Lukáš Kotyk 332995 Návrhy výzkumu Som grogy Kvalitativní výzkum Rozhodnout se někoho pustit sednout je někdy poměrně komplikované, neboť je zde riziko toho, že se dotyčná osoba může nabídkou cítit dotčena. Navrhuji výzkum formou pozorování těchto situací v rámci tramvajových linek města Brna. Výzkumník by měl pozorovat jednotlivé situace a snažit v nich hledat určité pravidelnosti – možnosti, jakou reakcí může být nabídnutí místa oplaceno. V rámci tohoto rozdělení navrhuji pomocí rozhovoru popsat interpretaci dané situace obou aktérů tak, abychom mohli lépe uchopit případný konflikt, jež může být tímto nepochopením způsoben. Kvantitativní výzkum Výzkum formou dotazníku by mohl pomoct najít věkovou hranici, kde se mění pravděpodobnost toho, že od jedince bude vyžadováno pustit někoho sednou k možnosti, že mu bude sedadlo nabízeno. Navrhuji otázky na: věk, pohlaví, dosažené vzdělání a zda osoba pouští ostatní sednout či zda je to osobě nabízeno. Tato informace by pomohla najít onu hranici, kdy se pohybujeme na hranici slušnosti a drzosti v případě, že se chováme z našeho pohledu zdvořile. Gender a vzdělání umožní lepší charakteristiku zkoumaných skupin a pomůže nám lépe uchopit onu pomyslnou hranice, která determinuje zkoumaný vzorek populace do dvou skupin. Je česká psychiatrie v krizi? Kvalitativní výzkum Základním problémem, který text nastiňuje se mi jeví problematika diagnostiky deprese jako choroby a její odlišení od přirozeného stavu melancholie či reakce na nepříznivé situace v rámci života. Určit, kdy zvolit metodu farmaceutické léčby a kdy stačí jen léčba formou psychoterapeutického rozhovoru může mít stěžejní vliv na prevenci vůči případné sebevraždě osoby, která se pokusí vyhledat odbornou pomoc. Navrhuji se zaměřit na konkrétní psychiatrickou ordinaci a provést dlouhodobý výzkum lidí, kteří připouští, že je jejich psychický stav je depresí ovlivněn. Výzkum by měl trvat minimálně jeden rok a měl by se zaměřit na definici této choroby, popsat jakým způsobem nemoc ovlivňuje běžné fungování jedince v rámci společnosti. Tedy pokusit se o zúčastněnou objektivizace u skupiny pacientů a hledat to, co depresi definuje – její působení, průběh a interpretaci pacientů. Výsledný text by měl obsahovat dostatečný materiál pro pochopení toho, jak pacienti reagují na léčbu, popsat postupu, které v této léčebně fungují. Kvantitativní výzkum V rámci kvantitativního výzkumu navrhuji se zaměřit na vztah mezi konkrétní léčbou a procentem úspěšnosti při diagnostice deprese. Výzkum by se měl zaměřit na procentuální informace, do jaké míry je po diagnostice deprese u jednotlivých typů léčby pravděpodobná sebevražda pacienta. Výzkumu by měl poskytnou data, která by zjistila, zda existuje přístup k depresivním onemocněním, který se jeví z možnosti sebevraždy jako nejefektivnější – měl by být preferován při diagnostice této nemoci. Dějiny z fragmentů Kvalitativní výzkum Článek představuje názor o změně vnímání z „časového na prostorové“, která má být způsobena vznikem nových zdrojů informací, jejichž rozsah je natolik široký, že je nereálné je všechny pojmout a historický text by se měl formovat do esejistické podoby. Pro zhodnocení této myšlenky navrhuji terénní výzkum na jednotlivých fakultách a provádění rozhovorů s učiteli. Tyto rozhovory by se měli zaměřovat na to, jaký diskurz jednotlivé fakulty představují a na základě těchto informací zhodnotit, jakým způsobem se bude profilovat budoucí generace historiků. Kvalitativní výzkum Pro zhodnocení změny v rámci historické vědy – zda se historický text změní v esejistickou formu z důvodu změny používání zdrojů informací bych použil formu dotazníku u studentů historie na českých universitách a sledoval, jakým zdrojům pro tvorbu historického textu přikládají největší váhu – jaké jsou pro více relevantní. Dále by bylo potřeba sebrat informace o vývoji počtu citovaných internetových stránek v odborném textu, který vykazují v rámci studia. Tento průzkum by poskytl data, nakolik se fragmentární zdroje stávání inspirací pro vytváření historie jako vědy a do jaké míry nahrazují původní formu historického textu. Při opakování tohoto průzkumu v pravidelných časových intervalech bychom mohli sledovat, jakou má tento vývoj tendenci a zhodnotit zda se skutečně mění podstata sběru informací při tvorbě historie jako vědy.