Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici
Vranovská 102, 614 00 Brno
Tel.: 05/45576740 Fax,tel.: 05/45576250
e-mail: lowaspol@lowaspol.cz
IČ: 46990798 DIČ: 290-46990798
REALIZAČNÍ PROJEKT
Zodpovědný projektant: Ing. Zimová Eliška
Spolupracovali: Ing. Martin Beneš
Ing. Tomáš Havlíček(Ateliér Fontes, s.r.o.)
Ing. Zdeněk Sedlák (Ateliér Fontes, s.r.o.)
Zadavatel:
ZEMAN JAROSLAV
Zakázkové číslo: 03-021
Brno, červen 2003
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
2
OBSAH:
A. Průvodní zpráva
A.1. Základní údaje ..........................................................3
A.2. Zadání prací .............................................................4
A.3. Použité podklady .......................................................4
A.4. Členění stavby na objekty .............................................4
B. Souhrnné technické řešení
B.1. Souhrnná technická zpráva ...........................................4
B.1.1. Charakteristika lokality .............................................4
B.1.2. Přírodní podmínky ....................................................5
B.1.3. Zhodnocení aktuálního stavu ......................................10
B.1.4. Majetkoprávní vztahy ..............................................11
B.1.5. Koncepce řešení .....................................................11
B.2. Geometrické zaměření ................................................11
B.3. Aktuální stav vegetace ................................................12
B.4. Aktuální stav ­ zoologický význam..................... ............13
C. Situace ........................................................................15
D. Návrhová část ...............................................................15
D.1. Objekt SO 1 terénní úpravy ­ tůňky ................................15
D.1.1. Předpokládané účinky terénních úprav na okolí.................15
D.1.2. Popis postupu a způsobu prací .....................................16
D.1.3. Popis stavebních objektů ...........................................16
D.1.4. Výpočty ...............................................................17
D.2. Objekt SO 2 Sadové úpravy ­ výsadby dřevin ....................17
D.2.1. Návrh nových výsadeb ..............................................17
D.2.2. Technologie zakládání ..............................................19
D.2.3. Doporučení dalšího postupu prací.................................20
E. Projekt organizace terénních úprav a výsadeb.........................20
F. Rozpočtová část ..............................................................24
G. Doklady ........................................................................26
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
3
A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA
A.1. Základní údaje
NÁZEV STAVBY BIOCENTRUM u Vesníku
STUPEŇ DOKUMENTACE DOKUMENTACE K ÚZEMNÍMU ŘÍZENÍ A
POVOLENÍ TERÉNNÍCH ÚPRAV
MÍSTO Místní trať - Prtlíky
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ k.ú. Nová Ves u Heřmanova, obec Nová Ves
OBEC Nová Ves u Heřmanova
KRAJ kraj Vysočina
DRUH TERÉNNÍCH ÚPRAV Hloubené tůně s výsadbami dřevin
ÚČEL
Zlepšení snovištních podmínek pro druhy rostlin
a živočichů, vázané na mělké stojaté vody a vlhké louky,
zvýšení ekologické stability a krajinářské hodnoty území.
INVESTOR ZEMAN JAROSLAV, Nová Ves 48, 594 58 Křižanov
PROJEKTANT
LÖW & spol., s.r.o. Vranovská 102, 614 00 B r n o
ATELIER FONTES, s.r.o., Veveří 109, 616 00 Brno
ZPŮSOB PROVEDENÍ Dodavatelsky
DODAVATEL dosud nevybrán
PŘEDPOKL. NÁKLADY 450 000,- Kč
PŘEDPOKL. DOBA TRVÁNÍ bez omezení ­ trvale
ČAS. PRŮBĚH PROVÁDĚNÍ podzim 2003
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
4
A.2. Zadání prací
Na základě objednávky p. Zemana Jaroslava byla zpracována projektová dokumentace,
k realizaci biocentra místního významu. Cílem projektu je vypracovat návrh technických a
biotechnických opatření k vytvoření funkčního biocentra. Realizace záměru přispěje ke zvýšení
ekologické stability území a zvýšení biodiverzity v území.
Rozsah a obsah projektové dokumentace je dán ust. § 3 vyhl. č. 132/1998 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení stavebního zákona a dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody
ve znění pozdějších předpisů a krajiny a vyhl. č.395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 S., o ochraně přírody a krajiny.
Rozsah a obsah projektové dokumentace pro povolení terénních úprav je dán ust. § 25
vyhl. č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
Biocentrum "Vesník" bylo vymezeno generelem i plánem místního územního systému
ekologické stability krajiny jako částečně funkční biocentrum místního významu.
V současnosti je lokalita využívaná, jako extenzivní louka a orná půda.
A.3. Použité podklady
- údaje Katastrálního úřadu o vlastnických vztazích,
- Moravec Jar. a kol.: Fytocenologie,
- Culek M. a kol.: Biogeografická diferenciace ČR,
- Rukověť projektanta ÚSES,
- vyjádření dotčených organizací a orgánů státní správy a samosprávy,
- vlastní podrobné terénní průzkumy z roku 2003,
- a další.
A.4. Členění stavby na objekty
Stavba je členěna na objekt SO 1 ­ terénní úpravy - tůně
SO 2 ­ sadové úpravy
B. SOUHRNNÉ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
B.1. Souhrnná technická zpráva
B.1.1. Charakteristika lokality
Celé území je možno charakterizovat jako vlhká deprese na svahu. Dominantním rysem je trvalé
zamokření půdního profilu stagnující vodou. Jedná se o lokalitu, kde voda po většinu roku
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
5
dosahuje půdního povrchu, pomístně stagnuje i na povrchu. Nejvyšší stupeň zamokření vykazuje
jihovýchodní a severozápadní část území.
Vzrostlá dřevinná vegetace v lokalitě víceméně není, sporadicky se objevují mladé exempláře
stromů (jižně od cesty) a další semenáče.
B.1.2. Přírodní podmínky
1. Klimatologie
Z klimatického hlediska patří území do chladnější varianty mírně teplé oblasti MT 3 s průměrnými
ročními teplotami 6 - 70C a s průměrným ročním úhrnem srážek okolo 656 mm za rok.
2. Geomorfologie, geologie
Řešené území náleží k celku Křižanovské vrchoviny, podcelku Bítešské vrchoviny, které jsou
součástí geomorfologické jednotky Českomoravské vrchoviny.
Průměrná nadmořská výška v k.ú. Nová Ves činí 540 m. Reliéf terénu je středně členitý, svahy
jsou exponovány všemi směry. Inklinace svahů je značná pouze v jihovýchodní části území a
dosahuje zde hodnoty až 100. Na ostatní části území je terén plošinný až mírně svažitý s inklinací
5 - 60.
Geologickým podkladem jsou horniny krystalinika, místy překryté čtvrtohorními sedimenty.
Horniny krystalinika jsou zastoupeny orthorulami a pararulami. Pararuly při zvětrávání poskytují
štěrkovitý materiál, převážně lehčího zrnitostního složení, malé minerální síly, pouze s
vyrovnanějším obsahem draslíku. Obdobné mineralogické složení vykazují orthoruly, avšak na
rozdíl od pararul je rozpad těchto hornin hrubozrnější a obsahuje většinou četné úlomky podložní
horniny. Čtvrtohorní sedimenty jsou představovány svahovinami z převážně kyselého materiálu
(pleistocéního stáří) a svahovinami s bloky.
3. Hydrologie
Řešené území spadá do hlavního povodí řeky Moravy, dílčího povodí řeky Svratky.
4. Biogeografická diferenciace
Znalost biogeografického členění území je nutná k posouzení původnosti ekosystémů a stanovení
jejich vnitřní ekologické stability. Členění dává představu o složení původní bioty.
Potenciální vegetace je charakterizována 2 skupinami typů geobiocénů:
Abieti-querceta roboris-piceae
smrkové jedlové doubravy
AQp 4 AB (3)4
Charakteristické rysy ekotopu:
Plošiny, mírné svahy a široce vyduté sníženiny pánví, kotlin a plochých pahorkatin v
nadm. výškách 350-550 m. Na hlubokých zvětralinách různých hornin (žula, rula, syenit,
algonkická břidlice apod.) a miocenních jílech se sníženou propustností jsou vyvinuty minerálně
slabě až středně zásobené zrnitostně těžší (hlinité až jílovitohlinité), kyselé, špatně provzdušněné
hluboké půdy, střídavě zamokřované a vysýchající. V závislosti na stupni zamokření vznikly
různé půdní typy od oglejených kambizemí přes pseudogleje typické až po pseudogleje glejové.
Humifikace je zpomalená, na povrchu se hromadí surový humus, místy rašelinějící. Skupina se
vyskytuje v mírně teplých klimatických oblastech, zejména MT 5, MT 9, MT 10 a MT 11.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
6
Přírodní stav biocenóz:
Na základě výsledků historického průzkumu a poznatků z přírodě blízkých porostů lze
usuzovat, že hlavními dřevinami byly dub letní (Quercus robur) a jedle bělokorá (Abies alba) v
různém poměru. Pravidelnou příměs tvořil smrk ztepilý (Picea abies), bříza bělokorá (Betula
pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a topol osika (Populus tremula), v některých oblastech též
buk lesní (Fagus sylvatica) a dub zimní (Quercus petraea agg.). V nejvlhčích typech se může
vyskytovat i bříza pýřitá (Betula pubescens). Z keřů je nejčastější krušina olšová (Frangula alnus),
ojediněle se vyskytuje i bez hroznatý (Sambucus racemosa).
Synusii podrostu tvoří především acidofilní oligomezotrofy s těžištěm výskytu v meziřadě
AB. Vždy se vyskytují druhy indikující zamokření půd, velmi častý je výskyt sestupujících druhů
vyšších vegetačních stupňů. K dominantám patří ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), metlička
křivolaká (Deschampsia flexuosa), charakteristicky se téměř vždy vyskytují bika chlupatá (Luzula
pilosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka
(Vaccinium myrtillus). V druhově rozmanitých fytocenózách dále přistupují ostřice kulkonosná
(Carex pilulifera), metlice trstnatá (Deschampsia caespitosa), ostružiník maliník (Rubus idaeus),
sasanka hajní (Anemone nemorosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), mochna
nátržník (Potentilla erecta), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), kapraď rozložená (Dryopteris
dilatata) aj., v nejvlhčích typech i sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), vrbina obecná
(Lysimachia vulgaris), sítina rozkladitá (Juncus effusus) aj. S různou pokryvností je vždy vyvinuto
mechové patro, které tvoří ploníky (Polytrichum formosum, vzácněji i P. commune), travník
Schreberův (Pleurozium schreberi), rokytník skvělý (Hylocomium splendens), měřík příbuzný
(Mnium affine), dvouhrotce (Dicranum polysetum, D. scoparium), ve vlhčích typech se
ostrůvkovitě objevují rašeliníky (Sphagnum sp.).
Aktuální stav biocenóz:
V současných lesích převládají smrkové a borové porosty, časté jsou smíšené porosty obou
jehličnanů, často s příměsí břízy, místy i dubů, někdy i jedle. V oblastech dubojehličnaté varianty
4. vegetačního stupně z dubů výrazně převládá dub letní, který se zde dobře zoochorně šíří i v
jehličnatých porostech, na lesních okrajích a v polních lesících. Převážná část plochy této skupiny
je po odvodnění využívána jako orná půda nebo kulturní louky. Vzácněji jsou zachovány trvalé
travní porosty s vlhkomilnými až rašeliništními druhy, patřící do svazů Molinion nebo Caricion
fuscae.
Význam a ohrožení :
Lesnicky i zemědělsky průměrně produktivní lokality, zvýšený význam vodohospodářský.
Zejména přírodě blízké lesní a luční porosty mají zvýšený význam pro ochranu genofondu. V
lesích zde častěji přežívají vitální populace jedle a dubu letního. V travních porostech s
vlhkomilnými druhy rostou mnohé vzácné a ohrožené taxony - např. prstnatec májový
(Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica),
vrba plazivá rozmarýnolistá (Salix repens ssp. rosmarinifolia) aj.
Převládající smrkové monokultury jsou zde značně ohroženy větrem, sněhem a hnilobami,
takže jsou značně labilní. Louky s vlhkomilnými druhy jsou ohrožovány ruderalizací z okolních
polí, narušováním půdního povrchu při pojíždění těžkých mechanismů. Lada poměrně rychle
zarůstají náletem dřevin. Po odvodnění systematickou drenáží bohatství vlhkomilných druhů z
travních porostů mizí.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
7
Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES:
Do kostry ekologické stability je vhodné zařadit ojedinělé lesní porosty s vitálními
populacemi jedle a dubu letního a všechny zachované trvalé travní porosty s vlhkomilnými druhy.
Cílovými společenstvy lesních biocenter by měly být smíšené porosty smrku, jedle a dubu letního
s případnou příměsí dalších dřevin přirozené skladby (bříza, osika, jeřáb ptačí, mimo
dubojehličnatý stupeň i buk a dub zimní). Cílovými společenstvy lokálních biocenter mohou být i
přírodě blízké travní porosty s vlhkomilnými až rašeliništními druhy. V nově vytvářených
dřevinných biokoridorech v polní krajině je vhodná vyšší účast břízy, osiky a jeřábu, na okrajích s
křovitými vrbami (vrba ušatá, vrba jíva a jejich kříženci), krušinou olšovou a bezem hroznatým.
Význačné diferenciační znaky:
Výskyt na mírných svazích a sníženinách pánví a plochých pahorkatin se střídavě
zamokřenými, oglejenými, zrnitostně těžšími půdami. Jedlové dubové bory (/3/4 A 3-4) se
vyskytují na zrnitostně lehčích půdách. Smrkové dubové jedliny (/3/4 A /3/4) jsou sice vázány
rovněž na zrnitostně těžší půdy, ale na chudší podloží, v jejich synusii podrostu se nevyskytují
mezotrofní druhy. Naopak v jedlových doubravách s bukem (/3/4 B-BC/BD/ /3/4)převládají v
synusii podrostu druhy mezotrofní. V přesličkových jedlových smrčinách (5 AB-B 4), které se
vyskytují ve vyšších polohách, se výrazně uplatňují submontanní druhy (např. třtina chloupkatá,
plavuň pučivá, čarovník alpský, kokořík přeslenitý aj.).
Rozšíření a reprezentativní ukázky:
Souvislejší výskyt v oblastech 4.b dubojehličnatého stupně zejména v Třeboňské pánvi,
Ralské pahorkatině, Ostravské pánvi, Plzeňské a Blatenské pahorkatině, Frenštátské kotlině,
Bítešské vrchovině aj.
Přirozené porosty se nezachovaly, za přírodě blízké lze považovat např. některé lesní
porosty v PP Černická obora u Soběslavi a v Bechyňské oboře.
Návaznost na jiné klasifikační systémy:
V geobotanické mapě jsou segmenty této skupiny zahrnuty do mapovací jednotky
acidofilní doubravy (Qa), v mapě potenciální přirozené vegetace do jednotky biková a/nebo
jedlová doubrava (36). V geobotanickém klasifikačním systému je příbuzná asociace AbietiQuercetum
ze svazu Genisto germanicae-Quercion.
Z typologického systému ÚHÚL patří do této skupiny většina lesních typů souborů kyselá
jedlová doubrava (2 P, 3 P), kyselá dubová jedlina (4 P) a podmáčená dubová jedlina (4 G) a
zřejmě i některé typy souboru uléhavá kyselá bučina (4 J).
Fraxini-alneta superiora
jasanové olšiny vyššího stupně
FrAl sup 4-5 BC-C (4)5a
Charakteristické rysy ekotopu:
Úzké údolní nivy potoků a horních toků řek a prameniště ve vrchovinách a hornatinách
obvykle v nadmořských výškách 350 až 600 m, v mírně teplých a chladných klimatických
oblastech (MT 2, MT 3, MT 4, MT 5, MT 7, CH 7). Mezoklima je chladnější a vlhčí, často se
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
8
jedná o inverzní polohy až mrazové kotliny. Půdní poměry jsou podobné jako v jasanových
olšinách n. st., i zde převládají fluvizemě typické a fluvizemě glejové, na prameništích humózní
gleje.
Přírodní stav biocenóz:
Hlavní dřevinou je olše lepkavá (Alnus glutinosa), z vyšších poloh sem může zasahovat
olše šedá (Alnus incana), přistupují jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrba křehká (Salix
fragilis). Jednotlivě se může vyskytovat i smrk (Picea abies), dosahující často nad hlavní
stromovou úroveň. V podúrovni často roste střemcha hroznovitá (Padus avium) a jeřáb ptačí
(Sorbus aucuparia), z keřů krušina olšová (Frangula alnus), kalina obecná (Viburnum opulus), bez
hroznatý (Sambucus racemosa), z horských poloh sem sestupují i růže alpská (Rosa pendulina) a
zimolez černý (Lonicera nigra). Z keřovitých vrb jsou časté jíva (Salix caprea), vrba ušatá (S.
aurita), vrba nachová (S. purpurea), vrba trojmužná (S. triandra), vrba popelavá (S. cinerea).
Podobně jako v jasanových olšinách n. st. se v druhově bohaté synusii podrostu s vysokou
pokryvností mísí mokřadní, vlhkomilné a mezofilní druhy, k dominantám patří druhy s nitrofilní
tendencí. Vždy se uplatňují druhy s těžištěm výskytu ve vyšších vegetačních stupních, nejčastěji
krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), škarda bažinná (Crepis paludosa), ptačinec hajní
(Stellaria nemorum), prvosenka vyšší (Primula elatior), kuklík potoční (Geum rivale), kozlík
bezolistý (Valeriana sambucifolia), knotovka červená (Melandrium album), vzácněji i žluťucha
orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), oměj různobarvý (Aconitum variegatum), lipnice
oddálená (Poa remota), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), kýchavice zelenokvětá (Veratrum
lobelianum) aj. Pravidelně se až spoludominantně vyskytují bršlice kozí noha (Aegopodium
podagraria), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). třtina šedavá (Calamagrostis canescens),
vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ostřice třeslicovitá (Carex
brizoides), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční
(C. rivulare) a netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere). Z lesních mezofytů bývají
nejčastější starček Fuchsův (Senecio fuchsii), čistec lesní (Stachys sylvatica), pryskyřník kosmatý
(Ranunculus lanuginosus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pitulník horský (Galeobdolon
montanum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), roztroušeně se zde vyskytují vysoké
kapraďorosty - kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samice (Athyrium filix-femina),
vzácně i pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) aj. Z mechorostů jsou nejčastější měříky
(Plagiomnium affine, P. undulatum), bezvláska vlnkatá (Atrichum undulatum), drabík stromkovitý
(Climacium dendroides), pobřežnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) aj. Lem kamenitých
potoků zpravidla tvoří mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), řeřišnice hořká
(Cardamine amara), ostřice oddálená (Carex remota). Tyto druhy jsou charakteristické i pro
prameništní fytocenózy. Především na prameništích a v pramenných úsecích toků se vyskytují
lokality bohatých populací bledule jarní (Leucojum vernum), dále zde rostou vrbina hajní
(Lysimachia nemorum), devětsil bílý (Petasites albus), čarovník alpský (Circaea alpina) aj.
Aktuální stav biocenóz:
Přírodě blízké a přirozené segmenty lesních biocenóz se nejčastěji zachovaly na
prameništích a v pramenných úsecích toků. Relativně širší potoční nivy a říční nivy středních
úseků toku byly od období středověké kolonizace postupně přeměněny na druhově bohaté louky s
přirozeným výskytem vlhkomilných, mokřadních a submontanních druhů. Vznikla tak řada
charakteristických společenstev s vysokou druhovou diverzitou a s výskytem dnes již vzácných
rostlin - např. upolínu nejvyššího (Trollius altissimus), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis),
hadího kořene většího (Bistorta major), pcháče různolistého (Cirsium heterophyllum), kosatce
sibiřského (Iris sibirica). Geobotanicky se jedná o různé asociace svazu Calthion, např. Cirsietum
rivularis, Polygono-Trollietum altissimi, Chaerophyllo hirsuti-Crepidetum paludosae, Polygono-
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
9
Cirsietum palustris, Polygono-Cirsietum heterophylli aj. V případě, že louky nejsou
obhospodařovány, vznikají mokřadní lada s dominancí tužebníku jilmového, skřípiny lesní,
pcháče bahenního, metlice trsnaté aj., náležející do podsvazu Filipendulenion. Nekosené louky
postupně zarůstají náletem dřevin, zejména olší lepkavou a keřovými vrbami. Většina
zachovaných břehových porostů má přírodě blízký charakter, dominantními dřevinami jsou
zpravidla olše lepkavá a vrba křehká. Jen zcela výjimečně byly i zde vysazovány euroamerické
topolové kultivary.
Méně než v jasanových olšinách n. st. došlo i zde k regulacím toků a následným výrazným
změnám vodního režimu. Přitom došlo k přeměně přírodě blízkých luk na kulturní louky, obvykle
s dominancí psárky luční, někdy dokonce i k zornění. Především v těchto částech niv dochází k
eutrofizaci, spojené s rozvojem nitrofilních ruderálů, zejména šťovíků (Rumex sp.). V posledním
období dochází i k zalesňování lučních enkláv v lesích smrkovými monokulturami.
Tvářnost mnohých říčních a potočních niv poznamenaly technické úpravy vodních toků
(budování náhonů, splavů a malých vodních nádrží) pro využití vodní energie ve mlýnech, pilách
a hamrech a pro plavení dřeva. Specifická mikromozaika ekotopů vznikla díky těžbě zlata v
říčních a potočních štěrkopíscích. Zbylé sejpy se vyznačují maloplošným střídáním sušších kup a
vlhčích sníženin. Místy tak došlo k trvalému posunu od vlhčích jasanových olšin k relativně
sušším javorovým jasanovým olšinám, případně i naopak k olšinám se stagnující vodou.
Význam a ohrožení :
Jasanové olšiny v. st. mají prioritní význam vodohospodářský, a to jak kvalitativní, tak i
kvantitativní . Velmi často se vyskytují ve významných vodohospodářských oblastech. Přírodě
blízké nivní louky a břehové porosty přispívají k ochraně vod před znečištěním, mají i velký
retenční význam. Břehové porosty stabilizují koryta toků. Prameništní i nivní přírodě blízké
biocenózy jsou výjimečně významné pro zachování diverzity vlhkomilných a mokřadních druhů
organismů, z nichž mnohé patří mezi velmi vzácné a zvláště chráněné. Nepominutelný je i
význam estetický, neboť přírodě blízké břehové porosty, nivní louky a mokřadní lada v nivách
tvoří páteř harmonické zemědělsko-lesní krajiny vrchovin a nižších částí hornatin. V rozlehlých
lesních komplexech s převažujícími druhově chudými jehličnatými monokulturami je do úzkých
pruhů jasanových olšin soustředěno několikanásobně vyšší druhové bohatství rostlin i živočichů.
Přímé ohrožení představují především regulace toků, spojené se zahloubením koryta a
poklesem podzemní vody. Vážné ohrožení působí splachy z okolních zemědělských kultur, k
eutrofizaci a ruderalizaci přispívá nejen hnojení, ale i vyústění drenážních systémů z agrocenóz do
potočních niv. Břehové dřevinné lemy bývají často nevhodně jednorázově mýceny s následnou
výsadbou jednořadých, převážně jasanových stromořadí. Na svém postupu z nižších poloh i sem
již často zasahují invazní neofyty, zejména netýkavka žláznatá, zejména v západních Čechách a na
severní Moravě i bolševník velkolepý.
Cílový stav biocenóz ve skladebných prvcích ÚSES:
Přirozené segmenty nivních i prameništních společenstev je třeba zařadit do kostry
ekologické stability. Jasanové olšiny v. st. tvoří přirozenou soustavu biokoridorů vrchovin, pánví a
nižších částí hornatin. Hlavní dřevinou biocenter a biokoridorů je olše lepkavá, mimo výrazné
mrazové kotliny též jasan ztepilý, ve vyšších polohách na kontaktu se 6. vegetačním stupněm je
možné vysazovat i olši šedou. V biokoridorech je žádoucí vyšší účast stromových i keřových vrb
(vrba křehká, v. nachová, v. košíkářská, v. ušatá). Vhodnou dřevinou je střemcha hroznovitá, z
keřů kalina obecná a krušina olšová. Péči o biocentra a biokoridory je třeba zaměřit na jednotlivý
výběr s ponecháním určitého počtu starých doupných stromů. Pravidelné kosení je nezbytnou
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
10
podmínkou pro zachování druhové pestrosti nivních luk, které by též měly být zařazovány jako
součásti ÚSES.
Význačné diferenciační znaky:
Výskyt v říčních a potočních nivách a na prameništích vrchovin a hornatin s chladným a
vlhkým mezoklimatem, kde hladina podzemní vody zpravidla neklesá pod 1 m. Od jasanových
olšin n. st. (2-3 BC-C /4/5a) se liší pravidelnou a hojnější účastí submontanních až montanních
druhů. Kontaktními společenstvy obdobných ekotopů ve vyšších polohách bývají olšiny olše šedé
(6 BC-C 5a), odlišné dominancí olše šedé, provázené horskými druhy v podrostu. Vrbiny vrby
křehké v. st. (4-5 B-C 5a) jsou vázány na mladé půdy štěrkopískových náplavů. Kontaktními
společenstvy v nivách a při jejich okrajích bývají javorové jasanové olšiny v. st. (4-5 BC 4/5a/),
lišící se hlouběji položenou hladinou podzemní vody a dominancí mezofytů v dřevinném i
bylinném patře.
Rozšíření a reprezentativní ukázky:
Jasanové olšiny v. st. jsou rozšířeny v pruzích podél středních a pramenných částí toků
vrchovin a nižších hornatin v celé ČR. Celá škála přírodě blízkých a přirozených společenstev
nivních luk a břehových porostů, místy se rozšiřujících v lesíky, je zachována např. v nivě říčky
Fryšávky v CHKO Žďárské vrchy. V přírodě blízkém stavu je zachována a chráněna celá řada
lokalit pramenišť a pramenných úseků toků s výskytem bledule jarní - např. PR Údolí Chlébského
potoka v přírodním parku Svratecká hornatina, PP Světnovské údolí v CHKO Žďárské vrchy, niva
Rovečského potoka v NPP Peklo u České Lípy.
Návaznost na jiné klasifikační systémy:
V geobotanické mapě byly jasanové olšiny v. st. začleněny do mapovací jednotky luhy a
olšiny (AU), v mapě potenciální přirozené vegetace do jednotky střemchová jasenina, místy v
komplexu s mokřadními olšinami (1). Z jednotek geobotanického klasifikačního systému jsou
nejbližšími syntaxony potoční luhy asociace Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae a prameništní
společenstva asociace Carici remotae-Fraxinetum ze svazu Alnion incanae.
Z typologického systému ÚHÚL patří do této skupiny některé lesní typy souborů jasanová
olšina (3 L) a montanní jasanová olšina (5 L).
B.1.3. Zhodnocení aktuálního stavu
Jde o plochy zemědělsky využívané. Západní část je využívána jako orná půda pro
pěstování běžných polních plodin a pro zakládání biopásů pro koroptve. Východní část je
využívána, jako louka. Obhospodařování je však velmi problematické vzhledem k vysoké hladině
spodní vody. Plochu je nutné sekat ručně.
Terénním průzkumem bylo zjišťováno druhové složení vegetace, avifauny a průběžně
monitorován výskyt obojživelníků.
B.1.4. Majetkoprávní vztahy
Vymezená plocha řešeného území je celá v majetku investora, p. Jaroslava Zemana.
Řešené území zahrnuje následující parcely PK (k. ú. Nová Ves u Heřmanova):
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
11
527 - orná půda
531 - louka
B.1.5. Koncepce řešení
Návrh řešení je nutno v případě biotechnických zásahů rozdělit do dvou stupňů dle
časového horizontu, v němž je účelné realizovat návrh pro dosažení funkčnosti biocentra. Vlastní
realizace bude probíhat max. do 3 měsíců od zahájení prací a po 3 letech intenzivní údržby bude
již biocentrum převážně funkční, ale cílového stavu, jehož dosažení je záležitostí dlouhodobou,
bude dosaženo v horizontu desítek let.
Při zpracování návrhu první etapy realizace jsme dali přednost takovému řešení, které:
- vyžaduje minimální technické zásahy, které mají pouze umožnit a iniciovat přirozené procesy
vedoucí alespoň na omezených plochách ke spontánní obnově přírodě blízkých společenstev,
- respektuje stávající vlastnické vztahy
Cílovým stavem je biocentrum vodních a vlhkomilných společenstev bylinných i
dřevinných s druhovou skladbou odpovídající potenciální vegetaci. V ploše rozšíření biocentra by
v cílovém stavu měly být zastoupeny: malé tůně, louka, mokřad, rákosina, remíz, orná půda
(biopásy pro koroptve), soliterní a liniová vegetace.
Navrhovaná opatření směřují k obnově následujících biotopů:
- tůně a periodické tůně - refugium obojživelníků v době rozmnožování,
- liniová a soliterní dřevinná vegetace s významem ekostabilizačním a krajinotvorným,
- luční společenstva,
- pobřežní vegetace - rákosina,
- lesní remízky
B.2. Geometrické zaměření
1.1.1Základní údaje
Polohové a výškopisné zaměření bylo provedeno dne 24.5. 2003.
Území bylo zaměřeno v souřadnicovém systému JTSK a výškovém systému BpV. Pro připojení
bylo použito zahušťovacího bodu č. 219 s orientací na věž kostela v Heřmanově.
V lokalitě byly zřízeny a stabilizovány (ocelovou trubkou a harponem) 2 body, z nichž je možno
systém obnovit. Pomocí polygonových pořadů a systému rajonů byla vybudována síť dočasně
stabilizovaných tachymetrických stanovisek.
Podrobné body území byly zaměřeny tachymetricky. Jednalo se zejména o terénní hrany, hranice
kultur, kraje cest, ploty, sloupy.
Použita byla totální stanice TOPCON 303 s hranolem a záznamníkem.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
12
1.1.2 VÝSTUPY
Měření sítě stanovisek bylo polohově a výškově vyrovnáno a vyhodnoceno softwarovým
systémem G-NET mini. Podrobné měření bylo vyhodnoceno systémem GeomanW s výstupem
souřadnic a výšek podrobných bodů.
Do grafické podoby byl výstup měření zpracpván systémem DMT Atlas a dále upraven
systémy AutoCAD a Microstation V.8 jako účelová mapa velkého měřítka. Výstupem zaměření je
grafická i digitální mapa zájmového území.
Mapa obsahuje polohopis a výškopis zájmového území v podrobnostech potřebných pro
zpracování dokumentace. Výškopis je vyjádřen kombinací vrstevnic a kótovaného výškopisu.
Mapa byla vykreslena v souřadnicovém systému JTSK a výškovém systému Balt po vyrovnání.
Měřické zápisníky, náčrty, výpočetní elaboráty a digitální výstupy jsou uloženy u
zpracovatele. Digitální výstup měření poslouží zpracovateli pro projekční práce.
B.3. Aktuální stav vegetace
Lokalita se nachází severozápadně od Nové Vsi, jižně od stávajícího rybníku Vesník.
Lokalita je ohraničena ze severu rybníkem Vesník a mezí porostlou dřevinami, z jihu polní
cestou a ze západní strany zahradou investora. Území má charakter vlhké deprese na svahu.
Nejvyšší stupeň zamokření vykazuje jihovýchodní a severozápadní část území. Dominantním
rysem je trvalé zamokření půdního profilu stagnující vodou. Jedná se o lokalitu, kde voda po
většinu roku dosahuje půdního povrchu, pomístně stagnuje i na povrchu.
Vzrostlá dřevinná vegetace v lokalitě víceméně není, sporadicky se objevují mladé exempláře
stromů (jižně od cesty) a další semenáče. Jedná se o několik jilmů horských (některé napadeny
grafiózou), 1 ex. břízy bílé, 1 ex. lípy malolisté, 1ex. jeřábu ptačího.
DRUHOVÉ SLOŽENÍ POROSTŮ (identifikační druhy)
plochy udržované kosením
šťovík klubkatý Rumex conglomeratus
smetanka lékařská Taraxacum officinale
přeslička bahenní Equisetum palustre
jetel plazivý Trifolium repens
jitrocel větší Plantago major
kakost luční Geranium pratense
knotovka bílá Melandrium album
srha laločnatá Dactylis glomerata
lipnice luční Poa pratensis
ostřice obecná Carex nigra
bojínek luční Phleum pratense
sítina rozkladitá Juncus effusus
mochna plazivá Potentila reptans
pryskyřník prudký Ranunculus acris
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
13
pryskyřník kosmatý Ranunculus lanuginosus
rozrazil sp. Veronica sp.
svlačec rolní Convolvulus arvensis
bršlice kozí noha Aegopodium podagraria
dřeviny
bříza bílá Betula alba
jilm horský Ulmus glabra
jeřáb ptačí Sorbus aucuparia
lípa malolistá Tilia cordata
V řešené lokalitě se nenacházejí žádné druhy zvláště chráněné, zařazené ve vyhlášce č. 395/92
Sb. k zákonu č. 114/92 Sb.
B.4. Aktuální stav ­ zoologický význam
V současné době není řešená lokalita zvláště významná pro život mokřadních živočichů.
Vzhledem k záměru vybudovat nové tůně, je možno ji označit jako potencionálně významnou pro
život mokřadních živočichů. Za významné je možno označit těsné sousedství stávajících vodních
ploch (2rybníky). Vzhledem k blízkosti těchto vodních ploch se dá předpokládat rychlé osídlení
nových tůněk mokřadními živočichy.
Při podrobném terénním průzkumu byly v těsné blízkosti řešené lokality nalezeny následující
druhy :
OBOJŽIVELNÍCI (Amphibia)
rosnička zelená Hyla arborea druh silně ohrožený
ropucha obecná Bufo bufo druh ohrožený
skokan hnědý Rana temporaria
skokan zelený Rana esculenta druh ohrožený
skokan štíhlý Rana dalmatina druh silně ohrožený
S vyjímkou skokana hnědého jde o druhy zvláště chráněné, zařazené ve vyhlášce č. 395/92 Sb.
k zákonu č. 114/92 Sb.
Za stávajícího stavu neposkytuje řešená lokalita vhodné podmínky k trvalejšímu pobytu těchto
druhů. Realizace doporučeného cílového stavu tyto podmínky vytvoří, s dlouhodobou
perspektivou populací jednotlivých druhů, které se zde postupně usadí.
K rozšíření a udržení populací jednotlivých druhů významně přispěje fakt, že pozemky přiléhající
k lokalitě s návrhem tůněk jsou ve vlastnictví investora. Investor bude na těchto plochách provádět
sečení lučních porostů vhodnou mechanizací. Za vhodnou mechanizaci můžeme označit lištové
sekačky s výškou drnu nad sedm centimetrů, s nižšími pojezdovými rychlostmi. Ze zahraničních
pramenů je známo, že při použití nevhodné mechanizace např.: bubnové a diskové sekačky
s obvodovou rychlostí břitu 80m/s a více, hyne přímo, v průměru 27% populace obojživelníků.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
14
Další obojživelníci podlehnou svým zraněním později a handicapovaní jedinci jsou snadnou
kořistí přirozených nepřátel.
PLAZI (Reptilia)
užovka obojková Natrix natrix druh ohrožený
Druh patřící mezi zvláště chráněné živočichy, zařazené ve vyhlášce č. 395/92 Sb. k zákonu č.
114/92 Sb.
Za stávajícího stavu neposkytuje řešená lokalita vhodné podmínky k trvalejšímu pobytu tohoto
druhu. Realizace doporučeného cílového stavu tyto podmínky vytvoří, s dlouhodobou
perspektivou populace, která se zde postupně usadí.
PTÁCI (Aves)
slípka zelenonohá Gallinula chloropus
kachna divoká Anas platyrhynchos
polák velký Aythya ferina
polák chocholačka Aythya fuligula
čírka obecná Anas crecca
lyska černá Fulica atra
rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus
rákosník velký Acrocephalus arundinaceus
Za stávajícího stavu neposkytuje řešená lokalita vhodné podmínky k trvalejšímu pobytu těchto
druhů. Ani v cílovém stavu není možné, vzhledem k charakteru lokality, očekávat nějaký výrazný
posun v tomto směru. Výjimkou by měla být část řešeného území s tůní č. 1, která by měla
poskytnout vhodné prostředí pro rozvoj populace rákosníků a dalších pěnicovitých.
BEZOBRATLÍ (Evertebrata)
Nebylo podrobně sledováno.
Realizací akce nepochybně dojde k rozvoji odpovídajících společenstev bezobratlých mokřadních
živočichů. Například společenstva vážek (Odorata).
C. SITUACE
Přehledná situace s vyznačením vlastnických vztahů, je v grafické části dokumentace.
D. NÁVRHOVÁ ČÁST
Navrhovaná opatření v ploše zahrnují následující práce:
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
15
Vlastní realizace: je rozdělena objektově na SO 1 ­ terénní úpravy
SO 2 ­ sadové úpravy ­ výsadby dřevin
SO 1- vyhloubení 4 mělkých tůní (vytěžená zemina bude odvezena mimo plochu řešeného
území., ornice bude využita pro modelaci povrchu terénních úprav a oseta travní směsí),
SO 2 - výsadba stromů a keřů v navržené druhové skladbě dle STG - liniové vegetace, plošné
vegetace a solitery.
D.1 OBJEKT SO 1 TERÉNNÍ ÚPRAVY ­ TŮŇKY
D.1.1. Předpokládané účinky terénních úprav na okolí
Hlavním důvodem realizace terénních úprav a také jejich předpokládaným hlavním efektem je
zvýšení biodiverzity a stupně ekologické stability území. Zvýšení biodiverzity znamená zvýšení
počtu druhů rostlin a živočichů, vyskytujících se na ploše biocentra. Zároveň dojde ke zlepšení
podmínek pro výskyt některých vzácnějších a zvláště chráněných druhů. Významnější zvýšení
početnosti lze očekávat především u některých druhů vázaných alespoň částí životního cyklu
na znovuobnovený biotop mělčích stojatých vod. Jde zejména o některé druhy obojživelníků, resp.
žab a některé druhy vodních rostlin.
Výskyt obtížného hmyzu a hlodavců nebude provedením terénních úprav ovlivněn.
D.1.2. Popis postupu a způsobu prací
V prostoru terénních úprav se nejprve provede vytýčení tůní a sejmutí ornice v prostoru
všech čtyř tůní a její přemístění. Tůně se vyhloubí a povrch se urovná. Výkopek se odveze mimo
prostor tůní na západní okraj řešeného území. V případě přerušení drenů výkopem tůně se tyto na
povodní straně odstraní do vzdálenosti min. 3 m od tůně. Dále se provede urovnání terénu
v manipulačních pruzích a osetí ploch dotčených výstavbou (manipulační pruhy, ohumusované
části tůní) travní směsí.
D.1.2.1. Údaje o násypných hmotách
Výkopek z tůní, použitý do násypů v západním okraji území má charakter jílovitých hlín až
písčitých jílovitých hlín, v části objemu pak s příměsí štěrku do 20 % objemu. Celkový objem
výkopku v rostlém stavu činí 2 660 m3
.
D.1.2.2. Údaje o místě a způsobu uložení vytěžených hmot a povrchové úpravě
Veškerý výkopek z hloubení tůní bude uložen v prostoru při západním okraji území. Povrch
násypu se urovná, ohumusuje v tl. do 400 mm a oseje travní směsí.
D.1.2.3. Údaje o půdním průzkumu
Pro zjištění přesnějších údajů byly provedeny v prostoru staveniště 4 sondy, vyhloubené
Edelmannovým ručním vrtákem. Sondami bylo zjištěno, že pod vrstvou ornice v mocnosti okolo
20 cm se nacházejí jílovité hlíny až jílovité hlíny písčité, na většině území obsahující i příměs
drobnějšího štěrku o velikosti do 16 mm v množství do 20 %.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
16
D.1.3. Popis stavebních objektů
SO-01 Terénní úpravy ­ tůně
Objekt sestává z celkem ze čtyř tůní, situovaných v jihovýchodní a severozápadní části řešeného
území. Jednotlivé tůně budou mít plochu cca 2280, 630, 230 a 195 m2
, s proměnlivými a vesměs
pozvolnými sklony svahů. Průměrný sklon svahů tůní činí cca 1: 5, maximální sklon cca 1:2,
minimální cca 1:9. Největší tůň je navržena v severozápadní části řešeného území. K vytvoření
podmínek pro rozvoj mokřadních společenstev jsou navrženy ve třech největších tůních (velké
tůni, tůni u cesty a střední tůňce) mělčiny s hloubkou vody okolo 30 ­ 40 cm při střední
(průměrné) hladině vody. Zároveň jsou ovšem i v těchto tůních navrženy části s větší hloubkou
vody, přičemž největší hloubka vody při střední úrovni hladiny se byla v jednotlivých tůních
navržena od 0,65 m do 1,40 m. Všechny tůně jsou navrženy jako statické, tj. s trvalým zvodněním,
byť se v rámci ročního hydrologického cyklu očekává kolísání hladiny v rozsahu cca 0,5 m. Toto
kolísání je přirozeným jevem, cílová společenstva jsou mu přizpůsobena a zčásti jej dokonce
vyžadují.
D.1.4. Výpočty
Výkopy celkem
sejmutí hloubení jam zemní práce celkem
m3
m3
m3
Tůň č.1 (Velká tůň) 459 2140 2599
Tůň č.2 (tůň u cesty) 126 277 403
Tůň č.3 (střední tůňka) 46 148 194
Tůň č.4 (východní tůňka) 39 95 134
Všechny tůně celkem 670 2660 3330
D.2. OBJEKT SO 2 SADOVÉ ÚPRAVY ­ VÝSADBY DŘEVIN
D.2.1. Návrh nových výsadeb
Předvýsadbová příprava
Na ploše před vlastními terénními úpravami a výsadbami je nutné pokosení lučních
porostů.
Výsadby
Keře
Výsadby keřů jsou umístěny na okraje tůní v jihovýchodní části řešeného území, kde budou
vytvářet ekotonová společenstva a budou působit i pohledovou clonu. Dále bude provedena
výsadba keřů podél stávající polní cesty a západně od největší tůně č. 1, kde touto výsadbou dojde
k propojení se stávajícím porostem keřů. Předpokládá se výsadba prostokořenného (vyjímečně
obalovaného) sadebního materiálu bez výměny půdy do jamek o velikosti 0,02 m3
. Výsadba
bude provedena ve skupinách.
Zálivka bude prováděna dle potřeby a důsledná ochrana sazenic po výsadbě i v prvních
letech bude nevyhnutná.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
17
Použité druhy:
Viburnum opulus (kalina obecná)
Frangula alnus (krušina olšová)
Crataegus laevigata (hloh obecný)
Salix aurita (vrba ušatá)
Salix cinerea (vrba popelavá )
Stromy
Vzrostlé stromy budou vysázeny okolo stávající polní cesty. Dále bude vysazeno několik
vzrostlých stromů v prostoru jižně od největší tůně, jako solitery. Navrženo je použít lípu
srdčitou ­ Tilia cordata a dub letní ­ Quercus robur. Vzdálenosti stromů jsou již projektovány
na cílový stav.
V obou případech bude použito alejových stromů s balem velikosti 175 ­ 200cm výšky.
Další stromy budou vysázeny plošně, hlavně západně od největší tůně č.1. a ve východní
části řešeného území, v těsné blízkosti zahrady investora. Zde budou použity lesnické sazenice,
poloodrostky nebo odrostky o velikosti 150 ­ 200 cm výšky.
Všechny nově vysázené vzrostlé stromy budou kotveny ke třem kůlům. Alejové stromy
budou mít chráněný kmen chráničkami z cortexu (nebo jutovou bandáží). U vysazených stromů
bude vytvořena kořenová mísa. Doporučuje se její mulčování (posečená tráva). U ostatních dřevin
(lesnické sazenice) je navržena ochrana chráničemi z rákosu.
Zálivka bude prováděna dle potřeby a důsledná ochrana sazenic po výsadbě i v prvních
letech bude nevyhnutná.
Použitý sortiment dřevin:
a) Vzrostlé solitérní stromy
Český název Latinský název počet ks
Lípa srdčitá
v = 175 -200 cm LP
Tilia cordata
4
Dub letní
v = 175 - 200 cm DBL
Quercus robur
3
Celkem 7 ks.
b) Stromy - lesnické sazenice (odrostky)
český název Latinský název Počet ks.
Olše lepkavá
v = 150-200 cm OL
Alnus glutinosa
10
Dub letní
v = 150 - 200 cm DBL
Quercus robur
14
Střemcha hroznovitá STH
v = 150-200 cm
Padus racemosa
5
Třešeň ptačí TR
v = 150-200 cm
Cerasus avium
2
Celkem 31 ks.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
18
c) Keře
Český název latinský název Počet ks
Kalina obecná KAL
V= 40-60 cm
Viburnum opulus
55
Krušina olšová KRO
v = 40 -60 cm
Frangula alnus
14
Hloh obecný HH
v = 40 -60 cm
Crataegus laevigata
20
Vrba popelavá VRP
v = 40 -60 cm
Salix cinerea
8
Vrba ušatá VRU
v = 40 -60 cm
Salix aurita
16
Celkem 113 ks.
D.2.2. Technologie zakládání
Výsadby sadovnických výpěstků
Minimální velikost pro soliterní stromy s balem je stanovena od 175-200 cm (obvodem
kmínku od 8-10 do 14-16cm) dle jednotlivých druhů dřevin. Velikost výsadbového materiálu byla
zvolena s ohledem na zkušenosti s obdobnými výsadbami. Výsadby budou provedeny do jamek o
velikosti do 0,4 m3
. Důkladné zabezpečení stromu kůly a ochranným krytem proti poškození je
nutností, stejně tak jako zálivka při i po výsadbě (cortexová či jutová ochrana, upevnění 3 kůly s
vhodnými úvazky).
Výsadby keřů
Výsadby stromových druhů budou doprovázet výsadby keřů, kterých funkcí je vytvořit
okrajový plášť a rovněž podpoří vývoj lemových - ekotonových společenstev a podrostu. Keře
budou vysázeny v určených místech dle výkresové části.
Vysázeny budou ve skupinách do jamek o rozměrech 25 x 25 cm v běžných lhůtách
vhodných pro výsadby (jaro, podzim).
Výsadby lesnických sazenic
Pro výsadby bude použit materiál v kvalitě běžně používané v lesním hospodářství ­ tříleté
až čtyřleté sazenice stromků, jedenkrát školkované (2/1). Jde o materiál dostatečně vyzrálý s
odpovídajícím kořenovým systémem. Sazenice budou opatřeny rákosovým chráničem (nebo
z pletiva). Při vylepšování je třeba použít přiměřeně silnějších sazenic, které mohou být i
obalované. Sazenice by svým původem měly odpovídat lesní oblasti.
Náletu jiných autochtonních dřevin není nutno bránit (olše lepkavá, osika a vrba jíva jsou
vítané - mají přirozený podíl v porostech), nutné je však zamezit šíření nepůvodních agresivních
druhů, např. trnovník akát, které představují v daných podmínkách velké nebezpečí, tyto z porostů
zcela odstraňovat.
Výsadbu sazenic a práce spojené s jejich ochranou je nutné ukončit do začátku mrazů.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
19
D.2.3.Doporučení dalšího postupu prací
Předpokládané nároky na údržbu:
V nejbližším období (3-5 let od založení):
- luční společenstva: 2 x ročně kosení,
- rákosiny: 1x za tři až čtyři roky pokosit,
- dřeviny: intenzivní údržba během tří let po výsadbě, potom nutný výchovný řez u
alejových stromů.
Ochrana porostů
Časově i finančně nejnáročnější bude ochrana proti zaplevelení (buřeni). Ta bude moci být
prováděna mechanizovaně pomocí motorových sekaček nebo pomocí křovinořezů. Celoplošné
vyžínání a ožínání sazenic bude nutno provádět podle stupně zabuřenění (minimálně 2-3x ročně).
Po výsadbě bude nutná též ochrana proti hmyzím škůdcům, i když půjde v prvé řadě o prevenci.
Pro tento úkol je třeba zajistit v případě napadení škůdci kvalifikovaného odborníka. Součástí
rozpočtu není následná intenzivní péče o porosty.
Jak již bylo uvedeno výše, po celou dobu tvorby porostu bude třeba pravidelně vykonávat
inspekce, které budou mít za úkol zjišťovat stav v daném okamžiku a navrhovat účinná opatření,
která budou reakcí na nepředpokládané jevy a abnormality ve vývoji porostů. Zvláště nutná bude
kontrola v prvních letech vývinu porostu (do doby zajištění kultury). Každý rok se provede
zhodnocení stavu stromků. Bude-li se úhyn pohybovat do 10%, a zároveň se bude jednat o úhyn
jednotlivý není nutno vylepšovat, jakmile však úhyn přesáhne plošně 10 % nebo budou vytvořeny
plochy s absencí dřevin, je nutno vylepšovat. Již při vylepšování je možno zohlednit, které dřeviny
se ujímají lépe a kterým se v dotčeném území nedaří, a podle toho přizpůsobit skladbu
dosazovaných dřevin. Každopádně pro vylepšování platí zásada použití kvalitnějšího a silnějšího
sadebního materiálu (i obalovaného).
Po zajištění kultury bude postačovat kontrola s následnými změnami a doplňky projektu 1x
za 5 -10 let. V mezidobí se nevylučuje kontinuální monitorování území.
E. PROJEKT ORGANIZACE TERÉNNÍCH ÚPRAV A VÝSADEB
Napojení na inženýrské sítě
Provádění terénních úprav nevyžaduje napojení na inženýrské sítě.
Nároky na dopravu
Odvoz zeminy ze staveniště bude realizován přes pozemky investora.
Nakládání s odpady
Vlastními zemními pracemi nebudou vznikat žádné odpady. Přebytečný výkopek bude
uložen mimo plochu vlastního biocentra. Likvidaci malého množství komunálního odpadu,
vzniklého činností zaměstnanců mimo pracovní proces, zajistí dodavatel stavby v souladu se
zákonem způsobem v místě obvyklým.
Zařízení staveniště
Není třeba zřizovat. Sociální zařízení bude přístupné v nemovitosti investora.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
20
Koordinace výstavby
Výkopy tůní se doporučuje provést v předstihu před výsadbami dřevin, aby se vyloučila
možnost poškození nově vysazených dřevin při stavebních pracích.
Vytýčení stavby
K vytýčení tůní lze použít stabilizované body č. 8007 (plastový mezník geoharpon) a 8008
(ocelová trubka). Tyto body mají následující souřadnice:
8007 625651.044 1135641.661 536.143
8008 625551.060 1135634.722 533.911
Vytýčení tůní je navrženo provést prostřednictvím příčných profilů. Souřadnice krajních
bodů příčných profilů - v pořadí levý okraj, pravý okraj - jsou uvedeny níže. Označení příčných
profilů odpovídá výkresové části dokumentace.
PF 11
625615.179 1135546.701
625594.532 1135517.210
PF 12
625635.658 1135532.363
625615.011 1135502.872
PF 13
625654.090 1135519.458
625633.443 1135489.968
PF 14
625668.426 1135509.422
625647.779 1135479.931
PF 15
625680.714 1135500.819
625660.067 1135471.328
PF 21
625633.695 1135646.473
625619.3722 1135627.685
PF 22
625653.1104 1135639.786
625641.493 1135624.5
PF 23
625663.773 1135633.735
625649.4502 1135614.947
PF 24
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
21
625671.7301 1135628.322
625657.4073 1135609.533
PF 31
625623.111 1135625.929
625613.493 1135608.393
PF 32
625631.002 1135621.600
625621.384 1135604.065
PF 41
625581.248 1135623.465
625576.348 1135608.234
PF 42
625586.008 1135621.934
625581.107 1135606.703
Časové omezení výstavby
Vzhledem k tomu, že vyhloubení tůní lze v závislosti na výkonnosti nasazené techniky
provést během několika dnů, předpokládá projekt provádění tůní v sušším, bezsrážkovém období.
Kvůli blízkosti obytné zástavby navrhuje projekt provádět zemní práce pouze v pracovních
dnech v době mezi 8 a 20 hodinou.
Výsadby
Po ukončení terénních úprav budou provedeny výsadby dle navržené technologie
v podzimním termínu.
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
22
F. POLOŽKOVÝ ROZPOČET
S O U P I S P R A C Í A D O D Á V E K
V Č E T N Ě O C E N Ě N Í
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
23
G. DOKLADOVÁ ČÁST
LÖW & spol.,s.r.o.,Brno Projekt biocentra ,,Nová Ves"
24
Vyjádření dotčených orgánů a organizací květen 2003
1. Vodárny a kanalizace a.s., Studentská 1133, 591 01 Žďár nad Sázavou ­ nemají námitek
k realizaci projektu biocentra Vesník.
2. JME, 592 31 Nové Město na Moravě ­ nemají námitek k realizaci projektu biocentra Vesník.
3. Český Telecom, a.s., náměstí Republiky 1, 591 01 Žďár nad Sázavou ­ nemají námitek
k realizaci projektu biocentra Vesník.
4. Městský úřad Velké Meziříčí, odbor životního prostředí Radnická 29/1, 594 13 Velké
Meziříčí ­ bez připomínek.
5. OÚ Nová Ves u Heřmanova ­ nemá námitek k realizaci projektu biocentra Vesník.
6. Zeman Josef, Nová Ves 1, 594 51 Křižanov ­ nemá námitek k realizaci projektu biocentra
Vesník.
7. Jurný Jan a Marie, Nová Ves 2, 594 51 Křižanov ­ nemají námitek k realizaci projektu
biocentra Vesník.