírodnímu biotopu, obvykle se klasifikuje porost resp. segment vhodným typem formační skupiny X. Při kontextovém mapování se nemapuje, s výjimkou mozaik a uzavřených enkláv v přírodních biotopech. Body a linie (ad 2) se mapují zejména u vybraných přírodních biotopů (u těch, kde je uvedeno v seznamu v příloze 1 označení B resp. L), pro ostatní mapovací jednotky je vesměs považujeme za zanedbatelné. V jednotlivých případech je opět možné učinit výjimku, přičemž její odůvodnění musí být zapsáno v rubrice „poznámka" tabulky/databáze s charakteristikami jednotlivých segmentů. Bodové a liniové segmenty u biotopů formační skupiny X se zaznamenávají pouze v odůvodněných případech, pokud to má „ochranářský význam" pro zachovalost sousedních přírodních biotopů. Jednokolejné tratě a zpevněné cesty a silničky o šířce vozovky do cca 5 metrů je možno zanedbat, pokud nejsou provázeny 7 například významnými přírodními biotopy na náspech nebo naopak liniovými porosty invazních druhů. Čára linie se zakresluje zásadně v ose lineárního segmentu. Zakreslování linií větších šířek (cca 30-49 m) někdy způsobí zdánlivou nepřesnost zákresu oproti skutečnosti, neboť k takové linii přiléhající polygony jsou pak zakresleny rozsáhlejší, než jsou ve skutečnosti. S tím je třeba se smířit - bude to napraveno automaticky při digitalizaci. Linie vždy dělí segment. Není tedy možné, aby linie „procházela" segmentem (v takovém případě je třeba odlišit dva polygony oddělené tou linií), byť se stejnými charakteristikami. Linie smí být rozvětvená, tedy může mít víc než dva koncové body. Nahloučení bodových segmentů nebo malých polygonů se mapuje jako tzv. mozaika, tedy jeden polygonálni segment (ad 3). Rovněž souběh dvou liniových biotopů, jakkoliv ekologicky a fyziognomický odlišných, je možné mapovat jako mozaiku. Nevyhraněné, přechodné přírodní biotopy se mapují jako segmenty převládajícího nebo nejpodobnějšího typu se sníženou hodnotou reprezentativnosti. Mozaika má obvykle dvě, výjimečně tři složky; minoritní ochranářsky nevýznamné složky lze zanedbat. Jakýkoliv vyšší počet složek by měl být předem konzultován s koordinátorem, zejména mimo rašeliniště a extrémně strmé či svislé polohy. Složky mozaiky vždy tvoří různé biotopy, nemůže to tedy být stejný biotop s různou reprezentativností (v takovém případě je třeba ji „zprůměrovat"). V případě maloplosneho přechodu („prekryvu") dvou typů sousedících na lokalitě je třeba stanovit a zakreslit jednoznačnou hranici arbitrárne. V případě bodových a lineárních mozaik se zaznamenává vždy jen celkový, úhrnný rozměr (plocha, resp. šířka). U přírodních biotopů, které leží na předběžně stanovené hranici lokality, se zakresluje hranice segmentu (ad 3) i za tuto hranici, pokud plocha vně hranice nepřesahuje cca 10 ha. Rozsáhlejší výskyt přírodních biotopů za předběžnou hranicí mapovaného území vždy oznámí mapovatel koordinátorovi (k tomuto upozornění může být přihlédnuto při stanovení pohyblivé složky celkové odměny za dílo) a dohodne s ním další postup. K zakreslenému segmentu se doplní jeho pořadové číslo (ad 4-5). Segmenty se v rámci jednoho mapového listu číslují průběžně, bez ohledu na druh mapovací jednotky a na případný výskyt více lokalit na jednom mapovém listu. Doporučujeme však nějak číselně oddělit segmenty mapované podrobně a kontextově. Pokud na jednom mapovém listu mapuje více mapovatelů, je koordinátor povinen zajistit návaznost (zejména unikátnost) číslování a mapovatel respektovat rozdělení čísel segmentů. U segmentů biotopů formační skupiny X se nehodnotí jejich reprezentativnost a zachovalost (ad 6), ale do poznámky se uvádějí relevantní informace: např. bližší specifikace biotopu, druh dřeviny v lesní monokultuře, výskyt významných taxonů, apod. Určení věkové struktury (ad 6) V lesních přírodních biotopech se rozlišují: - porosty věkově různorodé (P), s věkovou strukturou blízkou přirozenému stavu, - porosty částečně věkově diferencované (O), kdy převažuje jeden věkový stupeň (kulturního původu), aleje doplněn poměrně pestrou věkovou strukturou ostatních jedinců; také převážně stejnověké, výškově málo diferencované porosty s málo strukturovanou nebo jen nesouvislou dolní etáží, 8 - věkově různorodá mozaika (R) několika stejnověkých porostů navzájem odlišných (např. kotlíky, apod. - taková skutečnost se uvede do poznámky) a - věkově stejnorodé porosty (S). Určení věkové struktury je při podrobném mapování povinné, při kontextovém možné. Určení reprezentativnosti přírodního biotopu v daném segmentu (ad 6) Reprezentativnost vyjadřuje míru, do jaké je daný segment s výskytem přírodního biotopu typický. Je to reprezentativnost mapovací jednotky (tj. přírodního biotopu) z hlediska jejího popisu v Katalogu biotopů. Při hodnocení se zohledňují i náznaky a přechody k jiné mapovací jednotce (výskyt diagnostických druhů jiné jednotky). Při podrobném mapování se povinně určují a zaznamenávají tyto stupně reprezentativnosti: A - porost v segmentu plně odpovídá popisu v Katalogu biotopů z hlediska fyziognomie, přítomnosti diagnostických druhů i z hlediska dalších charakteristik B - buď je reprezentativnost snížena (mírnou degradací nebo např. výskytem na okraji areálu) nebo porost v segmentu vykazuje mírnou tendenci k jiné mapovací jednotce C - jako B, ale ve větší míře D - porost v segmentu není reprezentativní zejména z důvodu silné degradace, popřípadě hojného výskytu invazních, expanzivních a jiných cizorodých druhů, popř.dalších vlivů, které zásadně narušují strukturu nebo funkci ekosystému. Přitom ještě je možné zařazení k danému typu - tj. je stále ještě přítomen dostatečný počet diagnostických druhů a také stanoviště (ekotop) odpovídá. Tento parametr tedy podává informaci o více aspektech: kromě antropogenní degradace stanoviště také o „míře ochuzenosti" daného biotopu, která nemusí být nutně způsobena degradací stanoviště (např. biotop se nachází na okraji areálu, jeho klasifikace je nezpochybnitelná, nicméně již chybějí některé charakteristické druhy) a dále o tom, že např. vlivem stanovištních podmínek se na lokalitě vyskytuje přechod k jinému přírodnímu biotopu (který však mapovatel nemusí vždy zaznamenávat jako mozaiku a to např. z důvodu, že se jedná o příliš slabý náznak změny, který nelze jednoznačně interpretovat). Dalším důvodem mohou být jedinečné vlastnosti stanoviště, které umožňují např. současný výskyt acidofilních i kalcifilních druhů. Při kontextovém mapování je povinné zapisovat pouze stupeň „D", ostatní jsou nepovinné, ale doporučené. Určení zachovalosti - stavu z hlediska ochrany přírody (ad 6) Zachovalostí se míní kvalitativní zhodnocení stavu biotopu z hlediska ochrany přírody. Důvodem snížené zachovalosti je např. výskyt invazních a expanzivních druhů, narušení vodního režimu, nevhodné obhospodařování nebo i absence příslušného způsobu obhospodařování - například pokud se projeví snížením počtu charakteristických druhů. Každý typ vegetace má trochu jiné faktory snižující zachovalost. Při hodnocení je proto třeba se držet popisu ohrožení jednotek uvedeném v Katalogu biotopů. Co je pro jeden typ narušením, může být pro druhý typ vegetace podmínkou existence. Toto je důležité si uvědomit zejména u sukcesních řad (např. biotopy T1.5-T1.6-L2.2). Při hodnocení zachovalosti se v prvním kroku zohledňuje současný stav. Pokud není optimální, tj. neodpovídá popisu v Katalogu (vysoká míra nasycení diagnostickými druhy, 9 stanovištní podmínky popsané v oddílu „ekologie" nejsou narušeny), zohledňují se vyhlídky biotopu při dosavadním způsobu obhospodařování, pokud je známý. Vyhlídky se vždy hodnotí z hlediska zachování vymapovaného přírodního biotopu, nikoliv v zájmu případného posunu po sukcesní řadě k jiným typům, byť i intuitivně ochranářsky cennějším. Pokud tyto „vyhlídky" neodpovídají žádoucímu vývoji (směrem ke stavu odpovídajícímu popisu v Katalogu), zohledňují se možnosti a náročnost případné obnovy prostřednictvím řízené péče (ochranářského managementu). Časové měřítko: zhruba platí, že krátkodobý výhled jsou jednotky roků, střednědobý desítky let a dlouhodobý přes sto let. Při posuzování zachovalosti se používá dále uvedená tabulka a postupuje se v tomto pořadí vyhodnocování jednotlivých subkritérií: NEJPRVE stav, POTOM vyhlídky a NAKONEC popřípadě možnosti obnovy. U luk, rybníků a jiných biotopů očividně a přímo závislých na pokračování dosavadních vlivů člověka lze v případech, kdy je stav biotopu „dobrý", jen výjimečně hodnotit jeho vyhlídky jako „výborné". V situaci, kdy je pravděpodobné pokračování současného stavu (běžné obhospodařování) a nepředpokládají se rozsáhlé vlivy zvenčí (například na malé louce obklopené lesem ovšem ty „hrozící" vlivy rozsáhlé jsou), se vyhlídky obvykle hodnotí jako „dobré". Stupně A, B, C jsou výsledkem kombinace uvedených tří subkritérií (stav, vyhlídky a obnova) podle jejich míry. Přehled subkritérií: Stav: A - výborný (stav je optimální z hlediska ochrany přírody; s přihlédnutím k danému stupni reprezentativnosti odpovídá popisu v Katalogu biotopů - vysoká míra nasycení diagnostickými druhy, stanovištní podmínky popsané v oddílu „ekologie" nejsou narušeny, atd.) B - dobrý (uspokojivý) C - nepříznivý (vážné pochyby, zda to ještě mapovat jako biotop přírodní, nebo spíše z formační skupiny X) Vyhlídky (předpoklady dalšího vývoje bez další péče nebo jiných zásahů): A - výborné (stabilizace nebo zlepšení stavu v krátkodobém nebo střednědobém výhledu, zanedbatelné riziko vnějších nepříznivých vlivů) B - dobré C - nepříznivé (hrozba zhoršení stavu v krátko-, středně- i dlouhodobém výhledu, vysoké riziko vnějších nepříznivých vlivů) Možnost obnovy prostřednictvím řízené péče (ochranářského managementu): A - snadná a efektivní (metody jsou známé a prostředky dostupné) B - reálně možná (s vynaložením zvýšeného úsilí) C - obtížná (velmi dlouhodobý nebo finančně a technicky náročný management) Tabulka stupňů zachovalosti VYHLÍDKY Výborné Dobré Nepříznivé Možnost obnovy Snadná a efektivní Reálně možná Obtížná Snadná a efektivní Reálně možná Obtížná Snadná a efektivní Reálně možná Obtížná STAV VÝBORNÝ A A A A A A A A A DOBRY A A A B B B B C C NEPŘÍZNIVÝ B B C B C C C C C 10 Určení stupně zachovalosti je při podrobném mapování povinné, u kontextového možné a doporučené. Zhotovení fytocenologického snímku a fotodokumentace (ad 8) Fytocenologické snímky se zhotovují pouze pro vybraná území a přírodní biotopy po dohodě s koordinátorem. V zásadě se pořizují ze dvou důvodů: 1) doložení výskytu biotopu (snímkovaná vegetace musí mít dostatečný rozsah a kvalitu), 2) problematická, přechodná, nebo nedostatečně vyvinutá společenstva. Důvod 1) je závazný při nálezu biotopu, pokud v mapách rozšíření v Katalogu biotopů není v daném čtverci síťového mapování ani ve čtvercích sousedních výskyt daného biotopu doložen (červená tečka) ani předpokládán (růžová tečka). Při snímkování se každopádně vybírá pokud možno homogenní porost. Používá se standardní metodika. Pokud se v detailech (výběr a velikost ploch, stupnice, obsah hlavičky apod.) nepostupuje přesně podle Moravce a kol. 1994, je nutno se o nich předem domluvit s koordinátorem. Ve vodním prostředí není nutné, ale pouze možné, rozlišit emerzní, natantní a submerzní patro. Ke zhotovení fotodokumentace se doporučuje použití filmů s citlivostí aspoň 200 ASA (u kompaktních fotoaparátů 400 ASA) značek Kodak, Fuji, apod. Fotodokumentace by měla obsahovat především celkové záběry („krajinky") a dále detaily nejvýznamnějších typů přírodních stanovišť, popř. nejhojněji zastoupených typů. Naopak by neměla obsahovat více obdobných záběrů (je třeba vybrat jediný nejzdařilejší) a technicky nepovedené snímky (neostré, špatně exponované). Doporučuje se nefotografovat za brzkého ranního či večerního světla, protože dochází k barevnému posunu. Počet snímků je dán rozlohou mapovaného území a měl by kolísat mezi 4-40 (výjimečně i více). Pracovní mapy a terénní zápisníky archivuje mapovatel alespoň do konce roku 2004 a na požádání je předloží. 3. Zpracování a podoba kompletního odevzdávaného díla Na základě dokončeného mapování území resp. lokality dle této metodiky, doplňujících terénních šetření a dostupných podkladů se zpracují požadované textové, tabulkové a mapové výstupy. Výstupy z podrobného i kontextového mapování obsahují tyto části: 1) Základní mapy 1:10 000 se zákresem segmentů - čistopis. Segmenty jsou označeny pořadovým číslem, hranice mapovaných jednotek jsou obtaženy barevně (viz kap.3.1); mapované jednotky jsou označeny kódem dle seznamu v příloze č.l metodiky resp. v Katalogu biotopů. 2) Průsvitka se zákresem segmentů. Zakreslují se rohy rámu ohraničujícího mapovou kresbu (křížem) a hranice a pořadová čísla segmentů. Nahoře uprostřed se zapíše číslo mapového listu a v pravém horním rohu další náležitosti uvedené v kap. 3.2. 3) Charakteristiky segmentů, zpracované formou databáze a tabelární přílohy k závěrečné zprávě (viz kap.3.3) 4) Textová charakteristika mapovaného území (viz kap. 3.4.) 5) Fytocenologické snímky (viz kap. 3.4, bod 12) 6) Fotodokumentace (viz kap. 3.5). 11 7) Disketa (viz kap. 3.6). Databáze charakteristik segmentu a charakteristika mapovaného území se odevzdávají ve vytištěné i v elektronické podobě na disketě, databáze ve formátu DBF (v programu NDS). Odevzdávají se tedy • mapy • průsvitky • závěrečná zpráva, která obsahuje • vytištěný text charakteristiky mapovaného území (se začleněným seznamem významných taxonů rostlin a tabulkou vlivů a s textovým zápisem fytocenologických snímků) • vytištěné tabulky/databázi • fotografie • disketu s databází a textem závěrečné zprávy (viz výše), popřípadě CD-ROM Doporučený postup zpracování (pro minimum chyb a zpětných oprav a doplňků) je: 1.čistopis, 2.průsvitka, 3.databáze (NDS) a 4.charakteristika území. Ještě před kreslením čistopisu je vždy nutné ve spolupráci s koordinátorem zkontrolovat návaznost zákresů na všech sousedících mapových listech (již hotových nebo souběžně zpracovávaných)! Použitá nomenklatura: používají se vědecká (tzv. latinská) jména taxonů rostlin. Přednostně jsou používána jména taxonů použitá v Květeně 1-6 (Hejny et Slavík 1988, 1990, 1992 a Slavík 1995, 1997, 2000). U skupin rostlin, které dosud nebyly v tomto díle zpracovány, se uvádějí jména podle Dostálovy Nové květeny ČSSR (Dostál 1989). Lze používat i jména uvedená v Katalogu biotopů. Pokud mapovatel uvádí názvy syntaxonu, musí se přednostně držet přehledu Moravce (Moravec a kol. 1995) nebo jmen syntaxonu užitých v Katalogu biotopů. 3.1. Čistopis Na základě pracovních map (ZM i lesnických) se zhotoví čistopis ZM 1:10 000 a z něho pak zákres hranic segmentů na průsvitku, která je určena pro digitalizaci. V pravém horním rohu každého mapového listu čistopisu musí mapovatel uvést: • kód díla • své jméno a telefonické spojení • měsíc a rok odevzdání díla (podle smlouvy nebo dřívější) a • počet bodů, linií a polygonů na listu. Tyto údaje jsou na jednotném štítku (popisce) na každém mapovém listu čistopisu i průsvitky (velikost písma strojového cca 14 bodů, rukopisného - černým fixem 0,3 mm -cca 12 mm). Povolenou formou je samolepka. Příklad: 12 A0007UK Jiří Borovanský, 0609/654 321 Srpenec 2020 10 bodů, 100 linií, 1000 polygonů Pokud jde o telefonní číslo, jednoznačně preferované je spojení na mobilní telefon. V případě pevné linky musí být v hranaté závorce uvedeno devítimístné číslo platné po plánovaném přečíslování 22.9.2002 (příklad: 038/654321 [386543212]). Hranice polygonů se zakreslují u přírodních biotopů modře - modrým fixem 0,3 mm anebo lehce tužkou plus obtáhnout ostře ořezanou modrou pastelkou (zde i jinde: preferovaný a doporučený je fix, pastelka je jen přípustná kvůli snazším opravám).V zájmu přehlednosti je možné modře zakreslovat jen vnější hranice skupiny segmentů - polygonů stejného biotopu, které spolu sousedí, a které se liší pouze dalšími sledovanými vlastnostmi. Není však nutné spojovat do jediné skupiny všechny sousedící segmenty téže základní mapovací jednotky. Počet a náplň skupin stanoví mapovatel tak, aby čistopis byl co nejpřehlednější. Hranice mezi segmenty uvnitř skupiny se zakreslují tenčím černým fixem -0,1 mm. Přitom je možno napřed je zakreslit tužkou a pak vytáhnout fixem. Tyto hranice mohou být zakresleny také modře. Červeně (opět fixem 0,3 mm anebo tužkou plus obtáhnout pastelkou) se zakreslují hranice segmentů doplňkových jednotek (včetně mozaiky doplňkových jednotek). Hranice mezi segmenty základních mapovacích jednotek je znázorněna jedinou modrou čarou. Hranice mezi segmenty základních a doplňkových mapovacích jednotek je znázorněna dvěma čarami, modrou a červenou. Pro ohraničení mozaiky (segmentu s mozaikovitou strukturou) zvolíme modrou barvu, pokud je součástí mozaiky alespoň jeden přírodní biotop, přičemž nezáleží na jeho procentickém podílu na celkové skladbě mozaiky - může být i minoritní. Pokud je to nutné kvůli přehlednosti (doporučuje se konzultace s koordinátorem), připojí se k čáře drobné kolmé čárky v rozestupu cca 1 cm směrem dovnitř polygonu, a to stejnou barvou, jako hranice onoho polygonu. Pořadové číslo polygonu se vždy píše černým fixem 0,1 mm a to dovnitř polygonu, popřípadě do bezprostřední blízkosti, pokud to není na újmu přehlednosti a pokud to tam nepřekáží dalšímu zakreslování a zapisování; přinejhorším někde poblíž s využitím vynášecí úsečky (ta se kreslí tužkou). Kód(-y) biotopů se zásadně píší hned vedle pořadového čísla, a to uvnitř polygonu i mimo (na stejné vynášecí úsečce). Pokud to není možné, píší se jinde uvnitř polygonu (resp.skupiny polygonů) a ve výjimečných případech na okraj mapy (spolu s příslušným pořadovým číslem). Ještě lepší (doporučené, ale nepovinné) jev takových případech zpracovat barevnou tabulku v Excelu, vytisknout ji a na okraj mapy připnout nebo přilepit. Uvnitř jednoho velkého polygonu je možné napsat kód vícekrát kvůli přehlednosti, jednou však hned vedle pořadového čísla. Uvnitř skupiny segmentů není nutné psát kód biotopu u všech segmentů (samozřejmě alespoň v jednom, v jiných podle přehlednosti). Barva kódu je u polygonů vždy poplatná typu jednotky (základní modře, doplňková červeně). Kód biotopu se píše fixem 0,3 mm (popř. 0,1 mm, je-li k dispozici) nebo ostře ořezanou pastelkou příslušné barvy. Kódy jednotlivých složek mozaiky se oddělují znaménkem plus (+) libovolné barvy. V kontextovém mapování se enklávy biotopů formační skupiny X v segmentech přírodních biotopů popisují pouze kódem biotopu, nikoliv pořadovým číslem segmentu (do tabulky/databáze se nezapisují!). 13 Linie se zakreslují čarou a body křížky, a to následovně: - přírodní biotopy zeleně (fix 0,3 mm nebo pastelka), přičemž mapovatel vybere odstín maximálně odlišný od použité modré barvy i od zeleného tisku mapy, - biotopy formační skupiny X červeně (fix 0,3 mm nebo pastelka). V čistopisu se linie a hranice sousedících polygonů vždy zakreslují těsně vedle sebe, ale odděleně (na rozdíl od průsvitky - viz dále); jinými slovy, linie se považuje za hranici segmentu a z každé strany se obtáhne příslušnou barvou. Čísla a kódy se píší fixem 0,1 nebo 0,3 mm a vždy se umístí poblíž tak, aby bylo jasné, ke kterému bodu či linii přísluší. Barva kódu odpovídá barvě segmentu (přírodní biotopy zeleně, ostatní červeně), pořadové číslo se píše černě. Fytocenologické snímky v polygonech se zakreslují jako křížek ohraničený kroužkem s pořadovým číslem (snímku), vše černým fixem 0,1 mm. Snímky v bodových a maloplošných segmentech se nezakreslují, ale vždy mají v hlavičce uvedeno pořadové číslo segmentu. V každé konkrétní situaci vybere mapovatel takový povolený grafický prostředek (preferovaný, nebo i jen přípustný), který zajistí maximální čitelnost a přehlednost. V zájmu přehlednosti a srozumitelnosti lze učinit z výše popsaných zásad zakreslování výjimku, ale jen se souhlasem koordinátora. Chyby v čistopise i na průsvitce se opravují zabělením (doporučujeme korekční lak), vyškrábáním, vygumováním nebo prelepením, vždy s ohledem na rozsah opravy a čitelnost opraveného údaje. Čistopis ani průsvitka se nesmí překládat ani ohýbat či mačkat. Rolují se tiskem nahoru (dovnitř), v průměru minimálně 5 cm. 3.2. Průsvitka Zakresluje a popisuje se pouze černě (čarou o šířce 0,1 mm fixem nebo tuší). Pokud fixem, je povinné používat typ „centropen graphic 2631 DOCUMENT". Má plastický hrot v kovové trubičce, je plněný světlostálým, vodě odolným inkoustem vhodným ke kopírování. Obvykle se uvádí, že tento typ je určen k vytahování a technickému kreslení. Čistou průsvitku dodá koordinátor, použití jiných značek a typů materiálu je zakázané. Na každé průsvitce jsou překresleny rohy rámu ohraničujícího mapovou kresbu („vnitřní" rohy, a sice křížem podle pravítka, cca 2 cm na každou stranu), nikoliv celý mapový rám. V rámci průsvitky se mapový obraz umisťuje horizontálně k levé straně a vertikálně doprostřed. Na horním okraji uprostřed vždy mapovatel napíše číslo mapového listu a to černým fixem 0,1 nebo 0,3 mm, velikost písma cca 15 mm. V pravém horním rohu pak uvede (stejně jako na čistopisu - příklad štítku viz kap. 3.2.): • kód díla • své jméno a telefonické spojení • měsíc a rok odevzdání díla • počet bodů, linií a polygonů. Přitom vždy zkontroluje zákres bodů a linií na průsvitce vzhledem k čistopisu. Kreslí se pouze hranice segmentů (bez jakýchkoliv drobných čárek dovnitř) a jejich pořadová čísla. Čísla se vpisují do středu polygonu, přičemž se ovšem nesmějí dotýkat hranic segmentu, případně se k segmentu připojí vynášecí úsečkou (tužkou). Každá uzavřená ploška musí mít buď číslo (segment), nebo přeškrtnutou nulu („nesegment"). Segmenty na okraji listu se vždy uzavírají mapovým rámem. 14 Body se zakreslují křížkem; volné linie čarou; linie na hranicích polygonů takto: • Linie sousedící s jedním nebo více polygony (jinými slovy, linie probíhající při hranici polygonu(-ů)) se nekreslí zvlášť, ale na hranicích polygonů se šipkami označí její konce. • Číslo linie se píše souběžně s ní (jakoby „na čáru"), číslo sousedícího polygonu kolmo k ní. • Pokud jsou v čistopise mapy vedle sebe dvě linie, překreslí se i v průsvitce jako dvě linie (obvykle bude jedna z nich vymezena šipkami a druhá nakreslena samostatně vedle - těsně, ale zřetelně). Lokalizace fytocenologických snímků se do průsvitky nezakresluje. 3.3. Tabulky/databáze Charakteristiky segmentů jsou zpracovány formou databáze programem NDS. Program NDS (samorozbalovací aplikaci pro vytvoření databáze segmentů) mapovatel může získat od regionálního koordinátora, nebo elektronickou poštou po zaslání žádosti na adresu skapec@aopk.cz. Instalace a obsluha je podrobně popsána v manuálu. Program se spouští dávkovým souborem NDS.bat a to buď pomocí file manageru (Norton Commander, XTree apod.), nebo z DOS-ovského okna. Struktura databáze je společná pro podrobné i kontextové mapování s tím, že u podrobného a kontextového mapování se vyplňují ty atributy, které vyžaduje resp. povoluje metodika. Zadávají se konkrétní číselné nebo písmenné hodnoty pro jednotlivé položky (např. P, L, B pro zákres, A, B, C, D pro reprezentativnost). V programu jsou zabudované kontroly, které při chybném zadání nepovolí pokračovat v práci. 1 - Typ mapování p = podrobné, k = kontextové 2 - Kód biotopu na daném segmentu. Uvádí se vždy nejnižší hierarchická jednotka podle Katalogu resp. přílohy této metodiky (uvádí se tedy např. V3, ale nikoliv Ml, protože ta se dále dělí na Ml. 1, M 1.2, atd., a nikoliv X9, protože ta se dále dělí naX9A aX9B, apod.) 3 - Pořadové číslo segmentu (v čistopisu) Segmenty číslujeme v čistopise mapy průběžně od 1 vždy v rámci jednoho mapového listu. Žádné dva segmenty nesmějí mít stejné pořadové číslo. Pokud se výjimečně v rámci zpracování čistopisu budou některé segmenty slučovat nebo zaniknou, je možné v čistopise segmenty přečíslovat oproti pracovní mapě a terénnímu zápisníku. Číselná řada segmentů ale nemusí být souvislá, přečíslování se proto nedoporučuje. V případě společného čistopisu více mapovatelů (na jednom listu ZM) odpovídá koordinátor za unikátnost pořadových čísel segmentů. 4 - Způsob zákresu segmentu P = polygon, L = linie, B = bod 5 - Velikost segmentu Tento údaj se zapisuje pouze u bodových (B) a liniových (L) segmentů, kde je nezbytné odhadnout velikost plochy segmentu; tento údaj se nezapisuje pro polygony, kde se bude plocha zjišťovat digitalizací. U bodů se zapisuje plocha v metrech čtverečných a u linií průměrná šířka (nikoliv délka, ta se zjistí digitalizací!) v metrech. 6 - Stejnorodost segmentu (J) - jednoduchá struktura - segment j e tvořen j edním typem biotopu 15 (M) - mozaika, první člen (první zadaný); doporučuje se zadat plošně nejrozsáhlejší biotop, při rovnosti podílů ten „ochranářsky nejvýznamnější" (Md) - mozaika, „další člen" (druhý, třetí,... ) 7 - Věková struktura lesního porostu Zapisuje se základní věková struktura porostu, tj. P - porosty věkově různorodé, Q - porosty částečně věkově diferencované, R - věkově různorodá mozaika a S - věkově stejnorodé porosty. 8 - Reprezentativnost přírodního biotopu v daném segmentu A až D, podrobnosti viz kap.2.3.2. Vyplňuje se nepovinně i při kontextovém mapování. 9 - Zachovalost (stav z hlediska ochrany přírody) A - pokud je současný stav výborný (optimální stav z hlediska ochrany přírody), nebo stav je dobrý (uspokojivý) a vyhlídky (předpoklady dalšího vývoje bez řízené péče) jsou výborné; B - buď současný stav je uspokojivý a vyhlídky jsou dobré, nebo stav je uspokojivý, vyhlídky nepříznivé a možnost obnovy snadná a efektivní, nebo stav je nepříznivý, vyhlídky výborné a možnost obnovy snadná a efektivní (nebo alespoň reálně možná), anebo stav je nepříznivý, vyhlídky dobré přitom možnost obnovy snadná a efektivní; C - všechny ostatní kombinace. 10 - Poznámka Poznámka má být uvedena u naprosté většiny segmentů přírodních biotopů. Do poznámky se zapisují zejména a) dominantní druh(-y), b) výskyt invazních a expanzivních druhů, c) klasifikace vegetace do fytocenologických jednotek (obvykle podsvazů nebo asociací), d) konkrétní významné antropogenní vlivy, e) výskyt ohrožených, zvlášť chráněných nebo jinak významných druhů (srovnej kap.3.4, bod 8), f) další informace, pokud je to na jiném místě této metodiky uvedeno a g) jiné informace (např. specifická fyziognomie, variabilita biotopu v rámci jednoho segmentu apod.), které doplní charakteristiku segmentu. Body a), b), e) a f) jsou povinné. U segmentů s reprezentativností D se do poznámky vždy uvádí důvod tohoto hodnocení. Obsah poznámky zčásti závisí na iniciativě mapovatele a jeho znalosti dané problematiky. Zohledňuje se při stanovení pohyblivé složky celkové odměny za dílo. 3.4. Charakteristika mapovaného území Text má být stručný, ale úplný (nejméně 2 stránky), je možné uvádět body, výčty apod. Při zpracování je třeba se důsledně držet dále uvedené osnovy (včetně názvů a čísel jednotlivých kapitol). Charakteristika území zahrnuje následující údaje: 1) Kód díla a základní kvantitativní údaje: skutečná rozloha mapovaného území (podle smlouvy plus úpravy během mapování; má to být přibližný údaj s přesností na hektary, popř. desítky ha), počet segmentů a (přibližná) průměrná velikost segmentu - vše 16 uvést zvlášť pro podrobné a zvlášť pro kontextové mapování plus souhrnné údaje; počet bodů, linií a polygonů na každém mapovém listu (podle tabulky v NDS). 2) Jméno mapovatele a datum zpracování (měsíc(-e) terénních prací) 3) Čísla map ZM 1:10 000, popřípadě čísla lesnických obrysových map 4) Výčet obcí (tj. územních samosprávných jednotek, ne všech sídel ani katastrálních území), na jejichž území zasahuje podrobné mapování; viz okraj ZM 1:10 000 - vesměs jsou obce označeny čísly, ne písmeny; okres (-y). 5) Výčet a popis mapovaných biotopů Uvádějí se kódy všech biotopů, které byly mapovány, a ke každému stručný (alespoň 2 řádky) popis stavu a variability daného typu vegetace v mapovaném území. Popis je povinný pro všechny přírodní biotopy, nepovinný i pro formační skupinu X. Popis různých podjednotek téhož biotopu je možno uvádět společně v jednom odstavci. Vždy však musí být jednoznačně patrné, které z podjednotek byly v území nalezeny. V této kapitole by měly být shromážděny všechny informace o aktuálním stavu vegetace - ne tedy v kapitolách 6, 10 nebo ještě jinde. 6) Charakteristika krajiny Velmi stručně popsat reliéf, např. „hluboce zaříznuté údolí potoka s převýšením 150 m, SV a JZ orientované svahy, Z od údolí přechází území v mírně zvlněnou pahorkatinu" a uvést zvláštnosti substrátu, např. balvanová moře (s velikostí kamenů), sutě, písky, „bílé stráně" na slínech, sesuvy, stržová eroze, velké skalní trhliny, skály a skalní útvary. Dále odstavec o potenciální vegetaci (Mikyška 1972 a/nebo Neuhäuslova et Moravec 1997, resp. Neuhäuslova et all. 1998 a další publikované geobotanické mapy a mapy potenciální vegetace) včetně diskuse resp. komentáře o případných rozporech. Možno doplnit (nepovinně) fytogeografické členění a další charakteristiky abiotických poměrů (např.klimaru). 7) Popis vlivů a činností v mapovaném území a v jeho bezprostředním okolí Seznam činností a jejich kóduje uveden v příloze č. 2. Zaznamenávají se pouze hlavní, výrazné vlivy, které ovlivňují stav území (jednotlivých segmentů) z hlediska ochrany přírody (přírodních biotopů). Výjimečně lze zaznamenat i vlivy z hlediska biotopů formační skupiny X, zejména pokud jsou to takové vlivy, jež mohou vést k přeměně na přírodní biotop. Pro každý list ZM se zvlášť vyplňuje následující tabulka (textová ve Wordu nebo řádná v Excelu, ale začleněná do textu): Tabulka č.l - Vlivy a činnosti v mapovaném území a v jeho bezprostředním okolí Kód Výčet ovlivněných segmentů Vliv Intenzita Poznámka V jednotlivých řádcích se uvede kód (nepovinně i název) činnosti a výčet ovlivněných segmentů (u segmentů, kde je zřejmě ovlivněna jen část plochy, se připojí do závorky podíl ovlivněné plochy v procentech). Vlivy se hodnotí z hlediska vymapovaných biotopů jak co do kvality (+ pozitivní, 0 neutrální nebo - negativní), tak co do kvantity (A silný, B střední 17 nebo C slabý). Pokud se činnost uskutečňuje mimo lokalitu, ale zřejmě ji ovlivňuje, uvede se tato skutečnost do poznámky. V případě potřeby lze za tabulku připojit slovní popis specifických činností, které nejsou uvedeny v přiloženém seznamu, a hodnocení jejich vlivů. 8) Výskyt významných taxonů cévnatých rostlin Uvádí se: • Jméno taxonu • Číslo mapového listu a číslo segmentu • Početnost. Nejedná se o žádnou inventarizaci, výskyt se zaznamenává pouze v jednotlivých případech, kdy byl dotyčný taxon s dostatečnou jistotou zjištěn při terénním šetření. Výjimečně lze uvést i jiné nálezy, zejména z nedávné doby, ale v tom případě je třeba jasně uvést citaci literatury nebo jiný zdroj. Zaznamenávají se - v abecedním pořadí - zejména taxony uvedené v českém červeném seznamu (Procházka [ed.] 2001; samotný výčet taxonů je v příloze č.3 této metodiky), nebo z jiných důvodů význačné (např. z hlediska fytogeografie). U každého taxonu se uvádí i početnost (pokud je do 10 ex.) nebo alespoň odhad řádu (desítky, stovky, tisíce,...). Pokud nejsou k dispozici hodnověrné kvantitativní údaje, uvede se jen verbální hodnocení: vzácný - roztroušený - hojný. K lokalizaci výskytu je u každého taxonu nutné uvést číslo mapového listu ZM a pořadové číslo segmenru(-ů), výjimečně je možné použít slovní popis nebo přiložit zákres v kopii ZM. V případě výrazné variability lze odděleně uvádět početnost pro jednotlivé segmenty nebo skupiny segmentů. Tento seznam shrnuje nálezy uvedené v tabulce/databázi (v poznámkách u jednotlivých segmentů - ty jsou primární) a navíc jsou zde doplněny údaje o početnosti. 9) Zranitelnost Souborné hodnocení vlivů a činností z hlediska celého mapovaného území - shrnutí na základě záznamů pro jednotlivé segmenty, jak je zpracováno v bodě 7). 10) Další údaje Například návrhy managementu (řízené péče), výskyt dalších významných druhů organismů (i živočichů!) - tu je nutno odlišit vlastní nálezy a pozorování (bez uvedení zdroje) od cizích údajů (s citací, resp.uvedením zdroje), název lesního hospodářského celku (LHC), maloplošná zvlášť chráněná území na lokalitě, apod. Dále je zde možno uvést orientační název mapovaného území popř. popis a návrhy názvů dílčích celků (sublokalit) a navrhnout název případné lokality SAC. Uvádí se podle pokynů koordinátora a podle zájmu a zkušenosti mapovatele. Má vliv na pohyblivou složku odměny za dílo. 11) Dokumentace Soupis použitých publikací i nepublikovaných údajů (použitých při mapování i při psaní zprávy). Sestavuje se ve spolupráci s regionálním koordinátorem. 12) Fytocenologické snímky Standardní formát a obsah např. podle Moravce a kol. 1994; součástí hlavičky však musí být také pořadové číslo snímku v rámci díla a jeho prostorová identifikace, tj. uvedení kódu díla, čísla listu ZM 1:10 000 a pořadového čísla segmentu, kde byl zhotoven. Dalším nutným údajem je kód, popř.i název biotopu a určení reprezentativnosti a zachovalosti - ovšem je možno vyjádřit i pochyby či přechody. V textu se zapisují jednotlivě, nikoliv do tabulky, neboť to není fytocenologická studie. 18 Pokud mapovatel používá editor fytocenologických snímků (Turboveg, případně Edifyt), tak může dodat snímky i v podobě příslušných souborů na disketě. Součástí zprávy však musí být každopádně exportovaná vytištěná verze (hardcopy). 13) Seznam fotodokumentace Seznam musí obsahovat: • kód díla • pořadové číslo fotografie • popis lokalizace (číslo listu ZM 1:10 000 a segmentu, popřípadě slovní popis) • popis objektu (včetně kódu zobrazeného biotopu, popřípadě druhu rostliny, místního názvu, apod.) • jméno autora a • datum snímku. Při kontextovém mapování se zpracovává charakteristika mapovaného území podle téže osnovy s výjimkou bodů 7) a 9), jen přiměřeně stručnější. Její obsah a rozsah specifikuje koordinátor. Vždy by měly být jasně uvedeny informace, včetně názorů mapovatele, potřebné pro případné následné vymezování území pro podrobné mapování. Pokud se v rámci jednoho díla mapuje podrobně i kontextově, je možné sepsat společnou charakteristiku celého mapovaného území. Údaje z kontextového mapování se v tomto případě uvádějí odděleně jako samostatný odstavec v každé dílčí kapitole. Pokud se v rámci jednoho díla mapuje na nesousedících mapových listech, zpracuje se zvláštní celá zpráva pro každý list. Kromě výše uvedených výjimek (podrobné a kontextové mapování, více nesousedících listů) se z každého díla/zakázky zpracovává jediná závěrečná zpráva, tedy i v případě, kdy se např. podrobně mapuje několik dílčích, stánovištně třeba velmi odlišných sublokalit. Zpráva se odevzdává ve formátu A4 v kroužkové vazbě (pokud možno bílá barva, průměr podle potřeby) s titulní fólií. Za textovou částí následují fotografie (vyjímatelné v průhledných „kapsách", nebo lehce bodově přilepené na papírech) a tabulky (výstup z NDS exportovaný do Excelu a vytištěný). Poslední strana je tužší a zevnitř je vyjímatelně upevněna disketa nebo CD-ROM. U rozsáhlejších děl je možno tabulky odevzdat ve zvláštním svazku, obdobně upraveném - vždy však pouze po dohodě s koordinátorem. Naopak u mimořádně útlých výstupů není zrovna kroužková vazba povinností; použije se něco obdobného, například tzv. samovázací desky čili rychlovazač s průhlednou přední deskou. 3.5. Fotodokumentace Barevné fotografie (pozitivy 9 cm x 13 cm nebo 10 cm x 15 cm - vždy ale týž formát pro jednu lokalitu). V případě digitálních fotografií je třeba přiložit jednak vytištěné hard copy „základní sady" (4-40 kusů), jednak CD-ROM s digitální podobou všech fotografií v některém z obvyklých formátů. Počet snímků v digitální podobě může být až 100. Na rubu fotografií se nalepením popisky uvádí totéž jako v seznamu v textové části, tedy: • kód díla • pořadové číslo fotografie 19 • popis lokalizace (číslo listu ZM a segmentu, popřípadě slovní popis) • popis objektu (včetně kódu zobrazeného biotopu, popřípadě druhu rostliny, místního názvu, apod.) • jméno autora a • datum snímku. Toto je jednoznačně preferované řešení (přitom se doporučuje zkopírovat, přeformátovat a nalepit na fotografie údaje uvedené v textové zprávě - viz kap. 3.4, bod 13). Výjimečně je přípustný i popis lihovým fixem, ale v tom případě musí být zajištěna čitelnost textu a čistota ostatních fotografií. Negativy zůstávají v archivu autora, na požádání je však povinen je zapůjčit AOPK ke zhotovení zvětšenin. Autorská práva zůstávají nedotčena. Při kontextovém mapování není pořízení fotodokumentace povinné. 3.6 Disketa Na disketě musejí být právě tyto soubory: • nd_all.dbf • ndall.fpt • pro každý mapový list exportní soubor „číslomapy.dbf' (např. 123456.dbf) a jeho kopie pro tisk ve formátu XLS (např. 123456.xls) • text závěrečné zprávy (názvem tohoto souboru je kód díla (!), formát DOC nebo RTF, tedy např. A0007UK.rtf) Na etiketě diskety je uveden kód díla (větším písmem), jméno mapovatele a čísla mapových listů. Kód díla přiděluje koordinátor. 4. Souhrn odlišností kontextového mapování Mapované území se nenazývá lokalita. Obvykle se zadává po celých mapových listech ZM 1:10000, pokud koordinátor neurčí jinak. Mapuje se výběrově (pouze přírodní biotopy), nikoliv celoplošně! Doplňkové jednotky se tedy nepoužívají - biotopy formační skupiny X se zaznamenávají pouze pokud 1) jsou v mozaice s přírodními biotopy anebo 2) tvoří uzavřenou enklávu („nesegment"), obklopenou jedním nebo více segmenty přírodních biotopů. Ve druhém případě se pouze zapíše kód biotopu do čistopisu (viz kap. 3.1) a přeškrtnutá nula na průsvitku (viz kap. 3.2), nevznikne tedy pravý segment s pořadovým číslem a se záznamem v databázi. Jinými slovy, do mapy čistopisu se při kontextovém mapování zakreslují pouze modré resp. zelené segmenty přírodních biotopů, vesměs nesouvislé a ostrůvkovité. Pokud v mapovaném území nebyl nalezen žádný přírodní biotop, odevzdává se pouze závěrečná zpráva, v jejímž úvodu se tato skutečnost VÝRAZNE uvede (a koordinátor bude muset následně dobře zdůvodnit, jak a proč vymezil ono mapované území). Určení věkové struktury lesního porostu je nepovinné, obdobně (u všech segmentů přírodních biotopů) určení zachovalosti. Reprezentativnost se povinně zaznamenává jen pokud má stupeň D, v ostatních případech je to nepovinné. Závěrečná zpráva neobsahuje body 7) a 9) a může být výrazně stručnější než u podrobného mapování. Její obsah a rozsah specifikuje koordinátor. Vždy by měly být jasně 20 uvedeny informace, včetně názorů mapovatele, potřebné pro případné následné vymezování území pro podrobné mapování. Pořízení fotodokumentace není povinné. 5. Ediční poznámka Toto 3., přepracované vydání obou metodik se od 1. vydání z dubna 2001 a od 2. vydání ze srpna 2001 liší v těchto směrech: drobné úpravy a upřesnění odborných aspektů drobné úpravy, zejména aktualizace formálních požadavků úplné zahrnutí pozdějších doplňujících pokynů přehlednější uspořádání. Pro díla zpracovaná na základě smluv uzavřených po 1.4. 2002 je závazné toto vydání metodik. Různými radami, podklady, konzultacemi a inspirací přispěli P. Bauer, J. Bělohoubek, L. Bínová, M. Culek, N. Gutzerová, A. Hájek, M. Hájek, A. Hoffmann, J. Horník, M. Chytrý, J. Juřička, P. Karlík, K. Kočí, T. Kučera, V. Melichar, P. Miklová, S. Mudra, J. Němec, V. Novák, I. Paukertová, J. Pekařova, J. Pokorný, F. Pojer, V. Petříček, P. Petřík, J. Plesník, E. Smrtová, L. Škapec, D.Vacková, J. Vojta, A. Vydrová, J. Wimmer, E. Zelenková, V. Zýval a další. 6. Literatura Bínová L. et al. (2000): Metodika pilotního mapování modelových lokalit pro vytváření soustavy NATURA 2000, SMARAGD, EMERALD (upravená 2. verze). - Servis pro ochranu krajiny, Lelekovice. Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. Vol. 1,2.- Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. Interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd, AOPK ČR, Praha. Hejny S. et Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1. - Academia, Praha. Hejny S. et Slavík B. [eds.] (1990): Květena České republiky 2. - Academia, Praha. Hejny S. et Slavík B. [eds.] (1992): Květena České republiky 3. - Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (1995): Květena České republiky 4. - Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (1997): Květena České republiky 5. - Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (1996): Květena České republiky 6. - Academia, Praha. Mikyška R. et al.(1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. - Academia, Praha. [mapová část vyšla 1972] Moravec J. et al. (1994): Fytocenologie (Nauka o vegetaci). - Academia, Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed 2. Severočeskou Přír., Příl., Litoměřice, 1995: 1-206. Neuhäuslová Z., Moravec J. [eds.] et al. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000. - Botanický ústav AV ČR, Průhonice. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. - Academia, Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - Příroda, Praha, 18: 1-166. 21 Přflohy 22 Příloha č.l: Přehled biotopů Podrobné charakteristiky základních mapovacích jednotek obsahuje Katalog biotopů České republiky (tzv. interpretační příručka). VYSVĚTLIVKY * před kódem biotopu značí prioritní biotop ve smyslu směrnice EU o stanovištích - před kódem biotopu značí biotop nezahrnutý v příloze I směrnice EU o stanovištích čili tzv. „nenarurový" biotop Za přesným českým názvem biotopu je označen zaznamenávaný typ výskytu jednotlivých biotopů (B je bod, L znamená linii a P polygon, plochu). Následuje výčet fytocenologických jednotek do ranku asociace. V Vodní toky a nádrže VIA Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stoj'atých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranaé) BLP - Svaz Hydrocharition: Hydrocharitetum morsus-ranae V1B Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stoj'atých vod s řezaném pilolistým (Stratiotes aloides) BLP - Svaz Hydrocharition: Stratiotetum aloidis VÍC Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stoj'atých vod s bublinatkou j'ižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) BLP - Svaz Utricularion vulgaris: Lemno-Utricularietum vulgaris, Utricularietum australis. VID Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stoj'atých vod s nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) BLP - Svaz Lemnion minoris: Salvinio-Spirodeletum polyrrhizae VIE Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stoj'atých vod s aldrovandkou měchýřkatou (Aldrovanda vesiculosa) BLP VIF Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stoj'atých vod - ostatní porosty BLP - Svaz Lemnion minoris: Lemnetum trisulcae, Riccietum fluitantis, Riccietum rhenanae, Wolffietum arrhizae, Lemnetum minoris, Ricciocarpetum natantis, Lemno-Spirodeletum, Lemnetum gibbae. - Svaz Hydrocharition: Ceratophylletum demersi. - Svaz Nymphaeion albae: Myriophyllo-Nupharetum, Nupharo lutei-Nymphaeetum albae, Potamo natantis-Nyphaeetum candidae, Nupharetum pumilae, Trapetum natantis, Nymphoidetum peltatae, Polygonetum amphibii (natantis). - Svaz Magnopotamion: Potametum panormitano-graminei, Potametum lucentis, Potametum perfoliati, Elodeetum canadensis, Myriophylletum spicati, Myriophylletum verticillati, Potametum alpini, Ceratophylletum submersi, Groenlandietum densae, Potametum nodosi. - Svaz Parvopotamion: Parvopotamo-Zannichellietum palustris, Parvopotamo-Zannichellietum pedicellatae, Potametum trichoidis, Najadetum marinae, Najadetum minoris, Potametum crispi, Potametum obtusifolii -V2A Makrofytní vegetace mělkých stoj'atých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.) BLP - Svaz Batrachion aquatilis: Batrachietum aquatili-peltatae, Batrachio trichophylli-Callitrichetum cophocarpae, Batrachietum circinati, Batrachietum rionii, Callitrichetum hermaphroditicae 23 -V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris) BLP - Svaz Batrachion aquatilis: Hottonietum palustris -V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty LP - viz V2A V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní BLP - Svaz Sphagno-Utricularion: Sparganietum minimi, Scorpidio-Utricularietum minoris, Sphagno-Utricularietum intermediae V4 Makrofytní vegetace vodních toků BLP - Svaz Batrachion fluitantis: Batrachietum fluitantis, Myriophylletum alterniflori, Batrachio-Callitrichetum hamulatae, Sparganio- Potametum pectinati V5 Vegetace paroznatek B - Svaz Nitellion flexilis: Nitelletum flexilis, Charetum braunii. - Svaz Chorion asperae: Charetum asperae, Charetum hispidae. - Svaz Chorion vulgaris: Charetum vulgaris. - Svaz Charion fragilis: Charetum globularis - Svaz Charion canescentis: Charetum canescentis V6 Vegetace sídlatek {Isoetes) P - Svaz Isoétion lacustris: Isoětetum echinosporae, Isoětes lacustris spol. M Mokřady a pobřežní vegetace -Ml.l Rákosiny eutrofních stojatých vod LP - Svaz Phragmition communis: Scirpetum lacustris, Typhetum angustifoliae, Phragmitetum communis, Glycerietum maximae, Typhetum latifoliae, Typhetum laxmannii, Sparganietum erecti, Acoretum calami, Equisetetum fluviatilis -M1.2 Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty BLP - Svaz Scirpion maritimi: Bolboschoenetum maritimi, Schoenoplectetum tabernaemontani. - Svaz Caricion gracilis (také M 1.7): Caricetum melanostachyae -M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů BLP - Svaz Oenanthion aquaticae: Glycerio fluitantis-Oenanthetum aquaticae, Rorippo amphibiae-Oenanthetum aquaticae, Sagittario-Sparganietum emersi, Hippuridetum vulgaris, Scirpetum radicantis, Eleocharitetum palustris, Butomo-Alismatetum p lantaginis-aquaticae, Butomo-Alismatetum lanceolati, Ranunculo flammulae-Juncetum articulati -M1.4 Říční rákosiny BL - Svaz Phalaridion arundinaceae (také M4.3): Rorippo-Phalaridetum arundinaceae, Petasito-Phalaridetum arundinaceae, Caricetum buekii, Chaerophyllo-Phalaridetum arundinaceae -M1.5 Pobřežní vegetace potoků BL - Svaz Sparganio-Glycerion fluitantis: Glycerietum fluitantis, Glycerietum plicatae, Glycerietum nemoralis-plicatae, Helosciadietum, Beruletum angustifoliae, Nasturtietum officinalis, leersietum oryzoidis, Catabrosetum aquaticae Ml.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů BL - Svaz Carici-Rumicion hydrolapathi: Cicuto-Caricetum pseudocyperi, Calletum palustris -M1.7 Vegetace vysokých ostřic LP - Svaz Magnocaricion elatae (také Ml.8): Caricetum elatae. - Svaz Caricion rostratae: Caricetum rostratae, Caricetum appropinquatae, Caricetum paniculatae, Caricetum diandrae, Peucedano-Caricetum lasiocarpae, Comaro-Caricetum cespitosae. - Svaz Caricion gracilis (také Ml.2): Caricetum gracilis, Caricetum vesicariae, Caricetum ripariae, Caricetum distichae, Caricetum acutiformis, Caricetum vulpinae, Calamagrostietum lanceolatae, Phalaridetum arundinaceae *M1.8 Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) BLP - Svaz Magnocaricion elatae (také M 1.7): Cladietum marisci M2.1 Vegetace letněných rybníků BLP - Svaz Eleocharition ovatae (také M2.2): Eleocharito ovatae-Caricetum bohemicae, Cypero fusci-Juncetum bufonii, Coleantho- 24 Spergularietum echinospermae, Dichostyli-Gnaphalietum uliginosi, Peplido- Eleocharitetum ovatae, Lindernio-Eleocharitetum ovatae M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků B - Svaz Radiolion linoidis: Centunculo- Anthoceretum punctati, Junco tenageiae-Radioletum linoidis, Hyperico humifusi- Spergularietum rubrae, Stellario-Scirpetum setacei. - Svaz Eleocharition ovatae (také M2.1): Gypsophilo muralis-Potentilletum supinae(syn. Gypsophilo muralis-Juncetum bufonii. - Svaz Nanocyperion flavescentis (také M2.3): Cyperetum flavescentis M2.3 Vegetace obnažených den teplých oblastí BLP - Svaz Nanocyperion flavescentis (také M2.2): Samolo-Cyperetumfusci -M2.4 Vegetace jednoletých slanomilných trav B - Svaz Cypero-Spergularion salinae: Crypsietum aculeatae, Crypsietum schoenoidis M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin BLP - Svaz Littorellion uniflorae: Littorello-Eleocharitetum acicularis, Eleocharis acicularis spol., Ranunculo flammulae- Juncetum bulbosi -M4.1 Štěrkové říční náplavy bez vegetace LP M4.2 Štěrkové říční náplavy s židoviníkem německým {Myricaria germanica) BL - Svaz Salicion incanae: Myricarietum germanicae M4.3 Štěrkové říční náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) BL - Svaz Phalaridion arundinaceae (také M 1.4): Calamagrostietum pseudophragmitis M5 Devětsilové lemy horských potoků BL - Svaz Petasition officinalis (také R1.4): Petasitetum hybridi, Petasitetum officinali-glabrati M6 Bahnité říční náplavy BL - Svaz Bidention tripartitae: Rumicetum maritimi, Bidentetum tripartitae, Bidentetum cernuae, Polygono brittingeri-Chenopodietum rubri, Pulicario vulgaris-Bidentetum M7 Bylinné lemy nížinných řek BL - Svaz Senecion fluviatilis: Fallopio-Cucubaletum bacciferi, Aristolochio-Cucubaletum bacciferi, Cuscuto europaeae-Convolvuletum sepium, Convolvulo-Epilobietum hirsuti R Prameniště a rašeliniště *R1.1 Luční pěnovcová prameniště B - Svaz Caricion davallianae (také R2.1): Carici flavae-Cratoneuretum filicini. - Svaz Calthion, podsvaz Calthenion (také TI.5): Cirsietum rivularis eriophoretosum latifoliae, Cirsietum rivularis equisetetosum telmateiae -R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců B - Svaz Cardamino-Montion (také R1.5): Caltho minoris-Philonotidetum seriatae *R1.3 Lesní pěnovcová prameniště BL - Svaz Lycopodo-Cratoneurion commutati: Pellio endiviifoliae-Cratoneuretum commutati -R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců B - Svaz Cardaminion amarae: Cardaminetum amarae, Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii, Chrysosplenietum oppositifolii, Veronico montanae-Caricetum remotae. - Svaz Petasition officinalis (také M5): Chaerophylletum cicutariae -R1.5 Subalpínská prameniště B - Svaz Swertio-Anisothecion squarrosi: Mniobryetum albicantis, Allio sibirici-Cratoneuretum filicini, Allietum sibirici, Crepido paludosae-Philonotidetum seriatae, Epilobio alsinifolii-Philonotidetum seriatae, Swertietum perennis. - Svaz Cardamino-Montion nad horní hranicí lesa (také Rl .2) R2.1 Vápnitá slatiniště BLP - Svaz Caricion davallianae (také Rl.l): Juncetum subnodulosi, Eleocharitetum pauciflorae, Valeriano dioicae-Caricetum davallianae, 25 Schoenetum nigricantis, Seslerietum uliginosae, Valeriano simplicifoliae-Caricetum flavae R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště BLP - Svaz Caricion fuscae: Caricetum goodenowii, Willemetio-Caricetum paniceae. - Svaz Caricion lasiocarpae: Drepanoclado revolventis-Caricetum lasiocarpae, Ambfystegio scorpioidis-Caricetum limosae, Ambfystegio stellati-Caricetum dioicae, Drepanoclado revolventis-Caricetum diandrae. - Svaz Caricion demissae: Scorpidio-Utricularietum, Chrysohypno-Trichophoretum alpini, Ambfystegio stellati-Caricetum paniceae. - Svaz Drepanocladion exannulati: Calliergo sarmentosi-Eriophoretum angustifolii. - Svaz Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion: Sphagno warnstorfiani-Eriophoretum latifolii, Sphagno-Caricetum lasiocarpae, Sphagno-Caricetum appropinquatae, Sphagno warnstorfiani-Caricetum davallianae R2.3 Přechodová rašeliniště BLP - Svaz Eriophorion gracilis: Agrostio caninae-Caricetum diandrae, Carici limosae-Sphagnetum contorti, Carici chordorrhizae-Sphagnetum obtusi, Phragmito-Caricetum lasiocarpae. - Svaz Sphagno recurvi-Caricion canescentis: Junco filiformis-Sphagnetum recurvi, Polytricho communis-Molinietum coeruleae, Carici rostratae-Sphagnetum apiculati, Sphagno recurvi-Caricetum limosae, Carici filiformis-Sphagnetum apiculati, Carici chordorrhizae-Sphagnetum apiculati R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou {Rhynchospora alba) BLP - Svaz Rhynchosporion albae: Sphagno subsecundi-Rhynchosporetum albae *R3.1 Otevřená vrchoviště BLP - Svaz Oxycocco-Empetrion hermaphroditi (také R3.2): Scirpo caespitosi-Sphagnetum compacti, Sphagno robusti-Empetretum hermaphroditi, Empetro hermaphroditi-Sphagnetum fusci, Chamaemoro-Empetretum hermaphroditi. -Svaz Sphagnion medii (také R3.2, R3.4, L10.3 a L10.4): Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici. - Svaz Oxycocco-Ericion (také R3.4): Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi *R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo) BLP - Svaz Oxycocco-Empetrion hermaphroditi (také R3.1): Pino mugo-Sphagnetum, Chamaemoro-Pinetum mugo. - Svaz Sphagnion medii (také R3.1, R3.4, L10.3 a L10.4): Pino rotundatae-Sphagnetum(také L10.4) *R3.3 Vrchovištní sienky B - Svaz Leuko-Scheuchzerion palustris: Carici rostratae-Drepanocladetum fluitantis, Drepanoclado fluitantis-Caricetum limosae, Scheuchzerio-Sphagnetum cuspidati R3.4 Degradovaná vrchoviště P - Fragmenty svazů Sphagnion medii (také R3.1, R3.2, L10.3aL10.4)a Oxycocco-Ericion (také R3.1) S Skály, sutě a jeskyně 51.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin BLP - Svaz Potentillion caulescentis: Asplenietum trichomano-rutae-murariae. - Svaz Cystopteridion: Asplenio-Cystopteridetumfragilis, Asplenio rutae-murariae-Gymnocarpietum robertiani 51.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin BLP - Svaz Androsacion vandellii: Woodsio ilvensis-Asplenietum septentrionalis, Asplenietum septentrionalis, Biscutello-Asplenietum septentrionalis, Asplenietum septentrionali-adianti-nigri, Diantho gratianopolitani-Aurinietum saxatilis. - Svaz Hypno-Polypodion vulgaris: Asplenio trichomanis-Pofypodietum vulgaris. - Svaz Asplenion serpentini: Sedo albi-Cheilanthetum marantae, Asplenietum serpentini -S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek B - Svaz Trifolion medii (také T4.2): Cynancho-Calamagrostietum arundinaceae. - Svaz Vaccinion (také A2.2 a T8.3): 26 Calamagrostio arundinaceae-Vaccinietum (pouze porosty s dm Calamagrostis arundinacea) a další nedostatečně známá společenstva -S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemněných drolin B -S1.5 Kroviny skal a drolin s rybízem alpínským {Ribes alpinum) B - Svaz Sambuco- Salicion capreae (zčásti): Ribeso alpini-Rosetumpendulinae *S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin BLP - Svaz Stipion calamagrostis: Dryopteridetum robertianae, Galeopsietum angustifoliae, Melicetum ciliatae. - Svaz Galeopsion segetum: Senecioni-Galeopsietum ladani S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin BLP - viz *S2A -S3A Jeskyně přístupné veřejnosti B - v ústích někdy fragmenty svaz Erysimo wittmannii-Hackelion S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti B - viz S3 A A Alpínské bezlesí Al.l Vyfoukávané alpínské trávíky BLP - Svaz Juncion trifidi (také A2.1 a A6): Carici rigidae-Juncetum trifidi, Cetrario-Festucetum supinae (s výjimkou C.-F. s. callunetosum) A1.2 Zapojené alpínské trávníky BLP - Svaz Nardo-Caricion rigidae: Carici fyllae- Nardetum. - Svaz Nardion (také T2.1): Festuco supinae-Nardetum A2.1 Alpínská vřesoviště BLP - Svaz Juncion trifidi (také Al.l a A6): Empetro hermaphroditi-Juncetum trifidi, Cetrario-Festucetum supinae callunetosum. - Svaz Genistion (také T8.1 a T8.2): Calluno-Deschampsietum A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace BLP - Svaz Vaccinion (také S 1.3 a T8.3): Festuco supinae- Vaccinietum myrtilli A3 Sněhová výležiska BLP - Svaz Salicion herbaceae: Polytricherum sexangularis, Polytricho gracilis-Narderum A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky BLP - Svaz Calamagrostion villosae: Crepido-Calamagrostietum villosae, Sphagno compacti-Molinietum coeruleae, Síleno vulgaris-Calamagrostietum villosae, Violo sudeticae-Deschampsietum cespitosae, Bistorto-Deschampsietum alpicolae. - Svaz Calamagrostion arundinaceae: Bupleuro- Calamagrostietum arundinaceae A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy BLP - Svaz Adenostylion (také A8.1): Ranunculo- Adenostyletum alliariae, Chaerophyllo-Cicerbitetum alpini, Laserpitio-Dactylidetum glomeratae, Trollio altissimi-Geranietum sylvatici A4.3 Subalpínské kapradinové nivy BLP - Svaz Dryopterido-Athyrion: Adenostyli- Athyrietum alpestris, Daphno mezerei-Dryopteridetumfilicis-maris A5 Skalní vegetace sudetských karů B - Svaz Agrostion alpinae: Saxifrago paniculatae- Agrostietum alpinae, Hedysaro hedysaroidis-Molinietum, Saxifrago oppositifoliae- Festucetum versicoloris A6A Acidofilní vegetace alpínských drolin BL - Svaz Androsacion alpinae: Cryptogrammetum crispae. - Svaz Juncion trifidi (také Al.l a A2.1): Agrostis rupestris-Juncus trifidus spol., Molinio coeruleae-Agrostietum, Festuco supinae- Polytrichetum piliferi A6B Acidofilní vegetace alpínských skal B - Svaz Juncion trifidi (také Al.l a A2.1): Agrostis rupestris-Juncus trifidus spol., Molinio coeruleae-Agrostietum Berciková, Festuco supinae-Polytrichetum piliferi *A7 Kosodřevina BLP - Svaz Pinion mugo: Myrtillo-Pinetum mugo. - Svaz Athyrio alpestris-Pinion mugo: Athyrio distentifolii-Pinetum mugo 27 A8.1 Subalpínské kroviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) BLP - Svaz Adenostylion (také A4.2): Salicetum lapponum A8.2 Vysoké subalpínské listnaté kroviny BLP - Svaz Salicion silesiacae: Salici silesiacae-Betuletum carpaticae, Piceo-Salicetum silesiacae, Pado-Sorbetum T Sekundární trávníky a vřesoviště Tl.l Mezoíilní ovsíkové louky LP - Svaz Arrhenatherion: Arrhenatheretum elatioris, Trifolio-Festucetum rubrae, Poo-Trisetetum, Potentillo albae-Festucetum rubrae, Phyteumato-Festucetum T1.2 Horské trojštětové louky LP - Svaz Polygono-Trisetion: Geranio-Trisetetum, Melandrio-Trisetetum, Cardaminopsio halleri-Agrostietum, Melandrio-Phleetum alpini, Meo athamantici-Cirsietum heterophylli, Alopecuro-Poětum chaixii, Cirsio heterophylli-Alchemilletum acutilobae -T1.3 Pohánkové pastviny LP - Svaz Cynosurion: Lolio-Cynosuretum, Caro-Poětum pratensis, Trifolio repentis-Veronicetum filiformis, Festuco-Cynosuretum, Anthoxantho-Agrostietum -T1.4 Aluviálni psárkové louky LP - Svaz Alopecurion pratensis: Alopecuretum pratensis, Agropyro-Alopecuretum, Stellario-Deschampsietum cespitosae, Deschampsio-Senecionetum aquatici, Sanguisorbo-Deschampsietum cespitosae, Sanguisorbo-Polygonetum bistortae, Holcetum lanati -T1.5 Vlhké pcháčové louky LP - Svaz Calthion, podsvaz Calthenion (také Rl.l): Angelico-Cirsietum oleracei, Cirsietum rivularis (také Rl.l), Trollio-Cirsietum salisburgensis, Polygono-Trollietum altissimi, Polygono-Cirsietum palustris, Angelico-Cirsietum palustris, Chaerophyllo hirsuti-Calthetum, Chaerophyllo hirsuti-Crepidetum paludosae, Scirpo-Cirsietum cani, Caricetum cespitosae, Scirpetum sylvatici, Polygono-Cirsietum heterophylli, Deschampsio-Cirsietum heterophylli, Crepido-Juncetum acutiflori, Scirpo-Juncetum filiformis, Junco filiformis-Polygonetum bistortae, Scirpo-Caricetum brizoidis T1.6 Vlhká tužebníková lada LP - Svaz Calthion, podsvaz Filipendulenion: Filipendulo-Geranietum palustris, Lysimachio vulgaris-Filipenduletum, Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum, Valeriano procurrentis-Filipenduletum, Cirsio heterophylli-Filipenduletum, Filipendulo-Menthetum longifoliae, Filipendulo-Epilobietum hirsuti, Trollio altissimi-Filipenduletum, Iridetum sibiricae, Veronico longifoliae-Filipenduletum T1.7 Kontinentální zaplavované louky LP - Svaz Cnidion venosi: Lathyro palustris-Gratioletum, Gratiolo-Caricetum suzae, Cnidio-Violetum pumilae, Cnidio-Violetum elatioris, Juncetum atrati, Pseudolysimachio-Alopecuretum T1.8 Kontinentální vysokobylinná vegetace LP - Svaz Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris: Lysimachio-Filipenduletum picbaueri, Stachyo palustris-Thalictretum flavae, Veronico longifoliae-Euphorbietum lucidae T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky LP - Svaz Molinion: Molinietum caeruleae, Junco-Molinietum caeruleae, Gentiano pneumonanthis-Molinietum litoralis, Silaetum pratensis, Serratulo-Festucetum commutatae, Sanguisorbo-Festucetum pratensis, Sanguisorbo-Festucetum commutatae -TI.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd BLP - Svaz Agropyro-Rumicion crispi, podsvaz Loto-Trifolienion (také T7): Junco inflexi-Menthetum longifoliae; - podsvaz Juncenion effusi: Juncetum effusi. - Svaz Impatienti-Stachyion sylvaticae: Carici pendulae-Eupatorietum cannabini 28 *T2.1 Subalpínské smilkové trávníky BLP - Svaz Nardion (také AI.2): Lycopodio alpini-Nardetum, Thesio alpini-Nardetum, Solidagini-Nardetum *T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy BLP - Svaz Nardo-Agrostion tenuis: Síleno vulgaris-Nardetum, Ranunculo nemorosi-Nardetum, Polygono bistortae-Deschampsietum flexuosae *T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s rozptýlenými porosty jalovce obecného (Juniperus communis) BLP - Svaz Violion caninae: Hyperico-Polygaletum, Gymnadenio-Nardetum, Nardo-Festucetum capillatae, Thymo-Festucetum ovinae, Carici leporinae-Agrostietum tenuis. - Svaz Nardo-Juncion squarrosi: Nardo-Juncetum squarrosi *T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce BLP - viz *T2.3A T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) BLP - Svaz Alysso-Festucion pallentis: Alysso saxatilis-Festucetum pallentis, Asperulo glaucae-Festucetum pallentis, Allio montani-Sedetum albi, Melico transsilvanicae-Sempervivetum soboliferi, Alysso montani-Potentilletum arenariae, Potentillo arenariae-Festucetum pallentis, Medicagini prostratae-Festucetum pallentis, Helichryso-Festucetum pallentis, Euphorbio-Festucetum pallentis (syn. Asplenio cuneifolii-Festucetum pallentis), Centaureo stoebes-Allietum montani. - Svaz Helianthemo cani-Festucion pallentis: Seselio glauci-Festucetum pallentis, Allio montani-Sedetum boloniensis, Minuartio setaceae-Thymetum angustifolii, Helianthemo cani-Caricetum humilis. - Svaz Seslerio-Festucion pallentis: Poo badensis-Festucetum pallentis T3.2 Pěchavové trávníky BLP - Svaz Diantho lumnitzeri-Seslerion: Alsino setaceae-Seslerietum calcariae, Alysso saxatilis-Seslerietum variae, Diantho moravici-Seslerietum albicantis (syn. Asplenio septentrionalis-Seslerietum variae), Helianthemo cani-Seslerietum calcariae, Saxifrago aizoi-Seslerietum calcariae, Primulo veris-Seslerietum calcariae, Asplenio cuneifolii-Seslerietum calcariae *T3.3A Úzkolisté suché trávníky - subpanonské stepní BLP - Svaz Festucion valesiacae (také *T3.3B, *T.3.3C a T3.3.D): Avenastro besseri-Stipetum joannis, Ranunculo illyrici-Festucetum valesiacae, Scabioso suaveolentis-Caricetum humilis, Dorycnio sericei-Caricetum humilis, lnulo oculi-christi-Stipetum pulcherrimae. - Svaz Bromion erecti (také T3.4): Astragalo austriaci-Brachypodietum pinnati, Verbasco austriaci-Inuletum ensifoliae *T3.3B Úzkolisté suché trávníky - panónske sprašové stepní BLP - Svaz Festucion valesiacae (také *T3.3A, *T.3.3C a T.3.3.D): Astragalo exscapi-Crambetum tatariae, Astragalo austriaci-Stipetum capillatae *T3.3C Úzkolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých BLP - Svaz Festucion valesiacae (také *T3.3A a *T3.3B): Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae, Carici humilis-Festucetum sulcatae, Festuco valesiacae-Stipetum capillatae, Koelerio macranthae-Stipetum joannis, Pulsatillo pratensis-Festucetum valesiacae, Stipetum capillatae, Astragalo-Stipetum, Minuartio setaceae-Stipetum capillatae, Avenulo pratensis-Festucetum valesiacae (syn. Agrostio pusillae-Festucetum valesiacae), Fragario-Festucetum rupicolae, Teucrio chamaedrys-Festucetum rupicolae, Genisto tinctoriae-Stipetum joannis, Diantho deltoidis-Festucetum rupicolae, Salvio nemorosae-Melicetum transsilvanicae, Potentillo argenteae-Achilleetum setaceae, Thymo pannonici-Poětum angustifoliae, Agrimonio eupatoriae-Festucetum valesiacae, Podospermo laciniati-Agropyretum repentis, Artemisio ponticae-Dianthetum carthusianorum, Adonido vernalis-Agropyretum repentis, Hyperico perforati-Festucetum valesiacae, Armerio serpentini-Festucetumpseudovinae 29 T3.3D Úzkolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavacovitých BLP - viz *T3.3.C *T3.4A Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavacovitých a s jalovcem obecným {Juniperus communis) BLP - Svaz Bromion erecti (také T3.3): Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati, Cirsio pannonici-Seslerietum calcariae, Ononido spinosae-Cirsietum acaulis, Festuco-Brachypodietum pinnati, Adonido-Brachypodietum pinnati, Lino tenuifolii-Ononidetum spinosae, Pulsatillo pratensis-Globularietum elongatae, Brachypodio pinnati-Seslerietum, Corothamno-Brachypodietum pinnati, Potentillo albae-Brachypodietum pinnati, Brachypodio-Molinietum, Salvio verticillatae-Sanguisorbetum minoris, Potentillo reptantis-Caricetum flaccae, Astragalo ciceris-Vicietum tenuifoliae, Gentiano germanicae-Koelerietum pyramidatae. - Svaz Koelerio-Phleionphleoidis (také T3.5): Scabioso-Phleetum T3.4B Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavacovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis) BLP - viz *T3.4A *T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavacovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) BLP - viz *T3.4A T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavacovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) BLP - viz *T3.4A *T3.5A Acidofilní suché trávníky s význačným výskytem vstavacovitých BLP - Svaz Koelerio-Phleion phleoidis (také T3.4): Potentillo opacae-Festucetum sulcatae, Pulsatillo pratensis-Avenochloetum pratensis, Calluno-Festucetum rupicolae, Potentillo arenariae-Agrostietum vinealis, Peucedano oreoselini-Festucetum rupicolae. - Svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis (také T5.5 a T6.1): Jasiono montanae-Festucetum ovinae (také T5.5) T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavacovitých BLP - viz *T3.5A -T4.1 Suché bylinné lemy L - Svaz Geranion sanguinei: Geranio-Anemonetum sylvestris, Geranio-Dictamnetum, Peucedanetum cervariae, Geranio-Trifolietum alpestris, Vincetoxico hirundinariae-Origanetum vulgaris -T4.2 Mezofilní bylinné lemy L - Svaz Trifolion medii (také S 1.3): Trifolio medii-Agrimonietum, Vicietum sylvaticae, Trifolio medii-Melampyretum nemorosi T5.1 Jednoletá vegetace písčin B - Svaz Thero-Airion: Airetum praecocis, Filagini-Vulpietum. - Svaz Salsolion ruthenicae Philippi 1971 (zčásti): Plantaginetum indicae T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) BLP -Svaz Corynephorion canescentis (včetně svazu Koelerion glaucae sensu auct. bohem., non Volk ex Klika 1935): Thymo angustifolii-Corynephoretum canescentis, Jurineo cyanoidis-Koelerietum glaucae T5.3 Kostřavové trávníky písčin BLP - Svaz Plantagini-Festucion ovinae (také T5.4): Diantho deltoidis-Armerietum, Thymo angustifolii-Festucetum ovinae, Cerastio arvensis-Festucetum trachyphyllae, Armerio-Festucetum, Erysimo diffusi-Agrostietum capillaris (syn.: Erysimo diffusi-Festucetum ovinae) *T5.4 Panónske stepní trávníky na písku BLP - Svaz Plantagini-Festucion ovinae (viz také T5.3): Diantho serotini-Festucetum vaginatae -T5.5 Podhorské acidofilní trávníky LP - Svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis (také T3.5 a T6.1): Cerastio arvensis-Agrostietumpusillae, Jasiono montanae-Festucetum ovinae (také T3.5), Artemisio campestris-Corynephoretum canescentis, Festucetum ovinae, Festuco glaucae-Sedetum acris, Hypno tamariscini-Festucetum duriusculae T6.1A Acidofilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera) B - Svaz Arabidopsion thalianae: Veronico vernae-Poětum 30 bulbosae, Gageo bohemicae-Veronicetum dillenii, Arabidopsietum thalianae, Veronico dillenii-Galietumpedemontani. - Svaz Hypericoperforati-Scleranthionperennis (T3.5 a T5.5): Pofytricho piliferi-Scleranthetum perennis T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého {Jovibarba globiferá) B - viz T6.1A *T6.2A Bazifilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběžkatého {Jovibarba globiferá) B - Svaz Alysso alyssoidis-Sedion albi: Cerastietum pumili, Saxifrago tridactylitae-Poětum compressae, Alysso afyssoidis-Sedetum albi, Poo badensis-Allietum montani, Sempervivetum soboliferi, Trifolio arvensis-Sedetum albi *T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého {Jovibarba globiferá) B - viz T6.2A *T7 Slaniska BLP - Svaz Scorzonero-Juncion gerardii: Junco gerardii-Scorzoneretum parviflorae. - Svaz Puccinellion limosae: Puccinellietum limosae. - Svaz Agropyro-Rumicion crispi, podsvaz Loto-Trifolienion (TI. 10): Loto-Potentilletum anserinae, Agrostio-Caricetum secalinae, Blysmo-Juncetum compressi, Agrostio-Caricetum distantis, Meliloto-Caricetum otrubae T8.1A Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin s j'alovcem obecným {Juniperus communis) BLP - Svaz Euphorbio-Callunion: Euphorbio cyparissiae-Callunetum, Cladonio-Callunetum, Antherico-Callunetum, Carici humilis-Callunetum, Agrostio vinealis-Genistetumpilosae. - Svaz Genistion (A2.1 a T8.2): Calluno-Deschampsietum T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez j'alovce obecného {Juniperus communis) BLP-vizT8.1A T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s jalovcem obecným {Juniperus communis) BLP - Svaz Genistion (A2.1 a T8.1): Genisto germanicae-Callunetum, Calluno-Vaccinietum, Arnico montanae-Callunetum T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez jalovce obecného {Juniperus communis) BLP - viz T8.2A T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin B - Svaz Vaccinion (SI.3 a A2.2): Rhodococco-Vaccinietum myrtilli, Calamagrostio arundinaceae-Vaccinietum (pouze porosty s dominancí Vaccinium myrtillus), Convallario-Vaccinietum myrtilli, Ledo-Vaccinietum vitis-idaeae K Kroviny -Kl Mokřadní vrbiny LP - Svaz Salicion cinereae: Salici-Franguletum, Salicetum pentandro-auritae, Salicetum pentandro-cinereae. - Svaz Lonicero-Rubion sylvatici: Rubus plicatus-Frangula alnus spol. -K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavu BL - Svaz Salicion triandrae: Salicetum triandrae. - Svaz Salicion albae (L2.4): Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů BL - Svaz Salicion eleagno-daphnoidis: Agrostio-Salicetum purpur eae -K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny LP - Svaz Berberidion: Pruno-Ligustretum, Roso gallicae-Prunetum, Antherico-Coryletum, Rhamno catharticae-Cornetum sanguineae, Violo hirtae-Cornetum maris, Prunetum mahaleb. - Svaz Pruno-Rubion radulae: Prunus spinosa-Rubus fruticosus spol. *K4A Nízké xerofilní křoviny se skalníky {Cotoneaster spp.) B - Svaz Prunion spinosae: Prunetum fruticosae, Junipero communis-Cotoneastretum integerrimae 31 *K4B Nízké xeroíilní kroviny s madloní nízkou {Prunus tenella) B - Svaz Prunion spinosae: Prunetum tenellae -K4C Nízké xeroíilní křoviny bez skalníků {Cotoneaster spp.) a bez mandloně nízké {Prunus tenella) BLP - Svaz Prunion spinosae: Prunetum fruticosae, Junipero communis-Cotoneastretum integerrimae, L Lesy -LI Mokřadní olšiny LP - Svaz Alnion glutinosae: Carici elongatae-Alnetum, Calamagrostio canescentis-Alnetum, Carici acutiformis-Alnetum *L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana) BLP - Svaz Alnion incanae, podsvaz Alnenion glutinoso- incanae (také L2.2 a L5.4): Alnetum incanae *L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy BLP - Svaz Alnion incanae, podsvaz Alnenion glutinoso-incanae (také L2.1 a L5.4): Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae, Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum, Piceo-Alnetum L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek pralesovité LP - Svaz Alnion incanae, podsvaz Ulmenion: Querco-Populetum, Querco-Ulmetum, Fraxino-Populetum, Fraxino pannonicae- Ulmetum L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek nepralesovité LP - Svaz Alnion incanae, podsvaz Ulmenion: Querco-Populetum, Querco-Ulmetum, Fraxino-Populetum, Fraxino pannonicae- Ulmetum *L2.4 Měkké luhy nížinných řek BLP - Svaz Salicion albae (také K2.1): Salici- Populetum, Salicetum albae L3.1 Hercynske dubohabřiny P - Svaz Carpinion (také L3.2, L3.3 a L3.4): Melampyro nemorosi-Carpinetum, Tilio-Betuletum, Stellario-Tilietum L3.2 Polonské dubohabřiny P - Svaz Carpinion (také L3.1, L3.3 a L3.4): Tilio- Carpinetum *L3.3 Karpatské dubohabřiny P - Svaz Carpinion (také L3.1, L3.2 a L3.4): Carici pilosae- Carpin etum *L3.4 Panónske dubohabřiny P - Svaz Carpinion (také L3.1, L3.2 a L3.3): Primulo veris- Carpinetum, Fraxino pannonicae-Carpinetum *L4 Suťové lesy BLP - Svaz Tilio-Acerion: Aceri-Carpinetum, Lunario-Acer etum, Scolopendrio-Fraxinetum, Arunco-Aceretum, Mercuriali-Fraxinetum, Seslerio albicantis- Tilietum cordatae L5.1 Květnaté bučiny P - Svaz Fagion, podsvaz Eu-Fagenion: Tilio platyphylli-Fagetum, Tilio cordatae-Fagetum, Melico-Fagetum, Caricipilosae-Fagetum, Dentario enneaphylli- Fagetum, Dentario glandulosae-Fagetum, Violo reichenbachianae-Fagetum, Festuco altissimae-Fagetum - podsvaz Galio-Abietenion: Carici remotae-Abietetum, Saniculo europeae-Abietetum L5.2 Horské klenové bučiny P - Svaz Fagion, podsvaz Acerenion: Aceri-Fagetum, Daphno mezer ei-Acer etum pseudoplatani L5.3 Vápnomilné bučiny P - Svaz Fagion, podsvaz Cephalanthero-Fagenion: Cephalanthero-Fagetum L5.4 Acidofilní bučiny P - Svaz Luzulo-Fagion: Luzulo-Fagetum, Calamagrostio villosae- Fagetum, Calamagrostio arundinaceae-Fagetum, Dryopterido dilatatae-Fagetum, Luzulo pilosae-Abietetum, Deschampsio flexuosae-Abietetum - Svaz Alnion incanae, podsvaz Alnenion glutinoso-incanae (také L2.1 aL2.2): Carici-Quercetum *L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy BLP - Svaz Quercion pubescenti- petraeae: Pruno mahaleb-Quercetum pubescentisl, Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis, Corno-Quercetum 32 *L6.2 Panónske teplomilné doubravy na spraši BLP - Sv. Aceri tatarici-Quercion (L6.3): Quercetum pubescenti-roboris *L6.3 Panónske teplomilné doubravy na písku BLP - Sv. Aceri tatarici-Quercion (L6.2): Carici fritschii-Quercetum roboris *L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy BLP - Sv. Quercion petraeae (L6.5): Potentillo albae-Quercetum, Brachypodiumpinnatum-Quercus robur *L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou {Genista pilosa) BLP - Sv. Quercion petraeae Genisto pilosae-Quercetum petraeae. - Svaz Genisto germanicae-Quercion (L7.1, L7.2, L7.3 a L7.4): Viscario-Quercetum -L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista pilosa) P - Sv. Quercion petraeae (L6.4): Sorbo torminalis-Quercetum, Genisto pilosae-Quercetum petraeae, Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae - Sv. Genisto germanicae-Quercion (L7.1, L7.2, L7.3 aL7.4): Viscario-Quercetum -L7.1 Suché acidofilní doubravy P - Svaz Genisto germanicae-Quercion (L6.5, L7.2, L7.3 a L7.4): Luzulo albidae-Quercetumpetraeae Hilitzer, Calluno-Quercetum L7.2 Vlhké acidofilní doubravy LP - Svaz Genisto germanicae-Quercion (také L6.5, L7.1, L7.3 a L7.4): Molinio arundinaceae-Quercetum, Abieti-Quercetum -L7.3 Subkontinentální borové doubravy P - Svaz Genisto germanicae-Quercion (také L6.5, L7.1, L7.2 a L7.4): Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum -L7.4 Acidofilní doubravy na písku P - Svaz Genisto germanicae-Quercion (také L6.5, L7.1, L7.2 a L7.3): Festuco ovinae-Quercetum roboris -L8.1 Suché boreokontinentální bory BLP - Svaz Dicrano-Pinion (také L10.2 a L10.4): Dicrano-Pinetum, Cladonio rangiferinae-Pinetum sylvestris, Betulo carpaticae-Pinetum, Hieracio pallidi-Pinetum, Asplenio cuneifolii-Pinetum, Cardaminopsio petraeae-Pinetum -L8.2 Lesostepní bory BLP - Svaz Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris: Anemono sylvestris- Pinetum, Pyrolo-Pinetum sylvestris -L8.3 Perialpidské hadcové bory BLP - Svaz Erico-Pinion: Thlaspio montani-Pinetum sylvestris L9.1 Horské třtinové smrčiny P - Svaz Piceion excelsae (také L9.2): Calamagrostio villosae-Piceetum, Anastrepto-Piceetum Stöcker, Dryopterido dilatatae-Piceetum *L9.2A Rašelinné smrčiny BLP - Svaz Piceion excelsae (také L9.1): Sphagno-Piceetum L9.2B Podmáčené smrčiny LP - Svaz Piceion excelsae (také L9.1): Mastigobryo- Piceetum, Equiseto-Piceetum L9.3 Horské papratkove smrčiny LP - Svaz Athyrio alpestris-Piceion: Athyrio alpestris- Piceetum *L10.1 Rašelinné březiny BLP - Svaz Betulion pubescentis: Betuletum pubescentis *L10.2 Rašelinné brusnicové bory BLP - Svaz Dicrano-Pinion (také L8.1 a L10.4): Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris *L10.3 Suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť BLP - Svaz Sphagnion medii (také R3.1, R3.2, R3.4 a LI0.4): Eriophoro vaginati-Pinetum sylvestris *L10.4 Blatkové bory BLP - Svaz Sphagnion medii (R3.1, R3.2, R3.4 a L 10.3): Pino rotundatae-Sphagnetum (R3.2). - Svaz Dicrano-Pinion (také L8.1 a L10.2): Vaccinio uliginosi-Pinetum rotundatae X Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem XI Urbanizovaná území P X2 Intenzivně obhospodařovaná pole P 33 X3 Extenzivně obhospodařovaná pole P X4 Trvalé zemědělské kultury P X5 Intenzivně obhospodařované louky P X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla LP X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla LP X8 Kroviny s ruderálními a nepůvodními druhy LP X9A Lesní kultury s nepůvod. jehlic, dřevinami LP X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami LP X10 Paseky s podrostem původního lesa P XI1 Paseky s nitroíilní vegetací P X12 Nálety pionýrských dřevin P X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla LP X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace LP 34 Příloha č. 2: Činnosti ovlivňující stav lokality z hlediska ochrany přírody KÓD KATEGORIE Zemědělství a lesní hospodářství 100 Pěstování rostlin 101 Modifikace pěstebních postupů 102 Sečení 110 Používání pesticidů 120 Hnojení 130 Zavlažování 140 Pastva 141 Upuštění od pastvy 150 Změny zemědělské půdy 151 Odstraňování mezí, křovišť a drobných lesíků 160 Lesní hospodářství všeobecně 161 Vysazování lesů 162 Umělé zalesňování 163 Znovuosazování vykácených ploch 164 Kácení lesů 165 Odstraňování podrostu 166 Odstraňování mrtvých a umírajících stromů 167 Těžba dřeva bez opětného vysazování 170 Chov hospodářských zvířat 171 Krmení dobytka 180 Vypalování 190 Ostatní zemědělské a lesnické aktivity Rybářství, lov a sběr 200 Chov ryb, měkkýšů a korýšů 210 Profesionální rybolov 211 Rybolov na stálém místě 212 Lov vlečnou sítí („trawling") 213 Lov tenatovou sítí („drift-net") 220 Sportovní rybářství 221 Vykopávání návnady 230 Lov 240 Zásahy do fauny, všeobecně 241 Sběr (hmyz, plazi, obojživelníci...) 242 Vybírání hnízd (dravci) 243 Odchyt do pastí, trávení, pytláctví 244 Jiné zásahy do fauny 250 Zásahy do flóry, všeobecně 251 Nadměrný sběr vzácných druhů 290 Ostatní aktivity týkající se rybářství, lovu a sběru Těžební a důlní průmvsl 300 Těžba písku a štěrku 301 Pískovny a štěrkovny 302 Těžba materiálu na plážích 310 Těžba rašeliny 311 Ruční dolování rašeliny 312 Mechanická těžba rašeliny 313 Těžba ropy a zemního plynu 320 Doly 321 Povrchové doly 330 Těžba soli 390 Ostatní těžební a důlní aktivity 35 KÓD KATEGORIE Urbanizace, industrializace a podobné aktivity 400 Urbanizované plochy, osídlení 401 Souvislá urbanizace 402 Nesouvislá urbanizace 403 Rozptýlené osídlení 409 Jiné typy osídlení 410 Průmyslové nebo obchodní zóny 411 Továrny 412 Průmyslové sklady 419 Jiné průmyslové nebo obchodní zóny 420 Skládky 421 Skládky domovního odpadu 422 Skládky průmyslového odpadu 423 Skládky inertních materiálů 424 Jiné skládky 430 Zemědělské stavby 440 Sklady materiálu 490 Ostatní aktivity týkající se urbanizace a industrializace Doprava a komunikace 500 Sítě komunikací 501 stezky, cesty, cyklistické stezky 502 silnice, dálnice 503 železnice, TGV 504 přístavy 505 letiště 506 malá letiště a letiště pro helikoptéry 507 mosty, viadukty 508 tunely 509 jiné sítě komunikací 510 Transport energie 511 Elektrovody 512 Ropovody 513 Jiné formy transportu energie 520 Lodní doprava 530 Zlepšený přístup na lokalitu 590 Ostatní aktivity týkající se dopravy a komunikací Turistika a volný čas (některé z těchto aktivit jsou zahrnuty ve výše uvedených bodech) 600 Areály sloužící pro sport a zábavu 601 golfové hřiště 602 lyžařské středisko 603 stadión 604 různé dráhy a okruhy 605 jízdárna 606 lunapark 607 sportoviště 608 kemp 609 jiné komplexy sloužící pro sport a zábavu 610 Naučná střediska 620 Venkovní sporty 621 vodní sporty 622 pěší turistika, jízda na koni a nemotorizovaných vozidlech 623 motorizovaná vozidla 36 KÓD KATEGORIE 624 horská turistika, horolezectví, speleologie 625 létání kluzáky, paragliding, létání v balónu 626 běh na lyžích, sjezdové lyžování 629 jiné venkovní sporty 690 Jiné aktivity týkající se turistiky a volného času Znečištění a jiné faktory lidské činnosti 700 Znečištění 701 znečištění vody 702 znečištění vzduchu 703 znečištění půdy 709 jiné formy nebo smíšené formy znečištění 710 Hlukové rušení 720 Sešlapávání, nadměrné využívání 730 Vojenská cvičení 740 Vandalismus 750 Jiné znečištění nebo lidské aktivity Člověkem způsobené změnv vodních poměrů (mokřadní a mořská stanoviště) 800 Meliorace a vysušovaní, všeobecně 801 Budování poldrů 802 Odvodňování a vysoušení mořského dna, ústí řek nebo bažin 803 Zpevňování stok, kanálů, hrází rybníků, nádrží, bažin 810 Odvodňování 811 Management vodní a pobřežní vegetace pro účely odvodňování 820 Odstraňování sedimentů (bahno, ...) 830 Regulace toků 840 Zaplavování 850 Změny hydrografických poměrů, všeobecně 851 Změny mořských proudů 852 Změny struktury vnitrozemských toků 853 Regulování vodní hladiny 860 Haldy, deponie vyhloubeného materiálu, všeobecně 870 Hráze, nábřeží, umělé pláže 871 Opatření na ochranu pobřeží 890 Jiné člověkem způsobené změny vodních poměrů Přírodní procesv (abiotické a biotické) 900 Eroze 910 Zanášení bahnem 920 Vysychání 930 Zaplavování 940 Přírodní katastrofy 941 Povodeň 942 Lavina 943 sesuv půdy 944 vichřice, cyklon 945 sopečná činnost 946 zemětřesení 947 přílivová vlna 948 požár 949 jiné přírodní katastrofy 950 Vývoj biocenózy 951 vysychání/ hromadění organického materiálu 952 eutrofizace 953 okyselování 37 KÓD KATEGORIE 954 invaze nějakého druhu 960 Mezidruhové vztahy v případě fauny 961 kompetice (např. racek / rybák) 962 parazitismus 963 zavlečení nějaké choroby 964 genetické znečištění 965 predace 966 antagonistický vztah v důsledku introdukce druhu 967 antagonistický vztah k domácím zvířatům 969 jiné formy nebo smíšené formy mezidruhovych vztahů v případě fauny 970 Mezidruhové vztahy v případě flóry 971 kompetice 972 parazitismus 973 zavlečení nějaké choroby 974 genetické znečištění 975 nedostatek opylovačů 976 poškození zvěří 979 jiné formy nebo smíšené formy mezidruhovych vztahů v případě flóry 990 Jiné přírodní procesy 38