Návrhy výzkumů, seminář Boas, semestrální týden 4 Petra Janků 1. „Dějiny z fragmentů“ -výzkumný problém: Jak a v čem se změnily prameny, ze kterých vycházeli a vychází historici při zkoumání a popisu historie v průběhu 20. a 21. století? Je kvantitativní rozdíl v počtu různých pramenů, ze kterých může dnes historik vycházet ve srovnáním s minulostí? -návrh kvalitativního výzkumu: -Podrobné prozkoumání a srovnání (např. 6-ti) dokumentů či historických prací vypracované historiky, které popisují nějakou dějinnou událost první poloviny 20.století. Zaměřit se na uvedené zdroje, jejich počet a druhový rozdíl (např. fotky, kdo a kdy je fotil, orální podání od svědka, jestli byl svědek přímo účastníkem, nebo pozorovatelem), které autoři dokumentů uvádějí. -To samé provést se stejným počtem textů psané historiky, psané ale v 21.století. -Srovnání počtu a různorodosti v použití pramenů při popisu události. - Uvedené dějinné události by měli mít podobný charakter, tzn. srovnání např. dvou stávek dělníků v továrně o určité velikosti. -návrh kvantitativního výzkumu: -Také srovnání dokumentů a textů psané historiky a nějaké události, ovšem samozřejmě by byl řádově větší počet těchto textů (min.100) a byl by i jiný způsob zkoumání daných pramenů, které historici použili. -měla bych tedy dvě charakterově podobné události (stávka dělníků v nějaké továrně) -Účelně bych hledala v pramenech uvedených v textech historiků, jaké byly použit zdroje – tzn. byly tehdy a nyní použity fotky? Byly tehdy a nyní požity audiovizuální záznamy? Byli tehdy a nyní použity záznamy projevů vzbouřených dělníků? 2. komiks „Grogy“ -výzkumný problém: Jaký mají lidé důvod, že pouštějí jiné lidi si sednout v MHD? -návrh kvalitativního výzkumu: Provést nestrukturalizovaný volný rozhovor s náhodným vzorkem lidí, kteří jezdí pravidelně v MHD. Rozhovor vést tak, aby nám respondent objasnil, jestli pouští lidi v MHD sednou si, z jakého důvodu, tento důvod rozvést, zjistit všechny okolnosti, jestli je to pravidlem nebo náhodně, koho a z jakého důvodu si tyto lidi vybírá. -návrh kvantitativního výzkumu: Provést dotazníkové strukturalizované a standardizované šetření, minimálně s 1200respondenty. Otázek by bylo co nejméně, byly by přesně formulovány s přesným výběrem odpovědí ano-ne nebo výběr z možností. Návrh otázek do tohoto dotazníku: 1. Jezdíte minimálně 5krát týdně v MHD? Ano-ne 2. Kolik je vám let? a,0-15 b,15-30 c,30-45 d,45-60 e, více jak 60let 3. V tramvaji (či jiném dopravním prostředku MHD) plné lidí, kdy jsou všechna místa obsazena a lidé i stojí, já většinou : stojím-sedím-obojí-nevím 4. Kdy jsem naposledy někoho pustil sednou? a,dnes b,v průběhu minulých 7dnů c,v průběhu minulého měsíce d,v průběhu minulého roku e, nepouštím jiné lidi sednout f, nepamatuji se Pokud jste na předchozí otázku odpověděli možností e nebo f, dále již prosím neodpovídejte 5. Proč jste pustil/a druhého sednout? Můžete zvolit i kombinaci odpovědí: A, byl starší B, byla to těhotná žena C, byl to invalida E, Požádal mě F, Jiný důvod, uveďte jaký ……… 3. „Je česká psychiatrie v krizi?“ -výzkumný problém: Kolik bylo diagnostikovaných psychiatrických pacientů s diagnózou „deprese“ před 20-ti lety a dnes v ČR? Tento počet se zvětšuje nebo zmenšuje nebo je stejný? A jaký je důvod rozdílu, pokud tento rozdíl je? -návrh kvalitativního výzkumu: Volný nestrukturalizovaný rozhovor s náhodným výběrem psychiatrů, kteří mají alespoň 20ti-letou praxi, pracují ve zdravotnictví s pacienty, kteří mají diagnostikovanou depresi jako psychiatrickou nemoc. Jaký mají osobní počet těchto pacientů, jak se v průběhu času mění a hlavně rozvést rozhovor do roviny jejich názoru na depresi, proč ji lidé mají, jak se mění vnímání této nemoci ve společnosti, jak se žije těmto lidem apod. -návrh kvantitativního výzkumu: Zpracovat oficiální statistiky ministerstva zdravotnictví či jiné relevantní statistiky, kolik, jak a zda-li je v průběhu 20-ti let změněn počet lidí s diagnostikovanou depresí jako psychiatrickým onemocněním. Zpracovat podobným způsobem uváděné důvody nemoci a proměna těchto důvodů v čase.