Dějiny z fragmentů Oba typy výzkumu bych zaměřila na jednu oblast – na způsoby získávání informací. Výraznější rozdíly lze pozorovat samozřejmě ve zvoleném nástroji sběru dat, ale také na počtu respondentů a také na zeměpisné rozloze, na které by byl výzkum prováděn. Kvalitativní výzkum: Výzkumná otázka, na kterou bychom hledali odpověď pomocí kvalitativního výzkumu, by mohla znít: „Změnilo se během posledních deseti let získávání informací o historii a historických událostech? Pokud ano, jak?“ Jako nástroj sběru dat bych v tomto případě volila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Tento typ rozhovoru umožňuje získat různé odpovědi na přesně formulované otázky kladené ve stejném pořadí u všech respondentů. Počet respondentů by se pohyboval kolem 50 a jednalo by se především o respondenty z řad historiků, tedy o odborníky, a to nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Prostřednictvím otázek bychom se ptali, jakými způsoby se informace získávaly před 10 nebo více lety a jakými způsoby se získávají dnes, příp. jaké jsou rozdíly v jednotlivých zemích. Výzkum by byl samozřejmě anonymní, odpovědi by výzkumník zaznamenával buď na diktafon (ale pouze se souhlasem respondenta!), nebo by je zapisoval ručně. Výsledky výzkumu by byly prezentovány v podobě textu obsahujícím především nejvýstižnější a nejčetnější odpovědi. Kvantitativní výzkum: Výzkumnou otázku pro tento typ výzkumu bych volila ve znění: „Jakými způsoby se podle Vašeho názoru získávají informace týkající se historie?“ Nástrojem pro získávání potřebných dat bych v tomto případě zvolila dotazník, který by obsahoval otevřené i uzavřené otázky týkající se způsobů a metod získávání informací v době minulé a v době současné. Zkoumaný vzorek by čítal přibližně 2500 respondentů z různých měst České republiky a byli by dotazováni respondenti nejen z řad odborníků, ale také zástupce laické veřejnosti – díky tomu by bylo možné zjistit nejen to, jak způsoby a metody získávání různých informací týkajících se historie vnímají sami odborníci, ale jaký náhled na problematiku mají i lidé nezasvěcení, kteří mohou mít historii pouze jako zájmovou oblast. Výzkum by byl opět anonymní, ovšem respondenty a jejich odpovědi by bylo možné rozdělit do několika skupin, zejména podle pohlaví a věku. Získané výsledky by byly prezentovány nejspíše pomocí grafů doplněných případným krátkým komentářem. Editorial Kvalitativní výzkum: V případě kvalitativního výzkumu by se výzkumný pracovník zaměřil na problém, který by byl v tomto případě představován zdravotním stavem a průběhem nemoci u otce pisatele onoho textu. Nástrojem získávání dat by byla u tohoto výzkumu dle mého názoru nejvhodnější osobní případová studie – konkrétně by se zde jednalo o zpracovávání nejen informací získaných ze zdravotních záznamů zemřelého, ale bylo by možné zahrnout také zaznamenané postřehy jednotlivých členů rodiny – např. kdy a jakých si poprvé všimli problémů, jenž by mohly signalizovat nástup zjištěné choroby. Výsledkem výzkumu by byla krátká zpráva obsahující nejdůležitější získané informace, např. časové rozmezí od diagnostikování onemocnění po pacientovo úmrtí. Výzkum by nebyl zcela anonymní, ale informace, které by mohly vést k identifikaci zemřelého veřejností by byly samozřejmě z etických důvodů pozměněny. Kvantitativní výzkum: Vhodná výzkumná otázka v tomto případě může mít znění: „Umístili byste člena rodiny s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou do zařízení specializujícího se na péči o pacienty s touto diagnózou?“ Nástrojem sběru dat by mohla být buď krátká anketa obsahující několik uzavřených otázek, nebo dotazník s uzavřenými i otevřenými otázkami (např. pro možnost zdůvodnění některé z odpovědí). Otázky v dotazníku by se mohly týkat mj. i dostupnosti podobných zařízení v okolí lokality, ve kterém by byl výzkum prováděn. Počet respondentů by se odvíjel od počtu obyvatel v daném městě, ve kterém by se výzkum realizoval, minimální počet by však byl 1000 navrácených vyplněných dotazníků. Získaná data by byla prezentována v podobě grafů. Výsledná data by bylo možné rozdělit např. podle pohlaví, věku nebo i vzdělání respondentů. Respondenti by v rámci tohoto výzkumu vystupovali zcela anonymně. My jsme církev Kvalitativní výzkum: V rámci tohoto výzkumu bych navrhovala zabývat se otázkou, jakými výraznějšími a významnějšími změnami prošla církev (konkrétně tedy římsko-katolická církev) za uplynulých 200 let. Toto časové rozpětí se může někomu zdát velice široké, avšak církev je jedna z mála institucí, u kterých k výrazným změnám (např. v postojích a názorech na určitou problematiku) příliš často nedochází; proto není zvolené období např. pouze 50 let. Vhodným nástrojem sběru potřebných dat by v tomto případě mohla dle mého názoru být analýza dokumentů (tedy především kronik a textů církve), případně doplněna případovou studií, konkrétně studiem organizací a institucí (pro lepší pochopení zkoumané problematiky). Respondenti v podobě dotazovaných jedinců nebo partnerů v rozhovoru by se tedy tohoto výzkumu přímo nezúčastnili. Získaná data by byla publikována v podobě zprávy obsahující nejvýznamnější a nejvýraznější změny, samozřejmě chronologicky seřazené. Kvantitativní výzkum: Zkoumanou problematikou by v tomto případě byl souhlas, resp. nesouhlas veřejnosti se zpět vzetím exkomunikovaných biskupů. Výzkumná otázka by zněla zcela jasně: „Souhlasíte se zpět vzetím exkomunikovaných biskupů?“. Sběr dat by byl proveden na vzorku přibližně 3000 respondentů na území celé republiky, a to prostřednictvím ankety, která by obsahovala pouze tři možné odpovědi: ANO, NE a NEVÍM. Získaná data by byla zpracována a publikována v podobě grafů. Výsledky výzkumu by mohly by být rozděleny také podle pohlaví respondentů, věku, vzdělání, příp. podle skutečnosti, zda se hlásí k některé z církví nebo nikoliv. Výzkum by byl anonymní.