HAeí-KWA" V e-fc Hodnotící kritéria eseje z předmětu SOCIÁLNÍ DEVIACE Co splněno (+) Co nesplněno (-) Formální náležitosti k celému testu Název práce (typ dilemat a místo zjišťování) úplný I neúplný nebo chybí Citace v textu (napr. Vacek 1997: 192) přítomny B chybí Plynulost vět dostačující X nedostačující Část „Úvod" m Název podkapitoly správný chybný nebo chybí Cíl práce konkretizován v?\ 1 ©. nedostatečně specifikovaný 3 4 5 Zdůvodnění volby tématu je přítomné X |chybí X Způsob naplnění cíle uveden X neuveden Část „Charakteristika konkrétního pracoviště organizace v dané lokalitě/regionu" 3) Název podkapitoly úplný neúplný/jakého a kde? Pracovníci, u kterých bude dilema zkoumáno specifikováni už nespecifikováni Charakteristiky klientů dostatečné & nedostatečné Charakteristiky pracovníků dostatečné Q; nedostatečné Část „Teoretické vymezení konkrétního dilematu" Název podkapitoly úplný I neúplný/konkrétně jakého? Charakteristiky vybraného dilematu podle literatury dostatečné í 1 2 3 state c Q- nedostatečné 4 5 Tabulka shrnující informace o dilematu přítomna £r leprítomna Část „Otázky indikující přítomnost zvoleného dilematu na vybraném pracovišti a způsobu jeho řešení" Název podkapitoly Oba typy otázek (indikující přítomnost d. vs. způsoby jeho řešení) úplný X j\neúplný přítomny nepřítomny Formulace otázek ve standardizované podoby (s využitím formy „Vy") dostatečná ^v nedostatečná 3] 4 5 dvouhlavňovéVť: X nezacílené/obecné ot. X neprovázané s konceptem dilematu________________X Část „Řešení zvoleného dilematu a jeho význam" ~& Název podkapitoly úplný leúplný Způsob reálného řešení a jeho zdůvodnění dostatečné 1 3 nedjps&tečiie :eňne MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociálni práce ,-,-.jCHOŕ?t,.. Dilema mezi komplexními a zjednodušenými cíli pracovníku organizace, Střediska sociálních služeb Prahy 13 seminární práce pro hirs Přistup k práci s klientem a kultura organizace-SPP 803 Podzim 200S Jméno a příjmení: Petra Machová (UČO: 181771) Obor/kombinace: Sociální práce - makro Navazujici magisterské studium Imatrikulační ročník 2008 V Praze IS. 4. 2009 1. Úvod V této práci se budu zabývat dilematem řadových pracovníků terénni pečovatelské služby. V úvodu práce se budu snažit vymezit cíl práce a vytvořit otázku nn kterou hnHn t v průběhu práce hledat odpoveď. Ve drune kapitole popíši pracoviště, náplň práce TSóovych pracovníku, jejičhH dlltintaty týkajícími se jejich práce se budu v zabývat. Ve třeti kapitole, teoreticky charakterizuji dilema řadových pracovníků mezi komplexními a zjednodušenými cíli služeb sociální prače, řadových pracovníků. V předposlední kapitole se budu snažit vytvořit indikátory (otázky), pomocí nichž budu hledat odpověď na hlavní otázku. Pokud naleznu odpovědi, budu se snažit v závěru, v poslední kapitole, odpovědět na hlavni otázku této práce, tedy splnit cíl práce. To, že se v práci zamčřlm na dilema řadových pracovníků (pečovatelek) terénni pečovatelské služby, je dáno tlm, že 12 let pracuji v organizacích poskytujících sociální služby seniorům. Z těchto 12 let jsem 10 let pracovala jako pečovatelka, terénní pečovatelské služby, ve Středisku sociálních služeb Prahy 13 (dále SSS). Budu se ledy zabývat dilematem řadových pracovníků, terénní pečovatelské služby, SSS. Podle Musila (2004) patří mezi základní dilemata řadových pracovníků: a) komplexní nebo zjednodušené cíle, b) množství klientů nebo kvalita služeb, c) neutralita nebo favorismus, d) jednostrannost nebo symetrie ve vztahu s klientem, e) procedurální nebo situační přístup, f) materiálni nebo nemateriálni pomoc, g) zasáhnout či nezasáhnout. Podle Lipského (I960) jsou nejčastějšími dilematy řadových pracovníků:" a) kvalita ncbD kvantita b) komplexní nebo zjednodušené cíle c) neutralita nebo favorismus. Ve větši či menši míře se u řadových pracovníků SSS, podle mého názoru, vyskytovala téměř všechna základní vsedni dilemata řadových pracovníků uváděná Musilem (2004) a Lipským (1980), vyjma dilema zasáhnout nebo nezasáhnout, která radovi pracovnici více či méně úspěšně řešili. Pro tuto práci jsem si vybrala dilema mezi komplexními a zjednodušenými cíli služeb sociální práce. Pro komplexní řešeni obtížně životní situace ve které se nalézají senioři, klienti SSS, se mi jeví řešení tohoto dilematu jako zásadní. Otázka, na kterou budu v rámci práce hledat odpověď zni: Jak jsou pečovatelky oddělení terénní pečovatelské služby. Střediska sociálních služeb Prahy 13, zvyklé řešit dilema mezi snahou o vytvořeni zjednodušených cilů služeb sociální práce, při jejichž konstrukci neberou zřetel na všechny dostupné informace a faktory vypovídající o všech potřebách a zájmech klienta, a do jaké míry se snaží při tvorbě vlastních cílů služeb sociální práce vzít v úvahu životní situaci klienta jako komplexní celek, kdy při konstrukci cíle služeb berou v úvahu všechny potřeby, zájmy klienta a souvislosti mezi nimi a všechny dostupné informace a faktory ovlivňující životní situaci klienta?" 2. Charakteristika pracoviště, náplň práce řadových pracovníků Středisko sociálních služeb Prahy 13 Adresa: Trávníčkova 1746, Praha 5, 155 00 i Druh organizace; príspevková organizace, jejímž zřizovatelem je Místní úřad Prahy 13. Oblast special izace: - terénni pečovatelská služba - denní stacionář pro seniory a zdravotné znevýhodnené občany - poradenské služby - středisko osobni hygieny - jideina pro seniory a zdravotná znevýhodněné občany Počet a charakter pracovníků : - ředitel - vrchní koordinátorka - koordinátorka - vedoucí autodopravy - 2x řidič pečovatelské služby - 2x pečovatelka na rozvoz obědů + terén - 2x pečovatelka v terénu - pečovatelka v denním stacionáři - vedoucí denního stacionáře - správcová objektu - vedoucí kuchyně - 4x kuchařka. Financováni je vlcezdrojové : - soukromé zdroje - platby klientů - veřejné zdroje - zrozpučtu zřizovatele, Místního úřadu Prahy 13. Středisko sociálních služeb poskytuje tyto služby: - terénní pečovatelskou službu - pomoc při osobni hygieně, koupel, základní ošetřovatelské úkony, nákupy a pochůzky, pomoc s chodem domácnosti (úklid, praní a žehleni prádla), doprovod k lékaři, dovoz k lékaři, rozvoz obědů, ohřev a příprava jídla, pedikúra, masáž, dohled - pobyt v denním stacionáři - poradenské služby - obědy v jídelně pro seniory a zdravotně znevýhodněné občany. Služby jsou poskytovány především seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služby jsou poskytovány klientům na území Městské části Prahy 13. Co se týká filosofie a hodnot služeb, bohužel v SSS bylo jediným kritériem kvality poskytovaných služeb jejich množství. Management Střediska nebral v úvahu, že některý klient má potřebu rozhovoru a toho, aby ho někdo vyslechl. Průběžné vzděláváni pracovníků existovalo až poslední rok, probíhalo formou skoleni vybraných pracovníků. Supcrvize se na pracovišti neprováděla v žádné formě. V SSS byla vykonávána téměř výhradně individuální sociální práce. V denním stacionáři občas skupinová práce. Jasným negativem povahy přístupu k pečovatelským službám byla orientace na kvantitu poskytovaných služeb. Sociální problém, který se snažilo řešit dané pracoviště bylo, co možná nejdelší setrvání klientů v přirozeném domácím prostředí a snaha o co největší spolupráci s rodinami klientů. Práce pečovatelek na tomto pracovišti měla především terapeutický charakter, jiný přistup nebyl ani možný, protože ze strany vedeni nebyl žádoucí. Podle mého názoru, vedení SSS bylo přesvědčeno, že je třeba uspokojit uživatele služeb s co nejmenšími náklady, bez ohledu na jejich skutečné potřeby, upřednostňovalo rutinní fungování organizace před angažovaným přístupem pečovatelky, kierá reaguje na změny potřeb 3 uživatele služeb. Monitoringu životni a sociální situace klientů vedení nepřikládalo význam. U nových klientů si pečovatelky samy monitorovaly situaci, ve které se klient a vztahy kjeho okolí (rodina, sousedé) nacházely. Zkoumání specifických rysů klientovi situace, při zavádění pečovatelské služby a jejich monitoring, bylo výhradně na vůli pečovatelky. Bylo běžné, že služba byla klientovi zavedena tak, že do kanceláře vedouci pečovatelské služby se dostavil rodinný příslušník a vyplnil formulář. Tím byla služba zavedena a ke klientovi poslána pečovatelka, bez jakéhokoli rozhovoru vedoucí pečovatelské služby s klientem a bez jakéhokoli monitoringu životní a sociální situace. Management SSS výrazně upřednostňoval materiální zabezpečení klienta před nemateriálni pomoci, kterou viděl jako zbytečnou. Vedoucí pečovatelské služby bohužel neviděla v klientech partnery, kteří by mohli participovat na rozhodováni a fungováni pečovatelské služby. Z počtů pracovníků v jednotlivých pracovních pozicích lze odvodil, že poměr vedoucích pracovníků : řadovým pracovníkům je poněkud neobvyklý. Tento poměr je 6 : 12, což znamená, že I vedoucí řídi cca 2 řadové pracovníky. Pokud bychom do této statistiky nezařadili THP pracovníky (řidiče) a pracovníky kuchyně, došli bychom k poměru je horšímu, 4 : 6. Na pracovišti udržovali řadoví pracovnici mezí sebou nadstandardně pozitivní vztahy, 3 pracovnici z managementu měli blízké vztahy k řadovým pracovníkům, vyloženě negatívni vztah měli v organizaci řadoví pracovnici a vedoucí kuchyně k řediteli organizace. Organizace byla řízena byrokraticky s jasným hierarchickým rozdělením moci. Řadoví pracovnici nemohli nijak výrazně ovlivňovat chod organizace nebo prosazovat týmovou práci. Pracovní náplní pečovatelek v terénu byla přímá obsluha klientů SSS. Ta se skládala z- pomoci při osobní hygieně, koupele, základních ošetřovatelských úkonů, nákupů a pochůzek, pomoci s chodem domácnosti (úklidu, praní a žehlení prádla), doprovodu k lékaři, dovozu k lékaři, rozvozu obědů, ohřevu a přípravy jídla, pedikúry, masáže, dohledu. A to jak například pochůzek k lékaři pro léky, na poštu nebo i vyřizování různých záležitosti na úřadech. 3. Charakteristika dilematu mezi komplexními a zjednodušenými cíli řadových pracovníků K. teoretické charakteristice dilematu mezi komplexními a zúženými cíli radových pracovníků, v této práci, využiji teoretické práce Musila (2004) a Lipského (1980). Očekáváni cílů služeb sociálni práce v organizaci, stejně tak jako očekáváni týkajících se dalších oblasti pomáhajícího procesu je ovlivněno kulturou organizace. Podle Geertze (2000) je kultura (v tomto případě kultura organizace) soustavou pravidel pro řízení jednání a chování lidi. Na základě těchto pravidel v organizaci, se utváří pojmové struktury, které umožňují sdílet pracovníkům očekávání řešení jednotlivých otázek vyvstávajících v průběhu pomáhajícího procesu, v rámci organizace. Ovšem, jak uvádí Lipsky (1980), patří sociální práce mezi profese, které jsou značně nejednoznačné. V této práci mne zajímají cíle služeb sociální práce. Pro ty to znamená, že neexistuji jednoznačně konstruované cíle služeb sociální práce, které by mohli sdílet všichni pracovníci organizace. Musil(2004) uvádí, že k tomu aby všichni pracovnici reagovali na jednotlivé situace stejně museli by sdílet očekáváni, která by vycházela z faktu, že sdílí totožné hodnoty. Protože pracovnici na různých postech v organizaci zastávají více či méně odlišné hodnoty dochází k dilematům, která je třeba řešit Dalším důvodem 4 tvořících se dilemat řadových pracovníků je podle Lipského (1980) to, že dochází k napěti mezi omezenými možnostmi a čili služeb sociální práce, kterých by měío být podle řadových pracovníků dosaženo. Jak bylo popsáno výše, management SSS klade důraz na materiální zabezpečení potřeb klientů SSS a nezajímá se o jejich další potřeby. Dalším výše zmíněným problémem je velký důraz, který management klade na kvantitu poskytovaných služeb, zcela bez ohledu na kvalitu. O tom svědčí také fakt, že bylo zavedeno denní vykazování času stráveného u jednotlivých klientů, který podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, klient hradi a bylo managementem nařízeno omezeni času stráveného tzv. aktivizačnimi službami (především rozhovor s klientem), který klient v této organizaci nehradí. To znamená, že pokud má klient potřebu rozhovoru nebo nějaké jiné akce, kterou podle smlouvy se SSS nehradí je řadový pracovník SSS omezen tímto nařízením tak, že u klienta může strávit 15 minut tohoto času na každou hodinu služeb které klient hradí. Dalším problémem bylo nařízení managementu týkající se paušálního účtováni času stráveného na cestě ke klientovi, který je podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, započítán k úhradě klientovi. Nařízením managementu byl stanoven paušál 15 minut bez ohledu na fakt, že k některým klientům se řadový pracovník dostane autobusem, který mimo špičku jezdi Ix za 30 minut. Pokud tedy pracovníkovi autobus ujede, stráví na stanici a na cestě minimálně třicet minut svého volného času, který se nezapočíta do pracovní doby. V předcházejícím odstavci jsem popsala jak management SSS (mocenská clila organizace) prosazuje hegemonii svého hlediska cílů služeb sociálni práce. S cííi služeb managementu se dostávaly do rozporu čile služeb sociálni práce konstruované řadovými pracovníky, kteří ve velké většině měli zájem na uspokojováni i nemateriálních potřeb klientů. Za výše uvedených pracovních podmínek, které byiy pro řadové pracovníky nepříznivé, nemohli s klienty jednat tak, jak by si přáli. Jak píše Musil (2004), je nutné vyrovnat se s nejednoznačností nebo respektovat nežádoucí a protichůdné, to staví pracovníky organizace před obtižné rozhodováni a před dilemata. Podle Lipského (1980) je zjednodušování komplexních cílů jeden ze způsobů, kterým se řadoví pracovnici vyrovnávají s nejednoznačnosti pracovních podmínek. V případě problému této práce s nejednoznačnými a nejasnými cíli služeb sociální práce, tím dochází k utváření dilematu řadových pracovníků mezi komplexními a zjednodušenými cíli. Management SSS se choval přesné tak jak popisuje Laan (1998) totiž, že dochází k přenášení přístupů a praktik managementu z komerční sféry do organizaci sociálních služeb: u) získávání kontraktů, kontrola nákladů a zisku b) rozhodování o cílech služeb c) předem definované úkony d) poskytovatelé vykonavateli ii případovými manažery. Takovéto jednáni managementu vycházející z hodnot co největší efektivity a prosperity organizace a uspokojení veřejného mínění a míněni zřizovatele organizace týkající se chodu organizace, se dostávalo do přímého rozporu s očekáváním řadových pracovníků, kdy podle Laana(l998)sc sociální pracovnici, v případě této práce pečovatelky SSS: a) „se pokouši brát vážně vlastní interpretační rámec klienta" a „zaměřuji se na rozvoj emancipace... klienta". 5 b) „slouží společenským zařízením, které daly k této práci podnět" a jsou „nuceni zohledňovat skutečnost, že rozvoj a emancipace jsou možné pouze v rámci společnosti [...], která [klienta] dostala do problémů" V SSS docházelo k napěti mezi cíli služeb sociální práce, které konstruoval management organizace a cíli služeb sociální práce řadových pracovníků. Management konstruoval cíle služeb sociální práce pouze s ohledem na splněni zákonných povinností a očekáváni veřejnosti. Zatímco radovi pracovnici své vlastni cíle služeb sociální práce konstruovali s ohledem na snahu o porozuměni individuální životní situaci seniorů. Management SSS k prosazováni vlastního pojetí cílů služeb sociální práce využíval přímou kontrolu spočívající ve vyplňování formulářů s přesně vyplněnou časovou posloupností každého pracovního dne. Tabulka 1. Dimenze dilematu mezi komplexními a zjednodušenými cíli Komplexní cíle Zúžené cíle Vnímání životní situace kjienta Pracovníci považují problém klienta za důsledek komplexu faktorů a vlivů. Součásti jeho životni situace jsou i další okolnosti jeho života které je potřeba zkoumat a posuzovat jako celek. Problém klienta vnímají pracovníci jako důsledek jednoho nebo několika málo faktorů. Situaci klienta nevnímají v souvislostech, ale jen jako izolovaný problém. Požadavky klienta jsou předem očekávány. Způsob práce s informacemi Pracovnici využívají všech dostupných informaci od klienta, rodiny, spolupracovníků a dalších odborníků a využívají je ke zhodnocení životní situace klienta, jeho potřeb a zájmů a souvislosti mezi nimi. Pracovnici využívají pouze vlastních zkušenosti a znalosti při zhodnocení životní situace klienta a jeho problémů. Informace pocházejí pouze od klienta. Způsob vnímáni cílů služeb sociální práce pracovníky Pracovník vnímá komplexně cíle služeb sociálni prace, které nejsou stanoveny předem, při jejich vytvářeni bere v úvahu všechny problémy a zájmy klienta a souvislosti mezi nimi. Cíle nejsou stanoveny pevně na počátku služby, v jejím průběhu se mohou měnit, podle okolnosti. Pracovník vnimá cíle služeb sociální práce na základě formálně stanovených postupů a standardů organizace. Při jejich utváření se zabývá jen těmi problémy klienta, které jsou stanoveny ve formálních dokumentech a zmiňovány v pravidlech organizace. Při stanovení cílů bere ohled jen na problémy a zájmy klienta, kterými se obvykle organizace zabývá. Cíle služby se v jejím průběhu nemění. 6 Používané pracovní postupy Způsob přístupu pracovníků k vlastním pracovním povinnostem Způsob řešení životní situace klienta Ne vždy pracovnici postupují podle předem formálně daných standardů kvality a vnitřních předpisů organizace. Na základě individuálního přístupu ke klientovi jsou jeho potřeby uspokojovány s ohledem na konkrétní životní situaci, individuální problémy a potřeby každého klienta. V pracovních postupech se vyskytuje mnoho výjimek od formálně dnných postupů. Úkolem pracovníků je zkoumat potíže klienta s ohledem na komplex faktorů ovíivňujicich životni situaci klienta, zhodnotit všechny klientovi možnosti a souvislosti mezi nimi a na základě vlastního posouzeni určit postup řešení problému. Pracovníci neřeší situaci podíe předem připravených schémat. Životni situaci Jsou formálně dané standardy kvality a vnitřními předpisy organizace. Procedury jsou rutinní, předem dané, bez ohledu na individuálni situaci klienta, stejné pro všechny klienty. Dopředu se vytváři pravidla pro kategorizaci klientů, které předesílají reakce na jejich životní situace a problémy. Úkolem pracovníků je posuzovat oprávnění klientů, tzn. zda je podle zákona a předpisů možné poskytnout klientovi to, o co žádá. Zabývají se tedy jen tím, co jim podle předepsaných procedur přisluší. Pracovnici se při práci řídi formálními předpisy a vnitřními nařízením i organizace. Zaměřují se pouze na očekávané potřeby a očekávaná řešení. Nesnaží se samostatně nijak ovlivnit průběh ani rozhodováni o průběhu služby. Řešeni je předem dané, připravené, předvídatelné, Všem příjemcům je předem Způsob projevu vli iniciativy, pracovníky V rámci iniciativy pracovníků dochází k vytváření individuálního plánu pomoci klientovy, který vychází z jeho životni situace a problémů. Individuální plány pracovníci vytváří s ohledem na všechny odhalené faktory ovlivňující životni situaci klienta a s ohledem na všechny odhalené potřeby, zájmy klienta a souvislosti mezi nimi. 7 klienta řeší individuálně, využívají individuální přistup ke klientovi a jeho momentálni životní situací. To znamená, každého klienta situaci individuální s ohledem na faktory ze pro a každou využívají řešení, všechny ovlivňující klientovu životni situaci a s ohfedem na všechny potřeby, zájmy, možnosti klienta a souvislosti mezi nimi. známá služba poskytována jasným a shodným způsobem. ázky charakterizující dilema mezi komplexními a zjednodušenými cíli služeb sociální práce, ve Středisku sociálních služeb Prahy 13 V této kapitole se pro každou dimenzi cilů služeb sociální práce budu snažit vytvořit indikátory (otázky), které by mohiy pomoci nalézt odpověď na to, jak řadoví pracovnici v SSS řešili dilema mezi komplexními a zjednodušenými cíli služeb sociální práce. a) Vnímání životni situace klienta 1. Myslíte si, že životni situace klienta (v lomto připadé seniora) je pouze důsledkem věku a zdravotního stavu klientu? Ano................... 1 O Ne.................... 2 u Neodpověděla -I U la. Pokud nejaké další faktory, podle Vás ovlivňují životni situaci klienta? Zatrhněte, prosím, libovolný počet faktorů. Ano Ne Neodpověděla a)Rodinné prostředí i -1 b)Sousedské vztahy 2 -1 c)Vztahy k dalším blízkým osobám 2 -1 d)Schopnosti klienta 2 -I e)Smysl života (zda má či nemá nějaké zájmy) 2 -l fjFmančni situace 2 -1 glVybaveni domácnosti 2 -1 b) Způsob práce s informacemi 1. Snažíte se získal informace o klientove životní situaci zjiných zdrojů nežpoice od klienta? Ano................... I □ Ne.................... 2 u Neodpověděla -1 □ 1 a. Pokud ano, informace z jakých zdrojů využíváte? Zatrhněte, prosím, libovolný počet faktorů. Ano Ne Neodpovědělo a)Clenů rodiny 2 • 1 b)Dalších blízkých osob (sousedě, přátele...) i -1 c)Vedouci pečovatelské služby 2 -1 d)Praktíckého lékaře 2 -1 e)Sociálního pracovníka místního úřadu 2 -1 fJSociálnich pracovníků jiných organizaci 2 -1 E)Spo!upracovníkli 2 -1 2. Myslíte si, že informace o klientovi jsou pro Vás špatně dostupné? (Informace se špatně získávají). Legenda: 1 Rozhodně ano 2 Spiše ano 3 Spiše ne 4 Rozhodně ne -/ Neví, neodpověděla/a l 2 3 4 -1 a 0 n D n c) Způsob vnímáni cílů služeb sociální práce, pracovníky 1. Stanovíte si cíle vaší práce před setkáním s klientem? Ano................... 1 □ Ne.................... 2 O Neodpověděla -f D 2. Využíváte při /ytváření vlastního cíle práce všech Vám dostupných informací? 1 2 3 I 4 -! D n 0 j D 0 3. Snažíte se hledat mezi jednotlivý mi informacemi souvislostí? 1 2 3 4 -i n D D a D 9 4.Při změně životní siiuace klienta, dokážete cíle práce přizpůsobil momentální situaci? Ano................... 1 Q Ne.................... 2 D Neodpověděla -1 D d) Používané pracovní postupy I. Řídíte se při své práci pouze v organizaci vytvořenými standardy kvality práce? 2. Vytváříte si vlastni pracovní postupy na základě individuální životni situace klienta? 1 2 3 4 i -! n □ D a 1 d e) Způsob prístupu pracovníků k vlastním pracovním povinnostem 1. Děláte při své práci jen to, co máte napsáno v pracovní smlouvě? Ano................... I D Ne.................... 2 D Neodpověděla -I O 2. Určujete, na základě vlastního posouzení situace, vlastni postup řešeni problému klienta? Ano................... 1 O Ne.................... 2 u Neodpověděla -1 O I) Způsob projevu vlastní iniciativy, pracovníky 1. Vytváříte u každého klienta individuální plán pomoci? Ano................... 1 □ Ne.................... 2 D Neodpověděla -1 U la. Pokud ano, bereíe při tvorbě individuálního plánu v úvahu všechny odhalené faktory ovlivňující životní situaci klienta a všechny potřeby a zájmy klienta? 1 2 3 4 -l a 0 D n n lb. Dochází při změně životni situace klienta ke změně individuálního plánu pomoci? Ano................... 1 D Ne.................... 2 D Neodpověděla -l D 10 g) Způsob řešení životní situace klienta 1. Je řešení situace klienta a jeho problémů předem dané? Ano................... 1 D Ne.................... 2 D Neodpověděla -1 □ 2. Vytváříte individuální způsoby řeaenl pro každou situaci? Ano................... I D Ne.................... 2 n Neodpověděla -1 □ 2a. Pokud ano, diskutujete s klientem o možných způsobech řešení problémů? Ano................... I D Ne.................... 2 □ Neodpověděla -1 □ Na základě desetileté zkušenosti s prací pečovatelky v SSS, znalosti kultury organizace a na základě dlouhodobé spolupráce s ostatními pečovatelkami SSS, z nichž některé pracovaly v organizaci i déle než 10 let a na základů blízkého vztahu a znalosti osobností všech pečovatelek se budu snažit odpovědět na jednotlivé otázky, Uik jak si mysl im, že by většina pečovatelek odpovídala. a) Vnímání životni situace klienta Pracovnice považuji problém klienta za důsledek i jiných faktorů a vlivů, než věku a zdravotního stavu. Podle pracovnic ovlivňují kromě věku a zdravotního stavu životní situaci klienta především vztahy v rodině, schopnosti klienta a to zda má nějaký smysl života. b) Způsob práce s informacemi Pracovnice se snaži využívat informace i z dalších zdrojů, než pouze od klienta, především od spolupracovníků a rodinných příslušníků. Stěžují si na špatnou dostupnost informaci od koordinátorky organizace a praktických lékařů. c) Způsob vnímáni cilťi sličeb sociální práce, pracovníky Pracovnice se neřidí předem stanovenými cíli služeb, při tvorbě cilc využivaji dostupných informaci, při změně problémů dokáži modifikovat cíle. d) Používaně pracovni postupy Pracovnicu se méně řídí standardy kvality organizace, spíše si tvoři vlastni postupy. e) Způsob přístupu pracovníků k vlastním pracovním povinnostem Pracovnice dělají i to, co nemají jako povinnost v pracovní smlouvě. Čili pracuji nad rámec svých pracovních povinnosti. fj Způsob projevu vlastni iniciativy, pracovník}' Pracovnice nevytváří' individuální plán pomoci u každého klienta. Spíše neberou v úvahu všechny odhalené faktory, z obavy reakce managementu organizace, g) Způsob řešeni životni situace klienta Pracovnice uvádí, že řešeni problémů klienta není předem dané, řešeni je individuální podle situace, kdy je využila i diskuse s klientem. II 5. Závěr V poslední části práce se budu snažit odpovědět na hlavni otázku a splnil lak cil práce. Při formulaci odpovědi budu vycházet zodpovědí na jednotlivé otázky (indikátory), v předcházejíc i kapitole. Hlavní otázka práce zněla: „Jak jsou pečovatelky odděleni terénni pečovatelské služby. Střediska sociálních služeb Prahy 13, zvyklé řešil dilema mezi snahou o vytvořeni zjednodušených cílů služeb sociálni práce, při jejiclvž konstrukci neberou zřetel na všechny dostupné informace a faktory vypovídající o všech potřebách a zájmech klienta, a do jaké míry se snaži při tvorbě vlastních cilů služeb sociální práce vzít v úvahu životni situaci klienta jako komplexní celek, kdy při konstrukci čile služeb sociální práce berou v úvahu všechny potřeby, zájmy klienta a souvislosti mezi nimi a všechny dostupné informace a faktory ovlivňující životni situaci klienta? " Na základě odpovědi na jednotlivé otázky (indikátory), vypovidajicí o jednotlivých dimenzích dilematu mezi komplexními a zjednodušenými cíli mohu odpovědět, že pečovatelky Střediska sociálních služeb Prahy 13 se při řešeni tohoto dilematu snaži vytvářet komplexní cíle služeb sociální práce, pokud jim to není nařízeními managementu znemožněno a pokud naleznou možnost k vytvoření co nejkomplexnějšího cíle. Tedy snaží se o vytvořeni co nejkomplexnějšího cíle, který jim daná situace, management organizace a možnosti umožní. 6. Literatura Geerlz, C, 2000. Interpretace htllur. Praha, SLON. 4/^-tweJ ^ Laan, G., 1998. Otázky legitimace sociální práce, Boskovice - Ostrava 1998, Albert -ZSF OU. Lipsky, M., 1980. Street-level Bureaucracy. Dilemmas of the Individual in Publ Services. Russell Sage Foundation, New York 1980 '^M^ Musil, L., 2O04. „Ráda bych Vám pomohla, ale .., " Dilemata práce s klienty organizacích. Brno, Marek Zeman. Zákon č. 108/2006 5b., o sociálních službách JP 12