IVW ^* \JL- Ww£kí*#if Hodnotící kritéria eseje z předmětu SOCIÁLNI DEVIACE Co splněno (+) Co nesplněno (-) Formální náležitosti k celému textu Název práce (typ dilemat a místo zjišťování) úplný X neúplný nebo chybí Citace v textu (nápř. Vacek 1997: 192) přítomny K^hybí X Plynulost vět dostačující X nedostačující *Aj*^ ® Část „Úvod" Název podkapitoly správný (Xj'chybný nebo chybí X Cíl práce konkretizováni-^ nedostateěwLsaRcifikovaný 1 O) 3 «3 5 Zdůvodnění volby tématu je přítomné X chybí Způsob naplnění cíle uveden IX neuveden X Část „Charakteristika konkrétního pracoviště organizace v dané lokalitě/regionu" Název podkapitoly úplný X neúplný/jakého a kde? & Pracovníci, u kterých bude dilema zkoumáno specifikováni Í^X^ í nespecifikováni X Charakteristiky klientů dostatečné |X Jiedo statečné X Charakteristiky pracovníků dostatečné X nedostatečné č) Část „Teoretické vymezení konkrétního dilematu" Název podkapitoly úplný ry neúplný/konkrétně jakého? X Charakteristiky vybraného dilematu podle literatury dostatečné ^^ nedostatečné 1 2 3 (?) 5 Tabulka shrnující informace o dilematu přítomna f X J nepřítomna X Část „Otázky indikující přítomnost zvoleného diler aatu na vybraném pracovišti a způsobu jeho řešení" Název podkapitoly úplný \Xj neúplný X Oba typy otázek (indikující přítomnost d. vs, způsoby jeho řešení) přítomny X nepřítomny X Formulace otázek ve standardizované podoby (s využitím formy „Vy") dostatečná ^^nedostatečná 1 2 3 Q^) 5 dvouhlavňové ot, X nezacílené/obecné ot. (*x\ neprovázané s konceptem dilematu X Část „Řešení zvoleného dilematu a jeho význam" Ä Název podkapitoly úplný Qclneúplný X Způsob reálného řešení a jeho zdůvodnění dostatečné nedostatečné O 2 3 4 5 Úvod Tématem tohoto textu je zabývat se problematikou dilematu mezi neutrálním přístupem ke klientům bez předsudků a rozlišováním klientů podle vlastnosti, které jsou jim předsudečně přisuzovány v Oblnstnl charitě Znojmo. Konkrétním cílem je zjistit, zda pracovníci Oblastní charity Znojmo rozlišují mezi klienty na základě předsudků nebo naopak zda měři všem stejným metrem. Abych naplnila cíl této práce položila jsem si tuto otázku: Řeší pracovnici Oblastní charity Znojmo dilema mezi neutralitou a favoritismem? Zajímá mě také, jak jsou pracovnici v rámci tohoto dilematu zvykli jednat s klienty a jaký to má pro ně význam, proč tuk jednají. V první kapitole charakterizuji zvolenou organizaci, kde budu prováděl svá zjištěni, ve druhé kapitole se pak budu věnovat zmiňovanému dilematu neutralita nebo ľavoritismus. V kapitole třetí rozpracuji indikátory, na základě klerých lze rozpoznat přítomnost dilematu v organizaci. Na závěr této práce se pokusím odpovědět na položenou otázku a budu se zabýval způsobem řešeni dilematu pracovníky a jeho významem. 1. Popis organizace Problematikou dilematu mezi neutralitou a favoritismem se budu zabývat vOblastni charitě Znojmo. Konkrétně mě bude zajímat, jak toto dilema vnímají pracovníci projektu Rodinný sociálni asistent, kteří poskytují sociálně aktivizačni službu pro rodiny s dětmi. Tato služba je poskytována rodinám s dětmi, které se ocitly v dlouhodobě krizové životni situaci, kterou samy bez pomoci nedokážou zvládnout a která by mohla ohrozil zdravý vývoj dětí. Sociálně aktivizačni službu pro rodiny 5 dětmi můžeme považovat za specifickou formu sociální práce s rodinou, která se vyznačuje terénni formou. Terénní sociální práce je typická svou přizpůsobivosti potřebám a zájmům cilové skupiny, tzn. není vázána na jednu lokalitu, ale provází uživatele při dočasné a trvalé změně sociálního prostředí. Mobilita terénní sociální práce spočívá v možnosti a schopnosti terénního pracovníka pružně reagovat na okamžitou situaci. Cílem terénní sociální práce je kontaktovat ty skupiny, které potřebuji pomoc zvnějšku, ale samy ji nevyhledávají, popř. ji zpočátku i odmítají, a nabídnou! jim podporu při zvládání jejich těžkých životních situaci. (Jabůrková, 2008). 1.1 Základní činností projektu Činnosti projektu jsou zaměřeny na komplexní řešeni problémů spojených se sociálním vyloučením rodin s dělmi. Uživatelům služby poskytují pracovnici jak materiální pomoc (sociální poradenství, poskytováni informaci, doprovod na úřady apod.) tak i nemateriálni pomoc (emocionálni podporu, posilováni schopnosti zvládat úkoly apod.). Vlastní činnost s rodinami má následující náplň: Poskytováni poradenství - poskytováni informaci o skutečnostech, které jsou při rozhodování o řešeni situace potřeba znát a vycházel z nich. Jedná se napr. o informace o legislativních podmínkách, existujících školských zařízeních, o pravomocech a cílech orgánů sociálně právni ochrany děti, podmínky dávek slálni sociální podpory, procedurální postupy a náležitosti různých podání, informace o právech uživatelů, např. nahíížení do spisů, práva na informace, na ochranu osobních údajů apod. Sociálně terapeutické činnosti - rodinné asistentky poskytují pomoc při obnovení nebo upevněni kontaklu s rodinou a pomoc a podporu při dalších aktivitách podporujících sociálni začleňování osob. Zabezpečuji kontakt se společenských prostředím doprovodem rodičů do školy, je-li to odůvodněné, k lékaři, na zájmové aktivity, zprostředkovávají komunikaci členů rodiny např. s pracovníky odděleni sociálně právní ochrany děti či kurálory, včetně spoluúčasti na těchto jednáních v závislosti na účelnosti a přání rodiny. Výchovně, vzdělávací a aktivizačni činnosti — rodinné asistentky poskytují informace týkající se výchovy, výchovná práce se týká jak rodičů, tak dětí. To znamená, že změny je často potřeba dosáhnout na obou stranách. Cílem je obnovení či posílení konstruktivního výchovného působení a získání zkušeností výchovné kompetence. Také se zaměřují na pracovně výchovné činnosti s dětmi - např. pomoc při školní přípravě, zapojení děti do činností souvisejících s chodem domácnosti, zapojeni do pracovně výchovných programů pro děti, např. v ekologické výchově, dopravní výchově a jiné volnočasové aktivity. 1.2 Personální zajištěni služby Službu zajišťuji vedoucí projektu a dvě rodinné asistentky. Náplň činnosti je následující: Vedoucí projektu Ar) • vykonáva samostatnou práci v rodine, metodicky má na starosti všechny rodiny, kieré jsou do projektu zařazeny, • společně s klientem se podilí na tvorbe soc. aktiviznčního plánu pro rodinu, ■ spolupracuje s oddelením sociálne právni ochrany dětí, ■ je hlavní osobou projektu, konzultuje s OSPOD vývoj v rodině, • působí v roli poradce pra rodinného sociálního asistenta, ■ spolupracuje s ostatními institucemi a úřady působícími v dané oblasti (obecni úřady, úřad práce aid.) ■ monitoruje práce rodinného asistenta, * • má na starosti organizaci času a místa výkonu práce rodinného asistenta, kdo a kde právě pracuje, • vede záznam o všech osobách, které žádají pomoc při řešení svých problémů a způsob vyřízení. Rodinná asistentka • podléhá ve výkonu své funkce vedoucí projektu • vykonává samostatnou práci v rodině • podílí na tvorbč soc. aktivizačního plánu pro rodinu, • vede záznam o všech osobách, které žádají pomoc při řešení svých problémů a způsob vyřízeni 2. Neutralita nebo favoritismus Rozlišováni mezi klienty a poskytováni služeb odlišné kvaíity jejich dílčím kategoriim je běžným rysem činnosti veřejných byrokracií, tedy i organizací služeb sociální práce (Lipsky in Musil, 2004). K. rozlišováni mezi klienty dochází ze čtyř základních důvodů: a) společnosi od služeb sociální práce očekává, že budou pružně reagovat na neopakovatelné situace a přistupovat k lidem s ohledem na individuální okolnosti jejích života b) pomáhající pracovnici mohou neobvyklou pozornost věnovat určité části klientů proto, že chtějí napomáhat zlepšování života lidí c) rozlišování mezi klienty umožňuje hospodařit se zdroji d) poskytováni služeb odlišné kvality různým kategoriím klientu pomáhá pracovníkům služeb sociální práce zvládat jejich pracovní zátěž, nejednoznačnost a psychické napěti jejich práce. Způsob rozlišování mezi klienty, přístup ke klientům a způsob řešeni problémů v rámci dilematu ukazuji v následující tabulce: íiAI Dilema - přístupy Znaky dilematu Neutralita Favoritismus způsob přístupu ke klientům Pracovník „měří všem jedním metrem" Pracovník rozlišuje mezi klienty Ke všem klientům bez ohledu na jejich názorové, rasové a jiné rozdíly přistupuje stejně Pracovník rozlišuje klienty do kategorií a jako příslušníkům těchto kategorií jim potom věnuje pozornost Pracovník přistupuje ke klientů nestranně, nepředpojatě Pracovník není nestranný, ke klientům přistupuje s předsudky způsob řešení problémů Pracovník rozhoduje, posuzuje stejným způsobem a podle stejných, předem daných kritérii Pracovník vyloučí některé klienty z kontaktu s organizaci Pracovník se věnuje všem klientům stejně Pracovník se věnuje některým klientům vice a lépe než jiným Pracovník rozlišovaní klientů podle předsudků odmítne a klienty rozlisuje výhradně na základě osobitostí jejich situace Pracovník přesvědčuje sám sebe, že předsudky, podle nichž jsou klienti rozlišování jsou pravdivé, jejich uplatňováni je proto správné způsob přcdsudečnéb o rozlišování Pracovník nejedná podle předsudku o tom, kdo je a kdo není sociálně hodnotný klient Pracovník vyloučí „méně úctyhodné klienty" Pracovník poskytuje stejně služby všem klientům Poskytování horších služeb „méně úctyhodným" klientům Pracovník věnuje pozornost všem klientů stejně bez ohledu na to, zda změna klienta je v souladu s uznávanými kritérii úspěchu organizace Pracovník věnuje větší pozornost klientům, jejichž změna přinese pracovníkům „lepší hodnocení" Pracovník věnuje pozornost klientům bez ohledu na to, jak budou reagovat na intervenci Pracovník věnuje větší pozornost klientům, kteří by podle očekávání měli být „vnímavější na intervenci" Zdroj: Musii, 2004: 77-89, upraveno 3. Indikátory zvoleného dilematu Abych mohla lépe rozpoznat přítomnost dilematu v organizaci, rozpracuji stanovené dimenze dilematu do podoby indikátorů. Indikátory mají podobu otázek, které budu klást na pracovišti, kde budu výskyt dilematu zjišťovat. 3.1 Způsob přístupu ke klientům a) Jsou v organizaci stanovená pravidla^kiera určuji, jakým způsobem mají pracovníci přistupovat ke klientůnff Nebo toto rozhodnuli je na samotném pracovníkovi? ^' b) Podle jakých kriíér^roíite způsob přístupu ke klientům? ■s='^J c) Máte možnos/5rát ohledy na klienta? \ í^v 1J 3.2 Způsob řešeni problémů d) Na základě jakých znalostí hodnotíte svět klienta? (osobni zkušenost, zkušenosti jřvFl ^uLr^ kolegů, empirické poznatky, vědecké studie apod.)? e) Snažíte se při jednání s klientem zjistit, jaká je jeho situace? f) Podle jakých kritérii rozhodujete a posuzujele způsob řešení í problému klienta? 3.3 Způsob předsudečného rozlišováni •*,, g) Jsou v organizaci stanovena pravidla, které informace o službě a jakým ŕ^TjE^XW^^ * způsobem mají pracovnici tyto informace předával klientům? ^^™~~ ^^ h) Jsou u Vás na pracovišti pracovnici, kteří se věnuji pouze specifickýnr M t^BJjŕ ť problémům klientů? \^ ** J j) Jakým způsobem zvládáte množství klientů? i) Existuji v organizaci a'l už formální nebo neformálni kritéria úspěchu práce_ s klienty? 4. Závěr Cílem této práce bylo zjistit, zda pracovnici Oblastní charity Znojmo konkrétně projektu Rodinný sociální asisient rozlišují mezi klienty na základě předsudků nebo naopak zda měří všem stejným metrem. Abych naplnila cil této práce položila jsem si tuto otázku: Řeší pracovnici Oblastní charity Znojmo dilema mezi neutralitou a favoritismem? Zajímalo mě také, jak jsou pracovnici v rámci tohoto dilematu zvyklí jednat s klienty a jaký to má pro ně význam, proč tak jednaji. Na základě zjištěných skutečnosti mohu konstatovat, že pracovnici toío dilema řeší. Přestože pracovnici odmítají akceptovat institucializované předsudky, kterými je prostoupena společnost, velká pracovní zátěž podporuje předsudečné uvažováni. Lépe se poskytuje pomoc klientům, kteří si obíižnou životní situaci, ve které se nacházejí, nezavinili sami. Také předpokládaná reakce na intervenci je jedním z důvodů rozlisováni klientů. Motivací toho způsobu rozlišováni je snaha dosáhnout uspokojení, které se pracovníkům dostane, pokud klienti dobře spolupracují nebo reagují na poskytovanou pomoc a kterým diky tomu bývá pomoženo. Zaznamenala jsem i to, že pracovníci věnuji více pozornost klientům, kteři se zdají být potenciálně úspěšní z hlediska „společnosti uznávaných kritérií úspěchu." (např. zajištěni prázdninového pobytu děti u rodičů, kteři jinak jsou v péči dětského domova, je všeobecně oceňováno i mimo rámec organizace). Naopak jsem se nesetkala s předsudečaým rozlišováním na základě představ o tom, kdo je nebo není „úctyhodný klient." Jednou z příčin může být i to, že kromě obecných hodnot a zásad sociální práce se pracovnici Charity řidi křesťanskými hodnotami, které jsou postaveny na lásce k bližnímu a k úctě k člověku jako lidské bytosti. Předsudečné rozlišováni klientů umožňuje pracovníkům Charity zvládaj náročnost své práce. Často se setkávají s tím, že veřejnost od nich očekává, právě proto, že pracuji v Charitě, že budou pomáhat všem, vždy a všude. Pracovnici musí elekiivně pracovat se zdroji, s časem a klienty. Navíc plni požadavky zákonů, vyhlášek a standardů kvality sociálních služeb. Řešení dilematu nabizí Lipsky in Musil (2004): za prvé pracovníci odmítnou akceptovat institucializované předsudky, kterými je prostoupena společnost, a za druhé pracovníci se utvrzují v oprávněnosti předsudků a odvolávají se na ně. Uvědomění si existence dilematu pracovníky může mít pro ně velký význam, protože dokáží pak pracovat s předsudky ať už ve prospěch svůj nebo klientů. I