Bezpečnost v LA 23.3.2009 Postavení armády v LA n Již od nezávislosti výjimečné n Z ní často rekrutováni prezidenti (Santa Anna) n Spolu s církví a vlastníky půdy tvořila tradiční oligarchii v 19. století Specifika n Slabý stát, nutné řešit i jiné problémy, než je tomu v evropském pojetí n Vždy více moci, než je obvyklé n Často řeší i úkoly, které patří do jiných oblastí – counter-narcos, policie n Mnohdy jediná síla, která je schopna problémy řešit n Armáda přesvědčena o svém právu intervenovat, proto zachována v takovém rozsahu, i když absentují hrozby Teritoriální konflikty n Mnohé již od dob nezávislosti, přetrvávají do dnes n Bolívie ztratila části území ve válco o Gran Chaco i ve válce s Chile n Dnes nejvíce pohraničních sporů ve střední Americe, Ven-Kol, Peru-Ekv (Cenepa) n V roce 1995 regulérní konflikt mezi Peru a Ekv o kus neobývatelné země Byrokratický autoritatismus n Termín Guillerma O’Donella n Specifický typ vlády v některých zemích LA od 60. do 80. let n K moci se dostává vojenská junta, neexistence politické soutěže mezi politickými stranami n Snaha o rychlou industrializaci n Přítomný především v jižním cípu Jižní Ameriky Problematika pučů n Stále není uzavřená kapitola, poslední výrazný před pěti lety ve Venezuele, předtím neúspěšné pokusy v Ekvádoru a Venezuele n Vliv armády i v událostech v Bolívii (tam silná tradice změn vlády vojenskou cestou - od nezávislosti již 190! pučů) Postavení armády v průzkumech veřejného mínění n Instituce s „vysokou“ důvěrou, bývá na druhém až třetím místě za katolickou církví n Až pětina lidí dává přednost autoritativní formě vlády před demokracií, jen čtvrtina obecně spokojena s úrovní demokracie Bezpečnostní systém na západní hemisféře n Můžeme o něm hovořit od roku 1942 – založena Meziamerická obranná rada (IADB) n V rámci ní kontakty, ale nikoliv systematické n Spojeno s druhou světovou válkou n Mnoho států nebylo členy vůbec n Např. Kanada se zapojila až v 2002 Bezpečnostní systém na západní hemisféře II n Smlouva z Ria – 1947 – systém kolektivní bezpečnosti, jak proti externím, tak pro napadení jednoho státu druhým n V roce 1948 vznik Organizace amerických států – USA se snažily v jejím rámci vytvořit obrannou strukturu n Silně ovlivněno hrozbou komunismu n Smlouva s Tlatelolca – LatAm se stala první zónou bez jaderných zbraní Fotbalová válka n Konflikt mezi Salvadorem a Hondurasem n Vyvrcholení dlouhodobých sporů n Roznětkou zápas kvalifikace o mistrovství světa n Salvador napadl Honduras, který chtěl vyhostit Salvadorce pracující v zemi n Pouhých šest dní, dva tisíce obětí. Aktivní role USA a OAS Druhý Summit Amerik v Santiagu 1998 n Navazuje na pokračující demokratizaci a zlepšující se vztahy n Priority v oblasti bezpečnosti: n 1) Pokračování a prohloubení současných nástrojů bezpečnosti n 2) Koncept bezpečnosti umožňující kontrolu zbrojení a odzbrojení n 3) Posílení interamerických institucí Starý vs. Nový koncept bezpečnosti n Především po druhé světové válce snaha o rozšiřování konceptu jak z hlediska aktérů, tak z hlediska záběru n Starý koncept – především vojenská bezpečnost n Nový koncept – „kodaňská škola“ – vojenská, politická, societální, ekonomická, environmentální n Na hemisférické konferenci o bezpečnosti z roku 2004 patrný přechod ke druhé kategorii Vnitřní bezpečnost n Problematická podoba státní moci, a to i u „demokracií“ n Odpor proti státní moci ve formě guerill – pestrá směsice politických směrů, většinou však levicového zaměření a prokubánské n „Eskadry smrti“ – jednotky bojující proti guerillám, ne oficiálně státní, ale často se zastřenou podporou státu Špinavá válka n Příklad tzv. státního terorismu n V roce 1976 nahrazuje v Argentině Perónovou junta vedená Jorge Videlou n Boj proti Lidové revoluční armádě a Montoneros, ale též proti opozici, civilistům, odborářům – Triple A n Odhady okolo 30.000 teroristů Historické kořeny EZLN n Zapatova armáda národního osvobození n Jméno odvozeno od Emiliana Zapaty – revolucionáře z revoluce 1910 a vůdce Osvobozenecké armády Jihu n „Země, svoboda a spravedlnost“ n Po své vraždě se stává modlou pro mnoho Mexičanů EZLN na scéně n Veřejný projev 1. ledna 1994 – spolu se vstupem NAFTA v platnost – EZLN jejím velkým kritikem n Vůdčí postavou Subcomandante Marcos n Převzata kontrola nad radnicemi v pěti městech n Boje trvaly jen 12 dní, nepříliš velká intenzita – pak uzavřeno příměří a dialog s vládou n Snaha přitáhnout pozornost k Chiapasu a indiánské populaci v nejchudší části Mexika Dialog s vládou n Dohody ze San Andrés – 1996 – obsahují ustanovení o posílení práv indiánské populace n Prezident Zedillo je nicméně příliš nedodržoval – zapatisté se vracejí k metodě konfrontace n Za Foxovy vlády prošel parlamentem COCOPA Současná situace n Od ledna 2006 rozjela EZLN svou „Jinou kampaň“ n V jejím rámci cesta po celém Mexiku, proslovy a diskuze s lidmi n Marcos se přejmenoval na Delegáta Nula n V květnu 2007 rozsáhlé zatýkání v rámci zapatistických demonstrací Světlá stezka – Sendero Luminoso n Maoistická guerilla n V čele Abimael Guzmán – univerzitní profesor – Rudé slunce, Čtvrtý meč marxismu n Dlouhou dobu funguje v ilegalitě, rozhodne se nezapojit do voleb vypsaných vojenskou vládou n První výrazný veřejný projev v roce 1980 n Zpočátku násilí především na venkově, následně se přesunulo i do Limy - likvidace elektráren, teror přímo ve městě Světlá stezka II n Příliš brutální praktiky, aby byla oblíbená n Organizace rolníků v tzv. rondas – protisenderistické domobrany – posvěceny Fujimoriho vládou n Masakr v Lucanamarce – 69 mrtvých n Celkem Světlá stezka zodpovědná za smrt více než 30.000 lidí, další obětí vládních zásahů n Po zatčení Guzmána naprostý úpadek, přesto existují dodnes