Moderní společnost a její proměny: Gender v managementu
Analýza trhu práce České republiky
z pohledu problematiky genderu
se zaměřením na popis stavu a struktury zaměstnanosti
žen v managementu
dílčí studie
Danica Krause
VÚPSV Praha
2005
2
Obsah
Úvod........................................................................................................................................... 3
1. Gender segregace na trhu práce ČR..................................................................................... 4
2. Sektorová struktura zaměstnanosti žen ................................................................................ 8
3. Zaměstnanost žen podle postavení v zaměstnání............................................................... 13
4. Vzdělanostní struktura zaměstnaných žen ......................................................................... 16
5. Kvalifikační struktura zaměstnaných žen .......................................................................... 18
5.1 Regionální specifika postavení žen v managementu................................................... 22
5.2 Gender v managementu - socioekonomické charakteristiky....................................... 25
6. Závěr................................................................................................................................... 34
Prameny a literatura ................................................................................................................. 36
Seznam tabulek ........................................................................................................................ 37
Seznam grafů............................................................................................................................ 37
3
Úvod
Analýza trhu práce České republiky z pohledu gender problematiky je zaměřena na
deskripci stavu a základní struktury zaměstnanosti žen se zaměřením na oblast zaměstnanosti
žen v řídících pozicích (managementu).
Cílem uvedeného materiálu je podat prvotní informaci o vývoji zaměstnanosti žen na
trhu práce České republiky v období let 1993 až 2004 a na základě rozboru primárních dat
VŠPS (2. čtvrtletí 2004) přinést vstupní informace o problematice genderu v managementu.
Materiál ,,Analýza trhu práce České republiky z pohledu problematiky genderu se
zaměřením na popis stavu a struktury zaměstnanosti žen v managementu" byla vypracována
v rámci projektu MS ,,Gender v managementu" a je jedním z jeho dílčích výstupů. Informace
a zjištění, ke kterým se dospělo v rámci zpracování této analýzy, budou dále využity pro
potřeby projektu, a to obzvláště pro přípravu sociologických šetření a dalších analýz, které
budou zaměřeny na detailní rozbor problematiky působení žen v řídících pracovních pozicích.
Možnosti analýzy dat ,,Výběrového šetření pracovních sil" mají samozřejmě svoje
omezené možnosti využití. Jak uvádí Český statistický úřad (ČSÚ), roční průměry menší než
3 000 osob a čtvrtletní úhrny menší než 4 500 osob se považují za údaje s nízkou
spolehlivostí, což znamená, že jejich relativní směrodatná odchylka (tj. variační koeficient) je
vyšší než 20 %. Roční údaje menší než 500 osob a čtvrtletní údaje menší než 750 osob
nejsou publikovány vůbec, neboť jejich relativní směrodatná odchylka je vyšší než
50 %. V případě uvedené analýzy čtvrtletních dat VŠPS jsme pro potřeby zajištění maximální
míry spolehlivosti získaných informací akceptovali čtvrtletní údaje v objemu 750 a více osob.
Číselné údaje pod touto hranicí jsou v tabulkách nahrazeny vodorovnou čárkou.
4
1. Gender segregace na trhu práce ČR
Od vstupu České republiky do Evropské unie se naše země nachází v období
ekonomického růstu, zároveň ale na našem trhu práce dochází k nedostatečnému vývoji
zaměstnanosti a nežádoucímu vývoji (obzvláště dlouhodobé) nezaměstnanosti. Spontánní
tvorba pracovních míst není ani při současném růstu a přílivu zahraničních investic dostatečná
a řada problémů a nedostatků - převážně strukturálního charakteru - se vyskytuje také na
straně nabídky pracovní síly.
Nedostatečnost ve vývoji zaměstnanosti se ale v současném období projevuje i na
trzích práce většiny států Evropské unie, což je způsobeno převážně zatížením výkonnosti
trhu práce hospodářským poklesem zaznamenaným v Evropě počátkem tohoto desetiletí.
Strukturální problémy evropských trhů práce se projevují převážně nízkými mírami
zaměstnanosti tzv. rizikových skupin, jakými jsou například ženy pečující o nezletilé dítě,
starší osoby, absolventi a osoby s nízkou kvalifikací.
Jak již bylo zmíněno v úvodu, pro potřeby analýzy trhu práce České republiky se
zaměřením na ukazatele vztahující se k problematice genderu vycházíme z časového období
let 1993 až 2004. V roce 2004 se na trhu práce pohybovalo celkem 5 132,5 tisíc osob ve věku
15 let a více, přičemž ekonomicky aktivní ženy tvořily celkem 44,2 % všech pracovních sil.
V průběhu sledovaného období jsou jak ekonomická aktivita, tak i zaměstnanost
mužů v porovnání se zastoupením žen na trhu práce již tradičně vyšší. Na českém trhu práce
tvořily ženy necelou polovinu všech zaměstnaných osob (43,4 %) a jejich podíl na celkové
zaměstnanosti se od roku 1993 snížil o 0,5 procentního bodu (dále jen p.b.) - viz tab. 1.
T a b u l k a 1 Vývoj zastoupení žen ve specifických skupinách obyvatelstva ČR
roční průměry
1993
v tisících
podíly žen
z celků
v %
2004
v tisících
podíly žen
z celků
v %
index
04/93
rozdíly
podílů
(04 - 93)
v p.b
obyvatelé (15 + let) celkem 8 292,7 8 673,3 104,6
- z toho ženy 4 320,1 52,1 4 487,9 51,7 103,9 - 0,4
ekonomicky aktivní celkem 5 093,6 5 132,5 100,8
- z toho ženy 2 261,2 44,4 2 268,2 44,2 100,3 - 0,2
zaměstnaní celkem 4 873,5 4 706,6 96,6
- z toho ženy 2 138,1 43,9 2 043,5 43,4 95,6 - 0,5
nezaměstnaní celkem 220,0 425,9 193,6
- z toho ženy 123,1 56,0 224,7 52,8 182,5 - 3,2*
neaktivní celkem 3 199,1 3 540,8 110,7
- z toho ženy 2 058,9 64,4 2 219,7 62,7 107,8 - 1,7
* v roce 2003 činil podíl žen na celkové nezaměstnanosti 56,3 %, což oproti roku 2004 představuje meziroční
snížení podílu žen na celkové nezaměstnanosti až o 3,5 p.b.
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Na základě analýzy časové řady dat výběrového šetření pracovních sil lze
předpokládat, že z dlouhodobého hlediska reaguje zaměstnanost mužů na aktuální pozitivní
vývoj na trhu práce mnohem citlivěji a v růstu zaměstnanosti je v porovnání s vývojem
zaměstnanosti žen podstatně dynamičtější. Naopak v případě zaměstnanosti žen lze
konstatovat výraznější citlivost na snižování celkové zaměstnanosti a stagnaci nebo snižování
tvorby nových pracovních míst. Lze tudíž konstatovat, že zranitelnost žen na trhu práce je
v porovnání se situací mužů znatelně vyšší. Je zřejmé, že znevýhodnění žen na trhu práce je
5
na jedné straně ve společnosti dlouhodobě zakořeněno a na straně druhé přinejmenším
částečně biologicky determinováno (jakkoliv může být tento názor nepopulární). Obzvláště
v případě specifických handicapů nebo jejich kumulace (např. péče o dítě do 15 roku věku,
nižší vzdělání, věk, nedostatečná kvalifikace apod.) se charakteristické skupiny žen řadí mezi
skupinu osob vyžadující si na trhu práce zvýšenou pozornost zaměřenou na zvyšování jejich
potenciálu zaměstnatelnosti.
Jak vyplývá z výše uvedených dat, k mírně odlišnému chování žen na trhu práce od
výše uvedeného dlouhodobého trendu došlo v průběhu roku 2004, kdy byl citelně pozastaven
nárůst počtu nezaměstnaných žen a zároveň došlo k razantnímu snížení podílu žen na celkové
nezaměstnanosti (až o 3,5 p.b.). V porovnání s dlouhodobým vývojem nebyl u žen i navzdory
pokračujícímu propadu celkové zaměstnanosti zaznamenán tak výrazný pokles jejich pracovní
aktivity, jak tomu bylo doposud, zároveň ale neustal nárůst jejich ekonomické neaktivity.
Nepříznivý vývoj v oblasti zaměstnanosti charakteristicky modeluje i tendence
základních toků pracovních sil na trhu práce. Neuspokojená nabídka pracovních sil se na trhu
práce přerozděluje mezi rostoucí skupinu nezaměstnaných a - což je závažnější problém české
ekonomiky - skupinu osob, které raději volí odchod do ekonomické neaktivity, čímž stoupá
míra jejich závislosti na dávkách systému sociálního zabezpečení. Vyšší nezaměstnanost a
ekonomická neaktivita je z pohledu gender členění typická spíše pro ženy než muže (viz tab.
2), a to nejen v České republice, ale také v ostatních členských zemích Evropské unie.
T a b u l k a 2 Vývoj ukazatelů ekonomické ne/aktivity v ČR v členění podle pohlaví
roční průměry, v % 1993 1996 2000 2004
změna podílů
(04-93)
v p.b.
míra ekonomické aktivity celkem 61,4 61,2 60,4 59,2 - 2,2
- muži 71,3 71,4 69,8 68,4 - 2,9
- ženy 52,3 51,8 51,6 50,5 - 1,8
míra zaměstnanosti celkem 58,8 58,9 55,1 54,3 - 4,5
- muži 68,9 69,1 64,7 63,6 - 5,3
- ženy 49,5 49,4 46,2 45,5 - 4,0
míra nezaměstnanosti celkem 4,3 3,9 8,8 8,3 + 4,0
- muži 3,4 3,3 7,3 7,0 + 3,6
- ženy 5,4 4,7 9,8 9,9 + 4,5
míra ekonomické neaktivity celkem 38,6 38,8 39,6 40,8 + 2,2
- muži 28,7 28,6 30,2 31,6 + 2,9
- ženy 47,7 48,2 48,4 49,5 + 1,8
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Jak již bylo konstatováno výše, ekonomicky aktivní ženy jsou nepříznivou situací na
trhu práce mnohem výrazněji ovlivněny než muži. Jejich míra nezaměstnanosti roste mnohem
dynamičtěji, než je tomu u mužů a citlivěji reaguje na negativní vývoj v nabídce práce na trhu
práce.
V průběhu sledovaných let vzrostla míra nezaměstnanosti žen o 4,5 p.b. a v roce
2004 se již druhým rokem držela na vysoké úrovni 9,9 %. Míra nezaměstnanosti mužů
vykazuje menší dynamiku a dosahuje nižších hodnot. Výrazně vysoký je i podíl žen na
celkové ekonomické neaktivitě obyvatelstva České republiky, přičemž si průběžně zachovává
dlouhodobě se neměnící progresivní trend. Z provedených analýz vyplývá (VÚPSV, 2003), že
pro specifickou skupinu žen je za daných podmínek vývoje trhu práce plná ekonomická
neaktivita výhodnější než (částečná) zaměstnanost. Příčiny nedostačujícího vývoje v oblasti
částečné zaměstnanosti tkví převážně v nízkých reálných výdělcích z částečných úvazků a
6
antiproduktivním a nemotivujícím nastavení systému sociálních dávek. Naopak ve vyspělých
zemích EU se podařilo nastartovat růst ekonomické aktivity žen zvyšováním jejich
zaměstnanosti, a to zejména pomocí atypických forem zaměstnávání, obzvláště částečných
pracovních úvazků. Nutno ale poznamenat, že v souvislosti se zvyšováním flexibility trhu
práce a forem zaměstnávání je nutno klást vyšší důraz na legislativní ochranu tzv. flexi-
pracovníků,1
která má zajistit vyšší sociální a ekonomickou stabilitu těchto osob, jejichž
zranitelnost na trhu práce je v porovnání s ostatními zaměstnanými vyšší.
Vybrané ukazatele zastoupení žen v rámci zaměstnaných osob v produktivním věku
(podíl žen na celkové zaměstnanosti a míra zaměstnanosti žen) za rok 2004 dosahovaly
v České republice v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie v podstatě průměrných
hodnot celé EU-25 (viz graf 1).
G r a f 1
Pramen: Employment in Europe 2005. Recent Trends and Prospects. European Commission. Luxembourg 2005
V oblasti zaměstnávání žen odlišuje Českou republiku od většiny členských zemí
právě klesající charakter trendu vývoje ukazatelů zaměstnanosti žen. Podíl žen na celkové
zaměstnanosti v národním hospodářství se snižuje prakticky již od roku 1987. V tomto směru
se naše ekonomika vyvíjí výrazně proti trendu hospodářsky vyspělých zemí Evropské unie.
Snížení zaměstnanosti žen v rámci odstraňování tzv. celkové přezaměstnanosti krátce po roku
1989 pokračovalo i v průběhu následujícího období transformačních a strukturálních změn
probíhajících na trhu práce České republiky. V průběhu tohoto transformačního období ČR se
postupně ztrácí vysoké aktivní zastoupení žen na trhu práce, které bylo tradiční právě pro
období před rokem 1989.
1
Pojem flexi-pracovníci zahrnuje osoby zaměstnané ve flexibilních formách zaměstnání, jakými jsou např. práce
na částečný úvazek, práce na určitou dobu; práce na kratší pracovní dobu, práce v nesociální pracovní době,
práce doma, zaměstnávání pomocí zprostředkovatelských agentur práce apod.
Komparace míry zaměstnanosti žen a podílu žen na celkové zaměstnanosti v členských zemích EU25,
v roce 2004
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT SI SK FI SE UK EU-15 EU-25
podíl žen míra zaměstnanosti žen
%
ve věku 15 až 64 let
7
V rámci zemí EU-25 se v období let 1998 až 2004 podíl žen na celkové průměrné
zaměstnanosti snížil pouze ve Slovinsku, České republice a Maltě. Míra zaměstnanosti žen
klesla nejdramatičtěji v Polsku (o 5,5 p.b. na 46,2 %), dále pak v České republice (o 2,7 p.b.
na 56,0 %), na Slovensku (o 2,6 p.b. na 50,9 %). I vzhledem ke klesajícímu trendu vývoje
míry zaměstnanosti žen lze Českou republiku v rámci členských zemí EU-25 zařadit ke
státům s vyšší zaměstnaností žen.
8
2. Sektorová struktura zaměstnanosti žen
K rozsáhlým přesunům pracovních sil na trhu práce došlo v České republice v rámci
transformačního procesu téměř bezprostředně po změně politických poměrů na konci
osmdesátých let minulého století. Vlivem transformačních a strukturálních změn klesl počet
pracovních míst v primární a sekundární sféře národního hospodářství ve sledovaném období
o více než 17 %. Naopak v sektoru služeb došlo oproti stavu v roce 1993 ke zvýšení
zaměstnanosti o více než 10 %. Část uvolněné pracovní síly z prvních dvou sektorů národního
hospodářství našla nové pracovní uplatnění v rozrůstajícím se terciárním sektoru. Absorpční
schopnost velmi pozvolně se rozvíjejícího sektoru služeb České republiky je ale od druhé
poloviny devadesátých let již znatelně nedostačující a s poklesem celkové zaměstnanosti
dochází k přetrvávajícímu negativnímu vývoji nezaměstnanosti obyvatel.
V roce 2004 se sektor zemědělství podílel na celkové zaměstnanosti 4,3 %, sektor
průmyslu tvořil 39,2 % a v sektoru služeb našlo uplatnění 56,5 % všech pracovníků. Detailní
vývoj struktury zaměstnanosti podle odvětví národního hospodářství ilustruje tab. 3.
9
T a b u l k a 3 Vývoj odvětvové struktury zaměstnanosti v ČR v období let 1993 až 2004
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
index
(03/94)
zaměstnání v NH (tis.) 4 873,5 4 926,8 4 962,6 4 972,0 4 936,5 4 865,7 4 764,1 4 731,6 4 727,7 4 764,9 4 733,2 4 706,6 96,6
z toho podle OKEČ: kategorie
zemědělství, myslivost A 01 321,6 284,6 264,1 250,4 229,8 217,8 200,7 190,2 177,8 184,2 172,1 162,9 50,6
lesnictví, rybolov a chov ryb A 02, B 53,4 53,3 61,6 54,9 54,6 49,2 46,6 50,5 47,4 43,7 41,1 39,4 73,8
sektor zemědělství - 375,0 337,9 325,7 305,3 284,4 267,0 247,3 240,7 225,2 227,9 213,2 202,3 53,9
těžba nerostných surovin C 125,7 99,3 97,3 90,1 88,9 85,8 77,2 70,4 67,1 61,1 53,3 58,6 46,6
zpracovatelský průmysl D 1 444,4 1 429,1 1 421,6 1 407,4 1 369,5 1 340,8 1 307,8 1 281,5 1 310,4 1 318,2 1 294,3 1 274,2 88,2
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody E 98,9 98,2 102,0 100,2 92,0 93,3 83,7 77,5 87,3 83,8 77,1 76,2 77,0
stavebnictví F 423,9 451,7 455,4 467,5 480,9 472,0 443,2 439,0 427,7 425,2 438,7 435,6 102,8
sektor průmyslu - 2 092,9 2 078,3 2 076,3 2 065,2 2 031,3 1 991,9 1 911,9 1 868,4 1 892,5 1 888,3 1 863,4 1 844,6 88,1
obch., opr. motor. vozidel a spotř. zboží G 510,3 589,1 618,6 639,6 658,7 645,5 640,6 612,9 604,9 619,8 627,8 630,9 123,6
ubytování a stravování H 148,9 149,4 153,9 155,6 166,2 169,2 157,4 156,3 158,7 170,5 170,7 174,8 117,4
doprava, skladování a spoje I 388,1 370,3 381,8 388,2 381,6 378,1 371,0 373,2 362,6 367,6 358,8 364,0 93,8
finanční zprostředkování J 68,1 81,3 91,5 94,8 96,6 99,7 98,8 99,6 101,4 95,2 96,3 93,6 137,4
nemovitosti a pronájem, podnikat. činnosti K 219,6 241,6 245,4 256,1 251,9 248,4 256,5 266,0 256,0 269,1 284,9 281,5 128,2
veřejná správa, obrana, povinné soc. zabezp. L 308,4 322,4 302,3 310,6 320,6 322,8 336,5 342,9 339,3 325,7 331,9 322,5 104,6
vzdělání M 315,0 310,6 309,2 311,8 306,4 289,0 286,7 298,9 300,0 309,1 287,8 279,0 88,6
zdravotní a sociál. péče, veterin. činnosti N 282,1 279,0 283,0 273,0 272,4 267,7 276,6 290,7 304,3 304,2 306,9 323,6 114,7
ost. veřej., sociál. a osobní služby O 162,9 162,8 170,4 166,2 161,3 182,5 176,1 175,8 178,2 179,4 185,1 184,4 113,2
činnosti domácností P 1,1 . 1,3 2,0 1,2 1,3 1,8 1,7 1,3 1,3 4,3 3,2 292,6
exteritoriální organizace a instituce Q 1,1 1,4 0,8 1,6 1,8 1,5 1,5 2,0 0,8 1,1 0,9 1,0 93,5
sektor služeb - 2 405,6 2 507,9 2 558,2 2 599,5 2 618,7 2 605,7 2 603,5 2 620,0 2 607,5 2 645,0 2 655,4 2 658,5 110,5
nezjištěno . 2,7 2,4 2,0 2,1 1,1 1,4 2,5 2,5 3,8 1,2 1,2 .
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
10
Klesající trendy jak celkové zaměstnanosti, tak i zaměstnanosti žen našly odraz i ve
vývoji zastoupení žen v odvětvích a sektorech národního hospodářství. Analýzou časových
řad výběrových šetření pracovních sil bylo zjištěno, že v období let 1993 až 2004 se snížil
podíl zaměstnaných žen ve všech odvětvích primárního a sekundárního sektoru ekonomiky
České republiky. Naopak v odvětvích terciárního sektoru si ženy dlouhodobě udržují
převážně stagnující úroveň nadpolovičního zastoupení na celkové zaměstnanosti ve službách viz
graf 2. V průběhu sledovaného období tvořily ženy mírně nadpoloviční část pracovních sil
většiny odvětví tohoto sektoru národního hospodářství.
G r a f 2
Vývoj podílu žen na celkové a sektorové zaměstnanosti 1993 až 2004
25,0
30,0
35,0
40,0
45,0
50,0
55,0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
zemědělství průmysl služby podíl žen na celkové zaměstnanosti
%
Zkratky odvětví národního hospodářství viz tab. 3.
Příslušnost odvětví do sektorů: zemědělství = odvětví A až B, průmysl = odvětví C až F, služby = odvětví G až Q.
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Podíl žen na celkové zaměstnanosti se v čase příliš nemění, jejich zastoupení
v jednotlivých odvětvích národního hospodářství variuje ale mnohem dynamičtěji. Zastoupení
pracujících mužů v odvětvích dříve spíše typických pro ženy (finanční zprostředkování,
obchod a ubytování a stravování) se v průběhu času zvyšuje. V tomto směru byly pozorovány
nejintenzivnější změny v odvětví finančního zprostředkování, kde kleslo zastoupení žen
v průběhu let 1993 až 2002 až o 9,4 p.b. V průběhu následujících dvou let v něm ale
opakovaně došlo ke snížení počtu mužů a podíl žen stoupl na značně vysokých 65,0 %.
Naopak výrazně silnější zastoupení si ženy udržují již dlouhou řadu let ve
vzdělávání2
(77,2 %) a obzvláště ve zdravotnictví, kde od podstatného navýšení v roce 2000
podíl žen převážně narůstal na současnou velmi vysokou úroveň 80,8 %.
2
V roce 2004 došlo v průběhu snižování celkové zaměstnanosti ve vzdělávání k nezanedbatelnému navýšení
podílu zde zaměstnaných žen, který meziročně vzrostl o 1,2 p.b.
11
Největší nárůst zaměstnanosti žen byl zaznamenán v odvětví veřejné správy, kde
v průběhu sledovaných let stoupl podíl žen o 10,9 p.b. na 44,3 % v roce 2004. Vzdělávání a
zdravotnictví jsou jediná odvětví s významným podílem na trhu práce, kde
zaměstnanost žen neklesá, nýbrž naopak stoupá či spíše stagnuje na velmi vysoké
úrovni.
Analýzou distribuce zaměstnanosti žen v jednotlivých sektorech národního
hospodářství byly zjištěny zajímavé skutečnosti v rozložení zaměstnanosti mužů a žen.
Naprostá většina všech zaměstnaných žen pracuje v sektoru služeb (70,4 %) a jejich podíl
kontinuálně narůstá.
Naopak většina všech zaměstnaných mužů se koncentruje do sektoru průmyslu (48,9
%) a v sektoru služeb pracuje pouze 45,8 % všech mužů - viz tab. 4.
V odvětvové distribuci zaměstnanosti mužů a žen dochází také k výrazným
diferencím. Vlivem naší tradičně vysoké celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu
(27,1 %) pracuje v tomto odvětví až téměř čtvrtina všech zaměstnaných žen (23,9 %).
T a b u l k a 4 Vývoj odvětvové a sektorové distribuce zaměstnaných žen a mužů v ČR
1993 1996 2000 2004
změna (04-93),
p.b.kategorie
ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži
A 01 5,7 7,3 4,3 5,6 3,2 4,6 2,7 4,1 -3,0 -3,2
A 02, B 0,6 1,5 0,5 1,6 0,5 1,5 0,3 1,2 -0,3 -0,3
C 1,0 3,8 0,6 2,7 0,5 2,2 0,3 1,9 -0,7 -1,9
D 28,3 30,7 26,3 29,8 24,4 29,2 23,9 29,5 -4,4 -1,2
E 1,3 2,6 1,3 2,6 0,9 2,2 0,7 2,3 -0,6 -0,4
F 2,1 13,9 2,1 15,0 1,8 15,0 1,6 15,1 -0,5 1,2
G 13,8 7,9 16,3 10,2 16,0 10,6 15,8 11,6 2,0 3,7
H 4,0 2,3 4,0 2,4 4,4 2,5 4,5 3,1 0,5 0,8
I 6,3 9,2 5,9 9,3 5,7 9,6 5,8 9,2 -0,5 0,0
J 2,2 0,8 2,9 1,1 3,2 1,3 3,0 1,2 0,9 0,4
K 4,8 4,3 5,1 5,2 5,8 5,5 6,0 6,0 1,2 1,7
L 4,8 7,5 5,5 6,8 6,7 7,7 7,0 6,7 2,2 -0,8
M 10,8 3,1 11,0 2,6 11,1 2,6 10,5 2,4 -0,3 -0,7
N 10,4 2,0 10,1 2,0 11,3 2,2 12,8 2,3 2,4 0,3
O 4,0 2,8 3,9 2,9 4,5 3,1 4,7 3,3 0,7 0,5
P 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 0,2 . 0,2 .
Q 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,2 . . .
nezjištěno 0,1 0,2 0,0 0,1 0,1 0,0 . 0,1 . .
celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
sektory 1993 1996 2000 2004
změna (04-93),
p.b.
zemědělství 6,3 8,8 4,9 7,1 3,7 6,1 3,0 5,3 -3,3 -3,5
průmysl 32,6 51,0 30,3 50,2 27,5 48,7 26,6 48,9 -6,0 -2,1
služby 61,1 40,0 64,8 42,6 68,7 45,1 70,4 45,8 9,3 5,8
z celku 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Seznam ekonomických odvětví: A = zemědělství a myslivost, B = lesnictví, rybolov a chov ryb, C = těžba
nerostných surovin, D = zpracovatelský průmysl, E = výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, F = stavebnictví,
G = obchod, oprava motorových vozidel a spotřebního zboží, H = ubytování a stravování, I = doprava,
skladování a spoje, J = finanční zprostředkování, K = nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, L =
veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, M = vzdělávání, N = zdravotní a sociální péče,
veterinární činnosti, O = ostatní veřejné, sociální a ostatní služby, P = činnosti domácností, Q = exteritoriální
organizace a instituce.
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
12
Vlivem vzniklých socioekonomických souvislostí a vztahů charakteristických (nejen)
pro naší společnost zůstávají odvětví vzdělávání a zdravotnictví již dlouhou dobu typicky
,,ženskými odvětvími". Lze usuzovat, že ,,prefeminizace" v těchto odvětvích je do jisté míry
způsobena nejen specifickým charakterem pracovních pozic (např. zdravotní sestry ve
zdravotnictví), ale také dlouhodobě nízkou úrovní mezd kvalifikovaných pedagogických
pracovníků a zdravotnického personálu.
Rovněž v zemích Evropské unie přetrvává trend snižování zaměstnanosti žen
v zemědělství a průmyslu. Jak již bylo uvedeno výše, v porovnání se situací v zemích EU-15
je pro Českou republiku typická vysoká zaměstnanost (nejen) žen ve zpracovatelském
průmyslu.
Jak v ČR, tak i v celé Evropské unii je pro ženy typická vyšší zaměstnanost
v terciárním sektoru ekonomiky. Vzhledem k dynamice vývoje zaměstnanosti v komparaci
mezi ČR a EU nutno ale zdůraznit, že ,,shodnost v klesajícím trendu zaměstnanosti žen
v primárním a sekundárním sektoru ČR a EU je narušena intenzitou snižování zaměstnanosti"
(Winkler, J., Žižlavský, M., (eds.), 2004, str. 14) v těchto sektorech národního hospodářství.
Snižování pracovních míst v (převážně) primárním a sekundárním sektoru je v České
republice několikanásobně rychlejší. Zároveň ale platí, že tvorba nových pracovních míst
v terciární sféře našeho hospodářství je v porovnání se situací ve vyspělých zemích
značně poddimenzována a nedostačující.
13
3. Zaměstnanost žen podle postavení v zaměstnání
Vývoj tvorby pracovních míst na trhu práce formuje změny struktury zaměstnaných
osob podle postavení v zaměstnání. Nejpočetnější skupinu na trhu práce tvoří zaměstnanci
(82,7 %) - podrobnou strukturu vývoje počtu pracovníků podle postavení v zaměstnání uvádí
tab. 5.
V průběhu sledovaného období došlo k největšímu nárůstu agregované skupiny
,,sebezaměstnaní" (viz tab. 5), jejichž podíl se na celkové zaměstnanosti zvýšil o 7,5 p.b. a
dosáhl úrovně 16,8 %. Nejmarkantněji se přitom rozrostla skupina pracovníků na vlastní účet
(nárůst o 86 %). Lze usuzovat, že silný nárůst této formy zaměstnanosti je do jisté míry
odpovědí i na vývoj kvality trhu práce v průběhu roku 2002 a znatelný pokles skupiny
zaměstnanců, přičemž došlo k tomu, že určitá skupina lidí přicházejících o zaměstnání nebo
neschopna najít na trhu práce pracovní místo volila raději ,,únik" do podnikání, čímž se snaží
vyřešit nebo oddálit svůj propad do nezaměstnanosti.
Vývoj struktury zaměstnanosti žen podle postavení v zaměstnání ilustruje tab. 6.
14
T a b u l k a 5 Vývoj struktury zaměstnanosti podle postavení v zaměstnání
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
index
04/93zaměstnaní v NH (tis.)
4 873,5 4 926,8 4 962,6 4 972,0 4 936,5 4 865,7 4 764,1 4 727,7 4 727,7 4 764,9 4 733,2 4 706,6 96,6
CZ - ICSE skupina
zaměstnanci 1 4 238,6 4 278,0 4 274,4 4 278,1 4 249,0 4 138,4 4 024,1 3 971,7 3 969,8 3 966,4 3 893,7 3 890,2 91,8
zaměstnavatelé 2 130,5 156,6 188,0 202,3 198,7 202,5 195,7 196,2 186,2 192,6 196,8 187,5 143,7
pracující na vlastní účet 3 308,2 338,7 374,6 377,8 388,4 437,5 464,0 486,1 499,7 540,5 591,3 573,2 186,0
členové prod. družstev 4 181,6 132,8 99,4 91,3 80,4 64,5 55,1 50,8 43,8 35,8 28,0 24,3 13,4
sebezaměstnaní * 2 3 4 453,1 515,5 588,4 602,4 607,0 662,6 684,8 708,9 713,6 762,0 811,1 791,8 174,8
pomáhající rod. přísl. 5 14,4 20,2 25,8 22,3 19,9 22,6 25,1 26,6 27,7 28,9 33,0 31,1 215,8
* Agregovaná skupina ,,sebezaměstnaní" je podle metodiky ČSÚ tvořena zaměstnavateli (tj. zaměstnanými ve vlastním podniku), pracovníky na vlastní účet (tj. podnikateli
bez zaměstnanců) a pomáhajícími rodinnými příslušníky (bez ohledu na počet hodin odpracovaných v referenčním týdnu).
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
T a b u l k a 6 Vývoj podílu žen na kategoriích postavení v zaměstnání
CZ - ICSE, v % skupina 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
změna
(03-93),
p.b.
zaměstnanci 1 45,5 46,0 45,9 45,8 45,7 45,7 46,0 46,0 46,1 46,2 46,3 46,6 1,0
zaměstnavatelé 2 22,1 21,8 24,1 22,4 22,7 23,2 22,7 23,1 22,9 22,7 22,3 22,3 0,1
pracující na vlastní účet 3 30,7 29,1 29,8 28,9 28,9 29,2 29,1 29,4 29,1 28,1 28,5 27,6 -3,1
členové prod. družstev 4 41,9 41,3 42,1 42,3 41,3 38,0 35,6 36,0 32,6 31,6 37,9 36,7 -5,2
sebezaměstnaní * 2 3 4 29,3 28,4 29,8 28,5 28,3 29,1 29,1 29,5 29,4 28,9 28,9 28,2 -1,1
pomáhající rod. přísl. 5 62,5 66,8 70,5 75,3 72,9 79,6 78,1 78,6 78,3 86,2 76,4 73,8 11,3
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
15
Zastoupení žen je v absolutní většině kategorií postavení v zaměstnání méně než
poloviční. Pouze ve skupině ,,pomáhající rodinní příslušníci" tvoří ženy 73,8 %, což je
převážně dáno charakteristickou pozicí ženy v rodině, která je tvořena v průběhu
dlouhodobého vývoje sociálních rozdílů a vztahů mezi muži a ženami nejen v naší
společnosti. Nutno ale poznamenat, že uvedenou formu zaměstnání v roce 2004 vykonávala
velmi malá část zaměstnaných žen (pouze 1,1 %). V průběhu sledovaného období částečně
vzrostlo zastoupení žen ve skupině zaměstnanců a velmi nepatrně u zaměstnavatelů.
Z hlediska distribuce žen podle druhu postavení v zaměstnání je pro ženy
nejtypičtější skupina zaměstnanců (88,6 % všech žen). Z pohledu sebezaměstnanosti je u žen
nejvíce zastoupena kategorie pracovníků na vlastní účet (7,7 % všech žen). Z hlediska vývoje
zastoupení v jednotlivých kategoriích forem zaměstnání je sebezaměstnanost typičtější pro
muže, i když podnikajících žen na našem trhu práce ve sledovaném období průběžně přibývá.
16
4. Vzdělanostní struktura zaměstnaných žen
Vývoj vzdělanostní skladby zaměstnaných osob ve sledovaném období je
charakteristický zvyšováním vzdělanostní úrovně zaměstnané pracovní síly - viz tab. 7.
Pracovní síla vstupující na trh práce v průběhu devadesátých let minulého století disponuje
vyšší vzdělanostní úrovní než ta, která v této době odchází do ekonomické neaktivity. Nároky
zaměstnavatelů na kvalitu vzdělání lidských zdrojů průběžně rostou a lidé s nižším stupněm
vzdělání nacházejí stabilní uplatnění na trhu práce velmi obtížně a mnohem častěji se ocitají
v nezaměstnanosti.
T a b u l k a 7 Vývoj zaměstnaných osob podle úrovně dosaženého vzdělání
1993 1996 2000 2004
index
(04/93)zaměstnaní v NH (tis.), celkem
4 873,5 4 972,0 4 731,6 4 706,6 96,6
ISCED 97 úroveň
základní 0, 1, 2 650,2 538,6 416,9 296,9 45,7
střední bez maturity část 3 2 224,0 2 289,0 2 056,6 2 039,4 91,7
střední s maturitou část 3, 4 1 480,4 1 603,6 1 693,2 1 709,7 115,5
vysokoškolské 5, 6 515,6 538,3 564,9 659,7 127,9
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
V roce 2004 tvořily vysokoškolsky vzdělané osoby 14,0 % všech zaměstnaných a
jejich podíl na zaměstnanosti roste nejdynamičtěji. Naopak největší propad zaznamenala
skupina pracujících se základním vzděláním. Pracovních míst vyžadujících pouze základní
vzdělání na našem trhu práce z roka na rok ubývá a osoby disponující takto výrazným
vzdělanostním handicapem patří mezi skupinu lidí ohrožených propadem do komplikované
dlouhodobé nezaměstnanosti. V roce 2004 bylo na trhu práce pouze 6,3 % obsazených
pracovních míst určených pro osoby se základním vzděláním.
Při pohledu na strukturu zaměstnané populace v období druhé poloviny dvacátého
století lze zjistit, že ženy na rozdíl od mužů získávaly vyšší vzdělání velmi pozvolně,
v menším zastoupení a obtížněji. V porovnání se současnými trendy byl tehdejší model
průběhu životních etap žen citelně odlišný, přičemž byl charakteristický spíše nižším
sňatkovým věkem a vyšším počtem dětí v mladším věku ženy než zvyšováním vzdělanostní
úrovně. V současnosti pod tlakem společenského vývoje podstatná část mladých žen studuje
výrazně delší dobu a rodinu a děti naopak plánuje až po ukončení studií a získání pracovní
praxe či vybudování osobní profesní kariéry.
Jak u mužů, tak i u žen dochází ke zvyšování vzdělanostní úrovně. Zásadně rozdílný
je ale vývoj tohoto procesu v členění podle pohlaví, přičemž nejvýznamnější změny ve
zvyšování vzdělanostní úrovně možno sledovat u zaměstnaných žen. Nejvíce stoupl jejich
podíl na vysokoškolsky vzdělaných zaměstnaných osobách (+ 4,8 p.b.), v roce 2004 ženy
tvořily 40,2 %.
Zároveň je ale důležité poznamenat, že převážně vlivem nižší vzdělanostní úrovně
starších ročníků tvoří ženy až 61,0 % všech zaměstnaných osob disponujících pouze
základním vzděláním. Zároveň je ale důležité si uvědomit skutečnost, že i v současné vyspělé
době se týká formální nevzdělanost 8,9 % všech zaměstnaných žen - viz tab. 8.
17
Analýzou distribuce úrovně vzdělání bylo zjištěno, že v průběhu sledovaného období
ženy značně intenzivně zvyšují stupeň svého vzdělání (tab. 8). V roce 1993 bylo pro
zaměstnané ženy typické spíše střední vzdělání bez maturity (36,1 % všech žen) nebo
s maturitou (36,3 % %), kdežto u mužů to bylo obzvláště střední vzdělání bez maturity
(53,1 % všech mužů). Vysokoškolské vzdělání se u zaměstnaných žen v té době vyskytovalo
často méně (8,5 % všech žen).
T a b u l k a 8 Vývoj distribuce zaměstnaných mužů a žen podle dosaženého stupně
vzdělání v %
1993 1996 2000 2004
změna (04-93),
p.b.ISCED 97, v %
ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži
základní 19,0 9,0 15,1 7,5 12,1 6,3 8,9 4,3 -10,1 -4,7
střední bez maturity 36,1 53,1 36,8 53,2 33,7 51,0 33,2 51,1 -2,9 -2,0
střední s maturitou 36,3 25,7 39,1 26,9 43,6 29,7 45,0 29,7 8,7 4,0
vysokoškolské 8,5 12,2 8,9 12,3 10,6 13,0 13,0 14,8 4,5 2,6
nezjištěno 0,1 . 0,1 0,1 . . . . . .
celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Naproti tomu v roce 2004 se vzdělanostní úroveň zaměstnaných žen koncentruje
spíše do vyšších kategorií. Téměř polovina všech zaměstnaných žen vykazuje střední vzdělání
s maturitou. Vzrostl také podíl žen s vysokoškolským vzděláním (13,0 % všech zaměstnaných
žen) a přiblížil se k podílu vysokoškolsky vzdělaných mužů (14,8 %). Naopak u
zaměstnaných mužů v průběhu sledovaného času ke změně vzdělanostní struktury - v
porovnání se situací u žen - prakticky nedošlo. I v současnosti je pro zaměstnané muže
typické spíše střední vzdělání bez maturity (51,5 % všech zaměstnaných mužů).
V průběhu budoucího období lze očekávat pokračování trendu zvyšování
vzdělanostní úrovně lidských zdrojů na trhu práce, i když s menší dynamikou. Vlivem věkové
skladby pracovních sil dojde k dalšímu výraznému snížení počtu pracovníků se základním
vzděláním, ,,stavy vyučenců budou stagnovat, zatímco počty pracujících s úplným středním
vzděláním s maturitou či vysokoškolským vzděláním dále porostou" (Krause, D., Kux, J.,
Nekolová, M., Stupnytskyy, O, 2004, str. 26).
Porovnáním situace v oblasti vývoje vzdělanostní úrovně zaměstnaných v ČR a
bývalé EU-15 (rok 2001) lze konstatovat, že byly zjištěny mírné strukturální rozdíly. V roce
2001 tvořily ženy v zemích EU-15 celkem 39,5 % všech zaměstnaných osob se základním
vzděláním. V ČR byl tento podíl vyšší (57,2 %). V oblasti středoškolského vzdělání (nebo bez
maturity) je situace v ČR srovnatelná s EU-15 (ženy této vzdělanostní kategorie tvořily 42,6
% všech pracujících v ČR, v EU-15 tvořily 44,3 %. Podíl zaměstnaných žen na všech
pracujících s vysokoškolským vzděláním byl v ČR (39,3 %) vzhledem k situaci v EU-15
(45,3 %) značně nižší.
18
5. Kvalifikační struktura zaměstnaných žen
Neustálé zvyšování vzdělanostní úrovně pracujících a další změny probíhající ve
vzdělanostní struktuře zaměstnaných osob (viz výše) zákonitě nalézají svůj odraz ve vývoji
celkové vertikální, tj. kvalifikační skladbě zaměstnaných osob.
Existuje několik metodologicko-koncepčních přístupů k analýze kvalifikační
struktury zaměstnanosti. Pro potřeby této analýzy a dokreslení již výše uvedených segmentů
trhu práce České republiky a vývoje zaměstnanosti byly použity a prozkoumány data
časových řad výběrového šetření pracovních sil. V této kapitole je proveden rozbor
kvalifikační struktury zaměstnaných prostřednictvím klasifikace zaměstnání (tzv. KZAM3
).
KZAM se soustřeďuje pouze na kvalifikaci požadovanou pro provádění úkolů a
nikoliv na to, zda pracovník mající konkrétní zaměstnání je více nebo méně kvalifikovaný než
jiný pracovník ve stejném zaměstnání. V určitém smyslu tudíž odráží formální koncept
požadovaného vzdělání a kvalifikace pro konkrétní pracovní místo.
Profesní struktura zaměstnanosti České republiky se v průběhu sledovaného období
proporčně v zásadě nijak dramaticky nezměnila - viz tab. 9. Roste počet pracovních míst
kvalifikačně náročnějších (hlavní třída 1 až 5) a naopak klesá počet míst vyžadujících nižší
nebo užší kvalifikaci (6 až 9).
3
Soubor klasifikace zaměstnání (KZAM) definuje deset hlavních tříd (1 - 9 a třída 0): hlavní třída 1:
zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci; hlavní třída 2: vědečtí a odborní duševní pracovníci; hlavní třída 3:
techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech; hlavní třída 4: nižší
administrativní pracovníci (úředníci); hlavní třída 5: provozní pracovníci ve službách a obchodě; hlavní třída 6:
kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech; hlavní třída 7: řemeslnící a kvalifikovaní
výrobci, zpracovatelé, opraváři; hlavní třída 8: obsluha strojů a zařízení; hlavní třída 9: pomocní a
nekvalifikovaní pracovníci; hlavní třída 0: příslušníci armády.
Klasifikace zaměstnání je strukturální dekadická soustava zahrnující pracující obyvatelstvo podle typů
zaměstnání. Podle Českého statistického úřadu lze tuto klasifikaci definovat jako ,,soubor pracovních úkolů
a povinností, které jsou vykonávány jednou osobou". KZAM seskupuje dohromady zaměstnání
v souhrnnějších hlavních třídách podle podobnosti typů vykonávaných prací a na základě podobnosti
kvalifikací požadovaných k plnění úkolů a povinností v zaměstnání. Metodické principy KZAM obsahují
dvě základní dimenze kvalifikace:
1.úroveň (tj. stupeň) vzdělání - tato dimenze určuje rozsah a složitost zahrnutých pracovních úkolů, přičemž
má prioritu před rozsahem;
2.specializace vzdělání - specifikuje typ použité znalosti, používané nástroje a zařízení, zpracovaný materiál
a charakter produkovaného zboží.
19
T a b u l k a 9 Vývoj zaměstnanosti podle klasifikace zaměstnání ve vybraných letech
1993 1996 2000 2004
index
(04/93zaměstnaní v NH (tis.) celkem
4 873,5 4 972,0 4 731,6 4 706,6 96,6
KZAM hlavní třída
zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 214,0 333,1 290,7 291,8 136,4
vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 446,2 465,4 504,8 499,1 111,9
techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 873,4 889,9 883,0 974,0 111,5
nižší administ. prac. (úředníci) 4 360,5 389,5 364,7 373,2 103,5
provoz. prac. ve službách a obchodě 5 517,5 566,9 567,8 577,8 111,6
kvalif. dělníci v zem. a les. 6 127,7 118,4 95,8 81,6 63,9
řemesl. a kvalif. výrobci, zpracovatelé, opraváři 7 1 114,8 1 050,5 965,6 905,0 81,2
obsluha strojů a zařízení 8 643,0 638,4 606,6 631,0 98,1
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 495,8 456,4 393,3 348,3 70,3
příslušníci armády 0 71,0 57,5 56,1 22,7 31,9
nezjištěno - 9,6 3,7 3,2 2,1 22,0
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Na našem trhu práce zůstávají nejvíce zastoupeny pracovní místa určené pro dvě
hlavní třídy KZAM: techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, jejichž podíl na celkové
zaměstnanosti průběžně roste a v roce 2004 dosáhl 20,7 %, a řemeslníci a kvalifikovaní
výrobci, zpracovatelé a opraváři, jejichž zastoupení v celkové zaměstnanosti kontinuálně
kleslo na 19,2 %. Naopak nejmenší kvalifikační skupinu tvoří pod vlivem útlumu primárního
sektoru národního hospodářství kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (1,7 % všech
zaměstnaných). S rozvojem sektoru služeb velmi pozvolna stoupá počet pracovních míst
určených pro provozní pracovníky ve službách a obchodě (12,3 %).
Z pohledu dynamiky vývoje se nejvýrazněji zvýšil počet pracovníků hlavní třídy
KZAM 1 ,,zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci" (nárůst o 36,4 %). Faktorů ovlivňujících
nárůst zastoupení vedoucích a řídících pracovníků je hned několik: zvyšování kvalifikační a
vzdělanostní úrovně pracovníků, vývoj organizace práce, rozvoj trhu a nárůst počtu
ekonomických subjektů.
Naopak nejvíce klesla zaměstnanost u armádních složek (snížení téměř o 70 % na
současných 0,5 % všech zaměstnaných).
V analýze vývoje kvalifikační struktury zaměstnanosti v třídění podle pohlaví bylo
zjištěno, že jak u mužů, tak i u žen došlo v rámci vedoucích a řídících pracovníků (tzv.
manažerských pozic) k největšímu navýšení počtu pracovních míst, přičemž dynamika
tohoto růstu je větší u žen, pro které byly v minulosti tyto pracovní pozice spíše raritou než
obvyklým jevem. Počet žen vykonávajících manažerské funkce vzrostl o 49,7 %, kdežto u
mužů představoval tento nárůst 31,8 %. I když je ale zvyšování zastoupení žen
v managementu ve sledovaném období významnější, v roce 2004 tvořily ženy jenom o málo
více než jednu čtvrtinu (27,8 %) všech řídících a vedoucích pracovníků a jejich podíl
oproti roku 1993 vzrostl pouze o 2,5 p.b. - viz tab. 10.
20
T a b u l k a 10 Vývoj podílu žen na kvalifikační struktuře zaměstnanosti
KZAM hlavní třída 1993 1996 2000 2004
index
(04/93
zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 25,3 23,2 24,9 27,8 2,5
vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 50,7 53,5 52,2 51,3 0,6
techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 55,3 54,4 54,1 52,4 -2,9
nižší administ. prac. (úředníci) 4 80,2 80,3 79,4 80,4 0,2
provoz. prac. ve službách a obchodě 5 68,9 67,9 65,7 64,3 -4,6
kvalif. dělníci v zem. a les. 6 52,3 49,3 41,0 39,9 -12,4
řemesl. a kvalif. výrobci, zpracov., opraváři 7 17,8 15,6 15,6 12,5 -5,3
obsluha strojů a zařízení 8 24,5 24,8 25,4 26,4 1,9
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 60,9 60,3 59,3 60,5 -0,3
příslušníci armády 0 1,4 2,3 1,3 5,3 .
nezjištěno - . . . . .
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Zaměstnané ženy vykazují poměrně četné zastoupení prakticky ve všech hlavních
třídách klasifikace zaměstnání. Nejméně jsou zastoupeny mezi řemeslníky a kvalifikovanými
výrobci, zpracovateli a opraváři, což jsou ale tradičně řemeslnicky náročné převážně mužské
profese.
Pokud jde o míru dynamiky, podíly žen v kvalifikační struktuře zaměstnanosti se
v průběhu sledovaného času měnily v trendu mírného snižování zaměstnanosti žen v klasicky
ženských profesích, jakými jsou např. úředníci či provozní pracovníci ve službách a obchodě.
Nadále ale ženy tvoří vysokých 80,4 % všech úředníků a vyšších 64,3 % pracovníků
v obchodě.
V rámci snižování zaměstnanosti v zemědělství se značně snížil podíl žen mezi
kvalifikovanými dělníky v zemědělství a lesnictví (o 12,4 p.b. na 39,9 % všech zaměstnaných
v této hlavní třídě KZAM).
Z hlediska vývoje distribuce zaměstnaných mužů a žen podle vykonávané profese
byly zjištěny jisté strukturální rozdíly mezi pohlavími - viz tab. 11.
21
T a b u l k a 11 Vývoj distribuce mužů a žen v kvalifikační struktuře zaměstnanosti
1993 1996 2000 2004 index (04/93
KZAM, v % hlavní třída
ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži
zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 2,5 5,8 3,6 9,1 3,5 8,2 4,0 7,9 1,4 2,1
vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 10,6 8,0 11,6 7,8 12,8 9,0 12,5 9,1 1,9 1,1
techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 22,6 14,3 22,3 14,5 23,2 15,1 25,0 17,4 2,4 3,1
nižší administ. prac. (úředníci) 4 13,5 2,6 14,4 2,7 14,1 2,8 14,7 2,7 1,2 0,1
provoz. prac. ve službách a obchodě 5 16,7 5,9 17,8 6,5 18,2 7,3 18,2 7,7 1,5 1,9
kvalif. dělníci v zem. a les. 6 3,1 2,2 2,7 2,1 1,9 2,1 1,6 1,8 -1,5 -0,4
řemesl. a kvalif. výrobci, zpracov., opraváři 7 9,3 33,5 7,6 31,6 7,3 30,5 5,5 29,7 -3,8 -3,7
obsluha strojů a zařízení 8 7,4 17,8 7,3 17,1 7,5 16,9 8,2 17,4 0,8 -0,3
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 14,1 7,1 12,7 6,5 11,4 6,0 10,3 5,2 -3,8 -1,9
příslušníci armády 0 0,0 2,6 0,1 2,0 0,0 2,1 0,1 0,8 0,0 -1,7
nezjištěno - 0,2 0,2 0,0 0,0 0,1 0,1 0,0 0,1 -0,2 -0,2
celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
22
Z hlediska charakteristického rozložení mužů a žen podle vykonávané profese
můžeme stanovit ,,typicky mužské" a ,,typicky ženské" profese. Ženy nacházejí nejčastěji
pracovní uplatnění jako technické, zdravotnické a pedagogické pracovnice (čtvrtina všech
zaměstnaných žen). Mezi profese s vyšším zastoupením žen patří také obor obchodu (18,2 %
všech žen) a nižší administrativa, kde pracuje 14,7 % všech zaměstnaných žen (oproti 2,7 %
všech mužů). V porovnání s muži nachází poměrně značná část zaměstnaných žen (10,3 %)
pracovní možnost také mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky.
Naopak muži nacházejí nejčastěji pracovní uplatnění již tradičně mezi řemeslnickými
profesemi (29,7 % všech zaměstnaných mužů) a v rámci obsluhy strojů a zařízení (17,4 %).
Porovnáním gender struktury zaměstnanosti v členění podle klasifikace zaměstnání
bylo zjištěno, že v rámci zemí EU-15 (rok 2002) je podíl žen v jednotlivých profesích
v zásadě spíše nižší, než je tomu v ČR. Vyšší hodnoty v zastoupení žen byly v rámci EU-15
zjištěny pouze v případě dvou hlavních tříd: ,,vedoucí a řídící pracovníci" (29,9 %) a
,,provozní pracovníci ve službách a obchodě" (67,7 %).
Z výše uvedených analýz lze konstatovat, že zaměstnanost mužů a žen na Českém
trhu práce vykazuje určitá strukturální specifika sektorového, vzdělanostního a
kvalifikačního charakteru.
5.1 Regionální specifika postavení žen v managementu
Pro Českou republiku je typická vyšší regionální diferenciace trhu práce, která je
způsobena zděděnými geografickými rozdíly v zaměstnanosti umocněnými strukturálními
změnami, které nastaly v průběhu transformačního období, přičemž tyto rozdíly v průběhu
času vykazují vzestupnou tendenci. Míra ekonomické aktivity se v členění podle regionů
(NUTS 2) pohybuje v neširokém intervalu od 57,6 % (Moravskoslezsko) až 61,3 % (Praha).
K výraznějším regionálním rozdílům ale dochází v mírách zaměstnanosti a obzvláště
nezaměstnanosti.
Největší podíl na objemu pracovních sil si dlouhodobě zachovává region Praha, který
se nízkou mírou nezaměstnanosti a vysokou mírou zaměstnanosti výrazně odlišuje jak od
situace v ostatních regionech, tak od celorepublikové situace na trhu práce. Region Praha je
charakteristický svým atypickým postavením v rámci ostatních regionů České republiky,
které je odrazem koncentrace centrálních státních institucí, peněžních ústavů,
specializovaných vědeckých pracovišť, vysokých škol, obchodních společností a dalších
ekonomických institucí a organizací.
Míra zastoupení osob vykonávajících řídící pracovní pozici v třídění podle
regionů závisí na ekonomické vyspělosti regionu či kraje, koncentraci (počtu) a
charakteru (např. velikosti) ekonomických subjektů v dané oblasti. Na základě analýzy
statistických dat časových řad výběrových šetření pracovních sil lze v průběhu času sledovat
vývoj podílu regionů České republiky na celkové zaměstnanosti v hlavní třídě 1 (KZAM) viz
tab. 12.
Dlouhodobě výrazněji odlišné rozložení osob zaměstnaných na manažerských
pozicích v třídění podle regionů - od silně zastoupeného regionu Praha (15,4 % všech řídících
pracovníků v ČR) až po nejméně obsazený Severozápad (9,3 %) - bylo zmírněno až
v průběhu roku 2004, kdy byla výrazně silná pozice Prahy ,,oslabena" ve prospěch ostatních
regionů (např. Jihozápad, Severozápad, Jihovýchod). Vlivem znatelné centralizace
ekonomických subjektů do oblasti hlavního města České republiky vykazuje region Praha ale
nadále nejvyšší podíl na celkové zaměstnanosti v hlavní třídě 1 (KZAM).
Podobné regionální rozložení bylo zjištěno i v případě podílu hlavní třídy 1 (KZAM)
na celkové zaměstnanosti v jednotlivých regionech - viz tab. 13.
23
T a b u l k a 12 Vývoj podílu regionů (NUTS2) na celkové zaměstnanosti v hlavní třídě 1 (KZAM)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 index (04/93)KZAM 1
celkem (tis.) 214,0 253,6 305,8 333,1 328,0 324,9 313,0 290,7 302,8 303,5 285,7 291,8 77,8
v tom podíl regionů na KZAM 1, v % změna 04-93 (p.b.)
Praha 15,9 15,3 15,0 15,7 14,8 13,9 16,1 17,4 16,2 17,9 17,0 15,4 -0,4
Střední Čechy 10,8 11,7 11,4 12,0 12,1 11,4 12,0 12,1 12,3 12,7 12,9 12,8 2,0
Jihozápad 11,5 11,0 12,3 10,9 12,1 12,4 12,8 13,1 11,5 11,0 11,4 12,2 0,8
Severozápad 11,2 11,4 10,0 9,5 10,0 10,8 11,6 10,4 10,6 8,6 8,4 9,3 -1,9
Severovýchod 16,7 15,2 13,7 13,9 15,1 15,9 13,7 13,7 14,0 15,8 15,6 15,1 -1,5
Jihovýchod 15,2 13,4 14,8 16,1 14,5 14,4 13,6 12,4 14,5 13,7 13,5 14,4 -0,8
Střední Morava 10,5 12,0 11,0 10,1 9,4 9,8 8,9 9,4 10,6 10,2 12,0 11,3 0,8
Moravskoslezsko 8,3 10,0 11,9 11,8 12,0 11,5 11,2 11,4 10,4 9,9 9,2 9,4 1,1
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
T a b u l k a 13 Vývoj podílu hlavní třídy 1 (KZAM) na celkové a regionální zaměstnanosti (podle NUTS2)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 index (04/93)podíl hl. tř. 1 na celkové
zaměstnanosti v NH ČR (v %) 4,4 5,1 6,2 6,7 6,6 6,7 6,6 6,1 6,4 6,4 6,0 6,2 1,8
podíl hl. třídy na zaměstnanosti v regionech (v %) změna 04-93 (p.b.)
Praha 5,6 6,4 7,4 8,4 7,8 7,2 8,1 8,3 8,0 8,9 8,0 7,5 1,9
Střední Čechy 4,4 5,6 6,5 7,4 7,4 6,9 7,2 6,8 7,1 7,0 6,7 6,8 2,4
Jihozápad 4,3 4,8 6,4 6,2 6,8 7,1 7,2 6,7 6,1 5,9 5,8 6,4 2,1
Severozápad 4,4 5,3 5,6 5,9 6,1 6,7 7,3 6,1 6,3 5,2 4,8 5,4 1,0
Severovýchod 5,1 5,3 5,7 6,3 6,9 7,3 6,1 5,7 6,1 6,8 6,5 6,5 1,4
Jihovýchod 4,2 4,3 5,8 6,9 6,2 6,0 5,6 4,7 5,8 5,6 5,2 5,6 1,4
Střední Morava 3,9 5,2 5,8 5,8 5,3 5,6 5,0 5,0 5,8 5,6 6,2 6,1 2,2
Moravskoslezsko 3,1 4,4 6,2 6,6 6,8 6,6 6,5 6,3 5,9 5,6 5,0 5,2 2,1
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
24
T a b u l k a 14 Podíl žen na zaměstnanosti v hlavní třídě 1 (KZAM) v třídění podle regionů (NUTS2) a krajů (NUTS3)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
změna
(p.b.)
podíl žen na zaměstnanosti
v KZAM 1, celkem (%)
25,3 24,9 26,8 23,2 23,3 25,1 24,6 24,9 26,5 25,9 26,9 27,8 2,5
podle regionů a krajů (%)
Praha 21,6 18,2 25,7 21,0 17,7 22,3 18,5 21,7 25,8 28,4 27,5 27,8 6,2
Střední Čechy, Středočeský 25,6 27,9 28,8 26,4 25,4 26,4 26,6 26,0 24,0 24,2 28,0 26,0 0,4
Jihozápad 24,9 22,9 23,3 19,7 24,9 26,4 25,8 23,7 26,1 25,0 24,3 26,3 1,4
Jihočeský 28,6 22,6 21,5 17,3 25,5 28,7 24,7 23,5 28,7 24,9 22,1 23,3 -5,3
Plzeňský 21,9 23,2 25,6 22,9 24,0 22,8 28,0 23,9 21,3 25,3 27,7 31,0 9,1
Severozápad 26,5 26,4 29,0 27,4 24,7 25,3 25,2 21,0 23,3 24,0 28,3 34,7 8,2
Karlovarský 29,5 32,0 29,8 26,1 18,6 20,0 24,8 24,5 22,3 24,2 25,0 31,0 1,5
Ústecký 25,6 24,2 28,7 27,9 26,8 26,9 25,3 19,5 23,7 24,0 30,5 36,4 10,8
Severovýchod 25,2 21,3 25,0 23,2 21,1 23,7 27,6 28,6 26,0 25,5 26,8 28,5 3,3
Liberecký 29,6 18,4 20,4 16,7 19,0 22,0 30,1 32,4 27,2 26,8 29,3 30,9 1,2
Královéhradecký 25,7 22,9 26,8 23,6 23,4 21,2 29,0 29,1 24,1 22,7 22,0 26,7 1,0
Pardubický 20,4 22,3 26,9 27,7 20,3 27,5 24,0 25,6 27,3 26,7 28,9 27,9 7,4
Jihovýchod 24,4 27,0 26,0 21,6 22,7 24,8 23,2 23,4 24,7 23,3 27,4 25,0 0,6
Vysočina 29,7 33,9 26,7 24,8 28,5 22,5 23,4 29,6 35,3 23,1 28,8 28,6 -1,1
Jihomoravský 21,4 23,2 25,8 20,4 21,0 25,4 23,1 20,4 19,1 23,4 26,7 23,4 2,0
Střední Morava 28,6 30,0 30,7 21,0 22,3 24,0 22,9 24,5 27,6 25,9 24,0 230 -5,6
Olomoucký 27,8 29,1 32,2 22,0 23,0 22,2 20,3 26,9 31,4 29,7 23,4 21,2 -6,6
Zlínský 29,5 31,0 29,8 20,1 21,6 25,5 26,2 21,8 23,4 23,0 24,6 24,2 -5,3
Moravskoslezský 29,0 28,4 27,5 27,1 29,9 28,6 28,9 30,6 36,1 30,4 29,2 34,4 5,3
Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
25
Jak již bylo zmíněno výše, zastoupení žen v řídících pozicích si v průběhu
sledovaného období zachovává převážně pozvolně se zvyšující trend (nárůst o 2,5 p.b. na 27,8
% v roce 2004) - viz tab. 14.
Analýzou účasti žen na řídících a vedoucích pracovních pozicích v členění podle
regionů (NUTS 2) a krajů (NUTS 3) ČR nebyly z dlouhodobého hlediska zjištěny výrazné
regionální a oblastní diference. Zajímavým zjištěním je ale skutečnost, že i když je
regionální alokace řídících a vedoucích pracovníků odvislá od ekonomického stupně
vyspělosti daného regionu, zastoupení žen v managementu si i v regionálním členění
zachovává prakticky shodnou úroveň (cca jedna třetina vedoucích a řídících pracovníků).
5.2 Gender v managementu - socioekonomické charakteristiky
V předcházejících kapitolách byla popsána situace zaměstnaných žen na trhu práce
České republiky z hlediska vývoje základních segmentů trhu práce. Pro potřeby vykreslení
struktury zaměstnanosti žen byla použita data časových řad výběrových šetření pracovních sil,
která nám umožnila získat základní přehled o vývoji skladby skupiny zaměstnaných osob
podle stanovených specifických kritérií - viz jednotlivé kapitoly výše uvedené analýzy.
V této části analýzy je pozornost více zaměřena na užší část problematiky
zaměstnanosti žen, a to konkrétně na ženy vykonávající vedoucí a řídící pracovní pozice, tj.
tvořící kvalifikační skupinu KZAM 1. Analýza vývoje zaměstnanosti žen v hlavní třídě 1 byla
provedena prostřednictvím časových řad VŠPS a detailním rozborem primárních dat VŠPS za
2. čtvrtletí 2004.
Z výše uvedených zjištění vyplývá, že pokud jde o účast žen mezi vedoucími a
řídícími pracovníky, zaměstnané ženy v této hlavní třídě klasifikace zaměstnání (KZAM
1) sice svoje zastoupení kontinuálně dynamicky zvyšují (viz výše), nadále zde ale
nacházejí pracovní uplatnění cca dvakrát méně než muži a genderový rozdíl
v zaměstnanosti této kvalifikační skupiny se v čase snižuje pouze velmi pozvolně.
Intenzitu této změny směrem ve prospěch vyšší zaměstnanosti žen mezi vedoucími a řídícími
pracovníky zdá se výrazněji neovlivňuje ani poměrně časté uplatnění žen v rámci kvalifikačně
náročnějších profesí (vědečtí a odborní duševní pracovníci a techničtí, zdravotničtí a
pedagogičtí pracovníci) - viz tab. 10.
Hlavní třída 1 ,,zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci" zahrnuje podle klasifikace KZAM
zaměstnání, jejichž hlavní pracovní náplní je:
a) plánování, formulování a určování politiky, zákonů, pravidel a předpisů vlády,
zákonodárných shromáždění nebo
b) plánování, formulování, organizace, koordinace, kontrola a řízení podniků, organizací a
společností včetně jejich vnitřních organizačních jednotek.
Vnitřní členění hlavní třídy 1 podle KZAM podrobně znázorňuje tab. 15.
26
T a b u l k a 15 Schéma vnitřního členění hlavní třídy 1 KZAM ,,zákonodárci, vedoucí
a řídící pracovníci
hlavní třída 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
- v tom třídy
11 zákonodárci
12 vedoucí a řídící pracovníci
velkých organizací,
společností, podniků apod. vč.
jejich organizačních jednotek
(manažeři)
13 vedoucí, ředitelé, kteří řídí
malý podnik, organizaci,
společnost (za pomoci nejvýše
jednoho dalšího řídícího
pracovníka)
- v tom skupiny
- 111 zákonodárci
- 121 ředitelé a prezidenti
velkých organizací, podniků,
společností (řídí za pomoci
alespoň dvou dalších řídících
pracovníků)
- 131* vedoucí, ředitelé
malých podniků, organizací
- 112 vyšší státní úředníci
- 122* vedoucí pracovníci
výrobních a provozních
dílčích celků velkých
organizací, podniků apod.
(organizačních jednotek,
seskupení, útvarů apod.)
- 114 vedoucí pracovníci
politických, zájmových a
odborových organizací
- 123 vedoucí pracovníci
univerzálních dílčích celků
(organizačních jednotek,
seskupení, útvarů apod.)
- 115 přednostové, tajemníci a
vedoucí pracovníci okresních a
obecních úřadů
* Podskupiny této skupiny zahrnují zaměstnání vedoucích a ředitelů v devíti oblastech ekonomických činnosti
(OKEČ)
Pramen: Klasifikace zaměstnání. Vysvětlivky. 2. svazek. ČSÚ 2001
Níže uvedený text je svým obsahem zaměřen na detailnější popis postavení žen - manažerek
na trhu práce, a to z následujících úhlů pohledu:
- úroveň řízení,
- sektory a odvětí národního hospodářství,
- věk,
- dosažené vzdělání,
- rodinný status,
- délka úvazku,
- odpracovaná doba.
Ve sledovaném období 2. čtvrtletí 2004 vykonávalo manažerskou pozici celkem
300,1 tisíc osob. Ženy se na výkonu manažerských pozic (tj. na KZAM 1) podílely 28,1 % viz
tab. 16, přičemž na základě analýzy kvalifikační gender distribuce lze konstatovat, že
výkon manažerských pozic je pro ženy v porovnání s muži méně typický.
27
T a b u l k a 16 Kvalifikační gender distribuce a podíl zaměstnaných žen na
kvalifikačních třídách KZAM ve 2. čtvrtletí 2004
KZAM, v % hlavní třídy ženy muži celkem podíl žen
zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 4,1 8,1 6,4 28,1
vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 12,5 9,1 10,6 51,4
techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 24,4 17,2 20,3 52,3
nižší administ. prac. (úředníci) 4 14,6 2,7 7,9 80,6
provoz. prac. ve službách a obchodě 5 18,3 7,7 12,3 64,7
kvalif. dělníci v zem. a les. 6 1,7 1,8 1,7 42,3
řemesl. a kvalif. výrobci, zpracov., opraváři 7 5,6 30,0 19,4 12,6
obsluha strojů a zařízení 8 8,3 17,3 13,4 26,9
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 10,4 5,2 7,5 60,7
příslušníci armády 0 0,1 0,9 0,5 5,5
nezjištěno - 100,0 100,0 100,0 43,5
Pramen: Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Úroveň řízení
Z dat uvedených v následující tab. 17 vyplývá, že podle vnitřního členění základní
kvalifikační skupiny managementu (KZAM 1) na jednotlivé třídy a skupiny je pro ženy manažerky
z hlediska genderového rozložení nejvýznamnější pracovní působení
obzvláště v univerzálních dílčích celcích (zde ženy tvoří největší podíl - 37,8 % pracovníků
členěných podle vnitřního členění skupiny KZAM 1) a dále také ve výrobních a provozních
útvarech větších podniků (podíl žen zde dosahuje 29,9 %).
T a b u l k a 17 Komparace distribuce mužů a žen v manažerských pozicích podle
třídění KZAM 1
třídy a skupiny KZAM 1, v % ženy muži celkem podíl žen
třída ,,zákonodárci" 4,9 8,0 7,1 19,2
v tom skupiny:
zákonodárci 1,2 3,2 2,7 13,0
vyšší státní úředníci 1,1 3,6 2,9 10,7
vedoucí pracovníci polit., zájm. a odbor. organizací 0,4 0,5 0,5 22,0
přednostové, tajemníci a ved. prac. okr. a obec. úřadů 2,2 0,6 1,1 57,5
třída ,,vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací" 38,9 31,6 33,7 32,5
v tom skupiny:
ředitelé a prezidenti velkých organizací 1,1 1,4 1,3 23,6
vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů 21,3 19,5 20,0 29,9
vedoucí pracovníci univerzálních dílčích celků 16,5 10,6 12,3 37,8
třída a skupina ,,vedoucí a ředitelé malých organizací" 56,2 60,4 59,3 26,6
celkem 100,0 100,0 100,0 28,1
Pramen: Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Naopak nejslabší zastoupení vykazují ženy na nejvyšším stupni řízení KZAM 1, tj.
ve vrcholové politice a vyšším státním úřednictvu. Účast žen na řízení v rámci třídy
,,zákonodárci" ale znatelně nabývá na významu na nejnižším stupni řízení této třídy, tj. ve
skupině ,,přednostové, tajemníci a vedoucí pracovníci okresních a obecních úřadů", kde tvoří
nadpolovičních 57,5 %.
Z uvedeného lze usuzovat, že v rámci uvedených stupňů vnitřního členění KZAM 1
nacházejí ženy manažerské uplatnění v rámci větších podniků spíše v menších
provozních, výrobních nebo organizačních celcích větších podniků (tj. ve větších
28
podnicích se ženy uplatňují spíše na nižším stupni řízení). Právě na této úrovni ženy manažerky
svým podílem citelněji ,,konkurují" mužům působícím na stejném stupni řízení.
Ekonomické odvětví a řízení
Odvětvová struktura manažerských pozic je primárně dána počtem a velikostí
podniků působících v jednotlivých odvětvích národního hospodářství. V průběhu transformace
v ČR došlo k rozšíření prostoru služeb, naopak sektory zemědělství a průmyslu svoje
zastoupení na trhu průběžně snižují. Největší zastoupení manažerských pozic se tudíž
vyskytuje v sektoru služeb (68,7 %) a to obzvláště v obchodě (toto odvětví představuje až
25,7 % všech manažerských pozic). Dále následuje průmysl (28,1 %) - viz tab. 18. Naopak do
sektoru zemědělství spadá pouze 3,1 % všech řídících funkcí.
Jak již bylo zmíněno ve výše uvedených pasážích věnovaných deskripci odvětvové a
kvalifikační struktuře trhu práce z pohledu gender segregace, na rozdíl od situace v primárním
a sekundárním sektoru ekonomiky, je pro ženy (co do velikosti jejich podílu na celkové
zaměstnanosti) typičtější pracovní působení v sektoru služeb, a to obzvláště v odvětvích
obchodu, zdravotnictví a vzdělávání.
T a b u l k a 18 Distribuce mužů a žen na manažerských pozicích (KZAM 1) v třídění
podle ekonomického odvětví hlavního zaměstnání
OKEČ, v % ženy muži celkem podíl žen
A 1,6 3,2 2,7 16,2
B 0,0 0,7 0,5 0,0
sektor zemědělství 1,6 3,9 3,1 13,7
C 0,3 0,6 0,5 19,2
D 13,7 20,3 18,4 20,9
E 0,6 2,1 1,7 10,3
F 1,1 9,9 7,5 4,1
sektor průmyslu 15,8 32,9 28,1 15,8
G 29,5 24,2 25,7 32,3
H 11,6 7,6 8,7 37,3
I 7,4 7,6 7,6 27,4
J 2,8 1,5 1,9 42,3
K 4,2 6,5 5,9 20,3
L 8,8 9,0 9,0 27,7
M 7,9 1,7 3,4 64,2
N 5,7 1,1 2,4 67,8
O 4,8 4,0 4,2 31,6
sektor služeb 82,7 63,2 68,7 33,8
celkem 100,0 100,0 100,0 28,1
Seznam ekonomických odvětví: A = zemědělství a myslivost, B = lesnictví, rybolov a chov ryb, C = těžba
nerostných surovin, D = zpracovatelský průmysl, E = výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, F = stavebnictví,
G = obchod, oprava motorových vozidel a spotřebního zboží, H = ubytování a stravování, I = doprava,
skladování a spoje, J = finanční zprostředkování, K = nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, L =
veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, M = vzdělávání, N = zdravotní a sociální péče,
veterinární činnosti, O = ostatní veřejné, sociální a ostatní služby.
Pramen: Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Z výše uvedených informací o odvětvové a kvalifikační gender segregaci
zaměstnanosti a z dat uvedených v tab. 18 lze usuzovat, že právě markantnější podíl žen na
zaměstnanosti v určitých - z tohoto pohledu - specifických odvětvích národního
hospodářství zvyšuje i míru účasti žen na řízení firem nebo jejích dílčích celků
působících v těchto odvětvích, tj. vyšší zaměstnanost žen v určitých odvětvích zvyšuje šanci
29
žen aktivně se podílet na podnikovém řízení. Například v typicky silně feminizovaných
odvětvích vzdělávání a zdravotnictví participují ženy na managementu - v porovnání s jejich
pouze čtvrtinovým podílem na celkovém firemním řízení - vysokým nadpolovičním
zastoupením (64,2 % ve vzdělávání a až 67,8 % ve zdravotnictví). Výrazné je i zastoupení žen
- manažerek působících v odvětvích finančního zprostředkování, kde ženy tvoří poměrně
vysokých 42,3 % celkového managementu. Dále následují odvětví obchodu a ubytování a
stravování, kde se ženy na řízení podílejí více než 30 % podílem.
Naopak nižší účast žen na celkové zaměstnanosti v odvětvích průmyslu se projevuje
i jejich nižším podílem na managementu působícím v tomto sektoru. Důležitým předpokladem
pro výkon řídící funkce obzvláště v případě průmyslových podniků je úroveň vzdělání
v příslušném oboru, přičemž je všeobecně známé, že technické a přírodní obory jsou tradičně
typické spíše pro muže než ženy.
Věk a řízení
Vzhledem ke specifikám vážícím se k výkonu řídících funkcí v podniku (hlavně
získání adekvátního stupně vzdělání a praxe) je věk manažerů v porovnání se situací
v celkové zaměstnanosti posunut spíše do pásma středního a vyššího věku (30 let a výše)
- viz graf 3.
G r a f 3
Pramen: Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Analýzou dat věkové struktury řídících pracovníků v třídění podle pohlaví bylo dále
zjištěno, že v porovnání s muži je věk žen - manažerek koncentrován spíše do dvou
věkových etap - 30 až 34 let (12,5 % všech řídících pracovnic) a 45 až 54 let (35,4 %),
zatímco věk mužů je rozložen více kontinuálně od 30 let výše s mírně vyšší koncentrací
do období vysoce produktivních třicátých a čtyřicátých let života. Uvedené rozdíly
věkové skladby řídících pracovníků podle pohlaví jsou způsobeny převážně tím, že ženy
Věková struktura zaměstnaných mužů a žen celkem
versus věková struktura řídících pracovníků podle pohlaví
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
muži ženy muži ženy
65 a více let
60 až 64 let
55 až 59 let
50 až 54 let
45 až 49 let
40 až 44 let
35 až 39 let
30 až 34 let
25 až 29 let
20 až 24 let
15 až 19 let
celková zaměstnanost zaměstnanost v KZAM 1
30
obzvláště vzhledem ke svému specifickému životnímu cyklu (založení rodiny, narození dítěte
a péče o něj a rodinu) mají největší možnost sladit rodinný a profesní život řídícího
pracovníka spíše ve vyšším středním věku. Naopak muži mohou o řídící pracovní funkci
usilovat a aktivně ji vykonávat prakticky v průběhu celého svého pracovního období.
Na základě dat uvedených v tab. 19 lze konstatovat, že muži - manažeři dosahují
mírně vyššího průměrného věku (44,0 let), než je tomu u žen na řídících funkcích (42,6 let).
Jak již bylo uvedeno výše, věková skladba řídících pracovníků v třídění podle pohlaví
vykazuje určitá specifika typická pro muže a ženy. Dalším zásadním rozdílem mezi muži a
ženami na řídících pozicích je skutečnost, že zatímco ženy se výkonu této profese věnují
převážně do dosáhnutí šedesáti let, muži setrvávají na svých pozicích i po dosažení této
věkové hranice podstatně častěji. Starší manažeři - muži ve věku 60 až 64 let tvoří 4,6 %
všech mužů na řídící pozici, zatímco ženy této věkové kategorie tvoří pouhých 1,7 % všech
žen - manažerek. Uvedený rozdíl je do jisté míry způsoben skutečností, že muži zpravidla
zůstávají v pracovní aktivitě déle než ženy, které naopak ve vyšším věku volí raději odchod
do ekonomické neaktivity.
T a b u l k a 19 Komparace průměrného věku řídících pracovníků v třídění podle
pohlaví a odvětví ekonomické činnosti
odvětví a sektory NH ženy muži
A 40,5 48,5
B - 49,7
sektor zemědělství 40,5 49,1
C - 47,3
D 41,3 44,9
E - 47,1
F 35,4 44,9
sektor průmyslu 38,3 46,0
G 41,8 42,5
H 43,8 41,3
I 40,7 43,3
J 41,2 40,9
K 43,9 42,3
L 42,6 46,3
M 45,8 48,1
N 49,4 47,9
O 40,4 43,6
sektor služeb 43,3 44,0
průměrný věk celkem 42,6 44,0
Seznam ekonomických odvětví: A = zemědělství a myslivost, B = lesnictví, rybolov a chov ryb, C = těžba
nerostných surovin, D = zpracovatelský průmysl, E = výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, F = stavebnictví,
G = obchod, oprava motorových vozidel a spotřebního zboží, H = ubytování a stravování, I = doprava,
skladování a spoje, J = finanční zprostředkování, K = nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, L =
veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, M = vzdělávání, N = zdravotní a sociální péče,
veterinární činnosti, O = ostatní veřejné, sociální a ostatní služby.
Pramen: Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Porovnáním věkového průměru řídících pracovníků podle pohlaví a ekonomických
odvětví bylo zjištěno, že nejvyšší průměrný věk vykazují ženy v řídících profesích působící
ve vzdělávání (45,8 % všech žen - manažerek) a zdravotní a sociální péči (49,4 %), což jsou
odvětví, kde je právě délka praxe jednou z téměř nezbytných předpokladů dosažení řídící
pozice. Naopak nejnižší průměrný věk žen - manažerek byl zaznamenán v sektorech
31
zemědělství a průmyslu, což jsou převážně odvětví pro ženy málo typická. Získaná data o
průměrném věku žen - manažerek jsou do jisté míry ovlivněna právě nízkou četností, což se
výrazně projevilo např. v případě odvětví těžba nerostných surovin a výroba a rozvod
elektřiny, plynu a vody, kde se zjištěné odhady počtů žen - manažerek pohybovaly výrazně
pod dolní tolerovanou hranici (tzn. interval spolehlivosti je 50 %) a nejsou tudíž v tabulce ani
uvedeny.
Nejnižší uvedený věk manažerů činil v případě mužů 20 let, v případě žen 21 let.
Dosažené vzdělání
Data uvedena v tab. 20 potvrzují, že jedním ze zásadních předpokladů výkonu řídící
pracovní pozice je právě stupeň dosaženého vzdělání. Vysokoškolským vzděláním disponuje
35,3 % všech řídících pracovníků a téměř polovina z nich dosáhla střední vzdělání
s maturitou.
T a b u l k a 20 Stupeň dosaženého vzdělání u manažerů podle pohlaví
dosažené vzdělání ISCED 97 ženy muži celkem podíl žen
základní vzdělání * 0,6 1,4 1,2 14,3
střední bez maturity 19,2 16,6 17,4 31,1
střední s maturitou 54,1 43,1 46,2 32,9
vysokoškolské 26,1 38,9 35,3 20,8
celkem 100,0 100,0 100,0
*Pouze u skupiny podnikatelů s nebo bez zaměstnanců působících v odvětví zpracovatelského průmyslu,
stavebnictví, ubytování a stravování, dopravy, skladování a spojů, obchodu a ostatních veřejných, sociálních a
obchodních službách.
Pramen: Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
V porovnání s muži je ale pro ženy - manažerky více typické střední vzdělání
s maturitou, což je dáno tím, že ženy řídí spíše menší provozní celky a úseky a do vysokých
manažerských pozic vyžadujících vysoké odborné vzdělání se v porovnání s muži dostávají
podstatně méně často.
Rodinný status
Na základě dat uvedených v tab. 21 by bylo možné předpokládat, že rozvedených
žen v řídících pozicích je v porovnání se situací žen v jiných profesích (např. provozní
pracovnice ve službách a obchodě či pomocné a nekvalifikované pracovnice) spíše méně než
více.
32
T a b u l k a 21 Rodinný status mužů a žen podle kvalifikace zaměstnání
ženy svobodná vdaná ovdovělá rozvedená celkem
zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 15,2 68,1 4,4 12,4 100,0
vědečtí a odborní duševní pracovníci 19,6 63,7 3,8 12,9 100,0
techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 19,9 65,7 3,1 11,3 100,0
nižší administ. prac. (úředníci) 21,8 61,5 4,4 12,3 100,0
provoz. prac. ve službách a obchodě 21,2 59,9 4,7 14,1 100,0
kvalif. dělníci v zem. a les. 8,8 75,3 6,6 9,2 100,0
řemesl. a kvalif. výrobci, zpracov., opraváři 18,1 67,0 2,9 12,0 100,0
obsluha strojů a zařízení 17,4 64,4 5,4 12,8 100,0
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9,7 65,7 7,6 17,1 100,0
příslušníci armády 24,1 60,9 0,0 - celkem
18,6 64,0 4,4 12,9 100,0
muži svobodný ženatý ovdovělý rozvedený celkem
zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 12,3 79,0 1,1 7,6 100,0
vědečtí a odborní duševní pracovníci 24,9 68,3 1,4 5,4 100,0
techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 23,9 69,7 1,1 5,3 100,0
nižší administ. prac. (úředníci) 36,2 56,4 1,6 5,8 100,0
provoz. prac. ve službách a obchodě 36,3 54,4 0,8 8,5 100,0
kvalif. dělníci v zem. a les. 20,9 70,8 0,8 7,5 100,0
řemesl. a kvalif. výrobci, zpracov., opraváři 27,2 64,1 1,1 7,6 100,0
obsluha strojů a zařízení 24,1 65,5 0,9 9,5 100,0
pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 32,3 55,4 1,8 10,6 100,0
příslušníci armády 58,2 36,5 0,0 5,3 100,0
celkem 26,0 65,4 1,1 7,5 100,0
Pramen: Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Lze předpokládat, že faktory ovlivňující rozvodovost žen ve vztahu k jejich profesi a
vzdělání se značně různí, přičemž zvýšený tlak sladění výkonu vysoké náročnosti profese a
zvládnutí rodinného života lze předpokládat právě v případě žen - manažerek. Naopak
v případě méně kvalifikovaných žen s nižším vzděláním budou tyto faktory nabývat spíše
jinou kvalitu (finanční problémy, preference hodnot, motivace možné participace na systému
sociálního zabezpečení apod.). V případě analýzy vztahu rodinného statutu a profese je ale
nutné zohlednit také dosavadní poznatky sociologických výzkumů, v rámci kterých bylo
zjištěno, že kohabitace (tj. nesezdané soužití) je rozšířena spíše mezi obyvateli s nižším
ukončeným vzděláním (v roce 2001 byl nejvyšší podíl osob žijících v kohabitaci u mužů i žen
se středním vzděláním bez maturity), přičemž v nesezdaném soužití žijí v České republice
převážně lidé rozvedení nebo ovdovělí.4
Lze tudíž předpokládat, že deklarace rozvodu
v mnoha případech - a to obzvláště u žen s nižší kvalifikací a vzděláním - nemusí zákonitě
vypovídat o tom, zda-li žena žije v domácnosti s mužem nebo bez něj. Výsledná informace o
zvýšeném zastoupení rozvedených žen např. u žen ze skupiny pomocní a nekvalifikovaní
pracovníci (viz tab. 21) nemusí tudíž vypovídat o tom, zda-li jsou ženy této profese rozvedené
a zároveň žijí v domácnosti samy.
Analýzou rodinného statutu řídících pracovníků podle pohlaví bylo také zjištěno, že i
u této profese je rozvedeno více žen (12,4 % všech žen - manažerek) než mužů (7,6 % mužů -
manažerů).
4
http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=65 .
33
T a b u l k a 22 Rodinný stav řídících pracovníků podle pohlaví
rodinný stav,
v %
svobodný/á ženatý/vdaná ovdovělý/á rozvedený/á celkem
ženy 15,2 68,1 4,4 12,4 100,0
muži 12,3 79,0 1,1 7,6 100,0
celkem 13,1 75,9 2,0 9,0 100,0
Pramen: Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Obecně totiž v populaci platí, že je vyšší zastoupení rozvedených žen než rozvedených mužů.
Délka úvazku
Celkové nízké zastoupení částečných úvazků na trhu práce České republiky (5,3 %
všech zaměstnaných) se projevilo i v délce úvazku řídících pracovníků - viz tab. 23. Pouze 1,3
% pracovníků KZAM 1 deklarovalo částečný úvazek, přičemž i v tomto případě platí, že
zkrácená pracovní doba je typičtější spíše pro ženy než muže.
T a b u l k a 23 Délka úvazku řídících pracovníků podle pohlaví
délka úvazku,
v %
ženy muži celkem podíl žen
plný úvazek 96,9 99,4 98,7 27,6
částečný úvazek 3,1 0,6 1,3 68,4
celkem 100,0 100,0 100,0 28,1
Pramen: Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ 2005
Výpočet: VÚPSV
Počet odpracovaných hodin
Počet obvykle odpracovaných hodin činil ve sledovaném období u všech
zaměstnaných celkem 41,9 hodin, přičemž u žen byl průměrný počet odpracovaných hodin
nižší (39,5) než u mužů (43,8 hodin).
V případě řídících pracovníků lze konstatovat, že v porovnání se situací v celkové
zaměstnanosti stráví v práci podstatně delší dobu - v průměru až 48,2 hodin za týden. I
v tomto případě platí skutečnost, že muži odpracují více hodin než ženy. Ženy - manažerky
stráví na pracovišti 44,2 hodin týdně, zatímco muži 50,1 hodin týdně.
Nižší počet odpracovaných hodin u žen - manažerek je do značné míry ovlivněn
slaďováním pracovního a rodinného života, tj. tzv. vícesměnnost, kdy po pracovním výkonu
následují ,,práce v domácnosti".
34
6. Závěr
Na základě výše zmíněných poznatků a informací lze konstatovat, že zaměstnanost
mužů a žen na českém trhu práce vykazuje strukturální specifika sektorového, vzdělanostního
a kvalifikačního charakteru. V porovnání s muži, je pro ženy typičtější zaměstnanost
v odvětvích sektoru služeb, jejichž podíl na trhu velmi pozvolně narůstá. Dále bylo zjištěno,
že vzrostla míra participace žen na vyšším (střední školy s maturitou a vysoké školy) stupni
vzdělání a ženy v průběhu sledovaného období výrazně zvýšily svoji vzdělanostní úroveň.
V případě kvalifikační a odvětvové gender struktury zaměstnanosti lze v určitých případech
hovořit o typicky mužských a typicky ženských profesích. Ženy nacházejí nejčastěji pracovní
uplatnění jako technické, zdravotnické a pedagogické pracovnice. Mezi profese s vyšším
zastoupením žen patří také obor obchodu a nižší administrativa. V porovnání s muži nachází
poměrně nezanedbatelná část zaměstnaných žen pracovní možnost také mezi pomocnými a
nekvalifikovanými pracovníky. Naopak muži nacházejí nejčastěji pracovní uplatnění již
tradičně mezi řemeslnickými profesemi a v rámci obsluhy strojů a zařízení. Výrazná
prefeminizace je charakteristická pro odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče.
Z pohledu vývoje a stavu zaměstnanosti řídících pracovníků (manažerů) lze
konstatovat, že zde došlo jak u mužů, tak i u žen k největšímu navýšení počtu pracovních
míst. Vzhledem k tomu, že v minulosti byla žena na řídící pracovní pozici považována za
poměrně velkou raritu, růst řídících pracovních pozic u žen je citelně vyšší než u mužů.
Kvantitativní změny v participaci žen na managementu jsou v porovnání se situací u mužů
sice výrazně vyšší, podíl žen ovšem tvoří jenom o málo více než jednu čtvrtinu všech řídících
a vedoucích pracovníků. Lze tudíž konstatovat, že ženy - manažerky svoje zastoupení
v rámci řídícího podnikového aparátu na jedné straně kontinuálně dynamicky zvyšují,
nadále zde ale nacházejí pracovní uplatnění cca dvakrát méně než muži a genderový
rozdíl v zaměstnanosti této kvalifikační skupiny se v čase snižuje pouze velmi pozvolně.
Vnitřní struktura charakteru zaměstnanosti žen - manažerek byla v této analýze
načrtnuta z několika vybraných hledisek: regionální členění, úroveň řízení, sektory a odvětví
národního hospodářství, úroveň dosaženého vzdělání, rodinný status, délka úvazku a
odpracovaná doba.
Analýzou regionálních dat bylo dospěno k zajímavému zjištění, že i když je
regionální alokace řídících a vedoucích pracovníků odvislá od ekonomického stupně
vyspělosti daného regionu, zastoupení žen v managementu si i v regionálním členění
zachovává prakticky shodnou - třetinovou - úroveň.
Dále bylo zjištěno, že ženy nacházejí manažerské uplatnění ve větších podnicích
spíše na nižším stupni řízení. Právě na této úrovni ženy - manažerky svým podílem citelněji
,,konkurují" mužům působícím na stejném stupni řízení.
Z pohledu sektorové a odvětvové gender segregace manažerů bylo zjištěno, že vyšší
zaměstnanost žen v určitých odvětvích zvyšuje šanci žen aktivně se podílet na
podnikovém řízení. Například v typicky silně feminizovaných odvětvích vzdělávání a
zdravotnictví participují ženy na managementu - v porovnání s jejich pouze čtvrtinovým
podílem na celkovém firemním řízení - vysokým nadpolovičním zastoupením. Výrazné je i
zastoupení žen - manažerek působících v odvětvích finančního zprostředkování a také
v obchodu a ubytování a stravování.
Věk manažerů je v porovnání se situací v celkové zaměstnanosti posunut spíše do
pásma středního a vyššího věku (30 let a výše), přičemž v porovnání s muži je věk žen manažerek
koncentrován spíše do dvou věkových etap (30 až 34 let a 45 až 54 let), zatímco
věk mužů je rozložen více kontinuálně od 30 let výše s mírně vyšší koncentrací do období
35
vysoce produktivních třicátých a čtyřicátých let života. Tyto rozdíly věkové skladby řídících
pracovníků podle pohlaví jsou způsobeny převážně tím, že zatímco muži můžou o řídící
pracovní funkci usilovat a aktivně ji vykonávat prakticky v průběhu celého svého
pracovního období, ženy obzvláště vzhledem ke svému specifickému životnímu cyklu
(založení rodiny, narození dítěte a péče o něj a rodinu) mají největší možnost sladění
rodinného a profesního života řídícího pracovníka spíše ve vyšším středním věku.
I když ženy - manažerky vykazují v porovnání s muži nižší odpracovanou dobu, ženy
na manažerských pozicích mnohem častěji deklarují rozvod než muži, přičemž lze
předpokládat, že jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících kvalitu jejich rodinného života je
zvýšený tlak sladění výkonu vysoké náročnosti profese a zvládnutí rodinného života.
Jak již bylo zmíněno v úvodu této analýzy, zjištěné informace budou dále
zpracovány a využity v rámci sociologických šetření a dalších analýz plánovaných v rámci
projektu ,,Gender v managementu".
36
Prameny a literatura
Černá, K.: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLBD.
http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=65
European Commission: : Employment in Europe 2005. Recent Trends and Prospects.
European Commission. Luxembourg 2005
Klasifikace zaměstnání. Vysvětlivky. 2. svazek, ČSÚ, Praha 2001
Krause, D., Kux, J., Nekolová, M., Stupnytskyy, O.: Stav a struktura zaměstnanosti a
vývojové tendence (v poptávce po práci). VÚPSV, Praha 2004
Podmínky práce v ČR. Flexibilní formy zaměstnávání. Sekundární analýza výzkumných
šetření zaměstnanců, zaměstnavatelů, odborových svazů a úřadů práce. VÚPSV, Praha 2004
Primární data výběrového šetření pracovních sil za 2. čtvrtletí 2004, ČSÚ, Praha 2005
Robertson, E., R.: Women in management. Analysis of Current Population Survey Data.
United States General Accounting Office, GAO-02-648T 2002
Trh práce v České republice 1993 - 2004, ČSÚ, Praha 2005
Winkler, J., Žižlavský, M. (eds): Český trh práce a evropská strategie zaměstnanosti. Fakulta
sociálních studií. Masarykova univerzita, Brno 2004
Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - 2.
čtvrtletí 2004, ČSÚ, Praha 2004
37
Seznam tabulek
Tabulka 1 Vývoj zastoupení žen ve specifických skupinách obyvatelstva ČR
Tabulka 2 Vývoj ukazatelů ekonomické ne/aktivity v ČR v členění podle pohlaví
Tabulka 3 Vývoj odvětvové struktury zaměstnanosti v ČR v období let 1993 až 2004
Tabulka 4 Vývoj odvětvové a sektorové distribuce zaměstnaných žen a mužů v ČR
Tabulka 5 Vývoj struktury zaměstnanosti podle postavení v zaměstnání
Tabulka 6 Vývoj podílu žen na kategoriích postavení v zaměstnání
Tabulka 7 Vývoj zaměstnaných osob podle úrovně dosaženého vzdělání
Tabulka 8 Vývoj distribuce zaměstnaných mužů a žen podle dosaženého stupně
vzdělání v %
Tabulka 9 Vývoj zaměstnanosti podle klasifikace zaměstnání ve vybraných letech
Tabulka 10 Vývoj podílu žen na kvalifikační struktuře zaměstnanosti
Tabulka 11 Vývoj distribuce mužů a žen v kvalifikační struktuře zaměstnanosti
Tabulka 12 Vývoj podílu regionů (NUTS2) na celkové zaměstnanosti v hlavní třídě 1
(KZAM)
Tabulka 13 Vývoj podílu hlavní třídy 1 (KZAM) na celkové a regionální zaměstnanosti
(podle NUTS2)
Tabulka 14 Podíl žen na zaměstnanosti v hlavní třídě 1 (KZAM) v třídění podle regionů
(NUTS2) a krajů (NUTS3)
Tabulka 15 Schéma vnitřního členění hlavní třídy 1 KZAM ,,zákonodárci, vedoucí a
řídící pracovníci
Tabulka 16 Kvalifikační gender distribuce a podíl zaměstnaných žen na kvalifikačních
třídách KZAM ve 2. čtvrtletí 2004
Tabulka 17 Komparace distribuce mužů a žen v manažerských pozicích podle třídění
KZAM 1
Tabulka 18 Distribuce mužů a žen na manažerských pozicích (KZAM 1) v třídění podle
ekonomického odvětví hlavního zaměstnání
Tabulka 19 Komparace průměrného věku řídících pracovníků v třídění podle pohlaví a
odvětví ekonomické činnosti
Tabulka 20 Stupeň dosaženého vzdělání u manažerů podle pohlaví
Tabulka 21 Rodinný status mužů a žen podle kvalifikace zaměstnání
Tabulka 22 Rodinný stav řídících pracovníků podle pohlaví
Tabulka 23 Délka úvazku řídících pracovníků podle pohlaví
Seznam grafů
Graf 1 Komparace míry zaměstnanosti žen a podílu žen na celkové zaměstnanosti v
členských zemích EU-25, v roce 2004
Graf 2 Vývoj podílu žen na celkové a sektorové zaměstnanosti 1993 až 2004
Graf 3 Věková struktura zaměstnaných mužů a žen celkem versus věková struktura
řídících pracovníků podle pohlaví