Edltor: Zdeněk Konopásek (Fakulta sociálních věd UK, Praha) Redakce: Lukáš Havlín (studBnt sociologie, FSV UK Praha) Eva Stehlíková (Fakulta sociálních věd UK, Praha) Redakční kruh: Josef Alan FSV UK, Praha Jaroslav Kapr Vladimír Andrle University of York, York, UK Karel Kosina David Doubek < PedF UK, Praha (PSŠE) Zuzana Kusá Hana Hlošková Ústav etnológie, SAV, Bratislava Jana Pánkova Aleš Kabátek FSV UK, Praha (student) Ida Peřinová Jlři Kabele FSV UK, Praha Olga Šmldová Petr Kamberský FSV UK, Praha (student) Jaromír Volek Slezská universita, Opava FF MU, Brno (student) Sociologický ústav SAV, Bratislava FSV UK, Praha (studentka) FSV UK, Praha (studentka) FSV UK, Praha Škola sociál, studií, FF MU, Brno ISSN 1211-5770 BIOGRAF je časopis stejnojmenného sdružení pro biografickou a reflexivní sociologii). Biograf bezprostředně navazuje na "BIOGRAF Bulletin" vydávaný v letech 1994-6, Publikuje příspěvky věnované kvalitativnímu či Interpretativnímu sociálnímu výzkumu, se zvláštním zřetelem k biografické a/nebo reflexivní sociologii, Ilustruje Tereza Vajdová. Časopis vychází čtyřikrát ročně a má následující pravidelné rubriky: tak i tak: tematicky relevantní diskuse, polemiky, názorové střety, kritické komentáře a repliky: kousky: články, výzkumné skici a studie, vybrané pasáže rozsáhlejších textu (chystaných knih, bakalářských či magisterských prací, výzkumných zpráv), překlady; recenze: nejen klasické recenze vycházejících monografii, ale také více či méně uspořádané či komentované poznámky ze čtení dalši tematicky relevantní literatury Qednotllvých článků, speciálních čísel časopisů, starších knih); do oka: zprávy o proběhlých konferencích a seminářích, o studijních akcich a pobytech, o probíhajících či chystaných výzkumných projektech; avíza: základní informace o chystaných odborných akcích, o zajímavých zdrojích výzkumných dat, o nových časopisech, knihách, internetavských zdrojích. Adresa editora a redakce: Zdeněk Konopásek Institut sociologických studií Fakulta sociálních věd UK Celetná 20, Hó3á Praha l.ČR tel: 02/24 49 14 89; fax; 02/24 22 79 50 E-mall: konopas@s.fcv.cunl.cz Vydavatel: Josef Alan Švábova 24 152 00 Praha 5 Vyrábí: ŠEMOS (Krasová 5, Praha 3) 9 Biograf č. 671996, Str. 1-7 Tri malí dinosauři aneb Sociologova noční můra Bruno Latour Centra de sociologie de ('Innovation Ecole des Mines, Paris Bajka věnovaná Neznámému relativistovi1 Byli Jednou tři moli dinosauři: první se Jmenoval Realosaurus, druhý Scientaurus a třetí Popsaurus.2 Jejich původ nebyl znám, a tak vědci najali sociologa, aby v jejich nepřehledných genetických vztazích udělal pořádek. Jeho snaha však od počátku narážela na metodologické problémy. Nejprve se pokusil sestavit jejich genealogii. První z dinosaurů, Realosaurus, žil zhruba před 150 milióny let; druhý se narodil v Anglii okolo poloviny 19. století; a třetí se tvářil, jako by tu byl odjakživa, a jeho Četné obrázky byly k vidění v románech Julese Věrna i na tobogánech v DIsneyIandu. Který z dinosaurů byl stvořen kterým? + + + Tento text byl částečné Inspirován dlouhou diskusi s profesorem Rom Harré a s Dr. Karin Knarr ve Vídni. 'Poznámka editora; Tento text Je překladem anglického textu "Three Utile Dinosaurs or a Sociologists Nightmare", publikovaného roku 1980 v časopise Fundamentu Sclentlae (Vol. 1, 79-85). Děkujeme Bruno Latourovl za laskavé poskytnutí copyrightu pro otištění téfo České verze. Vřely dik patří Lukáši Gjurlčovl za překladatelský Čin. Sociologův plán byl logický: sežene Realosaura a zeptá se ho na jeho místo narození a kopulační zvyky. Brzy však zjistil, že k sestupu do druhohor mu chybí výkonný stroj času. Rozhodl se proto seznámit se s mladším Scientaurem. Zavřel se v knihovně Národního muzea a dlouho četl o tom, jak Buckland, Cuvler, Mantell, Owens a Marsh s Capem3 během desítek let vzájemných diskusí postupně Sclentau-ra sestavili. Různé jednotlivosti, kterým se dosud ňkalo "kosti obra" nebo "stopy ptačích drápů" se postupné zabudovávaly do struktury, z níž se pomalu začal klubat dinosaurus (Marx, 1978). Sociolog přečetl spoustu knih a byl spokojen, protože měl pocit, že teď už dokáže o Realosaurovi leccos říci. Ke svému překvapení však zjistil, že vlastně a Realosaurovi i Scientaurovi říká úplně totéž. Napsal tedy předběžnou výzkumnou zprávu pro Nadaci, která podporovala jeho výzkumné úsilí, v níž prohlásil, že oba dinosauři jsou jednovaječná dvojčata. + + +■ Tato zpráva se ale nijak nepotěšila Scientaura, Namítal, že Realosaurus se narodil milióny let před ním, takže nemůže dost dobře být jeho bratr. Ve skutečnosti, jak pravil, je totiž Realosaurus jeho Vynikající podaní v Colbert ft°62). 2 otec. Zmaten touto nesrovnalostí, požádal sociolog o názor nejmladšího Popsau-ra, který tomuto tvrzení skromně přitakal tím, že se sám prohlásil za Sclentaurova syna a Realosaurova vnuka. Náš sociolog vítal každý názor a napsal tedy druhou předběžnou zprávu, ve které vysvětlil, že genetické vztahy v dinosaun rodině jsou následující: Realosaurus zplodil Scientaura a ten zplodil Popsaura. Jelikož četl Platóna, dodal ještě, že druhý dinosaurus je stínem prvního a třetí pak stínem tohoto stínu.4 Sociologovi se nicméně zdálo, že pro definitivní potvrzení svých závěrů přece jen potřebuje promluvit přímo s předpokládaným patriarchou rodu, Realosau-rem. A tak se s ním pokusil setkat - dříve než mu vyprší výzkumný grant - na paleontologické konferenci, která právě probíhala. Avšak dříve než tak vůbec mohl učinit, začala tam davem přítomných vědců probíhat vlna vzrušení. Spousto lidí vstávala ze sedadel, promítala si navzájem diapozitivy a horečně diskutovala. Po třech dnech této aktivity, kterou provázelo velké dusno, se Sclentaurus změnil k nepoznání. Před konferencí byl studenokrevný, neohrabaný a líné se rochnil v bažinách, Na jejím konci už byt tepiokrevný, měl velmi důmyslnou tělesnou stavbu a čile pobíhal po kraji, spásaje spoustu nových druhů potravy. Náš sociolog začínal být problémem upřímně zaujat a ptal se: "Ca se to stalo, že došlo k takové změně? Zmeškal jsem snad Reolosaurův příspěvek? Tolik jsem si přál ho tu slyšeti" Ale jeho přítel paleontolog se jen zasmál: "Kdepak, nebuď hloupý! Realosaurus přece nemůže chodit na naše konference, je příliš veliký a těžký. A ostatně vůbec ve skutečnosti neexistuje - vždyt on sám je jen interpretace..," Sociolog nevěřil svým uším. Vždyt ''Platón: Republika. _____________ Bruno Latour ifl malí dlnosauřl toto teď Fikal týž paleontolog, který mu pFed dvěma lety "nezvratně dokázal", že Sclentaurus Je dokonalým obrazem svého otce Realosaura. Zcela zmaten, sledoval sociolog v následujících měsících pozorně nově vycházející literaturu. A vida, pokaždé, když se změnil Scíentaurus, došlo ke stejné proměně i u Realosaura. Když začal Sclentaurus chodit po zadních, Realosaurus se také postavil na zadní. Když začal Sclentaurus mít roh na rukou místo na nose, pak I Reolosaurův roh se nenápadně přestěhoval z nosu na ruce,5 Otec se opičil po svém synovii Taková servllita byla pro našeho sociologa příliš velkým paradoxem, a proto sedl a napsal třetí předběžnou zprávu, ve které vítězoslavně prohlásil, že Sclentaurus je Reolosaurův otec a že chudák Platón si popletl genetické Informace. Skutečný dinosaurus se ukázal být stínem vědeckého. + + + Tata zpráva se ale nesetkala s takovým nadšením, jaké očekával. V jednom pa-leontologickém časopise vyšel jízlivý článek, v němž se psalo o "relativismu" a "natvrdlostl sociologů, kteří neustále vidí sociální faktory tam, kde žádné nejsou". Článek končil krásným popisem Realosaura, "jak jej v současné době známe". Zděšený sociolog běžel na universitu a žádal vysvětlení: "Co to má znamenat? Děláte si ze mě legraci? Jak vůbec můžete vůbec o Realo-saurovl nějak smysluplně mluvit?" Ukázalo se, že spor mezitím utichl a přesunul se na jakýsi podružný taxono-mlcký problém, týkající se odvození ptáků od dinosaurů. Všichni sociologovi vědečtí přátelé tvrdili, že nynější obraz Realosaura už žádný rozumný vedec nemůže zpochybňovat. "Buíteault(197a). « Biograf______________________________________________________^ č. 0/1990, str. 1-7 ° - "Počkejte, o kterém dinosaurovi to mluvíte?", ptal se sociolog. - "No přece o tom Jediném, o tom skutečném, který žil před 100 milióny let a byl tepiokrevný..." - "Ale před třemi měsíci Jste říkati, že není Jisté, jestli..." - "Ano, ale teď to profesor Peabody dokázati" - "Ale vždyf jste ml sám Fikali, že Realosaurus je Jen Interpretace!", téměř zavřes-těl zvolal rozčílený sociolog. - "Takovou pitomost bych nikdy neřekl", odpověděl dotyčný paleontolog nakvašeně. V následujících měsících se zdálo, jako by vědci ztratili paměf.O Interpretaci Již nikde nepadlo ani slovo. Sclentaurus se opět stal Realosaurovým stínem. Náš hrdina cítil stejnou bezmocnost Jako Winston Smith, když upravoval Jedinou existující kopli deníku 77mes: "Den za dnem a téměř po minutách byla minulost přizpůsobována současnosti... Historie byla Jen pallmpsestem, který bylo možné oškrábat a znovu popsat tak často, jak bylo třeba; přitom neexistoval způsob, jak tuto falsifikaci dokázat. Také knihy byly znovu a znovu stahovány, přepisovány a opět vydávány, aniž. by kdokoli přiznal, že ke změně doš[o."ů + +■ + Tentokrát už sociolog žádnou předběžnou zprávu nepsal. Stejně jako Winston Smith si pro sebe mumlal: "Jediný důkaz leží v mé paměti a nemám žádnou jistotu, že někdo jiný se mnou tuto vzpomínku sdíli."7 Oproti Smithovi byl však na tom přece jen lépe, nebof mezitím dosáhl «Orwell. IBM (str. 35). 'Tamtéž, str, 127. prodloužení svého grantu a mohl se pustit dále po stopách dlnosauřího tajemství. A tentokrát se bez jakéhokoli varování uchýlil k podstatně razantnější výzkumné metodě. Opatřil si nahrávací magnetofon a číhal, až se rozhoří další vědecký spor, aby získal záznam o tom, který z dinosaurů vytváří toho druhého. Uběhlo Jen pár měsíců, když profesor Krullck, jeden z předních odborníků, začal promítat diapozitivy a zpochybnil podstatnou část teorie dino-sauřiho ekologického systému. Sociolog se tak přesvědčil, že aspoň po této stránce je Sclentaurus původcem Realosaura a nikoli naopak; Realosaurus se pokorně stáhl do ústraní, dokud spor, jehož byl předmětem, neutlchl, V tu chvíli sociolog vyskočil na pódium, chopil se mikrofonu a přinutil profesora Krulicka podepsat písemné prohlášení, že alespoň v tomto případě je Realosaurus "interpretací". Toto podivné chovaní mělo jisté oprávnění, nebof o pár minut později si již posluchači začínali být Jisti a Realosaurus se znovu objevil jako důvod, proč se nechali přesvědčit. Historie měla být opět přepsána. Teď se však zaskočený Krullck jen mrzutě díval na papír, který před chvílí podepsal, zatímco sociolog se s ďábelským úsměvem usadil do křesla a vyčkával další spor. Tento brutální postup praktikoval po několik měsíců a zapisoval si data o tom, kdy vznikaly jednotlivé části obou dinosaurů a co o nich bylo řečeno. Potvrdilo se Jeho dřívější pozorování, že o žádném z obou nelze tvrdit nic, co by neplatilo I pro toho druhého. Nakonec sestavil diagram s Šipkami ukazujícími, kdo byl původcem koho. Diagram vypadal zhruba takto:fl 'Veškeré vědecké údaje byl^vypuštěny kvůli zachováni anonymity. 4_________________ Realosaurus I «- Scientaurus I 1910 Realosaurus I -> Scientaurus I 1910-1920 Realosaurus II +- Scientaurus II 1920 Realosaurus II - Scientaurus II 1920-1930 Realosaurus III - Scientaurus III 1930 Realosaurus 111 - Scientaurus ill 1930-1940 Dospěl k.zajímavému zjištění: kdykoli došlo ke kontroverzi (1910, 1920, 1930), směřovala Šipka od Sclentaura k Realo-saurovl zatímco v dobách příměří, což bylo po většinu času, směřovala šipka opačným směrem. Nikdy se však nestalo, aby Realosaurus ve Sclentaurovi vyvolal změnu,.Podle období si tedy byil Realosaurus a Scientaurus střídavé otcem a synem. Sociolog si pomyslel: "Tak proto jsem mohl dojít k tolika různým závěrům! Mí vědečtí přátelé Jsou v letech 1910, 1920 a 1930 mnohem větší relativisté než Já sám, ale v mezidobích Jsou to pozitivisté až běda. Mimo to se dlnosauřl skládají z mnoha částí, z nichž některé zůstávají pořád stejné a Jiné se všelijak mění. Pokud vnímáme dinosaury jako celky, tak se ten problém vůbec řešit nedá." Celkové vzato, proměnlivé prvky dinosaurů vypadají Jako důsledek Sclentaura (to, co Je vyvoláno Scientaurem), zatímco neměnné prvky vypadají jako důsledek Realo-saura. Náš pozorovatel si sedl a napsal definitivní zprávu, ve které vysvětloval, že v závislosti na období, Intenzitě vědecké debaty a prvku, o kterém uvažujeme, jsou genetické vztahy mezi Realosaurem a Sclentaurem obrácené. + + + Tím však jeho noční můra neskončila, Profesor Krulick, kterého předtím donutil k písemnému doznání, požádal Jednoho filosofa, aby mu pomohl z této potupné situace. Jenže sociolog už měl v rukou zbraně, aby se filosofovu útoku ubránil. Kdykoli filosof začal mluvit o "skutečné _____________ Bruno Latour ' TTf malí dlnosauřl skutečnosti", o "věci o sobě" nebo o "ne-transítivním předmětu poznání"9, sociolog se ho prostě otázal: "A kterépak prvky máte na mysli? Pevné nebo proměnlivé? A v které době o nich uvažujete? V roce 1910 nebo 1915? Odkud tento prvek pochází? Z učebnice, z konference, z laboratoře nebo z kresleného časopisu?" Filosof Čelil těmto "triviálním" otázkámtím,že zavedl nového dinosaura, takzvaného Realorealosaura, který měl údajné být Popsaurovým pradědečkeml Když se ho profesor Krulick dotázal, co konkrétního může a tomto prapředkovi říci, odpověděl filosof, že je to dinosaurus, že žil před milióny let a je původcem všech ostatních dinosaurů. Sociolog zdvořile namítl, že název pro dinosaura byl vytvořen vědcem Owenem teprve v roce 1B4210 a že pokud Jde o Jeho existenci před milióny let, I pouhá hypotéza o této existenci Jasně vychází ze Sclentaura tak. Jak ten se během 19. století formoval v Británii. Vlastnosti, o kterých filosof mluví, tedy rozhodně nemohou pocházet od dinosaura, kterého má filosof "na mysli". V tu chvíli zazvonil zvonek a sociolog s profesorem Krullckem spěchali zpět do konferenčního sálu, aby se mohli účastnit dalších klání. Filosof osaměl v malé kanceláři, nataženou rukou tiše ukazuje na nepoznaný a neviditelný bod, který by snad nějakým způsobem mohl být prapočát-kem všech dinosauňch genealogií. Když si uvědomil, že Je sám, poklek! a začal se modlit, fascinován prázdnotou tohoto Realorealorealosaura, kterého Již nyní nazýval "Bohosaurem", V hlavním sále se mezitím právě odvíjela typická ukázka jevu, který sociolog dříve pozoroval. Ve Wyomlngu se našly 'Bhaskar(1975). "fcalberr(19ó2). « Biograf c. é/l99Ó,str. 1-7 nové fosilní stopy. Na konferenci je přéd-stavlľ profesor Banemarrow, který promítl přes 200 diapozitivů. Prohlásil, že dlnosauřl chodili vzpřímeně s nohama pod tělem a ne podél těla Jako ještěrky. "Stopy to nezvratně dokázaly", řekl doslova. Promítl tolik diapozitivů a mluvil tok přesvědčivě, že Jeko kolegové pomalu začali opouštět výhrady a podmíněnost, s jakou podobná prohlášení dosud přijímali. Dosud říkali: "víš, Jeden člověk, jmenuje se snad Bone-marrow nebo tak nějak, tvrdí, že dinosauřl chodí vzpřímeně, ale nemá žádné důkazy" . Po skončení zasedaní Již mluvili o tom, že Bonemarrow "dokázal", že dinosaur! nechodili jako Ještěrky. A děla se přitom zvláštní věc: jakmile Je vyslovili, rozdělilo se foto tvrzení na dvě časti. Jedna putovala do Bonemarrow-ových úst a stala se představou, myšlenkou "o" něčem; druhá druhá část mezitím splynula s Realosaurem, proměnila způsob jeho chůze, zpevnila tento nový obraz, a stala se "věcí mimo nás" (a thing out there). Náš sociolog čekal na další přeměnu - a skutečně: zanedlouho se tato "věc mimo nás" stala příčinou Bonemorrowovy představy a důvodem přesvědčivosti Jeho výkladu. + + + Přestože měl sociolog v ruce svůj důmyslný zápis z pozorování, jeho argumentace o "konstruktivistické" povaze dinosaurů11 nikoho Jiného nepřesvědčila. Kdykoli znělo nějaké nové tvrzení přesvědčivé, bylo tak rychle přijato za samozřejmé, že si nikdo nestačil uvědomit, k čemu vlastně dochází. Aby se Ještě Jednou pokusil své kolegy "lota označeni. vypú|čené z práce Karin Knorrové, poukazuje na skutečnost, že vědecká práce neni ani realistická, ani relativistická. přesvědčit, soustředil se sociolog na opačný Jev. No počátku jednoho zasedání Paleontologické společnosti měl Realosaurus malý mozek - a. právě tak I Scientaurus, Na Jeho konci měl Realosaurus "právě tak velký mozek, Jaký lze očekávat u velkého jestéra"12. Co se stalo s Jeho směšně malým mozkem? Během přednášky profesora Harrisona Jerrisona se malost Realosaurava mozku stala hodnotícím tvrzením: přesunula se z Realo-saura na Sclentaura. Nebyla už "věcí mimo nás", stala se pouhou myšlenkou v mysli lidí. Všechny zřetelné rysy maličkého, plochého mozku, velkého Jako oříšek, se rozplynuly. Malost se začala být pouhým "artefaktem", názorem, ničím... Fikci Realosaurus byl tok Inteligentní, Jak Jen mohl být, a vědci nyní odsuzovali ty, kteří nechávali dinosaury "trpět pod břemenem falešně přisuzované slabomysl-nosti"13. Nyní vystoupli náš hrdina a vítězoslavně prohlásil, že transformaci Realosauroya mozku způsobilo Jerrisonovo jednání a nikoli změna v Realasaurovi samém. Na závěr dokonce prohlásil, že Jerrison sám Je vlastně Sclentaurem, potlesku se však nedočkal. Dav zuřivých vědců, kteří se náhle převtělili v dinosaury, jej vyhnal ze zasedání a exkomunikoval ze všech příštích konferencí. Zuřivé klapání Jejich pařátů a čelistí mu zněla v uších Ještě po dlouhé měsíce. "Proč jsem Je navzdory své nepopiratelné demonstraci nepřesvědčil?" ptal se sociolog sám sebe užasle. "Muset jsem něco důležitého přehlédnout." A tu si vzpomnél na třetího dinosaura, kterého dosud zcela opomíjel, protože se prohlašoval za benjamínka rodiny. Rozhodl se s "Gould (1978). '■Tamtéž, __ Bruno Latour ním provést rozhovor. + + + Jak šfastný život vedl tento dinosaur oproti ostatními Zatímco Realosaurus se objevoval jen v dobách vědeckých příměří a v učebnicích a Scientaurus živořil v malých komůrkách universit a knihoven, kde prostřednictvím chatrných sítí několika tisícovek špatné placených paleontologů manipuloval (a byl manipulován) diapozitivy, sádrovými odlitky stop a kalkulacemi, Popsaurus žil všude - na plakátech, v televizi, v románech i v myslích lidí. Mohl. být z vosku, betonu, umělé hmoty i papíru a mohl nabývat libovolné velikosti a nejrůznějšího tvaru. Zatímco Realosaurus byl hluchoněmý a Scientaurus úzkostlivě opatrný, Popsaurus byl podivuhodně společenský a družil se s každým a se vším. Náš sociolog Jej potkal ve společnosti pralldí, Ivů i kosmických raket; viděl, Jak lidé popíjejí čaj v betonové rekonstrukci jeho břicha a videi jeho obrázek na hrudích žen. Byl to úžasný dobrák! V rozhovoru s ním zjistil sociolog jednu prazvláštní věc: Popsaurus tentokrát neodvazoval svůj původ ze Sclentaura, ale přímo z Realosaura. Zaskočen touto novou odpovědí, zapátral sociolog trochu hlouběji a zjistil, že věc se má ještě daleko hůře. Kdykoli se nějakých lidí vyptával na Realosaura, poukazovali na rysy zřetelně náležející právě Popsaurovi. Když se jich zeptal na některý konkrétní rys, odpovídali, že jej viděli v zoologické zahradě, v dětských knížkách, ve slovnících, na pouti a podobně. Vše nasvědčovalo tomu, že Popsaurus je vlastně předchůdcem Realosaura, protože druhý z obou nevykazoval jedinou vlastnost, která by nepocházela od prvního. A to platilo nejen pro nevědomé řadové občany, ale i pro samotné paleontology, Již v roce 1B53 vznikl v Crystal Palace "Sál ifl malí dlnosauřl iguanodonů" - a tito Iguanodonl sice vzdáleně připomínali Iguanodony vědecké, ale většinu svých vlastností přejali právě od těch lidových,'"1 NešTastný sociolog tak poznal, že všechny rysy stability, hmatatelnosti, trvanlivosti a vnějškovostl, které lidé přisuzovali Realosaurovl, ve skutečnosti pocházejí od Popsaura, přestože detaily, týkající se kostry, chování a ekologického systému, se mohly zakládat na Sclentaurovi. Nepochopení ostatních lidí pro Jeho konstruktivistickou myšlenku mělo dvě příčiny; Jedna spočívala v "přirozené" Inverzi vzájemného genetického vztahu mezi Scientau-rem a Realosaurem vždy, když utichly vědecké spory15; druhá příčina spočívala ve skryté záměně Popsaura za Realosaura, která měla dodat "věci mimo nás" více skutečnosti. + + + Když sociolog definitivně rozsekl tento genetický uzel, napsal skutečně poslední verzi své výzkumné zprávy. Náhle však odkudsi zazněl temný hlas; "JENŽE CO DALO VZNIKNOUT VŠEM TĚM TŘEM DINOSAURŮM?!!" V tom okamžiku se sociolog probudil, zahnal noční můru a po snídani pokračoval v počítání citací. Poděkování autora: Tato práce byla finančně podpořena NSF grantem č. 18Ó7Ó; grantem Relativist Constructívist Workers of the Proof Union č. 234567 a speciální dotací ze Sove the Dinosaurs ^E. H. Colbert (ap. ciť.) zmiňuje několik biologických druhú dinosaura, které existuji pauze jako muzejní rekonstrukce. '"Očividně vážně)i byla tato argumentace zpracována v B. Latour / S. Woolgar (1979, kap. IV.), í Biograf______________________________ č. 8/1996, str. 1-7 Movements.D.M.). Rád bych poděkoval Johnu Stewartovi a Patricii Coupard za Jejich pomoc při revidování této bajky. (z angličtiny přeložil Lukáš GJurič) Literatura BHASKAR, R. (1975); For a Realist Theory of Science. New Jersey: Humanities Press BUTTEAULT, E. (1978); Le centenalre des iguanodons de Bernlssart. La Recherche, SB COLBERT, E. H. (19Ó2): Dinosaurs: Their Discovery and Their World. London: Hutchinson GOULD,,S. J. (197B): Nature Seen. New Scientist, 266 n£ -------------------------------7 LATOUR, B. / WOOLGAR, S. (1979); Laboratory Life. The Social Construction of Scientific Facts, New York: Sage MARX, J, (1973): Warmblooded dinosaurs: evidence pro and con. Science, 199 ORWELL, G.: 1984. Harmondsworth: Penguin PLATO: The Republic, Liber VII