Venezuela

                                          4. května 2009

                                      Venezuela před Chávezem

n  Dlouhodobá tradice demokracie – Chávez devátým demokraticky zvoleným prezidentem v řadě

n  Hlavní síly: Demokratická akce (AD), Sociálně-křesťanská strana (COPEI)

n  Leden 1957 – ukončení junty v čele s generálem Marcosem Perézem Jimenézem

n  Dohoda Punto Fijo – rozdělení a sdílení moci ve všech možných sférách

                                     Vojenský puč z roku 1992

n  U moci režim prezidenta Pereze, vysoká korupce a špatné ekonomické výsledky

n  Chávez jedním z důstojníků Bolívarského revolučního hnutí

n  Puč neúspěšný Chávez tráví 18 měsíců ve vězení, poté dostává milost od prezidenta Caldery

                                 Faktory umožňující nástup Cháveze

n  Vysoká míra chudoby v zemi (v roce 1999 až 80%)

n  Dlouhodobá nespokojenost s ekonomickými výsledky – příjmy z ropy, ale žádný dopad na obyvatele

n  Nespokojenost s rigidní politickou situací

                                       Chávez jako osobnost

n  Mestizo – přitažlivý pro chudé

n  Často mluví o svém chudém původu

n  Buduje si antikapitalistickou a antiimperialistickou image

n  Vzhlíží k Bolívarovi, Castrovi, Guevarovi

                                            Volby 1998

n  Chávez v čele Hnutí V. republiky

n  Vítězí s 57% hlasů

n  Vítězství s programem „bolívarské revoluce“

n  Vyhlašuje „novou demokracii“, konec vlády „pištících prasat“ a „Hoodů Robinů“

n  Referendum o nové ústavě, ta následně dalším referendem schválena

n  „Co moji rivalové nechápou je, že Hugo Chávez není Chávez, ale venezuelský lid.“

n  Následují další prezidentské volby, šestiletý mandát

                                      Důvody puče z roku 2002

n  Chávezova popularita prudce klesla (z 80% po volbách na 30% krátce před pučem)

n  Nepřátelé v zahraniční politice (úzké vztahy s Kubou a Lybií, Bush bojuje „terorem proti teroru“

n  Snaha ovládnout ropný průmysl – reakce ze strany podnikatelských kruhů

n  Opozice, bývalý režim, podnikatelé a církev proti Chávezovi

                                             Puč 2002

n  Impulzem krvavé potlačení demonstrace a stávky proti Chávezovým pokusům o zvýšení vlivu v PDSVA

n  Chávez odstraněn armádou, na jeho místo nastupuje Pedro Carmona

n  Zrušena ústava, rozpuštěno Shromáždění – rozsáhlé demonstrace na podporu Cháveze, část armády
otáčí

n  Po 48 hodinách se Chávez vrací do úřadu

                                          Referendum 2004

n  Možnost odstranění Cháveze nevojenskou cestou

n  Článek 72 – možnost hlasovat o ukončení mandátu po jeho polovině

n  Za odvolání musí být více lidí, než pro prezidenta hlasovalo ve volbách, musí být nadpoloviční
většina hlasujících a účast 25%

n  Složitá cesta k referendu – nutno sehnat podpisy 20% voličů (2,4 milionu) – Národní volební rada
odmítala uznat

n  Chávez nakonec úřad uhájil



                                   Parlamentní volby v roce 2005

n  Opozice na protest proti Chávezovi stáhla všechny kandidátky

n  Výsledkem je všech 167 křesel pro Hnutí V. republiky

n  V roce 2006 Chávez znovuzvolen, dnes drží prakticky veškerou politickou moc v zemi



                                      Ústavní referendum 2007

n  První velká Chávezova prohra

n  Snaha o posílení své pozice jako prezidenta, oslabení centrální banky či posílení státu v
oblasti vyvlastnění

n  Prohra poměrně těsná, ale ukazuje změnu nálady ve společnosti



                                      Ústavní referendum 2009

n  54% pro

n  Hlavní změna – možnost dalších mandátů

n  Motto č. 1 - „Chávez nás miluje a my splácíme lásku láskou“

                                  Ropa jako zdroj Chávezovy síly

n  Venezuela je díky příjmům z ropy jednou z nejbohatších lidí LA

n  Umožňuje mu provádění sociálně zaměřených programů, jakkoli málo efektivních

n  Je nástrojem pro šíření vlivu v zahraničí – Bolívie, Kuba