Diagnostika
                                        dítěte s postižením





                                   Mgr. et Mgr. Lenka Šamánková

Struktura přednášky:

n  Za jakých okolností se psycholog  s dítětem s postižením setkává

n  Co všechno brát v úvahu v souvislosti s diagnostikou dítěte s postižením

n  Psychologické vyšetření postiženého dítěte

n  Nástin komplexní diagnostiky dítěte s postižením

Setkání s problematikou postižení:

n  Odborník: diagnostik, terapeut, krizová intervence

n  Doba: prenatální období, perinatální období, postnatální období, raný vývoj, pozdější vývojové
fáze





Dítě s postižením – souvislosti:

n  Postižení / handicap ovlivňuje celou osobnost jedince

n  Postižení hraje stěžejní roli v procesu socializace

n  Postižení ovlivňuje rodinu postiženého dítěte a jeho nejbližší okolí (přátelé, spolužáci,
sousedi)

n  Vzájemnou interakcí vzniká „bludný kruh“ dítě – rodina – okolí

Situace v rodině:

n      Jakou má již rodina zkušenost s postižením? V rodině se postižení již objevilo x neobjevilo

n      ŠOK – stadia období smutku (Kübler-Rossová)

•               Stadium šoku a popření situace (ochromení, odstup, rodiče nevěří)

•               Stadium hněvu a kritiky (hledání viníka, pocity:zdrcení, zmatek, hněv, zlost,
obviňování)

•               Stadium smlouvání  („růžové brýle“, hledání řešení – často léčitelé, mnozí rodiče
na této fázi ustrnou)

•               Stadium deprese (rodiče ztrácí zábrany, svěřují se s pocity; úlevové emoce – pláč,
smutek; uznání potřeb dítěte)

•               Stadium přijetí (nalezení životního smyslu, rodič obrací pozornost od sebe k
dítěti, konstruktivní jednání – pochopení úkolu a s ním spojených hodnot

Situace v rodině:

n  Sourozenci – vývojová fáze sourozenců;  extrémní přístup ze strany rodičů (odsunutí x přílišný
zájem)

n  Sociálně(-ekonomická) situace rodiny – naprostá změna – okolí k rodině začíná měnit přístup

n  Vývojová fáze rodiny (věk rodičů, délka partnerství – v této souvislosti otázka vývojových
krizí)

Dítě s postižením:

n      Postižení má vliv na celou vyvíjející se osobnost

n      Deprivace postižením – specifický vývoj

n      Často narušená psychika – neurotické projevy, poruchy chování, zvláštnosti v projevech,
komunikační obtíže

n       psychosociální  stadia vývoje osobnosti (Erikson):

•    Získání důvěry, naděje – často v této fázi krize rodičů

•    Autonomie – potíže s odpoutáním vazby na matku, z vázanosti na určité místo

•    Stadium iniciativy – schopnost cítit vinu, rozvoj svědomí

•    Stadium snaživé píle – pocit méněcennosti

•    Stadium identity – sociální identita, osobní identita







Postoje společnosti k postižení:

n  Ambivalentní charakter – pozitivní i negativní citové hodnocení (často hrůza, odpor)

n  Předsudky -laické diagnostické kritérium, generalizace

n  Sociální stigma – stigmatizují jsou zejména defekty, jejichž důsledkem jsou nežádoucí nápadnosti

Postižení:

n  Závisí na druhu postižení (tělesné, smyslové, mentální)

n  Závisí na míře postižení (lehké x těžké postižení x kombinace postižení)

n  Závisí na tom, kdy k postižení došlo (vrozené postižení nebo získané v rané fázi vývoje x
získané později)

n  Pokud jde o získané postižení je důležité uvědomit si, v jaké životní etapě jedince postihlo

Psychologické vyšetření postiženého dítěte:

n  Základní účel vyšetření (známe dg. postižení? Je vysloveno podezření na dg. postižení? Je jiný
účel vyšetření – podezření na jinou dg.?

n  Pokud diagnózu známe – výhoda: příprava na vyšetření, použití vhodných metod

n  Dg. neznáme – standardní postupy

Psychologické vyšetření dítěte s postižením:

n  Rodinná a osobní anamnéza

–    Důkladná (od prenatálního období do současnosti)

–    Závislá na účelu vyšetření

–    Znalost dosavadního vývoje (složka tělesná, kognitivní, sociální)

–    Rodinná problematika (fungování rodiny, fáze vyrovnávání se s problémem, odborná pomoc,
sourozenci, výhledy)



Psychologické vyšetření dítěte s postižením:

n  RA a OA a další informace získáváme prostřednictvím rozhovoru s RODIČI Všímat si tedy :

–    postojů rodičů k situaci vyšetření, k dítěti a jeho postižení

–    Výchovného stylu, způsob výchovy(často extrémy)

–    Hodnocení dítěte rodičem, očekávání, ambice, představy (často nerealistické)



Psychologické vyšetření dítěte s postižením:

n  Metody:

–     Kvalitativní (rozhovor, pozorování)

–     Ideálně pozorování v přirozeném prostředí, formou hry

–     Postižené děti velice citlivě reagují na nové situace (nízká adaptabilita) – důležitý citlivý
přístup odborníka, i to je často málo L

–     Standardizované metody určené k diagnostice daného postižení – je jich velice málo, často bez
českých norem

–     Použití standardizovaných metod pro běžnou populaci – vyhodnocení kvalitativním způsobem,
pouze některé části

Psychologické vyšetření dítěte s postižením:

n   Průběh:

–       Předtím nutná příprava metod, vhodného prostředí, představa o délce a počtu použitých metod
(rychlá unavitelnost dítěte, nesoustředěnost), „sběr“ informací od jiných odborníků (odborní
lékaři, pedagogové, soc. pracovnice…)

–       Jedno vyšetření  nestačí, často jde o dlouhodobý proces.

–       Vhodné úvodní seznamovací setkání

–       Rozhovor s rodiči  (vhodný bez dítěte) – pozor na vhodně kladené otázky

–       Vyšetření dítěte – nutné sledovat jeho celkový stav (často je vyšetření nemožné nebo
nedokončené)

–       Závěr: v případě, že vyslovujeme podezření na postižení, pak je nutné opatrnosti při
sdělování (mít na paměti základy krizové intervence)

–       Nejen diagnóza, ale také doporučení, co dál. Rodiče často ve chvíli oznámení nepříznivé
zprávy nevnímají všechny sdělované informace – proto stručně, výstižně, závěr na papíře – popsat i
nezbytné další kroky.

–       OTÁZKA PROGNÓZY:  u mnoha syndromů bývá nepříznivá!!!





Psychologické vyšetření dítěte s postižením:

n  Psycholog je součástí odborného týmu, který vyslovuje a potvrzuje podezření na diagnózu
postižení.

n  V případě, že jsme první, kdo tuto diagnózu postižení vyslovuje, je nutné nasměrovat klienty na
další odborná pracoviště, abychom zabezpečili cestu ke komplexní péči

Psychologické vyšetření dítěte s postižením:

n  Osobnost psychologa:

–     Má vyřešené (je ochoten řešit)základní otázky související s touto problematikou:

n  Jsem schopen pracovat s postiženými lidmi?

n  Umím se podívat postiženému do očí bez odporu a negativních či ambivalentních pocitů?

n  Zvládnu emočně tuto práci?

n  Mám základy v krizové intervenci?

n  Mám potřebnou trpělivost?

n  Uznávám smysl života postižených lidí?

n  Jak nakládám s otázkami souvisejícími se smrtí? Děsí mě smrt?

n  A mnoho dalších a dalších filozofických a jiných odborných otázek, jejichž adekvátními
odpověďmi  by měl odborník růst ve své profesní kompetenci.





Komplexní diagnostika dítěte s postižením:

n  Tým odborníků pracuje s rodinou a dítětem s postižením tak, aby rodina  směřovala ke zdárné
integraci a spokojenému životu

n  Nutný je komplexní, interdisciplinární přístup (lékaři – specialisté, pediatr, pedagogové,
psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci a další)

n  Rodinu je nutné motivovat ke spolupráci



Komlexní diagnostika dítěte s postižením:

n  Prenatální diagnostika:

–     Genetická vyšetření

–     Screening v těhotenství (UTZ – 10. – 12. tt, 16. tt, 20. tt, 32.tt) – vyloučení některých
syndromů (např. Downův syndrom), VVV

–     Při pozitivním výsledku ze základních vyšetření doporučen odběr plodové vody

–     Přísnější sledování dětí spec. odborníky (předčasně narozené děti, děti matek, které
prodělaly v průběhu těhotenství těžkou virózu, byly pod vlivem teratogenních látek apod.)

–     Některé VVV lze poznat pomocí UTZ již v prenatálním období (orgánové patologie, poruchy
funkcí orgánů)

Komplexní diagnostika dítěte s postižením:

n   Raná péče – Střediska rané péče

–      Diagnostické pobyty rodičů s dětmi s postižením

–      Diagnostika psychologická, speciálně-pedagogická, sociální

n   Speciálně pedagogická centra (SPC)

–      Diagnostika psychologická, spec.-ped., sociální

–      Cíl: integrace / vzdělávání

n   Odborní lékaři

–      Závisí na druhu a míře postižení

–      Neurolog, psychiatr, klinický logoped

n   Kliničtí psychologové

–      Při nemocnicích, péče při hospitalizacích

–      Ambulantně (diagnosticko – terapeutická činnost)

n   Soukromý sektor – občanská sdružení

–      Diagnostika, pomoc rodině



Literatura:

n  Základní literatura:

–     Svoboda M., Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2001): Psychodiagnostika dětí a dospívajících.
Praha: Portál. (str. 413 – 417)

–     Vágnerová,M. (1999):Psychopatologie pro pomáhající profese.Praha: Portál. (str. 98 – 133)

–     Říčan, P., Krejčířoová D a kol.(1997): Dětská klinická psychologie. Praha: Grada Publishing,
s.r.o. (str. 39 – 118)

–     Monatová, L. (2000): Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětí. Brno: Paido.



Příště:

n  Diagnostika dítěte se sluchovým postižením

–     Vymezení problematiky (postižení)

–     Vývoj SP dítěte

–     Komplexní diagnostika SP dítěte

–     Psychologická diagnostika SP dítěte – konkrétní metody

–     Případ

n  Diagnostikadítěte se zrakovým postižením

–     Vymezení problematiky (postižení)

–     Vývoj ZP dítěte

–     Komplexní diagnostika ZP dítěte

–     Psychologická diagnostika ZP dítěte – konkrétní metody

–     Případ