Povodně 2002 a vodohospodářské paradigma
Antonín Buček
Již po povodních na Moravě v roce 1997 jsem psal o tom, že je třeba změnit vodohospodářské
paradigma, tedy soubor metodologických koncepcí, určujících způsob hospodaření s vodou
v krajině (Veronica 11:4:16-18). Po celé 20.století byla říční síť technickými úpravami
měněna na vodohospodářské soustavy, tvořené přehradami a regulovanými koryty řek,
ohrázovanými tak, aby byly eliminovány rozlivy v nivách. Na stavby, naplňující tento
technokratický sen byly vynaloženy obrovské prostředky. Technická opatření na tocích
vytvářela mylný dojem, že rozlivům v říčních nivách je navždy zabráněno. Nesprávnost
vodohospodářského paradigmatu 20.století prokazují obrovské škody, které vyvolaly velké
povodně v letech 1997 a 2002. Ukázalo se, že pravdu měli ti přírodovědci, kteří upozorňovali
na to, že absolutní ochrana před povodněmi není možná, že klimatické situace, vyvolávající
extrémní srážky s následnými vysokými průtoky v tocích a rozlivy v nivách patří k těm
přírodním procesům, které člověk nedokáže účinně ovlivňovat.
Obecné zásady nového, ekologicky i ekonomicky trvale udržitelného řešení protipovodňové
ochrany, formulované v Unii pro řeku Moravu po povodni 1997 platí i po povodni roku 2002
(Krajina a povodeň, Veronica,12.zvláštní číslo,1998). Nový přístup k hospodaření s vodou
v krajině vystihuje motto brožury Když nastanou deště (Veronica 1999): ,,Je levnější
a účinnější se přírodě přizpůsobit, než s ní nákladně bojovat". Vhodnou kombinací
technických, biotechnických a biologických opatření lze zmírnit nepříznivé vlivy povodní
a podstatně omezit až dosud vždy katastrofální ekonomické důsledky. Dlouhodobý
a preventivní účinek mají především revitalizační opatření v povodích, směřující ke zvýšení
retenční schopnosti krajiny a zpomalení odtoku vody. Ekologicky poučení vodohospodáři
jsou schopni adekvátní revitalizaci říčních systémů naplánovat a realizovat. Příklady
nalezneme v obsáhlé monografii Řeky pro život (Veronica 2001).
Z hlediska dobré správy veřejných financí je tedy absurdní, že prostředky na Program
revitalizace říčních systémů MŽP se v letech 1999-2002 neustále snižovaly až klesly
na pouhých 192 miliónů Kč. Následky dvou velkých povodní jsou dostatečným argumentem
i pro českou vládu, aby potřebnou změnu vodohospodářského paradigmatu prioritně podpořila
penězi. Přírodě i všem daňovým poplatníkům se to dlouhodobě rozhodně vyplatí.
Citace:
BUČEK, A.: Povodně 2002 a vodohospodářské paradigma. Veronica. 2003, roč.17, č. 2, s.1