Rodičovská skupina Klub rodičů a přátel neklidných a hyperaktivních dětí CRSP Brno 26. 3. 2009 Východiska n Základní princip - působení na zmírnění nežádoucích projevů v chování dítěte skrze práci s rodiči - je charakteristické pro terapeutický přístup, který pojímá rodinu jako systém a nezaměřuje se pouze na práci s tzv. „označkovaným“ jedincem. n Postupy jsou společně s uvedeným systemickým pojetím eklektickým spojením metod a přístupů využívaných v rámci různých směrů. Východiska 2 n Výchova jako trénink pro budoucnost n Jistý, informovaný, empatický rodič zvládne nesnáze s výchovou neklidného dítěte úspěšněji n Za úspěšnější zvládání pokládáme také to, že se bude lépe hodnotit v rodičovské roli, i když se nebudou naplňovat veškerá /mnohdy nerealistická/ očekávání ve vztahu k dítěti Funkce skupiny n Osvětová n Vzdělávací a informační n Podpůrná n Sekundárními efekty pak i částečně funkce terapeutická Cílová skupina n Služba je určena rodičům, kteří vnímají chování svých dětí jako nezvladatelné a mají s dětmi výchovné problémy, nikoliv pouze pro rodiče dětí se stanovenou diagnózou ADHD n Cílová skupina klientů této služby je tvořena poněkud šířeji než je tomu u řady zahraničních programů zaměřených na pomoc dětem s ADHD a jejich rodinám. n Z rozšíření cílové skupiny i na rodiče dětí „bez diagnózy ADHD“ plynou odlišnosti v nabízených službách, které spíše akcentují edukační a podpůrné prvky oproti diagnostice a farmakologické léčbě, jež je typická pro intervenční programy určené dětem s ADHD a jejich rodinám např. v USA Aktivity Klubu rodičů a přátel neklidných a hyperaktivních dětí n Rodičovské skupiny n Koordinace odborné pomoci, zprostředkování kontaktů na specialisty n Individuální poradenství pro rodiny s dětmi s ADHD, neklidem nebo některou formou autismu Aktivity Klubu rodičů a přátel neklidných a hyperaktivních dětí 2 n Přednášková činnost pro laickou a odbornou veřejnost n Nácvik sociálních a emočních dovedností (paralelně pracují skupiny dětí a rodičů) n Terénní sociální služba n Cvičení pro děti s LMD Přednášková činnost pro laickou veřejnost Seminář pro mimobrněnské zájemce Muzikoterapie pro děti Trénink sociálních a emočních dovedností Trénink sociálních a emočních dovedností Rodičovská skupina: základní cíle n Poskytnutí informací, které umožní rozeznat příčiny neklidu u dítěte a v rodině, pochopení souvislostí a možných příčin neklidu v rodině; n objevení a obnova zdrojů rodičovství (vzhledem k většinově se účastnícím matkám se jedná o mateřství); Rodičovská skupina: základní cíle 2 n přijetí rodičovské role („rodič jako velký a zodpovědný, dítě jako malé a vedené“); n přijetí vlastní nedokonalosti (koncept „dost dobrá matka“ nikoliv „dokonalá matka“); Rodičovská skupina: základní cíle 3 n prohloubení sebereflexe a získání náhledu na neproduktivní vzorce interakcí v rodině a s dítětem; n zmenšení rozporu mezi nerealistickými představami o mateřství a dítěti a skutečností; Rodičovská skupina: základní cíle 4 n nabídka nových (produktivnějších) vzorů interakce v rodině – nejen informace, ale i na úrovni prožitku; n vytvoření prostoru pro sdílení zkušeností a vzájemnou podporu rodičů s obdobnými potížemi s výchovou dětí, sekundárně pak vznik sociální podpůrné sítě; Rodičovská skupina: základní cíle 5 n v neposlední řadě pak i vytvoření prostoru pro pravidelný odpočinek a relaxaci u čaje, kávy a sušenek v náročném životě s obtížně vychovatelným dítětem. Rodičovská skupina Rodičovská skupina – základní údaje n Frekvence setkávání: 1x za 14 dní n Počet setkání: 7 n Délka setkání: cca 3 hodiny n Počet účastníků: max 10 n Uzavřená skupina n Po čase tzv. revival skupiny, setkání absolventů rodičovských skupin (po půl roce, roce opakovaně) Vedení rodičovských skupin n Jedná se o rodičovské diskusní skupiny, nikoliv o skupinovou psychoterapii n Autentická osoba – matka hyperaktivního dítěte n Psycholog – nikoliv v autoritativním postavení odborníka, ale opět důraz na autenticitu (psycholožka – matka) n Pravidla skupiny – diskrétnost, mlčenlivost o dění na skupině (viz obecná pravidla skupinové práce) S jakou zakázkou nejčastěji rodiče přicházejí do skupiny? n Nezvladatelné chování dítěte v rodině, které v sobě zahrnuje různé projevy tzv. problémového chování jak externalizovaného (agresivita, neposlušnost, vzdor, nadměrný motorický neklid), tak i internalizovaného typu (úzkostnost, špatná adaptace na nové a neznámé situace, zvýšená míra depresivity); n problémy s chováním dítěte ve škole (v kontaktu s učiteli, vrstevníky); n potřeba konkrétních návodů pro výchovu hyperaktivního dítěte; n nejistota v rodičovské roli. Typický účastník rodičovské skupiny n Žena – matka n Středoškolsky, ale spíše vysokoškolsky vzdělaná n Citlivá, jemná, empatická n Křehčí tělesné konstituce n Vyčerpaná Typický účastník rodičovské skupiny 2 n S velkými nároky na vlastní výkon n Vysoce motivovaná n S představou o fungování výchovy „po dobrém“ n Obětující se pro dobro dítěte n Většinou vychovávaná ve svém dětství přísně, chladně Témata jednotlivých setkání n Co to vlastně je hyperaktivita, ADHD, LMD, neklid, poruchy chování ? Příčiny hyperaktivního chování. O dispozicích a limitech těchto dětí. n Původní rodina účastníků skupiny, jejich rodiče a vlastní dětství, vnímání a hodnocení výchovy a vztahu k rodičům (prarodičům dítěte). Systém rodiny (hierarchie, role, místo v rodině, systém rodinných vazeb). Problematika partnerství, manželství. Témata jednotlivých setkání 2 n Principy bezpodmínečného přijetí dítěte a stanovování hranic ve výchově. Co jsou to hranice ve výchově, co je to důslednost, co se míní bezpodmínečným přijetím? n Vyjadřování negativních emocí. Vyjadřování pozitivních emocí. Regulace emocí. Téma 1. Co to vlastně je hyperaktivita, ADHD, LMD, neklid, poruchy chování ? n Ujasnění nepřehledné a nesrozumitelné terminologie - napomáhá lepšímu pochopení podstaty problému, - lepší a poučenější orientaci např. ve zprávách z pedagogicko-psychologických poraden, - zlepšuje se i možnost komunikace s odborníky z oblasti psychologie, neurologie, speciální pedagogiky. n Při vysvětlování příčin vzniku hyperaktivního chování vycházíme jak z hlediska odborně lékařského přístupu (Paclt a kol., 2007; Drtílková & Šerý, 2007), tak i z pozic psychosociálního přístupu (např. Prekopová & Schweizerová, 2008). Téma 2. O dítěti, jeho projevech a vývoji n Teorie rané citové vazby J. Bowlbyho a M. Ainsworthové (Kulísek, 2000; Cassidy, 1999; Marvin & Britner, 1999): fáze utváření citové vazby, typy citové vazby, mezigenerační přenos citové vazby; n koncept temperamentu A. Thomase a S. Chessové (1977): seznámení s typologií „obtížně a snadno vychovatelné dítě, pomalu se rozehřívající dítě“; n kompatibilita temperamentu mezi rodičem a dítětem, problémy plynoucí z rozdílného temperamentového založení rodiče a dítěte; n teorie psychosociálního vývoje E. H. Eriksona (2002): charakteristika jednotlivých vývojových období, psychosociální konflikt, vývojové úkoly. Téma 3. Původní a současná rodina n Já jako dítě – pozitiva a negativa vlastní výchovy: vycházíme z otázek a témat obsažených v metodě ke zjišťování typu citové vazby k rodičům v dospělosti – Adult Attachment Interview (Hesse, 1999); n pochopení rodinné historie, rodinná tabu, mýty, traumata; n přijetí „nedokonalosti“ vlastních rodičů; n identifikace přebíraných či odmítaných vzorců chování ve výchově; n práce s jedním z typických přesvědčení: „nikdy jako moje matka; nikdy jako můj otec!“. Téma 3. Současná rodina n Hierarchie a role v rodině (ústřední role rodičovské dvojice ve výchově dítěte); n princip dospělé zodpovědnosti za výchovu (rodič jako velký, dítě jako malé); n sourozenecká skupina – princip hierarchie sourozeneckého pořadí jako neměnného a daného, odstupňovaná práva a povinnosti sourozenců, každý ze sourozenců potřebuje „svou matku a svého otce“ – tzn. specifický a nezaměnitelný vztah se svými rodiči (Chvála & Trapková, 2004). Téma 4. Manželství - partnerství n Partnerský vztah rodičů je pro děti významným zdrojem informací o vzájemné podpoře a empatii, sounáležitosti, ale i o řešení konfliktů, o zvládání problémů a krizí (k problematice vnímání rodičovského konfliktu dítětem blíže viz Grych & Fincham, 2001). n Rozdílnost muže a ženy je v mnoha aspektech pro výchovu a vývoj dětí důležitá (viz Chvála & Trapková, 2004 – vývojové trajektorie synů a dcer ve vztahu k matkám a otcům; dále Corneau, 2004; Kastová, 2004). n I po rozvodu a po hlubokém vzájemném zranění partnerů je potřeba dítěti zachovat možnost citové vazby k oběma rodičům v zájmu zdravého vývoje jeho identity. n Pravidlo nejenom „nezatahovat“ dítě do boje mezi partnery (Lacinová, Michalčáková, & Ježek, 2009), ale dokázat najít na bývalém manželském partnerovi stránky hodné oceňování a opravdu je před dítětem vyzdvihovat. Téma 5. Bezpodmínečné přijetí dítěte a stanovování hranic ve výchově n Princip bezpodmínečného přijetí dítěte (Prekopová & Schweizerová, 2008; Prekopová, 1996; Matějček, 2003); n hranice ve výchově (Towsend & Cloud, 1999); n akcent na rovnováhu obou složek – jednotlivé výchovné styly a jejich důsledky pro rozvoj osobnosti (Čáp, 1996; Matějček, 1992); n širší společenský kontext výchovy – liberální vs. autoritativní společnost. Téma 6. Komunikace a emoce v rodině n Vyjadřování pozitivních emocí (náklonnost, láska) v rodině n Koncept tzv. pěti jazyků lásky (Campbell & Chapman, 2005; Egbert & Polk, 2006) n Vyjadřování negativních emocí v rodině n Zvládání hněvu (Campbell & Likesová 1999; Campbell, 2001) n Zdroje negativních emocí v rodině s hyperaktivním dítětem n Ambivalentní pocity ve vztahu k hyperaktivnímu dítěti, jejich zdroje a zvládání n Legitimita negativních emocí v rodičovství Používané techniky n Rozhovor n Kresba (např. začarovaná rodina – podklad pro téma vlastního dětství v původní rodině) n Přehrávání rolí Vybraná literatura n Langmeier, J., Balcar, K., & Špitz, J. (2000). Dětská psychoterapie. (Druhé, rozšířené a přepracované vydání). Praha: Portál. n Paclt, I. a kol. (2007). Hyperkinetická porucha a poruchy chování. Praha: Grada. n Prekopová, J., & Schweizerová, Ch. (2008). Neklidné dítě. Praha: Portál. Vybraná literatura n Lacinová, L., & Škrdlíková, P. (2008). Koncepce a teoretická východiska práce s rodičovskou skupinou Klubu rodičů a přátel neklidných a hyperaktivních dětí. E-psychologie [online], 2(4), 47-57. Dostupný z WWW: . n Kolčárková, I., & Lacinová, L. (2008). Rodičovství očima matek neklidných dětí. Brno: Barrister & Principal Děkujeme za pozornost