Clintonova administrativa Obecné předpoklady n Žádná vyhraněná koncepce ZP n Větší zaměřenost ad. na domácí scénu a ekonomiku n Žádná bezprostřední hrozba/výzva USA n USA jako jediná supervelmoc n Aplikace strategie „engagement and enlargement“ – demokracie a liberální ekonomika n Březen 1994: nový strategický plán „Bottom Up Review“ – udržení vojen. přítomnosti v Zálivu, rozvíjení schopností rychlého nasazení masivního množství letec. a pozem. sil – posílení schopností států Zálivu - nedůvěra ve schopnosti GCC se ubránit Ir. nebo Ír. - větší spoléhání na ostatní členy GCC kvůli odporu SA vůči posílení amer. přítomnosti Strategie „dual contaiment“ n Vyhlášena v květnu 1993 M. Indykem a březen 1994 A. Lakem (NSC) v Foreign Affairs n Podmíněna 3 faktory: a) pádem SSSR a netřeba balancovat zájmy mezi Ir. a Ír., b) setrvání S. Husajna u moci, c) silné vazby Ir. a Ír. na radikální org. na BV n Irák a Írán dohromady: 85 mil. obyv. a 66 % ropných rezerv n Cíl: 1) zajištění dodávek ropy, 2) pokrok v BV mírovém procesu n USA jako jediná supervelmoc se zodpovědností neutralizovat „reakční“ státy n Strategie jako prevence vojen. ohrožení BV spojenců n Způsoby zadržování: a) izolace od mezinárod. komunity, b) diplomatic. a ekonomic. nátlak (sankce OSN a bojkot), c) omezení jejich vojen. a technic. schopností n Ideální klima pro tuto strategii: a) omezení vlivu SSSR, b) snížená vojen. schopnost Ir. a Ír. po předchozích válkách, c) větší ochota GCC ke spolupráci s USA po irác. invazi n Slabina: obcházení zbrojního embarga a ekonomic. sankcí Íránem a Irákem Írán n Hlav. oblasti konfliktu USA s Ír.: a) snaha o získání ZHN, b) sponzorování terorismu, c) opozice vůči BV procesu, d) snaha získat útočné zbraně, e) využívání obtížné situace u amer. spojenců n Zadržování Ír. bez podpory rezolucí RB OSN n Amer. izolace Ír. bez výrazného úspěchu: - Írán příliš geograficky rozsáhlý - žádná politic. změna režimu či nahrazení umírněnou opozicí - omezenost unilaterál. sankcí - stažení amer. firem nahrazeno evrop. a asijskými - určitý úspěch v zabránění Ír. v získání moder. zbraní n Červen 1996: bombový útok na Khobar Towers – obytný komplex amer. armády v Dhahránu (zabito 19 amer. vojáků a 373 zraněných) – napojení na saúdský Hizbulláh n Květen 1997: zvolení M. Chatámího prezidentem – „oteplení“ vztahů n Přetrvávající podezření: podpora teroristic. org. a snaha o získání ZHN Irák n Duben 1993: plánována návštěva exprez. Bushe do Kuvajtu k oslavám osvobození n Červen: noční útok na ústředí tajné služby v Baghdádu n Na konci války v Zálivu souhlas Husajna s omezením vývoje ZHN a ekonomic. sankcí omezujících příjem z ropy pod dohledem OSN – RB č. 687: program ropa za potraviny n Říjen 1994: vyslání 80 000 irác. vojáků ke kuvajt. hranicím jako prevence/odstrašení n Operace „Vigilant Warrior“ – posílení amer. kontingentu z 13 000 na 60 000 vojáků a 170 letadel (účast vojáků VB a Kuvajtu) – varování Husajnovi ke stažení vojsk od kuvajt. hranic – H. ustoupil n Úspěch operace – Husajn uznal nezávislost Kuvajtu n Dvě tajné operace CIA proti Husajnovi: n 1) R. 1995 - spolupráce s předsedou Kurdské dem. str. Mazúrem Barzáním n Duben 1995 – povstání Kurdů v blízkosti města Irbíl – zpočátku slibné nicméně po vyslání republik. gardy potlačeno n 2) R. 1996 - pokus o puč mezi vyššími důstojníky irác. armády n Červen – komplot objeven tajnou službou a iniciátoři zlikvidováni n Léto – střety mezi kurdskými frakcemi → Husajn vyslal armádu 40 000 vojáků do Irbílu – irác. útok proti patrolujícím amer. letadlům n Mise MO W. Perryho do Rijádu – nesouhlas SA s použitím jejích základen n Září 1996: operace „Desert Strike“ – letecké útoky na vybrané cíle n Podzim 1996: rozšíření operace „Southern Watch“ – ochrana bezletové zóny J od 33. rovnoběžky (započata již v srpnu 1992 v zóně na J od 32. rovnověžky) n Leden 1997: operace „Northern Watch“ – střežení bezletové zóny S od 36. rovnoběžky – zapojení USA, VB a Turecka (do března 2003) n Realizací operací pověřena Joint Task Force – Southwest Asia – jednotka složená ze 185 amer., brit., franc., a saúd. vojáků všech druhů vojsk n Leden: počátek opakovaného bránění inspektorům OSN v přístupu do vojen. zařízeních a paláců n Listopad: definitivní vypuzení zbrojních inspektorů OSN – na poslední chvíli Husajn přijal podmínky OSN n Prosinec 1998: operace „Desert Fox“ – 4 dny trvající útoky na různé irác. cíle – opět bez souhlasu saúd. vlády n Změna strategie: důraz na odstranění Husajna od moci – zničení zbrojního vybavení – větší unilaterální jednání n Úspěšnost akce? – omezené zničení irác. zbraní, vyhnáním inspektorů OSN větší volnost pro Husajna n Rozdělení RB OSN ohledně použití vojen. síly – USA a VB pro útok X Francie, Čína, Rusko – obchodní důvody n Všechny vojen. operace na základě rezoluce č. 687 přijaté po válce v Perském zál. n Dilema svržení Husajna: obava z občanské války X záminka pro udržování silné vojen. přítomnosti v Zálivu n Říjen 1998: podepsání „Aktu na osvobození Iráku“ – pomoc irácké opozici v boji proti režimu al-Qáida a teroristické útoky n 26. února 1993 – bombový útok na WTC v NYC (dodávka naplněná výbušninami) – 6 lidí zabito a 1000 zraněno – cílem: kolaps celé budovy n Reakce C. adm. – útok vnímán jako osamělý akt – vyšetřování jen FBI n Leden 1995 – amer. a filipín. org. odhalily plán někt. členů al-Qáidy – vyhození do vzduchu 11 komerč. letadel z Asie do USA (ohrožující 4000 pasažérů) n Zosnovatelé útoků dopadeni filipín. policií a pákistán. zvlášt. sl. v lednu a únoru 1995 – o rok později – soud v NYC s osnovateli útoků n Listopad 1995 – bombový útok na ústředí US Training Mission saúd. Národ. gardy v Rijádu – 5 mrtvých Amer. a 60 zraněných n Během r.1996 – opakovaná nabídka súdán. vlády předat U. bin Ládina amer. vládě - žádná reakce – v květnu 1996 bin Ládin donucen odejít do Afghánistánu n Červen 1996 – bombový útok na Khobar Towers blízko Dhahránu n Neochota Clintona podniknout jakoukoliv rozhodnou akci během předvoleb. obd. n Srpen 1998 – bombové útoky al- Qáidy na amer. velvysl. v Nairobi (256 mrtvých a 4500 zraněných) a Dár as-Sallámu (11 mrtvých) n Reakce: amer. útok proti domnělé továrně chemic. zbraní v Chartúmu a na výcvikové tábory al-Qáidy v Afgh. – žádný reálný výsledek n Říjen 2000 – bombový útok na amer. křižník USS Cole v Adenu pomocí člunu s výbušninou – 17 mrtvých a 39 raněných – neochota Clintona jít do větší vojen. operace bez jasných důkazů o zapojení al-Qáidy Dohody z Osla n Tajná jednání mezi vysokými představiteli OOP a Izraele (celkem 14 v Norsku a 3 v dalších zemích) n Za zprostředkování norského MZV J. Jorgena bez zásadní účasti USA n Jednání uzavřena 30. srpna 1993 – „Deklarace principů na uspořádání dočasné samosprávy“ n Slavnostní podepsání ve Washingtonu 13. září 1993 za účasti Clintona, Arafata a Rabina n Obsah: a) Přenos moci a zodpovědnosti na Palestince v Z břehu a Gaze n b) vyloučeno určení trvalého statutu Jeruzaléma, uprchlíků, bezpečnost. uspořádání a hranic – na řadě v dalších rozhovorech nejpozději do května 1999 – Iz. zajištěna pravomoc nad zahranič. vztahy, obranou a hranicemi n c) právo Iz. na zajištění bezpečnosti mezinárod. hranic a přechodů do Eg. a Jord. – zodpovědnost Iz. za bezpečnost Izraelců na Z břehu a Gaze a izrael. osad Jordánsko-izraelská mírová dohoda n Jordánsko součást mírových rozhovorů v Madridu n 25. června 1994 – Washingtonská deklarace: podepsána mezi J. Rabinem a králem Hussajnem v Bílém domě – formální ukončení válečného stavu n 26. října 1994 – podepsání mírové smlouvy Hussajnem a Rabinem na hranič. přechodu Wádí al-Araba (13 km od Aqaby) n Obsah: • hranice – návrácení území Jor. okupované Iz. a následně pronajmuto na 25 let • bezpečnost – zákaz vojen. aliancí se třetími zeměmi, závazek k vytvoření Org. pro bezpečnost a spolupráci na BV, úsilí k odstranění ZHN z BV c) diplomatické vztahy – závazek k navázání plnohodnotných diplomat. vztahů d) voda – uznání práva obou str. k spravedlivému rozdělení Jordánu a Jarmúku (Jor. navíc obdrží 50 mil. m3 vody od Iz.) e) ekonomic. vztahy – odstranění všech diskriminač. překážek a ukončení ekon. bojkotu f) uprchlíci – předmětem jednání čtyřstr. komise s Eg. a Palestinci g) nábožen. místa – Iz. bude respektovat zvlášt. roli Jordánska v muslim. svatyních v Jeruzalémě h) navigace a přístavy – uznání práva každé strany volné plavby v jejích teritoriálních vodách