Martina Čáslavská 333 019 Návrhy výzkumů Alzheimerova choroba Kvantitativní Výzkum se zaměří na to, jak vnímají „odkládání“ nemocných důchodců do příslušných ústavů relativně zdraví důchodci s ohledem na některé faktory ovlivňující jejich život. Jako důchodce bude chápán člověk, který dosáhl věku běžného pro odchod do starobního důchodu v ČR. Relativní zdraví určuje schopnost samostatného života. Výzkum bude proveden formou dotazníkového šetření, otázky se budou zabývat samotnou otázkou ústavů a jejich využívání, názory na děti či příbuzné, kteří své nemocné svěřili do péče ústavu. Budou zde zahrnuty i významné faktory v životě respondentů, jako například etnická příslušnost, víra, bydliště (rozdíl město X vesnice) a také zda mají ve svém okolí někoho žijícího v ústavu. kvalitativní Cílem výzkumu bude přiblížit problematiku života s nemocným a pocity provázející rozhodnutí dát nemocného do ústavu. Změříme se na ženy pracující v ekonomickém sektoru a zastávající ve svém zaměstnání vyšší posty a tedy výrazně pracovně vytížené, u kterých můžeme předpokládat určitý rozpor mezi „opatrovnickým citem“ připisovaným ženám a pracovním vytížením evokujícím snahu zefektivnit využití času. Pro výběr vhodných respondentek bude určující výše platu respondentek, kterou budeme chápat jako ukazatel významnosti pro zaměstnavatele. Přesně určená bude na základě předběžných průzkumů. Výzkum bude probíhat formou polostrukturovaných rozhovorů. Předem připravené otázky budou směřovat k životu s nemocným, faktorům vedoucím k „odložení nemocného“ a k tomu, jak ovlivnilo vztah mezi odkládajícím a odloženým. Budeme se ptát i nato, jaký odložení podle respondentek ovlivnilo život nemocného a zda vzhledem k němu cítí nějaké výčitky. My jsme církev Kvantitativní Výzkum se bude zabývat otázkou, zda návrat popírače holocaustu ovlivnil důvěryhodnost církve v řadách jejích příslušníků. Zaměří se na mladé věřící ve věku od 20 do 35 let, u kterých je předpokládán dobrý přístup k informacím a určitá nekonzervativnost v utváření názoru na svět, tedy schopnost přijímat nové myšlenky a přístupy. Data budou sbírána formou strukturovaných rozhovorů s věřícími v kostelech či v jejich bezprostřední blízkosti, kde je vysoká pravděpodobnost výskytu věřících, obzvlášť v době mší či různých církevních akcí. Otázky budou zaměřené na přístup respondentů k znovupřijetí popírače a konzervativní politiku papeže Benedikta XVI. Důležité pro nás bude také dosažené vzdělání a existence oběti holocaustu v blízkosti respondentů. Kvalitativní Výzkum se bude zabývat diskriminací žen v církvi. Proběhne formou hloubkových rozhovorů se ženami, které cítí svou genderovou znevýhodněnost v rámci církve a mají ambice prosadit se v ní. Bude nutné opatřit dostupné informace o případných „odbojových hnutích“ v rámci církve, stavících se proti genderové nevyváženosti. Dějiny z fragmentů Kvantitativní Výzkum se zaměří na otázku, z jakých pramenů čerpají lidé informace o historii. Kromě využívaných pramenů nás bude zajímat především věk respondentů a v případě využívání internetu také to, do jaké míry si respondenti ověřují pravdivost pramenů a jakým způsobem. Náš výchozí předpoklad bude, že mladší lidé čím dál více využívají při hledání informací možností internetu, který nabízí mnohem širší spektrum různých pojetí reality. Co se týče ověřování informací, budeme očekávat, že čím mladší uživatel internetu, tím menší zájem o důvěryhodnost zdroje. Výzkum se bude snažit zahrnout celé spektrum populace ČR průřezovým způsobem. Výsledkem by tedy měla být statistika potvrzující či vyvracející naše předpoklady. Kvalitativní Výzkum se pokusí přiblížit změny v práci historiků v ČR v závislosti na zavedení a postupném rozšíření internetu jako komunikačního nástroje a zdroje informací. Vhodnými respondenty budou muži či ženy pracující v oboru historie, stáří nad 50let, aby bylo možné sledovat, jak průnik internetu ovlivnil jejich práci. Budeme tedy předpokládat, že do jejich oboru, podobně jako do jiných oblastí, vnesl mnohé změny. Průzkum bude probíhat formou hloubkových rozhovorů.