Interpretativní fenomenologická analýza (IPA) Interpretative Phenomenological Analysis (=IPA) • Pokouší se porozumět žité zkušenosti člověka – „Jakým způsobem lidé přisuzují své zkušenosti smysl?“ →Význam, který má zkušenost pro jejího nositele • Cílem je detailně prozkoumat svět člověka, jak vnímá a vysvětluje si události, situace, zkušenosti… →Porozumění zkušenosti je základem psychologie Vývoj IPA • Relativně nový empirický kvalitativní přístup (počátek 90.let), který byl vyvinut v rámci psychologie – Původně využívána v oblasti psychologie zdraví, nyní se používá v celé řadě oblastí psychologie (sociální, klinická atd.) • Autor Jonathan A. Smith, profesor psychologie na Birkbeck University of London Interpretační fenomenologická analýza • IPA je fenomenologická tím, že se snaží prozkoumat osobité vnímání nebo vysvětlování si událostí, situací a zkušeností člověka →fenomenologie jako základní kámen teorie Fenomenologie a fenomenologická metoda • Jak člověk prožívá a vnímá svět v určitém kontextu a čase – v protikladu k produkování „objektivních“ tvrzení o daném objektu nebo zkušenosti • Objekt a subjekt vnímání od sebe nejsou odděleny – Objekt jako fenomén vnímání je ovlivněn tím, kdo jej vnímá (kontext situace, záměr subjektu a jeho mentální orientace) → intencionalita – umožňuje objektům objevovat se jako fenomény Fenomenologie a fenomenologická metoda • Zaměření na žitou zkušenost člověka → styčná plocha s IPA • Fenomenologická metoda používá „uzávorkování“ výzkumníkových prekoncepcí → odlišné od IPA Interpretační fenomenologická analýza • Prozkoumat svět člověka nelze přímo a „plně“ – „není jasné, jaké okno ke zkušenosti vede“ • Přístup k němu je ovlivněn výzkumníkovými koncepty nebo interakcí mezi ním a účastníkem výzkumu • Jeho koncepty jsou zároveň nezbytné pro to, aby porozuměl dané zkušenosti prostřednictvím interpretačního procesu →hermeneutika jako další teoretické východisko –jak člověk interpretuje a přisuzuje význam • Význam, který člověk připisuje dané zkušenosti, je proto podle IPA dosažitelný pouze interpretačním procesem Interpretační proces • Interpretace by neměla vycházet z předchozí specifické teoretické pozice – Jestliže ji máme, předurčuje to explicitně i implicitně kritéria pro validitu čtení textu – Směr udaný teorií či autoritou staví MIMO případ, ale IPA se snaží být V něm • Opakované čtení textu, ověřování si hypotéz v kontextu celého textu • Propojení s teorií následuje po uzavření textové analýzy • Interpretace je kreativní činnost, ale jak poznat, že je „dost dobrá“? Teoretická východiska IPA • Fenomenologie • Hermeneutika • Kognitivní psychologie a sociální poznávání – Společný zájem o mentální procesy, jak člověk přemýšlí o tom, co se děje, ale liší se v tom, jak to nejlépe zkoumat – Námitka odpůrců – jak může být IPA fenomenologická, když se zabývá poznáváním a tím tak připouští rozdíl mezi subjektem/objektem Osoba výzkumníka • Kvalitativní analýza je vždy ovlivněna osobností toho, kdo ji provádí • Je podstatnější najít svůj styl práce než rigidně dodržovat analytický postup →IPA není „předepsaný“ přístup • Výzkum je dynamický proces, v němž má výzkumník aktivní roli • Výzkumník jako „analytický nástroj“ – jeho přesvědčení, postoje, osobní prožitky nebo teoretické znalosti jsou nezbytné k tomu, aby mohl porozumět zkušenosti ostatních lidí Osoba výzkumníka • Snaha přiblížit se světu participanta, zaujímání tzv. „insider´s perspective“ • IPA používá dvoustupňový interpretační proces („double hermeneutic“) – „Participant se snaží dát význam své zkušenosti, zatímco výzkumník se snaží porozumět tomu, jak se participant snaží dát význam své zkušenosti“ (Smith & Osborn, 2003, s. 51) • Přitom reflektuje svoji roli ve výzkumné situaci a interpretačním procesu Charakteristické rysy IPA • Idiografická – Analýza začíná detailním prozkoumáním jednoho případu, dokud není dosaženo „dobrého tvaru“, pak se přesouvá k detailní analýze dalšího případu atd. • Induktivní – Jde „bottom up“ než „top down“ – Je flexibilní v tom, jak zachází s neočekávanými tématy, které se vynořují v průběhu analýzy • „Zvědavá“ Výzkumná otázka • Jestliže chcete zkoumat žitou zkušenost a svět člověka, zabývat se tím, jak dávají své zkušenosti význam, jste zaměřeni na komplexní a nové jevy a proces, je IPA dobrým kandidátem →Je nezbytné prozkoumat vztah mezi předpokládanou výzkumnou otázkou a epistemiologickými východisky IPA • Otevřená otázka: – Jaká je zkušenost žen v partnerství s mužem trpícím depresí? – Jak se lidé dívají na dobrovolně bezdětné osoby? – Jak se lidé rozhodují, jestli podstoupí nebo nepodstoupí genetický test? Témata řešená IPA • Rozmanitá, přesto lze pozorovat určité podobnosti – Důležitý existenciální moment – změna v životě, vyrovnávání se s určitou životní událostí (např. nemoc, truchlení) – Aspekty terapeutických intervencí – Identita • Obzvláště neprozkoumané oblasti, kde chybí teorie Příklady témat řešených IPA • PPP u žen dočasně pobývajících v zahraničí (Pavlova, Uher, Papezova, 2008) • Jak osobní terapie ovlivňuje terapeutovu praxi? (Macran, Stiles, Smith, 1999) • Jaká je zkušenost partnerů žijících s osobou, která trpí bulimií? (Huke, Slade, 2006) • Jaká je zkušenost lidí s hraniční poruchou osobnosti s dialektickou behaviorální psychoterapií? (Hodgett, Wright & Gough, 2007) • Zkušenost se sebevražedným pokusem v pozdním věku (Crocker, Clare & Evans, 2006) • Zkušenost se stigmatem schizofrenie (Knight, Wykes & Hayward, 2003). • Jaký je mechanismus psychologické změny? (Higginson & Mansell, 2008) Vzorek aneb méně je více • Většina IPA studií má malý vzorek 5-10 účastníků – Počet osob závisí na bohatosti a nasycenosti individuálních případů • Pro IPA je důležitější přinést podrobné informace o vnímání a porozumění dané skupiny než dělat generalizovaná tvrzení – Nezahltit se množstvím dat (detailní analýza trvá poměrně dlouho) – Idiografický přístup • Homogenní vzorek – Osoby reprezentující danou zkušenost Kdo může být respondentem? • Neexistuje spojitost mezi socioekonomickým statusem a bohatostí dat (Smith, 2004) • Větší vliv hraje důležitost zkušenosti, která je předmětem výzkumu, a pocit zapojení do výzkumu, stejně tak porozumění tomu, proč je člověk do výzkumu zařazen • Účastník výzkumu je expert na svoji zkušenost I případová studie má smysl • IPA tak zdůrazňuje přínos případu sám o sobě – dostat se do hloubky u jednoho konkrétního případu nás také přibližuje obecnějšímu, protože obsahuje jeho esenci • Analýza je natolik bohatá, že se stačí věnovat jen jednomu případu • Např. studie o vlivu kulturní diskurzu na individuální utváření významu hněvu u jedné ženy Metody sběru dat • Většinou polostrukturovaný rozhovor – Lepší vytvoření vztahu s respondentem – Bohatší data - výzkumník může sledovat zajímavá a důležitá témata, která se objeví v průběhu rozhovoru → flexibilní metoda • Osobní deníky či jiné autobiografické výpovědi (literární tvorba atd.) – Možné požádat respondenty, aby si vedli deník • Focus group – Smith (2004) ji příliš nedoporučuje, ale připouští • + „field notes“ – vaše vlastní poznámky Polostrukturovaný rozhovor a „mapa území“ • Stanovení si okruhu témat a otázek vztahujících se k nim – Není to „jízdní řád“ rozhovoru, ale užitečná reflexe toho, co vše se může v rozhovoru odehrát – Mapování potencionálních obtížností, které se mohou v průběhu rozhovoru objevit – Splňuje kritéria tvorby „dobrých otázek“ – Výzkumník facilituje a provází respondenta, nediktuje, co se v rozhovoru má odehrát • Zajistěte dobré podmínky pro rozhovor (klidné příjemné místo, spolehlivá technika, úvodní vysvětlující informace pro respondenta) Užitečné rady pro „dobré“dotazování • Ptejte se na jednu věc v jedné větě • Nespěchejte – dejte respondentovi čas na promyšlení odpovědi • Používejte minimální pobídky – když se respondent dostane k zajímavému tématu, stačí jen lehké pobídky – „Můžete mi o tom říct více? Jak jste se cítil?“ • Všímejte si, jak se respondent při rozhovoru cítí → etika výzkumu – Nemusí znamenat, že je pro něj téma obtížné, ale že byste se měli jinak ptát Analytický proces IPA • Snaha porozumět zkušenosti z úhlu pohledu respondenta + kritické uvažování o textu – Čeho se ten člověk snaží dosáhnout? Vynořuje se v textu něco, co nebylo zamýšleno? Mám pocit, že vidím něco, čeho si respondent není zcela vědomý? → porozumění a interpretace vytváří bohatší analýzu a přináší globálnější pohled na člověka • Důkladnou a systematickou analýzou redukujeme komplexnost výzkumných dat Analytický proces IPA • Neexistuje jediný správný způsob, jakým dělat kvalitativní analýzu dat – IPA nabízí doporučení, která se jí osvědčila, ale nelze dělat kvalitativní výzkum „podle kuchařky“ • Kvalitativní analýza je nevyhnutelně osobní proces – každý by si měl metodu přizpůsobit svému stylu práce – Přesto je IPA v analýze systematická • Nahraný rozhovor → doslovný přepis → použití „field notes“ • Začínáme jedním případem, který dokončíme →další atd. Fáze analýzy dat • Opakované pročítání textu – Na levou stranu zaznamenat, co se jeví jako významné a zajímavé – zaujímání o „insider´s perspective“ (fenomenologická pozice) – Nejsou stanovena pravidla, jak by komentáře měly vypadat – Doporučení: čtěte text opravdu několikrát • Stručná klíčová slova – Přechod k interpretativní pozici – Transformování poznámek do abstraktnějších témat, psáno napravo od textu, mohou/nemusí být psychologické termíny – Nemusí mít definitivní podobu Fáze analýzy dat • Počáteční seznam témat – Některé z poznámek se seskupují, jiné se vynořují jako nadřazené koncepty – Propojování a hledání souvislostí – Zaznamenat, na jaké straně a řádku se téma nachází, např. str. 3, řádek 16 = 3.16 • Vytvoření seznamu nadřazených témat („master list“) – Témata jsou uspořádána podle toho, jak se jeví smysluplná vzhledem k textu – Doslovné citace z textu, která témata ilustrují – Vyloučení těch témat, která se nevztahují k našemu předmětu zkoumání Propojení témat všech případů • Dvě možnosti: 1. Podle témat 1. případu hledáme příklady témat v dalších případech + všímáme si nových (zcela jistě se objeví) 2. Nový analytický proces u každého případu (všechny fáze) • Témata jsou volena nejen podle prevalence v datech, ale i podle bohatosti a toho, jak osvětlují danou zkušenost • Analýza je cyklický proces: – opětovné se vracení k tématům – přeskakování fází – opětovné promýšlení témat Jak zjistit, že je analýza „správná“? • Dobrá analýza je – interpretativní (a tedy subjektivní), takže výsledky nemají statut faktů – transparentní – zakotvená v citacích z dat – věrohodná – pro účastníky, vedoucí práce, čtenáře… – strávíte nad ní hodně času – neopouštějte ji předčasně • Vhodné je potvrzení témat samotnými respondenty („testimonial validity“) • Velmi profesionální je provést analýzu všech případů více výzkumníky Výsledky • Každý seznam témat může být použit jako případová studie – lze o něm vyprávět příběh • Zpráva je strukturována podle témat – Úvod, vztahem k ostatním tématům – Vhodné je znázornění vztahů mezi tématy • Je nezbytné zdůraznit, co jsou výzkumníkovy interpretace a co výpovědi účastníků (reflexivita interpretačního procesu) • Diskuze s teorií Podobnost…? • IPA + Zakotvená teorie (ZT) – vytváří „kognitivní mapu“ reprezentující pohled člověka na svět – systematicky pracují s textem, identifikují témata a kategorie, které integrují do vyšších („core categories“ X „master themes“) – Analýzu začínají s jedním případem – Používají kategorizaci, aby dosáhly systematické redukce dat, které vytváří porozumění nebo vhled do procesu („fundamental process“, ZT) nebo esence (IPA) fenoménu Podobnost…? • IPA X Zakotvená teorie ZT studuje základní sociální procesy X IPA se snaží o vhled do osobního psychologického světa člověka → specificky psychologická metoda ZT se snaží identifikovat a sociální procesy, které vysvětlují fenomén X IPA chce porozumět kvalitě a struktuře individuální zkušenosti – esenci fenoménu ZT má v současnosti více verzí – ve výzkumu se musí zohledňovat, kterou verzi volí a proč X IPA nabízí více prostoru pro kreativitu a svobodu Podobnost…? • IPA a Diskurzivní analýza – Společný je důraz na jazyk a kvalitativní analýzu X IPA se odlišuje svým vnímáním role poznávání: myšlení respondenta není jednoduše přístupné v přepisu rozhovoru, vynořuje se až v analytickém procesu Limity IPA • Role jazyka – Respondent sděluje svoji zkušenost skrze jazyk → IPA spoléhá na validitu jazyka – Neříká nám přepis rozhovoru více o tom, jak respondent o své zkušenosti mluví než o tom, jaká jeho zkušenost je sama o sobě? – To, jak o věcech mluvíme, může „tvarovat“ naši zkušenost • Dokáže respondent skutečně dobře sdělit svoji zkušenost? • Není v analytickém postupu příliš benevolentní? Doporučená literatura • Domovské stránky IPA: http://www.ipa.bbk.ac.uk/ • Fade, S. (2004). Using Interpretative Phenomenological Analysis For Public Health Nutrition And Dietetic Research: A Practical Quide. Proceedings Of The Nutrition Society, 63, 647-653 • Reid, K., Flowers, P. & Larkin, M. (2005). Exploring Lived Experience. The Psychologist, 18 (1), pp 20-23 • Smith, J. A., Jarman, M. & Osborn, M. (1999). Doing Interpretative Phenomenological Analysis. In Murray, M. & Chamberlain, K. (Eds.). Qualitative Health Psychology. London: Sage Publications • Smith, J. A. & Osborn, M. (2003). Interpretative Phenomenological Analysis. In Smith, J. A. (ed.) Qualitative Psychology: A Practical Quide to Research Methods, London: Sage Publications • Smith, J. A. (2004). Reflecting On The Development Of IPA And Its Contribution To Qualitative Research In Psychology. Qualitative Research In Psychology, 1, pp 39-54 • Willig, C. (2001). Introducing Qualitative Research In Psychology: Adventures In The Theory And Methods. Maidenhead: Open University Press Pár tipů zajímavých výzkumů • Crocker, L., Clare, L. & Evans, K. (2006). Giving Up Or Finding A Solution? The Experience Of Attempted Suicide In Later Life. Aging & Mental Health, 10(6), pp 638-647 • Eatough, V & Smith, J. A. (2006). I feel like a scrambled egg in my head: An idiographic case study of meaning making and anger using interpretative phenomenological analysis. Psychology and Psychotherapy: Theory, Research and Practice, 79, 115–135 • Higginson, S. & Mansell, W. (2008). What Is The Mechanism Of Psychological Change? A Qualitative Analysis Of Six Individuals Who Experienced Personal Change And Recovery. Psychology and Psychotherapy: Theory, Research and Practice, 81, 309–328 • Hodgett, A., Wright, J. & Gough, A. (2007). Clients With Borderline Personality Disorder: Exploring Their Experiences of Dialectical Behaviour Therapy. Counseling and Psychotherapy Research, 7(3), pp 172-177 • Huke, K. & Slade, P. (2006). An Exploratory Investigation Of The Experience Of Partners Living With People Who Have Bulimia Nervosa. European Eating Disorders Review, 14, pp 436-447 Pár tipů zajímavých výzkumů • Knight, M. T. D., Wykes, T. & Hayward, P. (2003). ´People Don´t Understand´: An Investigation Of Stigma In Schizophrenia Using IPA. Journal of Mental Health, 12 (3). pp 209-222 • Macran, S., Stiles W. B. & Smith, J. A. (1999). How Does Personal Therapy Affect Therapists´ Practice? Journal Of Counseling Psychology, 46, pp 419-431 • Pavlova, B., Uher, R. & Papezova, H. (2008). It Would Never Happened To Me At Home: Qualitative Exploration Of Sojourns Abroad And Eating Disorders In Young Czech Women. European Eating Disorders Review. 16, pp 207-214 Kontakt • Jana Kostínková – 102831@mail.muni.cz