Tvorba dat PSY118 Metodologie psychologie (kvalitativní přístup) js 2009 Tomáš Řiháček Tvorba dat v kontextu výzkumného procesu Jaké je studovat psychologii na FSS? (fragment fiktivního rozhovoru) … V: Co pro vás bylo pro nejhorší na posledním zkouškovém období? P: No asi to, že těch zkoušek je prostě moc, jedna za druhou. Často cítím, že nejsem tak připravená, jak bych mohla. V: Takže časový stres. P: No, dalo by se to tak říct. V: Mhm, a ten pocit, že nejste dostatečně připravená… můžete k tomu říct něco víc? P: To je asi takový můj osobní problém, že bych potřebovala strávit tím učením více času, abych z toho měla dobrej pocit. V: To znám. Takovej ten pocit, že jsem ještě nepřečetl tyhle dvě knížky. To je frustrující… Jak výzkumník ovlivňuje utváření významu? • zaměřením pozornosti na určitý aspekt sdělení, přikládáním důležitosti • interpretací sdělovaného na základě vlastní zkušenosti (pojmenováním, emoční reakcí, neuvědomovaným výrazem obličeje,…) • interpretací sdělovaného na základě znalosti teorie • … Sběr dat • data již v reálném světě existují • výzkumník eliminuje svůj vliv, sbírá „objektivní“ data Tvorba dat • data (významy) vznikají v dialogu • výzkumník reflektuje a přiznává svůj vliv Role teorie při tvorbě dat KVANTITATIVNÍ výzkum • poskytuje testovatelné predikce (hypotézy) • umožňuje interpretaci výsledků KVALITATIVNÍ výzkum • paradigmatický/metodologický rámec (myšlenková tradice, způsob analýzy) • konceptuální rámec (pojmová výbava, teoretická citlivost, předporozumění) Výzkumný projekt (volně podle Hendl, 2005) Logika tvorby vzorku v KVANTITATIVNÍM výzkumu • výzkumný vzorek (soubor) má reprezentovat populaci ve všech důležitých proměnných a umožnit tak zobecnění získaných poznatků Jak toho dosahuje? – kvótovým výběrem (reprezentuje strukturu známých vlastností populace) – znáhodněním (reprezentuje zastoupení známých i neznámých vlastnosti populace) Logika výběru participantů v KVALITATIVNÍM výzkumu • cílem je získat podrobný a vyčerpávající popis zkoumaného jevu, který nám umožní tomuto jevu (lépe) porozumět Jak toho dosahuje? – pomocí principu teoretické saturace – flexibilitou v medotě výběru – důkladnou dokumentací a reflexí výběru Jak tedy vybrat účastníky svého výzkumu ? Metody záměrného výběru (Patton, 2002) • výběr extrémních nebo deviantních případů • výběr „intenzivních“ případů • výběr s maximální variabilitou • homogenní výběr • výběr typických případů • stratifikovaný účelový výběr • výběr kritických případů • metoda sněhové koule • výběr podle kritéra • výběr založený na teorii nebo konstruktu • výběr potvrzujících i vyvracejících případů • příležitostný výběr • účelový náhodný výběr • výběr politicky významných případů • výběr na základě pohodlí Metody záměrného výběru Výběr extrémních nebo deviantních případů • zaměřuje se na případy neobvyklé či nějakým způsobem zvláštní • Příklad: zkoumáme-li úspěšnost urč. terapeutického programu, můžeme srovnat velmi úspěšné případy s velmi neúspěšnými • Příklad: chceme-li odhalit implicitní významy či vzorce v určitém systému (jedinec, rodina, komunita), můžeme navodit neobvyklou („deviantní“) situaci a sledovat reakce Metody záměrného výběru Výběr „intenzivních“ případů • hledáme případy, které vykazují zkoumaný fenomén intenzivně (ale ne v extrémní podobě) • vyžaduje, aby výzkumník již měl povědomí o variabilitě daného jevu • Příklad: chceme zkoumat fenomén osamělosti nebo žárlivosti a vybereme si případy, které představují tento jev v jeho silné, intenzivní podobě (ale nikoliv v patologické podobě duševního onemocnění) Metody záměrného výběru Výběr s maximální variabilitou • cílem je zachytit pestrost fenoménu • heterogenita „vzorku“ je zde předností • je potřeba postupně identifikovat a zvolit kritéria pro výběr dalších participantů • výsledkem mohou být • kvalitní detailní popisy jednotlivých případů • identifikace sdílených vzorců • Příklad: pokoušíme se zachytit fenomén smutku v jeho různých podobách a odhalit, co mají jednotlivé případy společného Metody záměrného výběru Homogenní výběr • cílem je popsat do hloubky určitou podskupinu • typickou metodou sběru dat zde bývá focus group • Příklad: zkoumáme, jak se lidé s tělesným postižením začleňují do společnosti – můžeme si vybrat třeba jen ty, u nichž míra postižení umožňuje částečnou nebo úplnou soběstačnost Metody záměrného výběru Výběr typických případů • cílem je vytvořit kvalitativní profil typického případu (typů může být více) • výsledný profil je ovšem spíše ilustrativní než vyčerpávající a zobecnitelný v přísném slova smyslu • Příklad: úkol vytvořit pro vyšetřující policisty profil typické „ženy-oběti domácího násilí“ (co potřebuje, jaké jednání ze strany policisty je žádoucí/přijatelné/ nežádoucí,…) Metody záměrného výběru Stratifikovaný účelový výběr • „někde mezi“ typickým případem a maximální variabilitou (můžeme např. vybrat „typický“ nadprůměrný, průměrný a podprůměrný případ) • cílem je spíše zachycení hlavní variability než hledání společného vzorce • Příklad: Jak vnímají sousedské vztahy lidé na vesnici, v malém městě a ve velkoměstě? Metody záměrného výběru Výběr kritických případů • jde o případ, který má mezi ostatními zvláštní váhu pro potvrzení/vyvrácení naší domněnky („Pokud to platí u tady, tak potom všude…“) • technicky neumožňuje zobecnění, ale z hlediska logiky věci může být silným důkazem • Příklad: zajímá nás, zda lidé rozumí pokynům pro vyplnění daňového přiznání; můžeme uvažovat takto: „Pokud ho nedokáže vyplnit člověk s VŠ vzděláním, nemůžeme to očekávat u lidí nižším vzděláním.“ A naopak: „Pokud tomu porozumí člověk, který absolvoval ZvŠ, pak už všichni.“ Metody záměrného výběru Metoda sněhové koule • způsob jak najít participanty poskytující bohaté informace; ptáme se: „Kdo ví hodně o…“, „Na koho se ještě mohu obrátit?“ apod. • oblíbená metoda, vhodná pro nalezení několika prvních participantů • Příklad: provádíme rozhovory s uživateli měkkých drog nebo s příslušníky hnutí skinheads – každý oslovený nás může dovést k několika dalším & Hartnoll, R. et al. (2003). Příručka k provádění výběru metodou sněhové koule. Metody záměrného výběru Výběr podle kritéria • zde jde o to vybrat případy, které splňují určité kritérium logicky vyplývající z výzkumného problému • kritérium směřuje k případům potenciálně informačně bohatým • Příklad: chceme zkoumat, proč někdy nedochází k vyléčení posttraumatické stresové poruchy – hledáme participanty, kteří prožili traumatizující událost, objevila se u nich PTSD (F43.1) a porucha přetrvává alespoň 5 let • Příklad: zkoumáme studenty, kteří mají absenci vyšší než 50% Metody záměrného výběru Výběr založený na teorii nebo konstruktu • výzkumník „vzorkuje“ jevy (lidi, události, prostředí, životní fáze…) podle určité teorie/konstruktu • výsledné vzorky jsou pak už z definice reprezentativní vůči této teorii/konstruktu • Příklad: zkoumáme vývoj osobní identity v průběhu života – pro rozčlenění životní dráhy můžeme použít některou z uznávaných klasifikací vývojových etap; z každé etapy pak vybereme jeden nebo více „vzorků“ (např. spontánně vytvořených dokumentů) Metody záměrného výběru Výběr potvrzujících i vyvracejících případů • případy, které jsou v souladu s vynořující se teorií, umožňují její další rozvíjení, propracování • případy, které odporují teorii, nutí k promýšlení alternativních interpretací, k revizi vznikající teorie nebo k omezení její platnosti • Příklad: zjišťujeme-li, že všechny anorektické dívky v našem „vzorku“ mají konfliktní vztah s otcem, začneme systematicky pátrat po opačných případech Metody záměrného výběru Příležitostný výběr • výzkum v terénu často umožňuje využít nepředvídaných příležitostí k novému sběru dat • reálný výzkum zahrnuje řadu průběžných rozhodnutí, která nemohou být dopředu naplánována • Příklad: zkoumáte fenomén trémy před uměleckým vystoupením; původně jste chtěli oslovit vystupujícího umělce, ale ukázalo se jako užitečné mluvit i s moderátorem pořadu Metody záměrného výběru Účelový náhodný výběr • pomůže vyvarovat se neuvědomovaných preferencí, sklonů, voleb, které mohou zkreslit výsledky • výsledkem není reprezentativnost (kvůli nízkému počtu případů), ale kredibilita (kvůli nepředpojatosti) • Příklad: kredibilitu závěrečné zprávy zvýší, zahrnete-li do ní případy vybrané náhodně ještě před jejich analýzou Metody záměrného výběru Výběr na základě pohodlí • nejméně vhodná strategie – vedená snahou získat data rychle a pohodlně • malý vzorek svádí k myšlence, že: „Nezáleží na tom, jak případy vyberu, stejně nemůžu zobecňovat.“ • pohodlí, praktičnost a náklady jsou také důležitými faktory, ale posledními v řadě • souvisí i s etickými otázkami výzkumu Samovýběr (Miovský, 2006) • založen na principu dobrovolnosti, resp. aktivního projevení zájmu zapojit se do výzkumu ( prostý souhlas) • možné problémy – motivace finanční či jinou odměnou (® sociální desirabilita, poskytování očekávaných dat) – osobnostní charakteristiky odlišné od běžné populace Zkreslení elitou (Miovský, 2006) • jednostrannost ve výběru participantů vede ke zkreslenému pohledu • vybíráme jedince – obzvláště komunikativní, výřečné, dobře spolupracující – doporučené někým, kdo má zájem na tom, aby výzkum dopadl dobře v jeho prospěch • Příklad: chceme posoudit kvalitu péče v určitém zařízení sociálních služeb, a kontakt s participanty přitom zprostředkuje vedení tohoto zařízení Výzkumný projekt (volně podle Hendl, 2005) Metody sběru dat • pozorování (introspekce, zúčastněné p., nepřímé p.) • rozhovor (nestrukturovaný, polostrukturovaný, strukturovaný) • ohnisková skupina (focus group) • textové dokumenty (deník, dopis, novinový článek, výroční zpráva, blog,…) • jiné dokumenty/produkty (obraz, film, videonahrávka, fotografie,…) • … Další vybraná témata • působení samotného výzkumníka – vnášení vlastního předporozumění – míra participace • podorobná dokumentace – terénní poznámky – výzkumný deník • etické aspekty – souhlas, bezpečí, zatajení cíle,… Výzkumníkovo předporozumění: hermeneutický kruh Každé porozumění je ovlivněno předporozuměním toho, kdo se snaží porozumět Participace výzkumníka (Disman, 2007) • (skrytý pozorovatel) • úplný pozorovatel • pozorovatel jako participant • participant jako pozorovatel • úplný participant Dokumentace • terénní poznámky – zachycení kontextu sběru dat ~ validita • výzkumný deník – zachycuje vývoj projektu – sborník nápadů, postřehů, inspirací – měl by zachycovat všechny důležité volby a jejich zdůvodnění (® dobrý podklad pro psaní diskuze) (viz též Disman, 2007; Silverman, 2005) Etické aspekty • informovaný souhlas • ochrana soukromí a osobních údajů • nesmí dojít k poškození účastníků • debriefing • …