s J, fl**t r^**^5ífe 6jo, krajinná (aplikovaná) ekologie! «♦•i „,'»»j*?*! Ekologie jako vědní disciplína: Co je to ekologie? • uvést základní definice ekologie (bez přívlastku), • vysvětlit oblast studia a výzkumu, * popsat vývoj, členění, jednotlivé dílčí disciplíny a hraniční obory ekologie, * definovat krajinu, krajinnou ekologii (geoekologii). Co je to ekologie? ^gSAJA-M Ekologická auta VCD 2005; Toyota Prius stále vede Žebříčky VCD Auto-Umweltliste 2005/2006, sestavuje německý dopravní klub ...na základě ekologické zátěže, kterou produkují, hodnoceny bodovým přídělem 0 až 10 bodů (čím více bodů, tím ekologičtější automobil). 40 % emise C02 (resp. spotřeba paliva), z 20% hluk vozidla, zatížení lidí karcinogeními látkami (15 %), jinými škodlivými látkami (20 %) a zatížení okolní přírody (5 %). Co je to ekologie? Nahá Vránová: Jsem šťastná Naposledy dejme slovo psychiatrovi Plzákovi: "V poslední době jsme se utrhli ze řetězu a chceme nahoty až příliš, ale pořád je to lepší než opačný extrém. Já se totiž bojím toho, že jednou někdo znovu přijde s myšlenkou, že jsou akty necudné a kazí dobré mravy. Že se zase vyskytnou tendence té pochybné mravnostní ekologie." --•■ Hledej "ekologický Co je to ekologie? I^SSAJAM v katalogu firem a in s titu c Da lš ich 410 na le zených ...udrž it e In ou energetiku a ekologické zemědělství, šetrnějšík... Obnovitelné zdroje • LIG A EKOLOG IC KÝCH ALTERNAT IV • Vážení přátelé ... iz oblastí ekologického stavenia bydlení... naleznete ak tu aliz ováný S labikář ekologického bydleníiřadu... www.lea.ecn.cz/ - Hlavní m ěsto Praha B Hga noidBfl =■■ 2 . Ekologicky přístup k léčeníautoimunitních nemocí cC=> Ekologický přístup kléčeníautoimunitních nemocí» 12.07.2005 • Autoim unita je zčásti... otázku se těžko odpovídá. »Při řešení auto im un it nich nemocí mužem e pomáhat ekologickým p řís tu p e m : • D ie ta -celkem vzato se dá hovoř it o aminokyselinách omega... www.celostnim edicina.cz/ekologicky-pristup-k-leceni-autoim .. SA8 Premium (ekologický pra cí pro stře de k) AM W AY »zpět» SA8 Premium (ekologický prací prostředek) AMW AY • Ekologicky nezávadný bezfosfátový prací prášek vyhodnocený MF jako nejlepšína českém trhu. Obsahuje nechlorový nřínravelc k h p 1 p n í___ Ferekvence pojmu „ekologický"... 12.9. 2005 1. Ekologický(ó) - 410 (267) nalezených odkazu 2. Matematický - 85 (nalezených odkazů 3. Fyzikální - 110 nalezených odkazu 4. Chemický - 899 nalezených odkazu (promysl) 5. Geografický - 24 nalezených odkazu Ferekvence pojmu „ekologický"... Neochota používat český ekvivalent termínu „environmental science" (nauka o životním prostředí) pro jeho délku, zejména pak v podobě adjektiva („životněprostřeďový"). Definice ekologie Definice největší organizace sdružující odborníky zabývající se ekologií, americké Ecological Society of America: Ekologie je vědní obor, který se zabývá vztahy mezi organismy (navzájem) a vztahy mezi organismy a jejich minulým, současným a budoucím prostředím Definice ekologie Tyto vztahy zahrnují: 'fyziologické reakce jedinců 'strukturu a dynamiku populací •interakce mezi druhy •uspořádání biologických společenstev •zpracování a využití energie a látek v ekosystémech. ENERGY FLOW ADAFTATIO tí y )hO! ::-]■ V, >.. *' }\\ Mŕ Z. ■M v/S .> .^.>-_ :_ Mrnn ■*■■ -r*- X F TT" i ,ŕ / } *s& FOOD CIL Jŕí y^; ^_, \t .--i ^ Definice Ernst Haeckel (1869): Věda o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich prostředím. Pojem ekologie poprvé použil německý filosof a biolog Ernst Haeckel (1834-1919). Ekologii nazýval ekonomií přírody (1879). Definice Odum E.(1977): studium struktury a funkce přírody. In the early days of his research, Eugene Odum formulated a radical notion: Trie whole of nature is greater thai the sum of its parts. 913-2002 Definice Charles ELTON (1927) (1900-1991), Animal Ecology: scientific natural history = vědecký přírodopis: věda o historii přírody. Definice Krebs (1972): Ekologie je vědecké studium interakcí, které ovlivňují výskyt a hojnost organismu. Organismy: kde, kolik a proč (implicitně: kde ne a proč ne) Andrewart ha (1961): Vědecké studium výskytu a hojnosti organismu. * 1936 Office. Department of Zoology, University of BC, Vancouver, BC Ústřední postavení: Současná ekologie zdůrazňuje evoluční hledisko. V Studium adaptivních mechanismu a vývoje interakcí mezi organismy. Hraniční vědní obory ekologie a vědy bezprostředně navazující Aktuální pohled na postavení ekologie (Krebs 2001): Hraniční vědní obory ekologie a vědy bezprostředně navazující Aktuální pohled: Otázka: Jak? Hraniční vědní obory ekologie a vědy bezprostředně navazující Aktuální pohled: Genetika Hraniční vědní obory ekologie a vědy bezprostředně navazující Aktuální pohled: Evoluční biologie Biologickou evoluci můžeme (v duchu neodarwinismu) chápat jako jakoukoliv změnu frekvence alel v populaci v Čase, tj. změnu v genofondu, právě tyto změny umožňují vývoj živých organismů r\a Zemi v průběhu dlouhých geologických období. Příčinou evoluce živých soustav je neustálá proměnlivost podmínek v biosféře Země a nepřetržitá nutnost organismů přizpůsobovat se těmto změnám. Jaká je (a nervi) evoluce? opurtunísmus (přizpůsobivost, využívání příležitosti, bezzásadovost) ANO Idealismus ánťvznešeného cíle) NE Hledání optima (nejlepší, nejlépe vyhovující) A)Aktuálního (teorie opuštěného ostrova) ANO B) Univerzálního NE Malá odbočka: Ultimatívni a proxímatívní věda Rozšířený názor: věda odpovídá na otázku "jak" proximativní přístup, nikoliv ale na otázku .proč" - ultimatívni přístup. Evoluční biologie je právě o otázkách "proč". Proč mají květy nějaké rostliny určitou barvu? „Je v nich barvivo XY", (to zajímá třeba biochemika nebo genetika). Správná odpověď v rámci neodarwinismu: .Cílem zbarvení je přilákat opylovače či naopak odpudit potenciál, konzumenta". Evoluční biolog se neptá po konkrétních mechanismech, ale spíše po výhodách, jaké určitá vlastnost přináší svým nositelům - "K čemu je to dobré". Evoluční biologie je ultimatívni vědou, ve které jde o "smysl". Testování hypotéz: Proximativní otázka - zkoumání obsahu nějakých prvků v okolní půdě nebo k pátrání po konkrétních genech. Ultimatívni výzkum - "jak a proč by nebarevné květiny byly znevýhodněné oproti své barevné konkurenci"? Odpověď - vypnete Dríslušné geny (které identifikovala proximativní věda), nebo část nMsW.miť ...ale můžeme k němu také přistoupit jako k výzvě: máme šanci vytvořit novou krajinu. Krajinu budoucnosti, ve které budou spojena estetická, ekologická a ekonomická hlediska v jeden harmonický kulturní celek." Josef Fanta 2001 , / próbínájí složité interakqe přírodních a socioekonomických (vč. technických) procesů, které mají i vliv na životní prostředí člověka. Nejde jen o sledování a vyhodnocováni těchto procesu, ale o hledání možností revitalizace krajiny tam, kde došl< | k JeJ'WM narušení ríebo poškození, tb vyžaduje pochopení její struktury, vlastností,t vývoje a dynamiky, tzn. znalost § fyzické geograf ie, geologie a obecných disciplin socioekonomických, dále základní znalosti z biologie, K41I lásledné syntetické závěry zcela nezbytné ■ OBJEKT STUDIA - Krajina je v současné době vnímána jako holistická entita reálného světa, jako totální systém geografické sféry. • obraz představující pohled na vnitrozemskou scenérii, jako je prérie, lesnatá krajina, hory,... • část pevniny nebo výseč přírodní scenérie, obsažené v zorném poli pozorovatele • geomorfologické utváření určité oblasti • von Humboldt: „celkový charakter území" • Forman a Godron: „...ekologicky heterogenní část zemského povrchu, složená ze specifické sestavy ekosystémů, které jsou ve vzájemné interakci." OBJEKT STUDIA Co charakterizuje krajinu? • soubor (seskupení) typů ekosystémů • interakce mezi ekosystémy souboru • většina bodů v krajině má podobnou geomorfologii (podloží, povrchové tvary) a podnebí (?) • podobná soustava distribučních režimů (přírodní - požáry, hurikány, antropicke - zemědělské postupy, těžba dřeva, stavby - příměstské oblasti,...) 1 ,1 OBJEKT STUDIA V reálné krajině dva základní druhy kvality: prvky (elementy) systému (jednotlivé geosf éry, regiony, apod.) definované jejich stavovými veličinami (např.: výška hladiny podzemní vody, obsah uhličitanů v půdě, nadmořská výška, atd.) a Stavové veličiny - vlastnosti jednotlivých prvků Hodnoty stavových veličin - aktuální stav prvků, subsystémů nebo celého systému (J. Krcho, 1991). vazby systému, realizovány krajinnými procesy (toky hmoty, energie a informací). Procesy se projevují změnami stavových veličin prvků krajiny v čase, jednak mezi prvky systému, ale také v rámci jednotlivých prvků (J. Minář, 1998). I Geografická sféra I Geografickou sféru můžeme považovat za jakýsi supersystém, který je definován jako: S&s (P,T) = {Gs (P,T), Ss (P,T) }, kde vstupují do interakce dva relativně autonomní subsystémy - krajínoekologícka sféra Gs (geosystemy, geoekosystémy) a socioekonomická sféra Ss (socioekonomické systémy, systém společnosti). Prostorový aspekt systémů je vyjádřen jako P, časový aspekt jako T. Interakce obou rozdílných subsystémů vytvářejí v krajině konfliktní situace, k jejichž řešení by měl komplexní přístup přispět. „Krajina Je otevřený, integrovaný a hierarchicky uspořádaný system, specificky strukturovaný a dimenzovaný v prostoru a čase. Typ krajiny Je definován výskytem a konfigurací ekosystému, které tvoří základní strukturní a funkční Jednotky krajiny." (Fanta in Primack et al. 2001) „Krajina Je ekologicky heterogenní část zemského povrchu, složená ze specifické sestavy ekosystému, které Jsou ve vzájemné interakci." (Forman et 6odron 2003) Ekosystém Geosystén Ekosystém: (ani jeden „Funkční soustava živých a přistup zd neživých složek životního prostředí, jež které přec jS0U navzájem spojeny výměnou látek, povazován tokem energie a předáváním informací a studie, ap( které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v Es = {an, určitém prostoru a čase." kde §3 zákona č. 17/1992 Sb., O složkám e| životním prostředí Ekosystém-T^- úrovni >vý prvkům, ej č astej i c ké statním jts utsi inuvuri juinu muLui irsuuts ytsu^y^ i ,> v fů rty tflty v TfftfcoSE ^Síľ JiuíAtfF >1WV£3 ííortůJflrWS.JitWEl /íc?l^ W'EŕJS. <*PfT Mý Mŕ£^ JJtflUíw ť* JRoMil r v J-(yMrtť\ z&flSty ]uÍj1o Sft St* ■ .^TT^-^-r-y r r r ľťV, ■ ■" ' L i L ->'r-_^ /-.. .y jíůíih iy 1S ŕifm? fwí\r ^'sfcHKO j*'fl jju^vo* • V • ANTROPOCENTRICKY PRISTÚP Změna krajinné struktury J Vstup Proces Společnost (-)' Společenská Vstup Přírodní podmínky t zmena —*~~ Proces £4 Změna přírod podmínek x Výstup zmena 1839 1953 PUVOĎNI KRAJINNÁ STRUKTURA SOUCASUA KRAJINNÁ STRUKTURA TERCIÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA KRAJINA PRVKY KRAJINY geologický podklad reliéf substrátově-půdní komplex vodstvo ovzduší rošt instvo zivocisstvo prvky vod prvky substrátu prvky využití půdy technické prvky a objekty ochrana přírody, biocentra a.j. kulturně-historické prvky ochrana přírodních zdrojů zneč ištění ovzduší, toku a pud hluková zátěž poškození vegetace apod. STRUKTURA KRAJINY: na základě geneze, fyzického charakteru a vztahu k využívání krajiny člověkem rozlišujeme tři substruktury PRIMÁRNI STRUKTURA Jde se o soubor těch prvku krajiny a jejich vztahy, které tvoří původní a trvalý základ pro ostatní struktury. Studovány jsou abiotické prvky geosystému - geologická stavba a substrát, půda, reliéf, vodstvo a ovzduší. Náleží sem i původní vegetace, ale ta se u r\ás prakticky nevyskytuje. Primární struktura krajiny je charakterizována prostřednictvím dílčích funkčních komplexu: geologická stavba - substrát - podpovrchová voda - půda, reliéf - tvary - dynamika povrchu, reliéf - členitost - poloha, reliéf - povrchové vodstvo, reliéf - klima, potenciální biota. SEKUNDÁRNI STRUKTURA Tvorí ji prvky využití země (land use) a materiální výtvory člověka (především technické objekty), souhrnně se jedná o tzv. land cover (krajinný kryt). Prvky druhotné struktury krajiny je možné charakterizovat z hlediska: způsobu využití země - tzv. fyziognomicko - funkční hledisko, jejich biotického obsahu (reálná vegetace a živočíšstvo) - tzv. fyziognomicko - ekologické hledisko, jejich prostorové struktury - tzv. strukturně - prostorové hledisko. Výzkum orientuje na antropicko - biotické komplexy, které se analyzují po stránce* reá\r\é vegetace,biotopů živočišstva,využití terciární struktura •tvoří ji prvky a prostorové subsystémy socioekonomické sféry. •Soubor nehmotných prvků a jevů charakteru zájmů, projevů a důsledků činností společnosti a jednot ivých odvětví v krajině. Multidisciplinární aspekt studia krajiny se uplatňuje v těchto geograficky orientovaných disciplínách: nauka o krajině (t), komplexní fyzická geografie, geoekologie krajinná ekologie. Krajinná ekologie a geoekologie Krajinná ekologie a geoekologie Troll začal na konci 60. let používat nový termín "geoecology" (geoekologie). Používal ho jako synonymum krajinné ekologie v anglicky psaných textech. Troll pojímal krajinnou ekologii a geoekologii biocentricky. C. Troll chápal krajinnou ekologii a geoekologii jako dvě totožné disciplíny, což je v současnosti překonaný názor. Geoekologie vystupuje jako geografická disciplína a jako interdisciplinární výzkumný směr. Jde také o synonymum komplexní fyzické geografie, která se zabývá fyzickogeograf ickými komplexy (geosystémy, geoekosystémy, apod.) jež mají i biotický obsah. Krajinná ekologie - definice Krajinná ekologie = studium komplexní struktury vztahů mezi společenstvy organismu (biocenózami) a podmínkami jejich prostředí v určitém výseku krajiny (C. Troll, 1939). * „sňatek mezi biologií a geografií" Troll chápal krajinu jako na procesech založený „Wirkungsgefüge" (= systém vzájemně se ovlivňujících faktorů). ____+ kombinace horizontálního a vertikálního pojetí krajiny Krajinná ekologie je mladým oborem moderní ekologie, který se zabývá vzájemnými vztahy mezi člověkem a jím vytvořenou krajinou (Z. Naveh, A. S. Liebermann, 1994). Krajinná ekologie se zaměřuje na strukturu, prostorový charakter krajinných složek a ekologických objektů (jako jsou živočichové, biomasa, minerální živiny), xe, rtu mez (R. T. T. Forman, M. Godron, 1993). [Krajinná ekologie - definice •Krajinná ekologie - samostatná věda na rozhraní vědních oborů, zejména biologie a geografie (u r\á^ ie většinou řazena do systému biologických věd). •má samostatný objekt rtudia (krajina] •samostatný předmět 3 \t (živá složí k abiotickým faktorůi •své teorie (hierarchie ^qce) Dílčí část ekologie zkoumající ekologické procesy projevující se (fungující) v širším prostorovém měřítku. Geoekologie se zaměřuje na: - strukturu, funkční vlastnosti a teritoriální diferenciaci komplexních přírodních systému, přičemž biota je považována za jejich funkční součást, nestojí však v samém centru výzkumného zájmu (tzn. pozornost se neorientuje na vnitřní strukturu a vztahy biosystémo, ale pouze na rámcové funkční vztahy bioty a abiotických prvků přírodní krajiny) (J. Minář, 1998). ________Teorie systému_____ 1. Vlastnosti nebo chovaní prvků ovlivňují chovaní souboru jako celku. (např. kterýkoliv orgán lidského těla ovlivňuje chování člověka)._________ 2. Chovaní každého prvku ovlivňujícího celek závisí nejméně na jednom dalším prvku v souboru. (např. působení srdce na tkáně celého těla bezprostředně závisí na chování plic, které okysličují krev). 3. Dílčí skupiny prvků systému (jeho subsystémy) vykazují vlastnosti popsané v bodech 1 a 2, tj. každá skupina prvků ovlivňuje chování celku, avšak nikoliv samostatně. (např. skupiny orgánů v lidském těle - nervové, dýchací nebo pohybové - se vzájemně ovlivňují a každá z nich ovlivňuje chování celého těla). 4. Systém je více než pouhý součet prvku a dělením qc\ svß tvoickß vlflstností // Koncepce v ekologii krajiny Crossing frontiers - Landscape ecology down under: Building bridges between cultures, disciplines and approaches". MULTIDISCIPLINARITA INTERDISCIPLINARITA 1 TRANSĎISCIPLINARITA MULTIĎISCTPLINARITA •K výzkumu jednoho předmětu je požadována spolupráce více vědních oboro, kdy však postačuje přehled o výsledcích ostatních kooperujících disciplín. INTERĎISCIPLINARITA Ve smyslu překrývání Či splývaní dvou a více oborů v nový hraniční obor. geomorfologie + dendrológie = dendrogeomorfologie TRANSDISCIPLINARITA Vyplnění rozšiřující se mezery mezi jednotlivými obory, především pak sociálními, humanitními a přírodními vědami. .....problémy reálné krajiny nekončí na hranicích jednotlivých disciplín, proto je nutná spolupráce napříč hranicemi vědních oboru ... (Tress et al., 2001), V případě krajiny se nejedná pouze o spolupráci geografie a ekologie, ale i s humanitními a technickými obory (sociologie, krajinná architektura). „Krajinný výzkum musí věnovat zvláštní pozornost metabolismu mezi lidmi a Zemí, ... mezi přírodou a společností." (Neef, 1983) TRANSĎISCIPLINARITA Geomorfologie Pedologie „NESCHOPNOST VZÁJEMNÉHO POCHOPENÍ EXAKTNÍCH VEĎ A HUMANITNÍCH OBORŮ MŮŽE MÍT FATÁLNÍ NÁSLEDKY." (E. O. WILSON - SOCIOBIOLOG A POPULARIZÁTOR) GLOBAL ENVIRONMENTAL GRANGE m i seme:-H'Biiiser-äfwwHftief 5EKCI13ErAIU UHES:i!Pf EVDUflUH geodeewa ZÁKLADNI •Huggett, R. J. 2001: Geoecology. An evolutionary approach. Routledge, London-New York,320 p. •Ďemek, J. 1999: Úvod do krajinné ekologie. Skripta PřF UP. Univerzita Palackého v Olomouci, 104 s. •Forman, R. T. T., Godron, M. 1993: Krajinná ekologie. Academia, Praha, 583 s. •Forman R.T.T., 1995: Land N[osa\cs. The ecology of landscapes and regions. - Cambridge Univ. Press. CEOECOLOGY m i L.-.i ■ Míháno trrtCArn Land Mosaics Thu ecology &j íjiíjÍsůujiu ühJ rsgioas_ •Hradecký, J., Buzek, L. (2001): Nauka o krajině. Učební texty Ostravské univerzity, Ostrava, 215 s. Soubor ke ztažení ve formátu *.zip •Lipský, Z. (1998): Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Skripta PrF UK. Karolinum, Praha, 129 s. •Míchal, I. (1994): Ekologická stabilita. Veronica, MŽP ČR, Brno, 276 s. DOPLŇUJÍCÍ LITERATURA •Beneš J. et Bruna V. (eds.), 1994: Archeologie a krajinná ekologie. - Nadace Sever, Most. •Bissonette J.A. et Storch I., 2003: Landscape Ekology and Resource Management. Linking Theory with Practice. - Island Press, Washington etc. •Braniš, M. a kol, 1999.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. - Karolinum, Praha. •Burel F. et Baudry J., 2003: Landscape Ekology. Concepts, Methods and Applications. - Science Publ., Enfield et Plymouth. •Culek M. (ed.) a kol., 1996: Biogeografické členění České republiky. - Enigma, Praha. •Ďemek J., 1987: Obecná geomorfologie. - Academia, Praha. Ďuvigneaud P., 1988: Ekologická syntéza. - Academia, Praha. •Farina A., 2000: Landscape Ecology in Action. - Kluwer. •Farina A., 2000: Principles and Methods in Landscape Ecology. - Kluwer. DOPLŇUJÍCÍ LITERATURA •Ganguly, P., 1997: Trvale udržitelný rozvoj, - Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostrava. •6ojda M., 2000: Archeologie krajiny. Academia, Praha. •Hendrych R., 1984: Fytogeograf ie. - SPN, Praha. •Kol., 1994: Metodika mapování krajiny. - Brno. •Kovář P., 1993: Ekologie krajiny (učební texty) - PřF UK, Praha. •Kovář P., 2002: Geobotanika. Úvod do ekologické botaniky. - Karolinum, Praha. •Lapka, M., Gottlieb, M., 2000: Rolník a krajina (Kapitoly ze života soukromých rolníků). - Sociologické nakladatelství (SLON), Praha. •Ložek,V. 1973: Příroda ve čtvrtohorách. Academia Praha,372s. •Mojski, J. E. 1993: Europa w Pleistocenie. Wydawnictvo PAE, Warszawa, 330 s. •Naveh Z., Liebermann A.I., 1984, Landscape Ecology. Theory and application, New York. 24 DOPLŇUJÍCÍ LITERATURA •Ortová, J., 1996: Kulturní a sociální ekologie I, II. Karolinum, Praha. •Ortová, J, 1999*. Kapitoly z kulturní ekologie. - Karolinum, Pr. •Primack R. et al., 2001: Biologické principy ochrany přírody. - Portál, Praha. •Roberts, N. 1998: The Holocene. Ar\ Environmental History. Blackwell Publishers, Oxford - Maiden, 316 p. •Rohdenburg, H. (1989): Landscape Ecology, Geomorphology. Catena, Cremlingen - Destedt, 177 s. •Rynda, I., 1997: Globální a regionální problematika vztahu člověka k jeho životnímu rostředí. - Sysifos 4/97, Pardubice. •Sádlo J. et Storch Ď., 2000: Biologie krajiny. Biotopy CR. - Vesmír, Praha. •Saunders Ď. A. et al. (eds.), 1987: Nature Conservation: The Role of Remnants of Native Vegetation.Surrey Beatty et Sons. •Saunders Ď.A. et Hobbs R.J. (eds.), 1991: Nature Conservation 2: The Role of Corridors. -Surrey Beatty et Sons. DOPLŇUJÍCÍ LITERATURA •Ďalší vhodná ke čtení: •Bárta, J. 2001: Tváří v tvář.- In: Tvář naší země - krajina domova, sborník konference, s. 207- 209, Pražský hrad - Průhonice •Bárta, J., Ďejmal, I., Helfert, Z., Horníčková, Ď., Jun, L, kotlík, J.T., Lutere, I. 1999: Letem českým světem 1898/1998, Proměna českých zemí v odstupu století. Studio JB, Lomnice nad Popelkou ČASOPISY - DATABÁZE P R O OH ESS H PLANNING 'Vi .-. ■ -.-.-■.■-.■- -d .w U .u». biológia GEODETA x.V,,.SJ1>.lVH.rlu\:4L WUVLiAl iV.VLlL >ŕŕK.WÄ ..■j --»*j .-.-.i -■- '- ' ' """' -J»-™—1 ENVIRONMENT INTERNATIONAL A JnaJ d ůwwmww^l iuiL. Hr+ £ foil ČASOPISY - DATABÁZE ČASOPISY - DATABÁZE ČASOPISY - DATABÁZE Environmental Impact Assessmenl Review ■ . _. Environmental M a na j? e m c n t ČASOPISY - DATABÁZE GEOCjRAHSKA ANNALER — I - -r*4 '.mi: -■ u ivir. m. k- m i GeoJournaí ---------------------------------------1 PROGRESS IN OCEANOGRAPHY ERB m Lj'J'iWh.'HII Landscape Research .iülTw .* lii- akulta lesnícka a environmentálni Česká zemědělská univerzita v Praze http://www.fle.czu.cz/predmety/krajinna7o20ekologie/index.html ikluweronline http://www.kluweronline.com http://www.sciencedirect.com. http://www.interscience.wiley.com erScience ; o £ '■h-.f! 'innr' 'nil ke sene GREAT L.'s jus: 'A'hai es ü" vüLir ü", »ABOUT US ► VIEW DEMO ► CONTACT US ► HELP