Novus Ordo Seclorum Předurčením Ameriky určovat cestu do mírového světa svobodných individuí a federalizovaných států prostřednictvím politických novot, rozšiřováním obchodu a vědeckým rozvojem (Field str. 9) Založení 13 kolonií nahlíženo jako „Boží americký Izrael“ jako naplnění Noemova vidění a uskutečnění Dt, 26:19 – (Field, str.9) „a on tě vyvýší nade všechny pronárody, které učinil. Budeš mu chválou, věhlasem a okrasou, budeš svatým lidem Hospodina, svého Boha, jak mluvil.“ Započetí „nové americké éry tak přineslo nové zrození svobody a společnosti založené na sebezjevných pravdách. (Field, 15) n Obchod - jako nástroj zmírnění hrůz války, rozvinutí přátelského soužití mezi národy, rozšíření vědy a vzájemného sblížení obyčejů a jazyků všech národů. (str.15-16) Základní podmínkou amerických životních zájmů - „svoboda moří“, která je podpořena vybudováním silného loďstva – a reforma mezinárodního práva ve prospěch obchodní neutrality. (str.18) Zakladatelé USA striktní izolacionisté v oblasti vzájemného vztahu mezi státy – na úrovní jednotlivců a v záležitostech obchodu byli zapálenými internacionalisty. (str.18) – Obchod tak byl nejen klíčem k rozvoji civilizace, ale v bezprostředním okamžiku byl zásadní pro přežití amerického experimentu (str. 19) •Důsledky doktríny pro vztah k vnějšímu světu: Od samého počátku - zahraniční politika vlády primárně politikou obchodní -Teritoriální expanze - jako funkce obchodu (str.24) Z tohoto přesvědčení se pak vyvíjí silné úsilí vytvářet obchod s méně známými částmi světa – námořnictvo jako ochrana obchodu a prostředek pro prosazování vědeckých výdobytků Nutným důsledkem doktríny – vládní politika nezasahování do politických záležitostí ostatních tzn. politika vyhýbání se válkám (str.25) K břehům Tripolisu – Obchod ve Středomoří n Vítězství revoluce – uzavření trhů Britského impéria (vč. Vých. A Záp. Indie), a zároveň neblahý dopad na obchod s Francií a Španělskem – nutnost hledat nové oblast mimo dosah evropských velmocí – nejslibnější oblast Středomoří zvl. severní Afrika (str.28-29) n 80. léta 18. stol. - Neúspěšná snaha získat ochranu před útoky berberských pirátů od Británie a Francie – vyjednávání s marockým sultánem – r. 1787 společná dohoda s Marokem a Španělskem o obchodu (str.32-33) – málo účinná přepady obchodních lodí berberskými sultanáty Alžíru, Tunisu a Tripolisu n Spory o způsob ochrany obchodu – definitivní rozhodnutí r. 1791 – každoroční vyplácení 100 000$ jako mírového tributu berberským státům a 40 000$ výkupné za zajatce – jmenován americký konzul v Alžíru (s.36) n R.1793 vypuknutí války v Evropě – Británie brání obchodu s Francií ve Středomoří a v Karibiku – alžírští piráti zajímají další americké lodě – vyjednávání (s.36-37) n V následujících letech uzavřeny mírové smlouvy s Tunisem a Alžírem se závazkem platit roční mírový tribut (s.38) n Přes počáteční potíže postupné zvyšování obchodu se Středomořím (r.1799 prošlo úžinami 80 lodí) (s.40) n Konsekvence války v Evropě: r. 1794 založení námořnictva USA na ochranu jejích obchodních zájmů ve Středomoří (s.42) n BERBERSKÁ VÁLKA: r. 1801 boj s Tunisem a Tripolisem (s.49) – během vojenské kampaně vzniklo ve Středomoří množství úřadů sloužících jako logistická opora (Lisabon, Cádiz, Gibraltar, Malaga, Alicante, Messina, Alžír, Tunis, Tripolis ad.)(s.56) n R. 1805 – 14 bodová konvence – o věčném míru mezi USA a novým pašou Tripolisu a osvobozující USA od placení tributu (s.53) – Definitivní uzavření míru se 3 hlavními silami jižního Středomoří (Alžírem, Tunisem a Tripolisem) bylo dosaženo o 10 let později (s.58) Misionářský zápal n NÁBOŽENSTVÍ NOVÉ ANGLIE: n Boj s berberskými státy může být chápán jako snaha přimět tyto státy dodržovat liberální principy a oceňovat výhody legitimního obchodu n Náboženský zápal nových obyvatel Ameriky založen na reformulaci základních dogmat kalvinismu – tj. predestinace, svoboda vůle jednotlivce a schopnost vybrat si spásu n Konsekvencí tohoto přístupu: šířit co nejvyšší štěstí co největšímu počtu lidí – podstata misií (s.72) n Milenialistické představy ústředním rysem americké protestantské tradice – postupná proměna světa konverzí nevěřících následovaná příchodem Krista a tisíciletou říší nebes (s.79) – objevují se interpretace svědčící ve prospěch biblických proroctví (s.80) n Obchodní a námořní politika a misionářské úsilí mohou být nahlíženy jako aspekty „amerického osvícenství“ (s.90) n Misie baptistů vědomi si inklinace Evropy a Latinské Ameriky spíše ke katolicismu - zaměřily svou pozornost spíše na Z a V Indii, Levantu a Pacifik – z počátku podnikány čistě z vlastního úsilí bez podpory státu(s.91) n R. 1818 začínají první programové misie protestantů do Levanty (Smyrna a Jeruzalém) primárně zaměřené na konverzi příslušníků orientálních církví (s.93) n Malta se stává hlavním opěrným bodem protestantů pro vedení misií v Levantě n Další misionáři působili v Libanonu a Sýrii mezi drúzy a maronity, později arménskými křesťany (s.97) – negativní reakce papeže a později ostatních církví, naopak silná podpora britských úřadů n R. 1828 skončila 1. fáze těchto misií - vlivem politického chaosu návrat domů (s.99-100) n Formy působení: studium evropských a orientálních jazyků, kázání, překlady a tisk bible a zásadních protestantských traktátů, zakládání vlastních škol pro děti USA a Blízký východ v a po 1. sv. válce (1914-1920) n Během prvních let války – USA: politika neintervence n Primární zájem USA na BV během války – ochrana misionářských institucí – v Turecku 150 misionářů, mnoho stanic uzavřeno, zůstala pouze 1/5 misionářů – silná podpora ze strany amerického ambasadora v Konstantinopoli a prezidenta W.Wilsona (Bryson, s.58-59) n Pronikání zpráv o masakrech a pronásledování etnických menšin v Turecku – největší masakr Arménů r. 1915, dále potlačování Židů, Řeků, Syřanů ad. – velký ohlas v americkém veřejném mínění – podpora Kongresu v podobě Near East Relief – získal až 100 mil.$ - definitivní schválení Wilsonem – pomoc distribuována zvláště prostřednictvím misionářů, diplomatických agentů a amer. námořnictva n Výsledek: Vliv pracovníků v pomocných org. a misionářů na politické úrovni se během I.sv.v. zvýšil – tlak na amer. Min. zahr., aby přesvědčilo Turky k otevření svého území pro americkou pomoc (Bryson, s.61) Sionistická otázka n R. 1897 zal. Světová sionistická org. s cílem vytvořit národní domovinu Židů v Palestině n Wilsonova administrativa vyhověla žádosti amer. sionistů o pomoc židovské komunitě v Palestině – po stáhnutí diplomatů Dohodových mocností, Američané jediní zastánci Židů v Palestině (s.61) n Druh pomoci: dodávky jídla a léků amer. námořnictvem, využívání služeb amer. úřadů na BV, možnost převodů peněz z USA n V dubnu 1917 vyhlásil Wilson válku Německu a Rak.-Uh. s vynecháním Turecka – Proč? n Důvodv: A) Přílišná náročnost vedení války na západní a východní frontě B) Vliv protestantské lobby – válka s Tureckem by ukončila záchranné akce a způsobila uzavření misionářských institucí (s.63) n R. 1917 – Balfourova Deklarace: závazek Británie podporovat vytvoření židovské domoviny v Palestině n Wilsonův nesouhlas – snaha neohrozit práci amer. misionářů na BV – za neodvratitelné porážky Turecka, podpora projektu židovského státu (s. 64) Konec války a mírová jednání n R. 1917 Wilson ustavil prošetřující orgán – cíl: stanovení základních cílů americ. zahr. pol. pro obl. BV, výstup prosinec 1917 – Memorandum: nutnost silné spojenecké kontroly všech částí Osmanské říše n Leden 1918 – 14 bodů: Wilsonovo poválečné uspořádání světa Bod XII: Tureckým částem Osmanské říše by měla být zajištěna suverenita – ale zároveň: zajištěno právo sebeurčení etnickým minoritám pod osmanskou vládou PAŘÍŽSKÁ MÍROVÁ KONFERENCE Wilson: - Snaha zajistit dodržení 14 bodů X silné zájmy Británie, Francie, Ruska a Itálie - dále závazky velmocí Arabům a Židům - Slib židovským sionistům a tlak protestant. misionářů na vznik samostatné Arménie - Leden 1919 – Paříž: zasedání Rady deseti - - úsilí mocností o anexi území Osmanské říše X Wilson: právo na sebeurčení - Smutsův kompromis: Arménie, Sýrie, Mezopotámie, Arábie a Palestina budou odděleny od Osmanské říše a umístěny pod jednotlivé mandáty (s.65) n Wilson odmítl možnost amerického mandátu nad Arménií n R. 1919 Wilson ustavil King-Craneova komise – zjistit představy a zájmy jednotlivých národů BV n Mezitím Wilson přijal mandátní správu Konstantinopole a Arménie – silná opozice různých zainteresovaných kruhů n Závěry King-Craneovy komise: Sýrie pod britskou nebo americkou správu Odmítnutí vzniku samostatného židovského státu – jen 10% Židů v Palestině, tj. proti principu sebeurčení Mezopotámie pod britskou správu Arménie, Konstantinopol a Anatolie pod odlišné mandáty Nearabské části Osmanské říše pod mandát USA - Nebyla přijata kvůli odporu Francie a sionistů (s.69) n R.1919 Americká vojenská mise do Arménie (Harbordova mise) – stejné poslání jako King-Craneova mise v Palestině – posouzení pozitivních a negativních stránek americ. mandátu v Arménii n Zformování několika silných lobbystických skupin – různé cíle: silný americký mandát nad Arménií X vyhlášení samostatnosti Arménie (s.70-71) n Únor 1920 – Londýnská konference: jednání o mírové smlouvě s Tureckem -USA pouze jako pozorovatel -Druhé odmítnutí mírových dohod Senátem – USA se stáhly do izolacionistické pozice -Souhlas mocností o nezávislosti Arménie (s.71) n R.1920 - Konference v San Remu: -USA opět pouze jako pozorovatel -Arabský poloostrov získá nezávislost -Sýrie připadne Francii Mezopotámie (Irák), Palestina a Transjordánsko jako mandát Británii 23. Dubna 1920 – USA uznaly nezávislost Arménie – požadavek velmocí na převzetí mandátní správy USA n Květen 1920 – žádost Wilsona Senátu o přijetí mandátů nad Arménií – červen Senátem zamítnuto -Důvody: v rozporu s Monroeovou doktrínou; zodpovědnost za Arménie by vtáhlo USA do války s Tureckem, Ruskem a dalšími státy BV; mandátní správy pouze jako imperialistický nástroj Británie (s.72-73) Meziválečné období (1920-1939) n USA se stáhly z obl. BV roku 1920, nicméně pokračování působení amer. misií a hnutí ve prospěch Arménie ovlivňující vztahy mezi USA a Tureckem až do r. 1927 n Zvýšený význam komerčních zájmů: hledání nových trhů, nových cílů pro investice a nových zdrojů surovin X často v rozporu s misionářskou lobby (s.75) n Hlavním zdrojem konfliktu s Tureckem: Otázka ustavení arménského státu - R.1927 Úspěch pro-arménské lobby při odmítnutí sml. s Tureckem v Senátu Výsledek působení protestantských misií: A) Vytvoření obrazu „strašného Turka“ komplikují normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi; B) pozitivní odkaz v podobě charity a nápomoci ve vzdělávací oblasti (s.77) n Zhoršení postavení misijních institucí v T. díky šíření negativní kampaně v USA a rapidnímu vzrůstu turec. nacionalismu – zákaz nábožen. vyučování, kontrola vyučovaných předmětů – 2 alternativy: podrobit se novým nařízením nebo odejít - Silná podpora misionářů ze str. americ. diplomatů Obchodní zájmy USA v Turecku n Postupné pronikání amerického obchodního kapitálu n Jedním z průkopníků admirál Bristol připravující vhodné podmínky pro vstup: - budování příznivého klimatu důvěry mezi zeměmi - podnítit ekonomické reformy atraktivní pro americ. investice - snaha neutralizovat vliv Spojenců kvůli posílení americ. obchodních pozic - vytvořil infrastrukturu umožňující pronikání americ. kapitálu - snaha o vytvoření integrované amer. ekonomic. fronty Plody úsilí: - r. 1923 Ankara udělila koncesi na využití minerálních zdrojů a stavbu železnic – z nedostatku kapitálu projekt selhal (s.80) Konference v Lausanne – 1922-1923 n Hlavní účel: nahrazení smlouvy ze Sévres n Poziční dokument min. zahraničí o amer. zájmech na BV (s.81): - Zvážení udržitelnosti „kapitulací“ - Vzdělávací a filantropické aktivity § Americký postoj: opozice proti udělení ropných koncesí jen urč. zemím-proti principu „Otevřených dveří“; podpora pro kapitulace a národní domovinu pro Armény n Závěry konference: - Anulování smlouvy ze Sévres - Zrušení kapitulací - Ustavení ochrany minorit - Pokračování filantropických a vzdělávacích institucí - Vytvoření mezinárodní kontroly nad úžinami - T. zbaveno povinnosti platit reparace Základ pro normalizaci vztahů mezi USA a T. § Komplikovaná jednání o smlouvě: - Svobodný průjezd úžinami pro americ. Lodě - Ochrana americ. vzdělávacích institucí - Silná opozice v Senátu: opuštění americ. práv a zrada Arménů kvůli udělení koncesí Chester Oil. Com. – r. 1927 zamítnuta - Sml. schválena o 2 roky později ve stejném znění (s.83-84) Charakteristika vzájemného obchodu n Špička ve 30. letech n Export USA: auta, zeměděl. stroje, elektrospotřebiče n Zvýšený nárůst investic zvl. dopravní průmysl n Vyslání technických odborníků (školství, zemědělství, nerostný prům., zdravotnictví, komunikace, ekonom. rozvoj ad.) n ZÁVĚR: - Americ. vláda nepodlehla protestantské lobby a primárně sledovala národní zájmy - Dodržení principu neintervence a vytvoření vzájemně výhodnému „modu vivendi“ mezi oběma zeměmi (s.84-85) Vztahy s Persií n USA nahlíženy s velkými nadějemi – oceňován princip sebeurčení; chápány jako protiváha Británie, Ruska a Německa n R. 1919 Persie nucena podepsat sml. Británií jako klientský stát – protest USA, ohrožení americ. koncesí n Žádost o technic. pomoc americ. vláda odmítla n Vyslání soukromé ekonomické mise vedené Millspaughem 1922-1927 – pozice generálního ředitele na min. financí – rozsáhlé ekonomic. reformy, rozvoj infrastruktury – silná opozice byrokratů a aristorikratů – rezignace n V l. 1928-1939 participace americ. kapitálu na stavbě trans-perské železnici od Kaspického moře k Perskému zálivu n Naopak: zhoršení podmínek pro provozování misijních škol – nutnost podřídit se státním vyhláškám (s.88-89) Vztahy s arabskými zeměmi n Velmi vysoká prestiž USA – ocenění filantropických aktivit americ. institucí a prosazování politiky sebeurčení národů BV n 20. léta primární zájem USA: ochrana práv a zájmů americ. občanů a vytvoření smluv na ochranu americ. zájmů na mandátních územích PALESTINA n r. 1924 sml. s Francií – garance práv pro misionáře a obchodníky – zásadní význam Americká un. v Bejrútu (s.89-90) n Vzrůstání vlivu sionistických zájmových skupin v USA – tlak na vládu, aby prosazovala zřízení židov. státu v Palestině – odmítnutí min. zahr.: hlav. úsilí ochrana zájmů USA a politika neintervence n 30. léta - Povstání Arabů v Palestině – po nástupu Hitlera – zvýšená imigrace Židů do Palestiny – 1939 britské min. zahr.- White Paper: nutnost implementovat Balfourovu dekl. a omezení imigrace Židů na 75 000 na příštích 5 let (s.91-92) n Rok 1938 zvýšený tlak sionistických kruhů na administrativu n Opozice: - Američtí misionáři – změna statutu quo ohrožení jejich postavení na arabských územích - Petrolejářské firmy – ohrožení jejich výhledu na nové koncese § Až do vypuknutí války administrativa zastávala pozici neintervence (s.92) EGYPT - R. 1922 Británie uznala nominální nezávislost E. - Zájmy USA: převážně kulturní, vědecké, správa a působení misijních institucí IRÁK Zájmy: zvláště ropné koncese R. 1930 dohoda s Británií: garance filantropických a vlastnických práv ARABSKÝ POLOOSTROV Jediná arabská země plně nezávislá Zájmy: primárně rozsáhlé zdroje ropy (s. 92-95) Politika „Otevřených dveří“ a zápas o ropu 1919-1939 n Dva odlišné přístupy amer. administrativy: - Politická oblast – ve většině případů ztotožnění s pozicí Británie - Ekonomická oblast a suroviny – prosazování vlastních zájmů n I.sv.v.: zvýšené nároky na zásoby ropy – obava politiků z rozdělení oblastí vlivu evrop. mocností zamezí přístupu USA k těmto zdrojům – nutnost použít politiku „otevřených dveří“ jako nástroj americ. zájmů n Bránění americ. firmám v průzkumu zásob ropy na mandátních územích – oficiální protest min. zahr. pro porušení politiky „otevřených dveří“ a mírových dohod z Paříže n Listopad 1921 vytvoření jednotného syndikátu 7 největších ropných společností na podporu společných zájmů v Mezopotámii n Vznik dalších 2 americ. skupin usilujících o koncese – Chesterův syndikát a dědici ex-sultána Abdula Hamida (s. 99-100) n R. 1922 Konference v Lausanne – společná dohoda mocností – americké, britské, francouzské a holandské společnosti dostanou shodně podíl v Turkish Petroleum Com 24% + 4% arménský spekulant K. Gulbenkian – nakonec odmítnuto ze strany americ. konsorcia (s.99-100) n Výrazná angažovanost americ. administrativy ve prospěch zájmů americ. soukromých společností – opuštění principu neintervence n R. 1928 Konečné rozhodnutí – americké konsorcium přeměněno na Blízkovýchodní rozvojovou korporaci (NEDC) – americké, britské, francouzské a holandské společnosti získaly stejný podíl 23,75% v Turkish Petroleum Company- Francouzi se zavázali koupit 5% od Gulbenkiana n Konec politiky „otevřených dveří“– členové nového konsorcia ji považovali být v rozporu s obchod. praktikami – žádná další americ. společnost nedostala šanci získat koncesi v Iráku (s.102-103) n Další oblast zájmů Američanů v Persii X pod sférou vlivu Británie a Ruska n 1922 Složitá jednání Jersey Standard s perskou vládou – dohoda s Brity sdílet ropné koncese v S provinciích výměnou za poskytnutí půjčky – zamítnuto Persií kvůli účasti Britů n Další příležitosti – souostroví Bahrajn – složitá jednání s britskou vládou – podmínka: ve vedení firmy vlastnící koncesi musí mít Britové většinu – zásah vlády USA – 1929 Dohoda: založení Bahrain Petroleum Company - vlastníkem koncese amer. firma Standard Oil of California (SOCAL), vedení firmy britské n Další jednání o koncesi v Kuvajtu podobná těm na Bahrajnu – 1934 finální ujednání: vytvoření joint venture britsko-americké Kuwait Oil Company s exkluzivní koncesí na území Kuvajtu n Největší pozornost poutána k Saúdské Arábii: - Průzkumy amer. firem již na poč. 30. let s velmi slibnými výsledky -r. 1933 udělil král Saúd koncesi SOCAL z důvodu výhodných podmínek daných Američany a hlubokou nedůvěrou vůči Britům Do roku 1939 přibližně 15% ropy produkované na BV bylo ve vlastnictví amerických společností (s.105-108) Blízký východ za 2. sv. války n V průběhu války – posilování politických, ekonomických a vojenských vazeb se Saúdskou Arábií – žádost krále o finanční výpomoc z důvodu nedostatečného krytí vládních výdajů – soukromé subjekty neschopny vyhovět této žádosti – Roosevelt rozšiřuje program Lend and Lease na S.A. – obrana S.A. považována za životní zájem USA – bod obratu v americ. přístupu vůči BV, opuštění principu neintervence: závazek USA chránit ekonomic. zájmy v S.A. a vytvořit protiváhu vůči britským zájmům n Další ekonomická a technická pomoc S.A. n R.1942 otevřeno americké diplomatic. zastoupení v Džiddě n Společná iniciativa min. zahr., vnitra, války a námořnictva na rozšíření americ. koncesí kvůli zvýšené potřebě paliv – snaha odkoupit 100% podíl v CASOC – vedení spol. odmítlo (s.112-115) Vojenská strategie n Rozdělení sfér zodpovědnosti mezi Británii a USA: - Evropa pod společnou ochranou – primární zájem - USA na starosti – západní polokouli, Pacifik a Čínu - Británie – Afrika, BV, Indie a JV Asie (s.115) § Persie – na začátku války ve sféře vlivu Německa – rozsáhlé zásoby ropy - srpen 1941 vojenská intervence Británie a SSSR – žádost šáha USA o ukončení okupace – tlak na šáha, aby změnil pro-německý kurz – září 1941 nástup pro-spojenecky orientovaného Muhammada Rézi § Leden 1942 – Pakt Tří: dohoda mezi Británií, SSSR a Persií – závazek respektování územní integrity, stáhnutí vojen. sil do půl roku, závazek Persie zůstat neutrální a poskytnout logistickou podporu – strategický význam: perský koridor 1 z 5 cest umožňující dodávky do SSSR (koncem r. 1942 na 2. místě v objemu zboží dodávaných do SSSR n Na konci roku 1942 dorazilo do Persie 5000 amer. vojáků n V rané fázi války neměly USA v Persii žádnou dlouhodobou strategii mimo tradiční – politiku „Otevřených dveří“, neintervenování a respektování suverenity a integrity země n Po britsko-sovětské okupaci Persie – šáhova pozvánka pro A.C. Millspaugha kvůli reformě veřejných financí (+ dalších 35 expertů) – velké úspěchy ve fiskální kontrole, dodávkách potravin, dopravě X opozice: velcí vlastníci půdy, obchodníci, komunisté n Další 2 americké mise: vojenská vedená gen. Ridleyem – motorizace armády; vojenská vedená plukovníkem Schwarzkopf – reforma policejního sboru n Prosinec 1943 – Teheránská deklarace – závazek USA, SSSR a Británie poskytnout vojenskou pomoc a garantovat suverenitu a nezávislost Persie (s.118-121) n Vzrůstání významu Persie – 1944 „Position Paper“ min. zahr. – nutnost ekonomické pomoci, ochrana národních zájmů (obchodní vztahy, letecké základny a ropa) – úsilí o podporu vnitřní stability země kvůli rozsáhlým zásobám ropy (s.121-122) Otázka Palestiny n Během války – vznik několika vlivných amerických židovských org. s cílem ustavit nezávislý stát Izrael (American Palestine Commitee: 68 senátorů a 200 členů Sněmovny zástupců) n Květen 1942 – Biltmore Program – výzva po implementaci Balfourovy deklarace – masová propaganda, petice, zakládání fondů, působení na média a veřejné mínění n Nesouhlasné reakce arabských vůdců – snaha Roosevelta držet nestrannou pozici a najít smírné řešení – bez úspěchu n R. 1944 – 2 rezoluce Kongresu vyzývající vládu k prosazení myšlenky židovského státu (s.124-125) n Ohnivé debaty v administrativě – opozice ropných spol. kvůli ohrožení americ. koncesí v S.Arábii X nadcházející volby r. 1944 potřeba židov. hlasů – několik prohlášení Roosevelta ve prospěch amer. sionistů n Únor 1945 - Setkání Roosevelta a krále Abdulazíze na USS Quincy Do konce války se však Roosevelt vyhnul jasnému závazku k vytvoření židovského státu (s.125-126) Politika vůči ostatním arabským zemím n Snaha udržet dobré vztahy s Británií a Francií X sledovat vlastní státní zájmy n Otázka nezávislosti Libanonu a Sýrie – vzájemné soupeření Francie a Británie – USA jako prostředník – výsledek r. 1944 uznání nezávislosti Sýrie a Libanonu Francií a USA n Roosevelt často zastával opozici vůči kolonialismu nikoliv však na újmu rozbití válečné koalice s Británií n Případ Egypta: Suezský kanál v rukou Britů, v Káhiře hlavní ústředí VB pro všechny operace na BV – protispojenecké demonstrace – vojenský zásah Británie – výměna vlády – odlišné postoje na amer. min. zahr. n Případ Iráku: podobný průběh jako v Egyptě – protibritské demonstrace – vojenský zásah Británie – nový předseda vlády – souhlas USA (s.129-130) n Březen 1945 Alexandrijský protokol – pakt Arabské ligy: spolupráce mezi Egyptem, Irákem, Sýrií, Libanonem, Transjordánském a Saúdskou Arábií - opozice vůči vytvoření židovského státu – závazek USA neúčastnit se žádného řešení palestinské ot. bez konzultace s arab. státy (s.130) n Vztahy s Tureckem: snaha udržet T. na straně Spojenců – silné zájmy Británie (poskytnutí vojenské ochrany a výzbroje) a SSSR (protektorát nad úžinami) – pasivní pozice USA (s.132-133) DĚKUJI ZA POZORNOST!!!