Genderové aspekty na trhu práce Koncept genderu Základní pojmy Přednáška 1 (17/02/09) Co je to gender? Co je to gender? l Sociálně konstruované pohlaví/ rod l Analytická kategorie l Ustavující princip Sociální konstrukce genderu (1) l uzavřený kauzální kruh – biologické a anatomické odlišnosti a jejich konotace jsou základem objektivního chápání genderu, zároveň tento objektivní pohled dává záruku přirozenosti těchto tvrzení l tento vztah se vpisuje do objektivity a zároveň do subjektivity formou poznávacích struktur – dává základ „souhlasné zkušenosti“ Sociální konstrukce genderu (2) l problematičnost této konstrukce je především v tom, že vztah mezi pohlavími je hierarchický a reprodukuje se jako něco přirozeného – proto trvá po staletí „Síla maskulinního řádu je zřejmá z faktu, že tento řád nepotřebuje žádné ospravedlňování: androcentrické vidění se vnucuje jako neutrální a nevyžaduje žádné legitimující diskurzy.“ (Bourdieu, 2000, s. 13) Somatizace nadvlády (1) l somatizace – proces vpisování do těl l tento proces se děje v androcentrickém pojímání světa, proto cokoliv vyprodukuje je bráno jako norma a potvrzuje zpětně androcentrické pojetí l existence 2 rodů je vztahová – relační rody (muž x žena) jsou rozděleny na základě existence či absence falu Somatizace nadvlády (2) l sociální vztahy nadvlády přecházejí do těl – arbitrárně nastolený vztah mezi mužem a ženou a mezi jejich identitami musí přejít do těl l k tomu jsou slouží v procesu socializace habity, rituály atd. l somatizace způsobuje reprodukci androcentrického řádu, k níž přispívají ženy i muži Kritika naturalismu (1) l naturalismus – vysvětluje genderový řád jako opodstatněný přírodou (sociobiologie, biologismy) l vysvětluje genderový řád a obhajuje dělbu práce ve dvojí intenzitě: Ø přírodou „daný“ Ø přírodou „chtěný“ Kritika naturalismu (2) l kritika argumentu o přírodní danosti: teorie svobody, morálka, normy vzorce chování u zvířat l kritika argumentu o přírodou chtěném: přírodní záměr vyznačuje „správnou cestu“ – zneužití biologických determinant pro legitimizaci nerovnosti Reprodukce genderového řádu (1) 1. mužské elity zavedly mužskou hegemonii – ztotožnění mužského s objektivním, normativním 2. tuto hegemonii udržují obě pohlaví stejně – domnělá sociální uvědomělost žen v plnění jim přiřčených rolí – kontrola a ukázňování mužů muži a žen ženami Reprodukce genderového řádu (2) 3. všichni muži z tohoto systému profitují – symbolicky, ekonomicky, statusově – a ženy jsou znevýhodněny 4. muži doplácejí na svou nadřazenost především v psychické a citové, na podřazené ženy není vytvářen takový tlak, protože na ně nejsou kladena taková očekávání Předmoderní společnost l relativní rovnost v práci, přístupu k majetku (o děti se starali členové komunity, kteří již nebyli schopni pracovat, ženy pracovali zrovna tak jako muži) l ale žena byla symbolicky prostředkem ekonomické směny – bylo extrémně dbáno na její neposkvrněnost Měšťanská společnost l v souvislosti s modernizací společnosti došlo ke komodifikaci klíčových a posledních 2 nekomodifikovaných statků – práce a půdy l v závislosti na tom došlo k rozdělení, kdy: muž zajišťoval produkci, působil ve veřejné sféře a nevěnoval se výchově dětí, kdežto žena se starala o reprodukci, spotřebu, výchovu dětí a to v soukromí domova 1. vlna feminismu l poslední třetina 18. stol. – 30. léta 20. stol. l boj za občanská a politická práva: právo volit, právo na majetek, právo na vzdělání, právo rozhodovat o sobě l konec 1. vlny – 2 důvody: 1. požadavky byly naplněny 2. ekonomická krize a nástup fašismu Olympe de Gouges: Deklarace práv ženy a občanky Další představitelé 1. vlny l Mary Wollstonecraft – kritika socializace žen jako slabých, neschopných a marnivých či nectnostných l John Stuart Mill – odmítá nerovný genderový řád z několika důvodů: 1. nikdy se nevyzkoušelo nic jiného 2. jeho zavedení nebylo výsledkem rozumové úvahy 3. pramenem je otroctví l Virginia Woolf – propojuje téma ekonomické nezávislosti s nezávislostí jako takovou Masarykovy teze (1) l není ženská či mužská otázka – je pouze otázka společenská (sociální) – odmítá esencialismus a generalizované výroky o ženách a mužích – jsou jen individua l rovnost mužů a žen je daná historicky – muži a ženy se vyvíjeli současně a ve vzájemném působení l kritika klerikalismu – teze, že muž v celibátu má větší hodnotu – žena je něco špatného Masarykovy teze (2) l rovnost všeobecná, fyzická – rozdíl mezi mužem a ženou je fyziologický, ale využití ženské síly ukazuje, že žena není slabší l rovnost duchovní – rozum se neměří učeností, ale hloubkou a kapacitou myšlení l rovnost mravní – žena není mravnější ani méně mravná než muž l rovnost ekonomická – využití ženské síly ulehčí mužům nutnost konkurence na trhu práce, protože ženy budou schopny se živit samy 2. vlna feminismu (1) l trvá od 60. let 20. stol. l mezi oběma vlnami – válka a následný návrat žen z trhu práce do domácnosti a návrat mužů na trh práce ekonomický rozmach – muži opětovně začali živit své ženy důsledkem psychické tenze žen – Betty Friedan 2. vlna feminismu (2) l cíle: větší kontrola žen nad svým tělem přístup ke všem profesím tedy reálné naplnění formálních výdobytků 1.vlny feminismu l sblížení veřejné a soukromé sféry – způsob života žen v soukromé sféře, v domácnosti je důsledkem politických rozhodnutí a je to společenský problém, který by se na úrovni politiky měl řešit Situace v Čechách l po 2. světové válce zavádění rovnosti shora – defamilialismus a povinnost pracovat l nivelizace mezd – ale s obvyklým GPG mezi muži a ženami l po revoluci – genderově zatížený re-familialismus (ve vazbě na předchozí defamilialismus) l ženy asistují přenosu mužské hegemonie (Bělohradský, Havelková) Rozdíly obou vln l 1. vlna usilovala o formální vyrovnání přístupu a šancí, 2. vlna usilovala o reálné vyrovnání přístupu a šancí l 1. vlna usilovala o vyrovnání žen s muži, 2. vlna bojuje za tezi, že jinakost by neměla vést k nerovnosti Vazba na trh práce – MAKRO ROVINA l kulturní a genderové stereotypy l segmentace trhu práce a související alokace žen na sekundárním trhu – neoklasický přístup – lidský kapitál l segregace ženské pracovní síly: Ø horizontální Ø vertikální Vazba na trh práce – MIKRO ROVINA l preferenční teorie – strategie žen l investice do lidského kapitálu l mikro-ekonomické hledisko Dotazy? Téma příští přednášky Genderová kultura