Nela Armutidisová (UČO 333343) Dějiny z fragmentů Kvantitativní výzkum Článek mimo jiné hovoří o změně ve způsobu získávání informací. Historikové/čky mají k dispozici množství zdrojů a tím pádem i velké množství informací, což vede ke změně samotné práce historiků a jejich popisů dějinných událostí. Můj návrh kvantitativního výzkumu se týká právě způsobů získávání informací. Jako metodu bych pro tento výzkum zvolila dotazníkové šetření. Vybraní historikové/čky by v dotazníku odpovídali na otázky týkající se jejich způsobu získávání informací (např. pomocí internetu, knih, pamětníků apod.). Tyto otázky by byly uzavřené a respondenti/ky by jen zaškrtávali vyhovující položky. Z těchto získaných informací by se pro větší přehlednost mohl udělat například graf nebo tabulka s procentuálními vyjádřeními o zjištěných skutečnostech. Kvalitativní výzkum Můj návrh kvantitativního výzkumu se také zaměřuje na způsob získávání informací. V tomto případě by však výzkum probíhal formou skupinového rozhovoru, kdy ohniskovou skupinou by byla skupina historiků/ček s různým zaměřením. Tito vybraní jedinci by se vyjadřovali k otázce získávání potřebných informací, ale i k názoru, že je jejich obor na ústupu, stejně jako snaha o objektivizaci, která je nahrazena subjektivizací. Editorial Kvantitativní výzkum Článek se týká konkrétní situace, kdy člověku vážně onemocní blízký člověk stařeckou demencí, Alzheimerovou chorobou. A právě těchto nemocných a jejich příbuzných se týká můj návrh kvantitativního výzkumu. Jako podle mého nejvhodnější metodu tohoto výzkumu navrhuji dotazníkové šetření u příbuzných člověka trpícího touto nemocí. Dotazník by zahrnoval 3 základní okruhy otázek. První okruh by se týkal místa pobytu nemocného, tedy zda pobývá doma nebo v nějakém ústavu. Dále by otázky pokračovaly podle druhu odpovědi. (Jaké jsou výhody léčeben X bydlení doma? Jste spokojeni s tímto rozhodnutím umístit ji/ho do léčebny X nechat ji/ho doma?) Druhý okruh otázek by se zaměřoval na vztah příbuzných s nemocným člověkem. (Navštěvujete ji/ho v léčebně? X Chodíte ji/mu pomáhat domů? Jak často ho navštěvujete?) Poslední okruh by směřoval ke způsobům komunikace s nemocnou osobou. (Vysvětlujete jí/jemu její/jeho chybné myšlenkové pochody X necháte ji/ho žít v blažené nevědomosti?) Kvalitativní výzkum Tento můj návrh výzkumu by probíhal formou zúčastněného pozorování, a to pozorování otevřeného. Výzkumník by opakovaně navštěvoval zkoumané prostředí, tedy léčebnu s lidmi s Alzheimerovou chorobou a pomocí rozhovorů (s pacienty, příbuznými i se samotnými pacienty), terénních poznámek, pozorování dění kolem i účasti na některých aktivitách, by si udělal obrázek o tom, jak to v takovýchto zařízeních funguje. Mohl by se např. účastnit i návštěv (samozřejmě se souhlasem příbuzných) u nemocného a pozorovat vztah a způsob komunikace mezi nemocným/ou a jeho/jejími příbuznými. My jsme církev Kvantitativní výzkum Článek pojednává o změnách, jež v posledních letech podnikla církev a nesouhlasu některých věřících s těmito změnami. Hovoří o nespokojenosti a sepisování petic proti rozhodnutí papeže Benedikta XVI. o návratu exkomunikovaných katolíků. Můj návrh výzkumu se týká situace v ČR. Jde o to zjistit, zda jsou čeští katolíci spokojeni se stavem církve a se změnami, jež nový papež přinesl. Výzkum by probíhal formou dotazníků s přímými otázkami, zda jsou věřící spokojeni s tímto stavem, zda by chtěli něco změnit a co, zda by v případě nespokojenosti z církve vystoupili apod. Kvalitativní výzkum Základem mého návrhu kvalitativního výzkumu je rozhovor s lidmi podepsanými v petici proti chodu církve a již zmíněného rozhodnutí papeže. Článek hovoří o titulovaných lidech s teologickým vzděláním, jejichž podpis je v petici také a právě s těmito lidmi by rozhovor probíhal. Mohli by se vyjádřit ke svému rozhodnutí, proč petici podepsali, k důvodu nespokojenosti se stavem církve i k případným navrhovaným změnám.