ORGANIZACE A KULTURA OSOBNÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (3. Teoretické přístupy k reflexy práce s klienty: Laan) SPP803 FSS MU Brno, 2008 Struktura témat předmětu • Základní pojmy ke studiu OKSS“; • „Teoretické přístupy k reflexi práce s klienty“; • „Existující dilemata a strategie jejich řešení“; • „Výzkum přístupu ke klientům“. Teoretické přístupy k reflexi práce s klienty • Zvládání nesourodých pracovních podmínek (Lipsky) • „Systém“ a „životní svět“, vnitřní a vnější perspektiva (Laan) • Moc manažerů a profesionálů v organizaci (Howe) • Kolektivní nevědomí (Tavistock Institute of Human Relations) ad 2) „Systém“ a „životní svět“, vnitřní a vnější perspektiva (Laan) Proč je podle Laana důležité uvědomit si, že porozumění s klientem je možné dosáhnout pomocí monologu? (Musil, 2004: 95–97) Podle jakých zásad je třeba se podle Laana řídit, aby bylo možné vyhnout se jak „nedbalosti“, tak „neoprávněnému zásahu“? (Musil, 2004: 137–138, 143–147) Co jsou to „nároky na platnost“ a jaké nároky na platnost rozlišuje Habermas? (Laan. 1998: 42–53) Jak se podle Laana jeví reprofesionalizace sociální práce z vnější a z vnitřní perspektivy? (Laan. 1998: 133–143) ….aj. Struktura tématu • Nesnáze sociálních pracovníků s identitou – „manažerismus“ a „dilema dvojí vazby“ • „Systém a životní svět“, „strategické a komunikativní jednání“ • Řešení otázky identity sociální práce - odmítnutí systému a ritualizace „životního světa“ - zakotvení identity v „systému“ - přijetí dvojí perspektivy Ad 1) Nesnáze sociálních pracovníků s identitou 1. „Manažerismus“ uplatnění principu quasi-trhu n oddělení financování a poskytování služeb n najímání služeb n princip soutěže přenášení přístupů a praktik managementu z komerční sféry do organizací sociálních služeb n získávání kontraktů, kontrola nákladů a zisku n rozhodování o cílech služeb n předem definované úkony n poskytovatelé vykonavateli či případovými manažery „neokonzervativní komentátoři tvrdili, že sociální pracovníci by se neměli chovat příliš solidárně, komunikativně, procítěně a s příliš velkým porozuměním, ale že by měli spíše poskytovat konkrétní, objektivní produkt, který by pomohl sociální práci v boji s jinými disciplínami“ (o ztenčující se rozpočet)“ (Laan, 1998: 227). 2. „Dilema dvojí vazby“ Sociální pracovníci (Laan, 1998: 225): n „se pokouší brát vážně vlastní interpretační rámec klienta“ a „zaměřují se na rozvoj emancipace [...] klienta“. a zároveň n „slouží společenským zařízením, které daly k této práci podnět“ a jsou „nuceni zohledňovat skutečnost, že rozvoj a emancipace jsou možné pouze v rámci společnosti [...], která [klienta] dostala do problémů“ Nizozemští pracovníci se v 70. a 80. letech rozhodovali mezi buď sloužit klientovi – anebo společnosti: n dominovala představa, že „klienta dostala do problémů společnost“ n je možná emancipace klienta pomocí dialogu (je třeba tlaku „strategického jednání“, které koordinuje účastníky tzv. „systému“, čelit prosazováním „komunikativního jednání“, které je principem koordinace tzv. „životního světa“) Ad 2) „Systém a životní svět“ - „strategické a komunikativní jednání“ Habermas: společnost je složena ze „systému“ a „životního světa“, mezi kterými neexistuje oboustranné působení 1. „Životní svět“ (Habermas dle Tőnnies: Gemeinschaft, Wesenwille) = Prostor k jednání, ve kterém lidé komunikativně jednají na pozadí sdíleného konsensu, kdy účastníkům je znám způsob, jakým je možné dojít k společným definicím situací --- Je koordinovaný „komunikativním jednáním“ Charakteristiky „komunikativního jednání“ n vzájemné porozumění, n lidé se navzájem berou vážně, n symetrický vztah, (nepředpokládá se, že vlastní pojetí a standardy jsou nadřazené pojetím a standardům druhého) n partneři při rozhovoru uznávají vzájemné „nároky na platnost“ (předložení a obhájení důkazů obou stran o „pravdivosti“ výpovědi – „platnosti“ dohodnutého jednání - a „opravdovosti“ vyjádřeného prožívání) 2. „Systém“ (Habermas dle Tőnnies: Gesellschaft, Kürwille) = Skutečnost, že jednání aktérů je koordinováno za jejich zády pomocí takových „anonymních mechanismů“ jako jsou „peníze a moc“ --- Aktéři se rozhodují na základě vlastních zájmů - ustálených představ o lidech – zkušeností s vlivem rozhodnutí na jednání druhých --- Je koordinovaný „strategickým jednáním“ Charakteristiky „strategického jednání“ n zaměřeno na dosažení určitých efektů chování jiné osoby, n účastníci vztahu jsou vnímáni jako „sociální objekty“ s předvídatelným chováním, n mezilidský vztah získává charakter ,prostředku k účelovému vztahu“ n rozhodovatel vychází z „jednostranné definice situace“ (nerespektuje nároky ostatních účastníků na platnost) V důsledku moneterizace a byrokratizace sociálních vztahů dochází ke „kolonizaci životního světa“, která spočívá ve zrušení platnosti zásad komunikativního jednání --- Účastníci jsou zatlačováni do pozice objektů intervence či konzumentů a během jejich vztahu s experty a obchodníky je jimž znemožněna argumentace a kritika „Kolonizace životního světa“ = pronikání zásad strategického jednání do životního světa lidí Ad 3) Řešení otázky identity sociální práce Řešení otázky identity • Odmítnutí systému a ritualizace „životního světa“ (Nizozemí, počátek 70. let) • Zakotvení identity v „systému“ (Nizozemí, polovina 80. let) • Přijetí dvojí perspektivy (Laanovo doporučení a příklad z Haagu). Ad1) Odmítnutí „systému“ a ritualizace „životního světa“ (60. a 70.léta) = kultura útěku do životního světa nahlížíme na „životní svět“ jeho vlastní „vnitřní“ perspektivu „účastníků sociální interakce“ Projevy kultury útěku do „životního světa“ n doslovné provádění norem komunikativního jednání n vynucování rigidních norem v organizacích = rituálem se staly zásady, že všichni mají znát, hájit a zpochybňovat interpretace všech n tabuizace tématu moci, jejíž vykonávání přecházelo do ilegality a nepozorovaně nadále komunikaci ovládalo n bezmocná hra bez konce, v níž se nikdo neodvažoval rozhodovat, protože vše muselo být neustále předmětem diskuse (Laan 1998:206, 230) Ritualizace životního světa vedla k otřesu identity pracovníků (80. léta) výsledkem snahy o emancipaci a rovnocennou komunikaci je ovládnutí klienta „sociálním ukázňováním“ a upevňováním „mocenských strategií státu“ --- Pracovníci se stali aktéry kolonizace životního světa tím, že dialogem s klienty podporovali jejich konformitu se systémem, který klienty utlačuje 4 řešení dilematu mezi monologem a dialogem Ad2) Zakotvení identity v „systému“ (80. léta) = kultura útěku do „systému“ Nahlížíme na „systém“ jeho vlastní „vnější“, perspektivou, která „vidí pouze společenské systémové mechanismy“ Projevy kultury útěku do systému („ideologie nové věcnosti“) n zaměření se „na úkoly“ n nabídnutí „vhodného produktu“ klientům n vytvoření „bezvadně fungujícího systému“ n určení produktu a najmutí kvalifikovaných pracovníků managementem (aby klientům dodávali manažery stanovený produkt) Ad3) Přijetí „dvojí perspektivy“ = přijetí principů profesionální pomoci pohlížení na „životní svět“ perspektivou „systému“ a současně pohlížení na „systém“ perspektivou „životního světa“ Co musí reflektovat principy profesionální pomoci n cíle se mění v průběhu intervence (pomoc je těžko naplánovatelná předem) n materiální pomoc (dávky, informace) bývá často účinná pouze je-li provázena nemateriální pomocí (učením), n někdy je důležité použít jak porozumění, tak i donucení k dosažení komunikativních cílů: ambivalenci „dvojí vazby“je možné akceptovat a naučit se s dvojí vazbou „zodpovědně zacházet“ předpokladem je přijetí „dvojí perspektivy“: sociální pracovník musí vlastní pozici i situaci klienta nahlížet jak z hlediska systému, tak z hlediska životního světa (227, 43-53). Co umožňuje přijetí dvojí perspektivy ? (Laan 1998: 225) n akceptovat ambivalenci, která dřímá v roli pracovníka n brát vážně pohled klienta a pracovat na jeho emancipaci a současně akceptovat skutečnost, že emancipace je možné pouze v rámci společnosti n předávat klientovi zprávu „dvojího významu“: „V téže společnosti, která tě dostala do problémů, která neakceptuje tvůj způsob života, ve které nemůžeš najít svou cestu, v této společnosti musíš znova zakotvit a musíš při tom zohlednit okolnosti vlastního života.“