Pozor na netvařec.
Netvařec křovitý (Amorpha fruticosa L.) je až 4 metry vysoký keř z čeledi bobovité
(Fabaceae) s opadavými, až 30 cm dlouhými lichozpeřenými listy, tmavě fialové květy jsou
uspořádány v 7-15 cm dlouhých, přímých a úzkých hroznech. Latinský i český název dostal
beztvařec podle amorfní, ,,beztvaré", tedy nedokonale vyvinuté květní koruny. Netvařec
křovitý pochází z východu Severní Ameriky. V Severní Americe, na jih po Mexiko
se vyskytuje ještě 14 dalších druhů rodu netvařec. U nás je netvařec křovitý dosti zřídka
pěstován v parcích, býval vysazován na náspech železničních tratí, velmi často tvoří netvařec
keřový lem větrolamů, založených v 50. letech minulého století na jižní Moravě. V současné
době je netvařec křovitý u nás často používán ve výsadbách kolem dálnic.
Invazi netvařce do krajiny panonských údolních niv jsem poprvé pozoroval před několika lety
v nivě Sávy západně od Bělehradu. Netvařec se hojně vyskytoval v břehových porostech
na přirozeném říčním břehu, tvořil takřka úplně zapojené keřové patro v topolových
plantážích a pronikal i do rezervace Obedska bara. V porostech tvrdého luhu s dubem letním
a jasanem úzkolistým, připomínajících naše lanžhotské lužní ,,pralesy", se netvařec šířil
na prosvětlených místech, především na průsecích. Překvapivě se začínal šířit i v rákosinách,
kde rostl společně s vrbou popelavou. Ve všech těchto biotopech byl netvařec velmi vitální,
výrazně redukoval výskyt ostatních rostlinných druhů a znemožňoval přirozenou obnovu
lesních dřevin. Srbští lesníci tvrdili, že netvařec se dostal do zdejších luhů ze sousedního
Chorvatska šířením podél řeky Sávy.
Další zpráva o invazi netvařce přichází z Bulharska. Ve Strategii ochrany a obnovy lužních
lesů na dunajských ostrovech, zpracované v roce 2001 v rámci mezinárodního Dunajskokarpatského
programu WWF se uvádí, že netvařec obsadil již 7 % území bulharských
dunajských ostrovů. Expanze netvařce zde vyvolává řadu negativních efektů. Dochází
k potlačování domácích druhů rostlin, k omezování přirozené obnovy dřevin lužního lesa,
předpokládá se, že netvařec vylučuje cholin, který má určité alelopatické účinky na další
druhy v rostlinném společenstvu. Invaze netvařce se stala velkým problémem pro obnovu
biodiverzity dunajských ostrovů. Nezbytná eliminace netvařcových křovin bude dlouhodobá
a finančně náročná.
Netvařec křovištní má všechny vlastnosti potřebné pro to, aby se mohl stát invazním druhemi
nás, zřejmě především v teplých údolních nivách širokých řek. Jedná se o světlomilný druh
s R-S populační strategií, produkuje velké množství semen, šíří se i vegetativně kořenovými
výmladky, snáší záplavy i letní přísušky. Z území střední Evropy zatím neznám případ
samovolného invazního šíření netvařce. Musíme ovšem dát pozor na to, aby netvařec
z výsadeb na našem území ,,neutekl" a nestal se dalším z již tak dost početného souboru
nepříjemných invazních druhů.
Antonín Buček
Citace:
BUČEK, A. : Pozor na netvařec. Veronica. 2002, roč. 16, č. 5, s. 25