STATISTIKA • Statistika jako souhrn číselných údajů. • Statistika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem hromadných jevů. • Předmětem statistiky jsou výsledky hromadných pozorování, jejich sběr, popis, analýza a využití pro rozhodování a předpovědi. • Statistika pomáhá čelit „dojmologii“, kdy dílčí události jsou přeceňovány a kdy dojem autoritativního jednotlivce má větší váhu než nestranné a soustavné poznávání a hodnocení. • Statistika umožňuje poměrně rychle si osvojit zkušenosti získané studiem velkých souborů osob a současně respektovat i vhodně využívat odlišnosti jednotlivých pacientů. EPIDEMIOLOGIE Epidemiologie je pro sociální lékařství velmi důležitou vědeckou disciplínou. Její poznatkový základ i metodický aparát se široce uplatňuje jak při popisu a rozboru zdravotního stavu obyvatelstva, tak při úvahách o determinantách zdraví a o možnostech jeho příznivého ovlivnění. VÝVOJ OBSAHU EPIDEMIOLOGIE (1) EPIDEMIOLOGIE SE DŘÍVE TRADIČNĚ VĚNOVALA INFEKČNÍM NEMOCEM. Epidemiologie se zabývá studiem povahy nákaz, příčin a podmínek jejich vzniku a šíření v lidské populaci nebo přenosných na člověka a metodami jejich předcházení, potlačení, eliminace a popřípadě úplné eradikace. neplatná definice ! VÝCHODISKA EPIDEMIOLOGIE • Zdraví lidí lze popsat, měřit a hodnotit jeho rozložení, vývoj v populaci jako celku i v jednotlivých podskupinách. • Zdraví lidí není ovlivňováno jen náhodnými jevy a procesy. • Se zdravím jsou spojeny příčinné faktory a mnoho dalších okolností (determinanty zdraví), které lze identifikovat a studovat jejich rozložení v čase, místě i v jednotlivých populačních podskupinách. • Získanými poznatky, volbou a realizací vhodných opatření lze přispět jak k řešení zdravotních problémů, tak i k ochraně, upevňování a rozvoji zdraví lidí. DEMOGRAFIE Demografie zkoumá počet, strukturu, vývoj a zákonitosti vývoje obyvatelstva. Jejím obecným úkolem je studovat chování demografických systémů. Orientuje se zejména na poznávání charakteristik, podmínek, determinant a zákonitostí populační reprodukce, což je neustálá obnova humánních populací v důsledku rození a umírání. DALŠÍ POTŘEBNÉ VĚDECKÉ OBORY • SOCIOLOGIE • EKONOMIE • PRÁVNÍ VĚDY A LEGISLATIVA • VĚDY O ŘÍZENÍ • HISTORIE • SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE • FILOSOFIE A ETIKA • A MNOHÉ DALŠÍ ZDRAVÍ • Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady. • Health is a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity (část ústavy SZO, přijato v roce 1946 na konferenci v New Yorku). Základní komponenty zdraví • Duševní zdraví (někdy se uvádí i termín „psychologické zdraví“) zahrnuje i emocionální zdraví, vztahuje se k intelektuálním schopnostem a k subjektivnímu hodnocení vlastního zdravotního stavu. • Tělesné zdraví se obvykle dává do souvislosti s nepřítomností nemoci nebo vady. Znamená udržení fyziologických funkcí orgánů, biologickou integritu jedince jako celku. • Sociální zdraví se týká schopnosti navazovat sociální kontakty, rozvíjet uspokojivé mezilidské vztahy a zvládat sociální role. ZDRAVÍ JAKO KONTINUUM NEMOC A POHODA ZDRAVÍ Zdraví není jen prostá nepřítomnost nemoci, je to něco kladného, radostný vztah k životu a ochotné přejímání odpovědnosti, kterou život vkládá na jedince. (H. Sigerist) ZDRAVÍ Zdraví je forma křehké rovnováhy umožňující nedokonalému jedinci přežít, alespoň po určitý čas a pokud možno bez bolesti, v nebezpečném světě. ZDRAVÍ Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic. Halfdan Mahler 1988 Generální ředitel Světové zdravotnické organizace Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla je neschopná boje, bohatství je bezcenné a důvtip bezmocný. Herakleitos z Efezu (530-470 př.n.l.) Biomedicínský model zdraví • Hlavní roli zde hrají symptomy nemoci, diagnostická kritéria, dostupnost nemoci a vhodná terapie. Takové pojetí vychází z běžné klinické praxe. • Aby se podařilo účinně, hospodárně a humánně zvládat zdravotní problémy lidí, je nezbytné překročit hranice biomedicínského modelu zdraví a osvojit si poznatky začleňující zdraví a péči o ně do širších sociálních souvislostí. NEMOC Nemoc jako objektivní porucha zdraví (A), subjektivně vnímaná (B) i jako předmět činnosti zdravotnictví (C) FENOMÉN LEDOVCE NEMOC JAKO DĚJ MAJÍCÍ ZAČÁTEK, PRŮBĚH A KONEC PŘIROZENÁ HISTORIE NEMOCI NOZOLOGIE NÁZVOSLOVÍ A KLASIFIKACE NEMOCÍ • Názvosloví (nomenklatura) je odborná terminologie pro označení nejrozmanitějších patologických jevů. • Klasifikace nemocí v níž jsou nemoci seskupeny do tříd skupin a podskupin označených kódy. • V současnosti platí 10. revize s názvem Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10).