Eva Kotašková učo 332998 Je česká psychiatrie v krizi? kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum by byl zaměřen na stav českých psychiatrických léčeben z hlediska pacienta. Jednalo by se o zúčastněné pozorování, kdy by výzkumník s předstíranou duševní nemocí přišel na psychiatrickou ambulanci, kde by se nechal na určitou dobu hospitalizovat. Následně by zaznamenal stav prostředí (například vzhled a čistota pokojů, kvalita podávané stravy apod.), chování lékařů vůči pacientům a vnímání těchto okolností z hlediska pacientů samotných. Dostali bychom tak obraz ústavu zevnitř, tedy nejen takový, jaký je předkládán samotnými lékaři. kvantitativní výzkum Předmětem výzkumu by byla obeznámenost občanů s problematikou deprese a především s možností využití psychologické či psychiatrické pomoci. Cílovou skupinou by byli větší podnikatelé. Respondenti by byli v počtu 1500. Předpokladem bude neznalost občanů-podnikatelů v tomto okruhu. Výzkum by byl prováděn jednak pomocí statistických metod v psychologických centrech a na psychiatrických klinikách a na druhé straně skrze anonymní strukturovaný dotazník u samotných podnikatelů. Dotazník by byl rozdělen na dvě části, první z nich by byla strukturována jako test (zaškrtávací) s příkladovými možnostmi na téma deprese. Respondenti by označovali dle jejich názoru její projevy, možné příčiny apod. Druhá část by se týkala obeznámenosti s možností využití odborné pomoci – zda dotazovaný ví, kam se v případě problémů obrátit. Výzkum potvrdí či vyvrátí danou hypotézu. Som grogy (obrázek) kvalitativní výzkum Výzkum by spočíval v natočení krátkých scén z dopravních prostředků. Zobrazovaly by několik situací – pokaždé by se jednalo o prostor dopravního prostředku a téma vzájemné ohleduplnosti mladých a starých lidí. Tyto krátké snímky by byly následně předloženy skupinám 15 učitelů/učitelek ze základních škol ve třech největších městech České republiky. Po jejich shlédnutí by následovala nemoderovaná diskuse, ve které by jednotlivé snímky, a především chování aktérů, hodnotili. Reakce by byly pozorně sledovány a zaznamenány, jejich srovnáním bychom následně zjistili rozdílnost/shodnost reakcí a tedy zažitých a předávaných zvyklostí ve městech. kvantitativní výzkum Na základě strukturovaného dotazníku by byl výzkum zaměřen na problematiku ochoty mladých občanů uvolnit místo lidem starším v prostředcích veřejné hromadné dopravy, konkrétně na sebehodnocení mladých občanů v takových situacích. Dotazovanou skupinou by byli mladí lidé (15-28 let), tedy skupina, které se tato problematika přímo týká. Zkoumaný vzorek by čítal 1500 respondentů různé sociální úrovně, vzdělání, náboženství a pohlaví. Předpokladem by pochopitelně bylo respondentovo využívání městské hromadné dopravy a to nejméně osmkrát týdně. (Předpokládejme, že respondenti využívají dopravu minimálně každý všední den cestou do školy/práce a zpět a počítejme s možnými výjimečnými situacemi, ne však častými. Tak zajistíme, že respondentem nebude občan setkávající se se zkoumanou situací pouze zřídka.) Otázky by byly zaměřeny na sebehodnocení (Uvolňujete místo starším občanům bez vyzvání? Respektujete místa vymezená pro invalidy? apod.), hodnocení vstřícnosti obou skupin (tzn. „mladých“ a „starých“), položena by byla také otázka výchovy (Byl Vám vštěpován zvyk uvolňovat místo starším občanům?). Výsledkem by byl graf znázorňující pohled a postoj mladé generace na tuto problematiku. Dějiny z fragmentů kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum bych položila na hloubkovém rozhovoru s několika profesionály z různých oborů (například historici, politologové, lékaři, ekonomové). Rozhovor by byl zaměřený především na jejich názor na možnost využití nových komunikačních prostředků k šíření informací, jakým je například internet. Konkrétněji potom do jaké míry využívají internet k získání informací z oblasti historie, jaké jiné způsoby popřípadě využívají. Dále jaký vliv mají tyto komunikační prostředky na vnímání historie, ale i na jejich obor. Výsledkem by byla informace o názoru odborníků na využívání nových komunikačních technologií. kvantitativní výzkum Cílem výzkumu by bylo zjistit podíl různorodých materiálů (internet, kniha, populárně naučný časopis/beletrie, odborný časopis/beletrie...) na získávání informací z oblasti historie. Cílovou skupinu by byli středoškolští studenti a výzkum by probíhal pomocí dotazníku na středních školách v České republice. Součástí dotazníku by byly otázky jaký způsob vyhledávání informací studenti nejčastěji využívají, mají-li nějaké podmínky od učitelů při psaní referátů (např.mohou-li napsat referát jen z internetových zdrojů), zkoumáno by bylo povědomí o odborných časopisech či počet informačních zdrojů využitých k jednomu tématu (faktu), tím pádem zjistit schopnost a znalost možností jak si informace ověřit. Předpokladem by byl velký poměr využití internetových zdrojů a tuto hypotézu by výzkum potvrdil či vyvrátil.