.-.£■ Hodnotící kritéria eseje z předmětu SOCIÁLNÍ DEVIACE Co splněno (+)_____[ Co nesplněno (-) Formální náležitosti k celému textu Název práce (typ dilemat a místo zjišťování) úplný neúgjný nebo chybí Citace v textu (např. Vacek 1997: 192) přítomny W chybí Plynulost vět dostačující s ^nedostaěujíeí- Cást „Úvod" (X /chybný nebochybí Název podkapitoly správný Cíl práce konkretizovaný 1 (2 nedostatečně specifikovaný 3 4 5 Zdůvodnění volby tématu je přítomné chybí Způsob naplnění cíle uveden ! neuveden X Část „Charakteristika konkrétního pracoviště organizace v dané lokalitě/regionu Název podkapitoly úplný neúplný/jakého a kde? ^X\ Pracovníci, u kterých bude dilema zkoumáno specifikováni / X nespecifikováni Charakteristiky klientů dostatečné nedostatečné IsJ Charakteristiky pracovníků dostatečné J*. nedostatečné Část „Teoretické vymezení konkrétního dilematu" Název podkapitoly úplný X neúplný/konkrétně jakého? / X Charakteristiky vybraného dilematu podle literatury dostatečné 1 ' nedostatečné 4 5 Tabulka shrnující informace o dilematu přítomna ) nepřítomna Část „Otázky indikující přítomnost zvoleného dilematu na vybraném pracovišti a způsobu jeho řešeni" Název podkapitoly Oba typy otázek (indikující přítomnost d. vs, způsoby jeho řešení) úplný X neúplný přítomny nepřítomny Formulace otázek ve standardizované podoby (s využitím formy „Vy") dostatečná 1 2 dvouhlavňové ot. nezacílené/obecné ot. neprovázané s konceptem dilematu nedostatečná 4 5 X X Část „Řešení zvoleného dilematu a jeho význam' Název podkapitoly úplný neúplný Způsob reálného řešení a jeho zdůvodnění dostatečné 1 -_ nedostatečné Masarykova univerzita Brno Fakulta sociálních studii \ ^Seminární pra Dilema pracovníkůvodboru poradenství Úřadu práce v Opavě \JP \ Předmět: SPP 803 Organizace a kultura osobních sociálních služeb Období: jam! semestr 2009 Kapusňaková Pavla, UČO 289712 Úvod Život v moderní společnosti přináší nejen mnoho možnosti, ale i spoustu úskalí. Mezi pro člověka nejvice traumatizujíci situace je nezaměstnanost- Lidé, kteří nemají práci, se v první řadě obracejí na úřady práce. Důvody, které vedou tyto lidi k zaevidovaní se na úřad práce, mohou být různé - hledáni práce, vypláceni podpory v nezaměstnanosti, úhrada zdravotního pojištěni, zajištěni rekvalifikace, případně evidence na úřadu práce slouží i jako podmínka pro vypláceni sociálních dávek. Pro účely této seminární práce jsem vybrala odbor poradenství Úřadu práce v Opavě. Práce zaměsťnunců úřadu práce je převážně zaměřena na lidi, a jak o tom hovoří Musil (2004), při práci s lidmi nevystačíme pouze s nařízeními, předpisy, příručkami apod., aleje to oblast prováděni vlastních rozhodnuti. Při rozhodování se mnohdy pracovnici úřadu práce dostávají do situace, že jsou nuceni volit mezi dvěmi navzájem se vylučujícími možnostmi -vznikají dilemata. Situace pracovníků odboru poradenství je obtížná i z důvodu toho, že jsou v každodenním styku nejen s uchazeči o zaměstnáni, zájemci o zaměstnání, ale i se zaměstnavateli či s veřejností. Je zřejmé, že každá z těchto skupin má své zájmy, a také že práce státního úředníka je do jisté míry vymezena jeho pravomocemi. Zkoordinovat mnohdy velmi rozdílné preference, je nelehký úkol. Jedním z dilemat, se kterým se mohou pracovnici odboru poradenství setkat je VOLBA MEZI PROCEDURÁLNÍM A SITUAČNÍM PŘÍSTUPEM. Cílem této práce: Jak jsetrpwcpvnici odboru poradenství Úřadu práce v Opavě zvyklí řešit dilema mezrpíóčSďúrainím a situačním přístupem a jaký to má pro ně význam? Pro dosaženíštanoveného cíle jsem zvolila tento postup: za úvodní části této seminární práce bude následoval sta!1 vymezující charakteristiku Úřadu práce v Opavě a jeho pracovni náplň tak, aby byl ukázán komplex poskytovaných služeb. Navazovat pak bude podrobnější rozpracováni náplně práce odboru poradenstvu Vybrané dilema bude teoreticky vymezeno za podpory odborné literatury. Aby bylo možno rozpoznat přítomnost dilematu mezi procedurálním a situačním přístupem na odboru poradenství úřadu práce, budou sestaveny vhodné otázky. Závěr seminární práce bude zahrnovat řešení vybraného dilematu a jeho význam pro pracovníky úřadu práce, Charakteristika pracoviště Společenská potřebnost úřadů práce a jejich účast na zabezpečováni zaměstnanosti občanů je vyjádřena zákonem £. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněni pozdějších předpisů, ostatních právních norem a řídících aktů Ministerstva práce a sociálních věci České republiky, jimižje definována statni politika zaměstnanosti a úloha úřadů práce. Úřad práce v Opavě byl zřízen zakládací' listinou ze dne 24,8.1990 jako ústředně řízená rozpočtová organizace s právní subjektivitou, která nepodléhá zápisu do obchodního rejstříku. Vymezení základního úkolu: Statni úřad zabezpečující státní politiku zaměstnanosti a další úkoly. Náplň práce úřadu práce ¥ íSu Q. i ■ zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatřeni na ovlivněni poptávky a nabídky práce, - spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky, orgány státního sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy,zaměstnavatel i a dalšími subjekty podle zvláštních předpisů při tvorbě a \ realizaci opatřeni souvisejících s rozvojem trhu práce a se zamestnanosti, l) - přijímá opatřeni na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postaveni na trhu práce, - zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce uskutečňované v jeho správním obvodu, - provádí zprostředkováni zaměstnáni uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnáni a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti podle zákona, poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a dalši služby v oblasti zaměstnanosti, zabezpečuje uplatňováni nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. k poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, - vede pro účely zaměstnanosti evidenci volných pracovních míst, evidenci zájemců o zaměstnáni, evidenci uchazečů o zaměstnáni, evidenci osob se zdravotním postižením, evidenci cizinců a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí, poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi zákonem určené údaje, - potvrzuje občanovi Evropské unie, jeho rodinnému příslušníkovi a rodinnému příslušníkovi občana České republiky dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnáni a sezónnímu zaměstnanci existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedeni práce, - vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném zákonem, posuzuje a rozhoduje, zda jde d osobu zdravotně znevýhodněnou nebo o tom, že lyzická osoba se nepovažuje zu osobu zdravotně znevýhodněnou, plni dalši povinností vyplývající ze zákonu a ze zvláštních právních předpisů, posuzuje pro účely poskytnutí dávek nebo mimořádných výhod podle zvláštních právních předpisů, poskytuje Státnímu úřadu inspekce práce zákonem stanovené údaje, - zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup zákonem stanovené písemné materiály (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Nápli práce odboru poradenství Odbor poradenství je skládá ze tří odděleni, jejichž činnost je vzájemně provázána. Jedná se o tyto odděleni: Oddelení základního poradenství Pracovnice oddělení základního poradenství provádějí zprostředkováni zaměstnání, individuálni práci s uchazečem o zaměstnání a se zaměstnavateli, Podávají návrhy postupů pro zvýšeni zaměstnanosti uchazečů. Součásti jejich práce je poskytování skupinového informováni uchazečů o službách úřadu práce, situaci a možnostech uplatňování na trhu práce tzv. úvodní skupinové informační schůzky. Připravuji a realizuji výběrové řízení, vybirajl vhodné uchazeče o zaměstnáni pro danou pozici. Pracují na vypracováni celkové anamnézy uchazeče a vypracovávaji individuálni akční plány pro uchazeče o zaměstnáni. Kontroluji dodržováni terminů jednání za účelem zprostředkování zaměstnáni u uchazečů, vyvozuji důsledky v případě neplnění povinnosti uchazeče o zaměstnáni. Oddělení speciálního poradenství Hlavním cilem odděleni speciálního poradenství je vrátit uchazeče o zaměstnáni zpět na pracovní trh — motivovat je, pomoci orientovat se na tomto trhu, informovat o pracovních příležitostech a možnostech rekvalifikace, poskytnout klientům radu, posoudit reálné možnosti vzhledem k opětovnému uplatnění na trhu práce a jak se efektivně zapojit. Zvýšená péče je věnována uchazečům o zaměstnáni, kteři spadají do ohrožených skupin nezaměstnaných. Forma práce s klienty oddělení speciálního poradenství je buď individuálni nebo skupinová. Úkolem poradce je také přiblížit cíle uchazeče o zaměstnání realitě v případě, že jeho představy o možnostech na trhu práce jsou zkreslené. Poradce může uchazeči o zaměstnáni také nabídnout účast v Job klubu. Poradci zvažuji zda je potřeba, aby klient absolvoval motivační kurz, který by pomohl k jeho aktivizaci. Oddělení rekvalifikací Odděleni ■ rekvalifikací vydává „Program rekvalifikaci a poradenských aktivit" Z tohoto dokumentu si mohou uchazeči ti zájemci o zaměstnáni vybrat vhodný rekvalifikační kurz nebo motivační projekt. Jestliže uchazeč či zájemce o zaměstnáni sepsal přihlášku na rekvalifikační kurz, a tu je následně schválena, přechází na odděleni rekvalifikaci. Její pracovnici zajisti, aby uchazeč nebo zájemce o zaměstnáni absolvoval požadovaný kurz - sepsáni dohody o rekvalifikaci mezí úřadem práce a uchazečem či zájemcem, ve které jsou zuhrnuty podmínky rekvalifikace. Toto odděleni se tedy stará o zajištěni řádného průběhu rekvalifikace. Po dobu rekvalifikace řeši problémy uchazeče či zájemce o zaměstnáni a zajišťuje vše potřebné včetně úhrady rekvalifikačních kurzů a kontroly všech náležitosti. Teoretické vymezení dilematu Pracovníci odboru poradenství Úřadu práce v Opavě jsou jak ukazuje jejich pracovni náplň úředníky prvni linie tzv. street-level bureaucrats (Lipsky, 1980). Tito pracovnici jsou pak ve své praxi nuceni se zabývat řešením každodenních dilemat. Musil (2004) definuje tato dilemata: 1. komplexní nebo zjednodyšeríe cíle, 2. množství klientůpebo kvalita služeb, 3. neutralita nebo favoritismus, 4. jednostrannost nebo symetrie ve vztahu s klienty, 5 ^procedurální nebo situační přistup, 6. materiální nebo nemateriálni pomDC, 7. zasáhnout či nezasáhnout. Příčinu vzniku všedních dilemat pak Musil (2004, 5. 45) vidi v tom, že řadoví pracovnici „kvůli nepřízni pracovních podmínek nemohou se svými klienty pracovat tak, jak by si představovali, nebo když v daných pracovnich podmínkách mohou uplatnit odlišné, stejně přijatelné, ale těžko slučitelné postupy." Procedurální nebo situační přistup Zde je sociální pracovník postaven před dilema, zda bude situaci klienta řešit dle oficiálních návodů a procedur, nebo zda do řešeni problému zapojí své znalosti, poznatky a zkušenosti. Situační přístup předpokládá zvýšené nároky na sociálního pracovníka -je potřeba se co nejpodrobněji seznámit s problémy klienta, vcítit se do jeho situace a přemýšlet o nejvhodnějším způsobu řešení. Je zřejmé, že takový postup je spojen s vyšší časovou náročnosti. Naproti tomu procedurální přistup umožňuje řešit problémy klientů rutinně bez poznáni hlubších souvislosti. Pracovnici sociální péče pak nacházejí zdůvodněni svého procedurálního postupu vtom, že vlastně postupovali správně lak, jak jim to nařizují předpisy. Tudiž samozřejmě i jejich nadřízeni by měli takovýto výkon hodnotit kladně. Na volbě pracovníka, zda zvolí procedurální nebo situační přistup, se pak v určité míře podilí kultura dané organizace. Musil (2004, 115) mini, že „primy dohled zvyšuje pravděpodobnost procedurálního přístupu pracovníků, pokud je aktér přímého dohledu (například nadřízený) zaměřen na procedury." V praxi pak nastává situace, že přístup pracovníků úřadu práce ke klientům v jednom okrese se odlišuje od postoje zaměstnanců ÚFadu práce k uchazečům o zaměstnání v sousedním okrese, i když jejich pracovní náplň je stej ná. Podíváme-li se podrobněji na situaci klientů úřadu prace, je mnohdy velmi složitá, (nepoužívám slovo „vždy", protože mezi uchazeči o zaměstnání existuje určité procento lidi, kteří nemají zájem o práci a o tom, že by do práce nastoupili, ani neuvažuji). Ztráta zaměstnáni spojena je s poklesem životni situace klienta, jelikož placená práce znamená hlavní zdroj příjmů pro většinu jednotlivců či rodin. Následně na zhoršenou finanční situaci se nabaluji další a dalši problémy. Otázkou tedy je, jak potom kíienti jednotlivých úřadů práce, jenž jsou postaveni před nutnost řešil svou nepříznivou situaci, vnímají přistup pracovníků úřadů práce k nim. Je vhodné připomenout, že tato situace je také provázána se stereotypy, které jsou do určité míry přítomny na odboru poradenství Úřadu práce v Opavě. Musil (20D4, s. 46) chápe stereotyp jako „ustálenou představu o tom, že přítomnost určitého „příznaku" (pozorovatelné charakteristiky určité kategorie klientu) je provázena přítomností dalších z hlediska pracovníka důležitých vlastností klientů." Jak dále Musil (2004) podotýká, pracovník při kontaktu s „příznakem" může reagovat dvojím způsobem: buď si ověří, zda je „příznak" spojen s dalšími očekávanými vlastnostmi nebo neověří, ale pak nastává situace, že „příznak" se stává „předsudkem". Indikátory dilematu mezi procedurálním a situačním přístupem formou otázek Vyskytuje se na odboru poradenství Úřadu práce v Opavě dilema mezi procedurálním a situačním přístupem? Jak přistupují pracovníci odboru poradenství Úřadu práce v Opavě k řešeni problémů klientů? Popište, jaký postup vol íte ^ při řešeni problémů klientů? Je možné řešit problémy klientů podle oficiálních návodů a procedur nebo spíše podle individuální Situace? Jakým způsobem řeší pracovníci odboru poradenství Úřadu práce v Opavě dilema mezi procedurálním a situačním přístupem? Postupují pracovnici odboru poradenství Úřadu práce v Opavě při řešeni problémů klientů podle oficiálních návodů a procedur nebo podle individuální situace? Vyhovuje Vám při řešení problémů klienta postupovat podle oficíijlnich návodů a procedur/ftebb podle \-indivídualni situace? ^- 1? t> Záver Ústředním tématem seminární práce je nalézt odpověď na to, jakým způsobem jsou pracovníci odboru poradenství Úřadu práce v Opavě zvykli řešit dilema mezi procedurálním a situačním přístupem, a také jeho význam pro tyto pracovníky. Cílem tedy bylo zjistit odpověď na otázky: Vyskytuje se na odboru poradenství Úřadu práce v Opavě dilema mezí procedurálním a situačním přístupem? Jakým způsobem řeší pracovnici odboru poradenství Úřadu práce v Opavě dilema mezi procedurálním a situačním přístupem? Pracovníci sledovaného odboru byli dotazováni na postup, který voli při řešeni problémů svých klientů, a následně pak, zda si mysli, zeje vhodnější řešil problémy klientů podle oficiálních návodů a procedur nebo spíše podle individuálni situace. Součásti rozhovoru bylo položeni olázky, zda při řešení problémů klienta pracovníkům jim více vyhovuje postupovat podle oficiálních návodů a procedur nebo podle individuální situace. Z průzkumu, který byl proveden na odboru poradenství Úřadu práce v Opavě vyplynulo, že toto dilema mezi procedurálním a situačním přístupem na pracovišti Úřadu práce v Opavě sice existuje, ale jen ve velmi omezené míře. Z výpovědi pracovníků vyplynulo, že usilují o to, aby jejich vnímání klientu bylo individuálni? Tento individuální přistup ke klientovi je chápan v mezích zákona a v souladu s nim. Pracovnici odboru poradenství ví o možnosti volby mezi'procedurálním a situačním přístupem k uchazečům o zaměstnáni. Nastávají však sjtuace, kdy jsou tito pracovníci nuceni postupovat podle přesně Stanovených procedur^a-tó v případech, kdy je nutno vykázat určitý počet apod. V současné době má hodně blízko k procedurálnímu přístupu podle zákona stanovená ,/ _ povinnosť s každým uchazečem o zaměstnání, jehož délka evidence na úřadu práce překračuje 5 měsíců, vypracovat individuální akční plán. Praxe ukazuje, že takto zákonem ' nařízený úkol, omezuje právě individuálni přistup ke klientovi. Myslím si, že pracovnici odboru poradenství Úřadu práce v Opavě využívají při své 'rá_ci oba prístupy ke klientům. Jejich tendencí je ale přistupovat ke klientů převážně individuálně a s porozuměním. Avšak nastane - li situace, a je po nich požadován procedurální přístup, jsou do jisté, nejnutnější míry ochotni se tomuto podvolit. Pokud tedy uplatni procedurální přístup, přemýšlejí o tom, zda opravdu není možno volit jinou cestu. v i ism oi I. tab ©uf J <£L / Použitú literatura LIPSKY, M. Slreeí-leve! bareaucryi. Dihmmaas of the Individua in Public Services. Russell Sage Foundation, New York. MUSIL, L. 2004. „Ráda bych Vám pomohla, ale... ". Brno: Marek Zeman. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněni pozdějších předpisů