SOC423
Náboženství v soudobém světě: problémy a koncepty

Lekce 11:

Náboženství a občanská společnost.



                                                                                        29. 4. 2009

Herbert: normativní a empirický koncept OS

Ø   Úlohou kritické teorie občanské společnosti je rozlišení normativního a empirického konceptu
občanské společnosti.



Ø   V diskusích o OS se často obě roviny (nereflektovaně) propojují.



Ø   Empirický koncept = to, co občanská společnost reálně je



Ø   Normativní koncept = to, čím by občanská společnost měla být

Negativní vymezení občanské společnosti

•     OS nestojí v protikladu státní moci, ale stojí mimo ni.



•     OS není totožná s politickou společností.



•     OS je vymezena na jiných principech, než jsou pokrevní a rodové vztahy.



•     OS není výrazem jednoho politického dogmatu či ideologie.





Historie konceptu OS

Ø   Idea OS byla poprvé formulována v souvislosti s výzvou vůči představě přirozeného, Bohem
ustaveného řádu → vznik „sociálna“



Ø   Původní koncept OS v sobě nesl stopy osvícenství, mj. v podobě kritiky náboženství.



Ø   de Tocqueville – slučitelnost náboženství a moderní demokracie v USA



Ø   Marx – OS jako kamufláž pro nadvládu zboží a kapitalistické třídy



Ø   Gramsci – ambivalentní povaha OS

Občanská společnost podle Bergera

Ø   Strukturální a kulturní vymezení konceptu občanské společnosti.



Ø   Ze strukturálního hlediska je OS souborem institucí, které stojí mezi soukromou sférou na
straně jedné, a makroinstitucemi státu a ekonomiky na straně druhé.



Ø   Z kulturního hlediska je OS souborem institucí, které jsou občanské, tj. zmírňují konflikty a
posilují sociální mír.



Ø   Americká tradice spojuje OS s principem voluntarismu.



Ø   Příbuznost konceptu OS s konceptem „prostředních institucí“.





Náboženství a občanská společnost podle Bergera

Ø   V moderních demokratických a pluralitních podmínkách se náboženské instituce často staly
součástí OS vymezené ve strukturálním smyslu.



Ø   S ohledem na kulturní vymezení konceptu OS je role náboženství ambivalentní.



Ø   Náboženství může legitimizovat mír a toleranci stejně jako násilí a nenávist.

Občanská společnost a proces demokratizace

Ø   Teorie demokratizace často přisuzují důležitou úlohu občanské společnosti.



Ø   Jaký je empirický vztah mezi občanskou společností a demokracií?



Ø   Občanská společnost není dostačující podmínkou pro vznik a udržení demokracie.



Ø   Hefner: 3 důležité složky – občanská společnost, veřejná sféra/kultura a stát



Ø   Občanská společnost zdola nebo shora?

Náboženství a rozvoj občanské společnosti

Ø     Role náboženství jakožto podpory občanské společnosti v podmínkách komunistických režimů v
zemích střední a východní Evropy:



•    institucionální prostor

•    symbolický zdroj

•    institucionální a ideologické pojítko s mezinárodním řádem

•    intelektuální síla



Gellner: neslučitelnost islámu s OS

Ø   Podle Gellnera je islám nesekularizovatelný, a proto je neslučitelný s občanskou společností
(normativně i empiricky) → OS potřebuje individuální autonomii



Ø   Gellner opomíjí fakt, že modernita vstupovala do různých regionů odlišným způsobem.



Ø   V rámci islámu existuje pestrá škála reakcí na diskurzy demokracie, občanské společnosti a
lidských práv



Ø   Existuje pluralita modelů islámu a jeho vztahu ke společnosti.



Ø   Empirie ukazuje, že islám byl často schopen mobilizovat veřejný diskurz, aniž by potlačoval
demokratický pluralismus.