Petr Tesař (333174) Návrhy výzkumu na seminář Dějiny z fragmentů Článek nabízí názor, že současná doba nabízí přemíru informací prostřednictvím medií, především internetu, a to vede ke změně pohledu na historii událostí z perspektivy časové na vnímání globální, prostorové. Autor předpovídá vývoj, kdy dějiny nebudou vědeckým dílem, ale budou mít esejistickou podobu. Kvalitativní výzkum Pro kvalitativní výzkum bych zvolil metodu strukturovaných rozhovorů s několika historiky a odborníky příbuzných oborů (politologie, žurnalistiky…). Výzkum by se snažil odhalit názory odborníků na vztah historické vědy a nových zdrojů informací. Otázky by se zaměřovaly na jejich názor, v jakém stavu se nachází současná historie, jak se staví k novým zdrojům informací pro historickou práci, především internetu. Zda se domnívají, že nové komunikační prostředky a získávání informací z internetu může měnit směr, kterým se historie ubírá. Zda způsob a forma získávaných informací také nějak mění formu historické vědy, která s těmito daty pracuje, což by potvrdilo nebo vyvrátilo názor, že historická práce bude mít esejistickou formu. Kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum bych zaměřil na studenty historie a příbuzných oborů na českých vysokých školách. Jednalo by se o anonymní dotazníkové šetření mezi vzorkem alespoň tisíce studentů, dotazník by tvořily uzavřené otázky. Cílem výzkumu by bylo ukázat, v jaké míře využívají studenti pro svou práci informací z internetu. Otázky by se snažily odhalit četnost, s jakou studenti pro svou práci využívají informací z internetu (v poměru k tradičním zdrojům informací) a jakou hodnotu objektivity těmto zdrojům přikládají. Výzkum by zahrnoval otázky na jejich názor, zda používání nových zdrojů informací také mění formu historického textu, což by mohlo pomoci zjistit, zda „fragmentární“ podoba dat vede k formování historických textů do esejistické podoby. Je česká psychiatrie v krizi? Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum bych situoval do psychiatrické léčebny. Jednalo by se o dlouhodobé, alespoň roční pozorování, které by se snažilo odhalit skutečné poměry v českých psychiatrických léčebnách a kvalitu péče o duševně nemocné. Výzkum by se zaměřil na několik pacientů a sledoval by průběh jejich léčby formou rozhovorů s nimi, jejich příbuznými a lékaři. S takovým výzkumem by ovšem byla spojena otázka etiky, kam až může výzkumník zajít, aby svou přítomností a otázkami léčbu a už tak složitou situaci v rodinách pacientů ještě nezhoršil. Výzkum by ukázal úroveň péče, která je pacientům věnována a efektivitu, s jakou se daří psychická onemocnění léčit, či alespoň stabilizovat. Kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum bych koncipoval pro získání statistických údajů o stavu současné české psychiatrie. Cílem výzkumu by bylo získat data z jednotlivých psychiatrických klinik a ústavů, která by se týkala počtu evidovaných a léčených pacientů pro tu kterou diagnózu, použitých způsobů léčby a jejich úspěšnosti. Výsledkem výzkumu by byla statistika, která by evidovala údaje o počtech psychicky nemocných, léčených a vyléčených a počtech sebevražd mezi psychicky nemocnými lidmi. Tato statistika by mimo jiné mohla pomoci pro zjištění nejúčinnějších způsobů léčby psychických onemocnění. „Som grogy“ Obrázek nastiňuje problém, se kterým se každý z nás denně potýká. Od mladších lidí se v dopravních prostředcích očekává, že nechají starší sednout. Jestli se mladí touto konvencí řídí, je jedna věc. Problematické je vždy rozpoznat, kde leží objektivní hranice mezi tím, koho už sednout pustit a koho ještě ne. Zdá se to být otázka banální a záležitost domluvy rozumných lidí v konkrétní situaci, realita je ale taková, že leckdo, komu je nabídnuto místo, se může cítit uražen, že ho někdo považuje za příliš starého a bude se vehementně ohrazovat. Kvalitativní výzkum Pro kvalitativní výzkum bych zvolil metodu pozorování v dopravních prostředcích. Výzkumník by jezdil po městě a monitoroval situaci. Kdy a jakým způsobem je někomu nabízeno místo a jak na to kdo reaguje. Jak si starší lidé říkají o místo a zda je jim vyhověno. Zvláštní pozornost by byla věnována situacím, kdy se osoba, které je nabízeno místo, cítí uražena. Cílem výzkumu by bylo vysledovat určité pravidelnosti a stereotypy v chování, jejichž analýza by mohla odhalit některé příčiny nedorozumění a nevraživosti mezi generačními skupinami populace. Kvantitativní výzkum Při kvantitativním výzkumu bych se pokusil stanovit onu pomyslnou věkovou hranici mezí tím, kdy je vhodné místo k sezení uvolnit a kdy už je možno si je nárokovat. Výzkum by probíhal formou dotazníkového šetření mezi lidmi všech věkových kategorií, bylo by proto třeba dostatečně širokého vzorku, tedy alespoň dva tisíce respondentů. Monitoroval by věk, pohlaví a případně vzdělání respondentů, a zda pouštějí někoho sednout, či zda je jim místo nabízeno. Výzkum by mohl stanovit určitou věkovou hranici, do které se předpokládá, že lidé mladší budou pouštět starší sednout a naopak. Pomyslná hranice takto sestavená by mohla definovat přibližný věk, kdy nabídka místa k sezení může mít za následek společenské nedorozumění a rozdělila by tak společnost na pomyslné poloviny podle předpokládaných práv a povinností v dopravních prostředcích.