Hana Blahová, 333133 SAN105: Etnografie a terénní výzkum Návrhy výzkumu Dějiny z fragmentů Kvalitativní výzkum Předpokládejme, že neustále postupujeme od objektivizaci k subjektivizaci dějin, a že stále více záleží na tom, jak se komu co jeví, než jaká se oficiální interpretace. Na základě polostrukturovaných rozhovorů s odborníky z různých oborů, různých věkových skupin a pohlaví bychom se mohli pokusit zjistit, jakou optikou nahlíží ten který obor, v jehož paradigmatu operují, na současné pojetí a roli historie. S jakými historickými aktéry pracují a jaké používají metody při získávání informací. Na základě toho bychom mohli buď potvrdit či vyloučit náš předpoklad a námi získané výsledky porovnat s klasickým totálním pojetím dějin. Kvantitativní výzkum Na základě nekontaktního dotazníkového šetření bychom se mohli pokusit zodpovědět otázku, zda česká veřejnost vnímá změnu v pojetí dějin a jak ji vnímá. Zda si myslí, že velké jednotné teorie a rámce s jediným směrem ubírání se dějin jsou zde ještě stále přítomné nebo zda moderní globální svět, který je charakteristický svou vzájemnou provázaností, determinuje nové, fragmentární pojetí historie. Dotazník by byl zaslán velkému počtu respondentů, aby ho bylo možné považovat za relevantní. Editorial Kvalitativní výzkum V případě kvalitativního výzkumu by bylo možné zkoumat se souhlasem příbuzných samotný průběh Alzheimrovy choroby, která vypukla u otce autora tohoto textu, a reakce a postoje příbuzných. Na základě rozhovorů s nemocným i příbuznými a zúčastněných pozorování bychom mohli zdokumentovat, jak se vyvíjí postoje a pocity příbuzných, například syna nemocného, v závislosti na stadiu nemoci a čase (např. od prvotního šoku a zoufalství až po pocit smíření a myšlenku, že nemocný je ve svém imaginárním světě šťastný). Výsledkem by mohla být konkrétní případová studie, která by ukázala, jak se lidé vyrovnávají s takovými těžkými životními situacemi. Kvantitativní výzkum Na základě dotazníků bychom mohli zjistit, zda by lidé umístili své blízké příbuzné, trpící Alzheimrovou chorobou do specializovaného zařízení, či by využili jinou možnost jako například domácí/ho ošetřovatelku/le nebo by se o nemocného starali sami. Aby byli odpovědi relevantní, zkoumaný vzorek by měl obsahovat minimálně 1200 respondentů, různého věku, pohlaví, sociálního statusu i náboženského přesvědčení. Na povrch mohou vyplynout určité vazby mezi těmito proměnnými, které bychom mohli znázornit pomocí tabulky či grafu. Výsledný obraz bychom mohli následně porovnat s podobným výzkumem, který by dokumentoval skutečnou situaci. Zda lidé v České republice umisťují své příbuzné do specializovaných zařízení nebo se o ně starají doma. My jsme církev Kvalitativní výzkum Z hlediska kvalitativního výzkumu by bylo zajímavé zjistit názory zástupců určitých skupin. Dejme tomu na základě hloubkového rozhovoru bychom respondentům položili základní otázku: „ Jaký postoj zaujímáte k petici mezinárodního hnutí „My jsme církev“?“ podle odpovědi bychom se dále doptávali (i když by například respondent vůbec netušil co tato petice je, což by ovšem také svědčilo o určitých věcech). Výzkumný vzorek by nemusel být příliš rozsáhlý, ale ze širokého spektra (vysoce postavení funkcionáři, kněží, běžní věřící ale i ateisté). Tímto výzkumem bychom mohli získat jakýsi komplexní obraz názorů a postojů k námi zkoumané problematice. Kvantitativní výzkum Na základě dotazníků rozdaných katolíkům v České republice by se dalo zjistit stanovisko, jež vůči tomuto problému zaujímá česká katolická společnost, ať už teologičtí odborníci či běžní věřící. Zda souhlasí s návratem exkomunikovaných či nikoli nebo zda a jakým způsobem se angažují v „disidentském“ katolickém hnutí. Na základě přesně formulovaných otázek a odpovědí by se dala určit míra „ortodoxnosti“ českých katolíků a následně ji pak porovnat s případnými studiemi z jiných zemí.