Timotej Slíž


                          Návrhy kvalitativních a kvantitativních výzkumů





Dějiny z fragmentů


Článek se zabývá rozšiřováním zdrujů informací v součastnosti. Změnou od holistického pohledu na
dějiny k fragmentárnímu pojetí a zaměření se více než na obecné dějinné zákonitosti, na vztahy a
souvislosti.


Kvantitativní výzkum


Zde bych se zaměřil na statistická zjištění o nárůstu či poklesu počtu jednotlivých informačních
zdrojů. Například uvést statistiku množtví vydávaných periodik a zda má tendenci se zvyšovat.
Zjistit množství vydávaných (k výzkumu tématicky relevantních) knih. V případě internetu pomocí
dotazníku zjistit jaké procento dotazovaných denně navštěvuje zpravodajské servery. Výsledky
statistik bych zpracoval pomocí grafů.


Kvalitativní vvýzkum


V případě kvalitativního výzkumu bych volil strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami s
respondenty z řad odborné veřejnosti (historikové, etnologové, novináři) na téma proměny a nárustu
historických materiálů, změn v metodologii historické vědy a novým pohledům na dějiny a
součastnost, pomocí otázek jako: Směruje historická věda od objektivizace k objektivizaci? Jsou
nové zdroje informací (internet, dokumentární vidouzáznami) vědecky relevantní?


Editorial


Tento text se zabývá posižením demencí v důsledku Alzheimrovi nemoci. A to především důsledky které
má toto onemocnění ne tak pro samotného nemocného, ale pro jeho nejbližší.


Kvantitativní výzkum


V tomto případu bych kvantitativní výzkum směřoval k otázkám volby mezi ústavní péčí a domácím
ošetřováním. Formou dotazníků bych položil otázku zda by se oslovení byli ochotni o svého blízkého
starat v domácím prostředí nebo by volili péči v některém z lékařských zařízení. Také bych se
snažil ve spolupráci s lékařskými institucemi statisticky zmapovat procento nemocných v domácím
ošetřování a v ústavech.


Kvalitativní výzkum


Zde bych se formou  rozhovorů a pozorování zaměřil na důsledky jaké má tato nemoc pro okolí
postiženého. Rozhovory by byli nestadartizované a byli by vedeny formou otevřenných otázek. Mezi
respondenty by byli jak příbuzní pacientů, tak ošetřující
lékaři.




My jsme církev


V tomto článku autor upozorňuje na vznik petice My jsme církev, která vznikla z řad věřících
nespokojených se směřováním církve zejména v nedávném kontextu zrušení exkomunikce čtveřice
ultrakonzervativních biskupů kteří mimo jiné popírají holocaust.


Kvantitativní výzkum


U kvantitativního výzukmu bych v tomto případě volil dotazníkové šetření formou uzavřených otázek a
to mezi veřejností ať už hlásící se ke katolické církvy či nikoliv. Dotazník by byl samozřejmě
anonymní.


Jste vyznání?

-         římsko-katolické

-         evangelické

-         pravoslavné

-         jiné

-         bez vyznání

Myslíte si že v součastnosti je římsko-katolická církev?

-         velmi konzervativní

-         spíše konzervativní

-         spíše liberální

-         velmi liberální

-         nevím


Souhlasíte se zrovnoprávněním žen a mužů v Řím-K. Církvy?

-         ano

-         spíše ano

-         spíše ne

-         ne

-         nevím


Souhlasíte s liberlálnějším přístupem církve k otázce předmanželského sexu?

-         ano

-         spíše ano

-         spíše ne

-         ne

-         nevím


Souhlasíte s tím aby kněží nebyli vázáni slibem celibátu?

-         ano

-         spíše ano

-         spíše ne

-         ne

-         nevím


Souhlasíte s znovupřijetím exkomunikavaných biskupů Benediktem XVI?

-         ano

-         spíše ano

-         spíše ne

-         ne

-         nevím



Kvalitativní výzkum


Tady bych se zaměřil na obsahovou analýzu dokumentů a prohlášení představitelů církve   vztahující
se k postojům církve k otázkám dobrovolného celibátu, větší účasti věřících na rozhodování a chodu
uvnitř církve, zrovnoprávnění žen a mužů v církvy. Také bych prozkoumal vývoj názorů církve na
společenská témata jako je homosexualita, potrat či euthanazie.