Kolumbijský vnitřní konflikt 6.4. 2009 Kořeny konfliktu n Dlouhodobě rozpolcená společnost n 1948 – po zavraždění liberálního politika Gaitána – období „La violencia“ – během o něco více než dekády odhadem 200.000 obětí n Období naprostého Chaosu ve městech i na venkově (v čele ozbrojených skupin např. poručík Upír či Postrach údolí) n Vytvořeno podhoubí pro současný konflikt n Od roku 1948 prakticky nepřetržitě boje na kolumbijském území Období po Violencii n 1957 svržen generál Pinilla n Sitegská smlouva – rozdělení moci mezi konzervativci a liberály 50:50 n Komunisté zůstávají ve svých rolnických republikách – nejznámější Marquetalia n 1964 – Marulanda zakládá FARC n Prakticky zároveň vzniká i ELN Občanská válka??? n Symbióza narkomafie, terorismu a organizovaného zločinu n Splňuje přes 1.000 obětí, což je někdy dáváno jako hranice n ALE – neexistence etnických, regionálních či etnických cleavages! n Navíc drtivá většina Kolumbijců podporuje státní instituce v boji proti guerillám (a dříve paramilitárům) Od 70. let narkomafie n Vyrůstá velice rychle prakticky z ničeho, velmi mocná n Především kartel z Cali (bratři Orejuelové) a Medellínský kartel (Escobar) n Strach z vydání do USA vyvrcholil u MK otevřeným bojem s vládou „narcoválka“ – začíná atentátem na ministra Laru Bonillu n V polovině 90. let velké kartely rozprášeny, dnes funguje narkomafie na bázi menších jednotek Konec studené války n Došlo k přitvrzení konfliktu: n 1) Narkotrafika a kriminalita + FARC odideologizovaná n 2) Mírový proces inicializovaný prezidentem Betancourtem selhal (1982-86) n 3) FARC vytvořila politické křídlo, Union Patriotica, ale její členové byli dále systematicky likvidováni n 4) Přiblížení FARC k natrkotrafice n 5) Došla podpora od sovětského bloku César Gaviria n Úspěšné období, likvidace některých guerillových seskupení (Lidová osvobozenecká armáda, Hnutí 19. dubna) n Likvidace Escobara a oslabení kartelu z Cali Narcodemokracie n Termín použit proti prezidentu Sámperovi n Jeho kampaň sponzorována penězi od narkomafie n Nepodařilo se ho odvolat, nicméně slabé volební období, nárůst aktivity guerill Andres Pastrana n Zvolen v roce 1998 n Krátce po zvolení setkání s Marulandou n Vytvoření demilitarizované zóny o velikosti 42.000 km2 – naprosté selhání mírového procesu n Nárůst počtu příslušníků FARC n Na druhou stranu obrovské posílení armády a získání peněz od USA v rámci Plan Colombia Alváro Uribe n Nesmlouvavý konfrontační postoj proti guerillám – Plan Patriota n Silná vazba na USA n Posilování ozbrojených složek n Poměrně široká podpora veřejnosti, obhájil mandát n Spory s okolními zeměmi – Ekvádor, Venezuela FARC n Za Pastrany dosáhly maxima – 16. 000 členů n Nyní naprosto neodhadnutelné n Těžce je poznamenala loňská smrt Marulandy n Dezerce, chybí vedení, chybí ideologie – čím dál blíže drogovému byznysu ELN n Mučedník Camillo Torres (teologie osvobození) n Výrazně menší než FARC n Vyjednávání s Uribeho vládou AUC n Byly třetí nestátní silou v Kolumbii n Vznikají ze soukromých armád narkobaronů n Nazýváni též „paramilitares“ n Postupně odzbrojovány (Zákon spravedlnosti a míru) n Obavy ze zapojení do společnosti