13
III.
Souhrnná zpráva o plnění
Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže
1. Úvod
Principem demokracie je úcta k důstojnosti občanů a obzvláště dodržování jejich práv, která
vyplývají jak z předpisů vnitrostátních (Ústava, Listina základních práv a svobod, zákony),
tak z mnoha mezinárodních (Všeobecná deklarace lidských práv, Evropská úmluva o ochraně
lidských práv a základních svobod, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, atd).
Rovné příležitosti pro ženy a muže jsou principem zajišťujícím ženám a mužům svobodnou
možnost rozvíjet své schopnosti, možnost zapojení se do společenského, rodinného,
ekonomického a politického života bez omezování předsudky a dalšími překážkami. Rovnost
příležitostí obecně, včetně rovných příležitostí pro ženy a muže, je základním lidským
právem. Naplnění lidských práv neznamená jen rovnost před zákonem, tzv. rovnost de iure
deklarovanou právními předpisy, ale především rovné příležitosti de facto, tedy rovnost
reálnou, rovnost v praxi, rovnost příležitostí realizovat lidská práva. Pro její dosažení je nutné
vytvořit institucionální a legislativní rámec, který by naplňování této zásady zabezpečoval.
Národní akční plán ,,Priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a
muže" vychází ze základních zásad demokratického zřízení, z nichž plyne, že rovné
příležitosti pro ženy a muže a zásada nediskriminace jsou naplněním požadavku rovného
přístupu ke všem občanům a občankám České republiky. To v praxi znamená možnost stejné
účasti ve veřejném, soukromém a politickém životě. K dosažení těchto předpokladů
demokratické správy věcí je nutné uplatňovat strategii zahrnující takové analytické a
rozhodovací postupy, které ve všech fázích strategických, koncepčních, vyhodnocovacích a
rozhodovacích procesů zohledňují politiku rovných příležitostí pro ženy a muže.
2. Legislativní a strategická východiska
Politika rovných příležitostí pro muže a ženy v České republice vyplývá z národní legislativy
a z mezinárodních dokumentů a směrnic EU, dle kterých probíhá implementace do národní
legislativy. Mezi základní patří:
Všeobecná deklarace lidských práv,
Úmluva OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,
Smlouva o založení Evropské unie (Římská smlouva 1957) ­ záruka rovné odměny pro ženy
a muže za stejnou práci
Amsterodamská smlouva 1997 ­ jednou z hlavních priorit EU se stala podpora rovných
příležitostí pro ženy a muže,
Charta základních práv Evropské unie (není právně závazná, byla přijata jako politický
dokument; je součástí Lisabonské smlouvy),
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Rada Evropy),
Úmluva MOP č.100 o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty
z roku 1957,
Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání) z roku 1958.
14
Směrnice EU týkající se rovných příležitostí pro ženy a muže:
75/117/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady
stejné odměny za práci pro muže a ženy,
76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup
k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky,
79/7/EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení s muži a ženami v oblasti
sociálního zabezpečení,
86/378/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v zaměstnaneckých
systémech sociálního zabezpečení,
86/613/EHS o provádění zásady rovného zacházení s muži a ženami samostatně výdělečně
činnými, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství,
92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných
zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň,
96/34/ES o Rámcové dohodě o rodičovské dovolené, uzavřené mezi organizacemi UNICE,
CEEP a ETUC,
97/80/ES o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví,
97/81/ES o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi
UNICE, CEEP a EKOS,
2002/73/ES, kterou se mění směrnice 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro
muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu
v zaměstnání a o pracovní podmínky,
2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží
a službám a jejich poskytování,
2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro ženy a muže
v oblasti zaměstnání a povolání.
Za základní strategické materiály politiky rovných příležitostí pro ženy a muže je v České
republice považována Pekingská akční platforma. Pekingská deklarace a Pekingská akční
platforma, přijaté na 4. světové konferenci OSN o ženách (4.-15. září 1995) formulují
mezinárodní politický závazek k dosažení rovnoprávného postavení žen ve společnosti.
Pekingská akční platforma vymezuje dvanáct kritických oblastí, ve kterých jsou překážky
bránící zlepšení situace žen soustředěny. Těmito oblastmi jsou chudoba, vzdělání a příprava
na povolání, zdraví, násilí, ozbrojený konflikt, hospodářství, rozhodování, institucionální
mechanismy, lidská práva, média, životní prostředí a problematika dívek.
Pekingská akční platforma definuje strategické cíle a pojmenovává postupy ke zlepšení
postavení žen ve společnosti. Prostřednictvím Pekingské akční platformy jsou vlády
jednotlivých států zavázány eliminovat diskriminaci žen a podporovat rovné příležitosti žen a
mužů. Dále se jednotlivé státy zavázaly vytvořit vlastní národní akční plány, v nichž by
vytyčily své hlavní strategické cíle a klíčové oblasti. V České republice je tímto národním
akčním plánem dokument ,,Priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro
ženy a muže", jehož první verzi vláda schválila v roce 1998. Tento dokument je každoročně
aktualizován.
Doporučujícím dokumentem k politice rovných příležitostí pro ženy a muže je Sdělení
Evropské komise Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006 ­ 2010 (Roadmap for
equality between women and men 2006-2010), který sestavila Evropská komise. Tento
dokument představuje šest základních oblastí činnosti Evropské unie v oblasti rovného
postavení žen a mužů:
15
* dosažení stejné ekonomické nezávislosti žen a mužů,
* podpora slaďování pracovního, soukromého a rodinného života,
* podpora rovného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech,
* odstranění všech forem násilí založeného na pohlaví a obchodování s lidmi,
* odstranění stereotypů ve společnosti týkajících se pohlaví,
* podpora rovného postavení žen a mužů mimo EU.
Plán je závazkem Evropské komise k posílení partnerství s členskými státy a dalšími
zúčastněnými subjekty s cílem dosáhnout rovných příležitostí pro ženy a muže.
,,Rovné postavení žen a mužů je základní právo, společná hodnota EU
a nezbytná podmínka pro dosažení cílů EU, kterými jsou růst,
zaměstnanost a sociální soudržnost. EU učinila významný pokrok při
dosahování rovného postavení žen a mužů díky právním předpisům o
rovném zacházení, systematickému přihlížení k rovnosti pohlaví,
zvláštním opatřením pro prosazování žen, akčním programům,
sociálnímu dialogu a dialogu s občanskou společností. Důležitým
partnerem při dosahování pokroku byl Evropský parlament. Mnoho
žen dosáhlo nejvyšších stupňů vzdělanosti, vstoupilo na pracovní trh a
stalo se významnými osobnostmi ve veřejném životě. Nerovnosti však
zůstávají a mohou se zvětšovat s tím, jak větší globální hospodářská
soutěž vyžaduje pružnější a mobilnější pracovní sílu. To by mohlo mít
větší dopad na ženy, které jsou často nuceny volit mezi mateřstvím a
kariérou kvůli neexistenci pružných pracovních ujednání a
pečovatelských služeb, přetrvávání stereotypů o pohlaví a
nerovnoměrnému podílu mužů na domácích povinnostech."
(Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006 ­
2010)
3. Obecné cíle politiky rovných příležitostí pro ženy a muže ČR
Podpora rovných příležitostí, základních práv a nediskriminace je stěžejním principem nejen
Evropské unie, ale i každé demokratické společnosti. Rovné příležitosti pro všechny se staly
součástí základních strategických dokumentů a jedním z dlouhodobých cílů Evropské unie.
Rovné příležitosti jsou podstatným faktorem k většímu využívání lidského kapitálu, což
přispívá k trvalému udržení ekonomického rozvoje.
V rámci těchto principů je obecným cílem koncepce rovných příležitostí pro muže a ženy ČR
prosazování a úsilí o dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže. V kontextu výše
zmíněného znamenají rovné příležitosti pro ženy a muže především vytváření podmínek
zohledňujících specifičnost znevýhodněných, takových, které povedou k posílení jejich
postavení. Je nutné také odstraňovat bariéry, které vedou k vyloučení či ztíženému přístupu
k veřejnému, společenskému a pracovnímu životu.
K dosažení tohoto cíle nestačí pouze vytvoření univerzálně platných (zpravidla ústavních)
pravidel, ale je nutné vzít v úvahu rozdílné životní zkušenosti, rozdílné postoje a očekávání,
kterým jsou ženy a muži vystaveni. Jedná se tedy o vytvoření podmínek umožňujících rovné
příležitosti pro ženy a muže v realizaci životních plánů a představ.
16
Vláda České republiky by měla v rámci své mediální politiky s ohledem na průřezový
charakter politiky rovných příležitostí pro ženy a muže více zdůrazňovat tento princip a
informovat o opatřeních přispívajících k jeho zabezpečování v souvislosti s věcnou
působností každého člena vlády. Dále je zapotřebí aktivně podporovat konkrétními opatřeními
vyrovnané zastoupení mužů a žen ve vládních orgánech a na vedoucích místech jak
na ministerstvech, tak i v jimi řízených správních úřadech a institucích a podřizovat
koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění
hledisku rovných příležitostí žen a mužů.
Nezbytné je pokračování ve veřejné diskusi o problematice rovných příležitostí žen a mužů
s cílem seznámit českou veřejnost se státní politikou rovných příležitostí žen a mužů a jejími
cíli, legislativními a jinými opatřeními podporovat aktivní přístup k otcovství, čerpání
rodičovské dovolené muži a jejich větší zapojení do péče o domácnost a v rámci grantové
politiky podporovat výzkum společenských jevů, které vedou k diskriminaci žen nebo mužů,
případně k ohrožení jejich důstojnosti, zdraví nebo života.
K dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže je zásadním krokem vyřešení problému
nerovného zastoupení žen v rozhodovacích a mocenských pozicích, odstranění vertikální a
horizontální segregace na trhu práce, snižovaní nerovného odměňování žen a mužů a zvýšení
institucionálního zabezpečení politiky rovných příležitostí pro ženy a muže na vládní, krajské
a místní úrovni.
4. Stručné shrnutí současné situace rovných příležitostí pro ženy a muže v ČR
Vláda České republiky je přijetím Pekingské akční platformy zavázána eliminovat
diskriminaci žen a podporovat rovné příležitosti žen a mužů. V následující části bude shrnuta
situace v České republice dle stěžejních oblastí částečně vycházejících z oblastí stanovených
Pekingskou akční platformou a Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů.
Institucionální podpora rovných příležitostí pro ženy a muže - v roce 1998 bylo zřízeno
oddělení rovnosti mužů a žen na Ministerstvu práce a sociálních věcí a byl přijat vládní
program ,,Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen". V témže roce
vznikla Rada vlády pro lidská práva, jejíž Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen
se zabýval rovnými příležitostmi pro ženy a muže. V roce 2001 byla zřízena Rada vlády pro
rovné příležitosti žen a mužů jako poradní orgán vlády pro otázky rovného postavení žen a
mužů. Od 1. 1. 2002 pracuje na každém ministerstvu minimálně jeden pracovník na půl
úvazku, do jehož pracovní náplně patří problematika rovných příležitostí žen a mužů v oblasti
věcné působnosti resortu (tzv. gender focal point).
V roce 2007 došlo ke změně institucionálního zabezpečení politiky rovných příležitostí žen a
mužů. Vláda svým usnesením č. 762 ze dne 11. července 2007 pověřila ke dni 1. ledna 2008
koordinací agendy rovných příležitostí pro ženy a muže ve společnosti ministra/ministryni pro
lidská práva a národnostní menšiny, s čímž souvisel i přesun oddělení rovnosti žen a mužů
z Ministerstva práce a sociálních věcí na Úřad vlády ČR. K 1. lednu 2008 tak vzniklo
oddělení sekretariátu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, které má 4 odborné
pracovnice a jednoho pracovníka, což je o 15 osob méně než minimální počet vyplývající
z doporučení Twinnigového projektu CZ 2001/IB/SO-01 z roku 2003. Z výše uvedených
skutečností vyplývá potřeba zvýšení počtu pracovních míst na oddělení sekretariátu Rady
vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a posílení fungující sítě mezi koordinujícím orgánem
a jednotlivými resorty. Proto by jedním z prvních kroků mělo být zřízení pracovních skupin
zabývající se rovnými příležitostmi žen a mužů na každém rezortu. V politice rovných
17
příležitostí pro ženy a muže je důležitá činnost samosprávy, která by měla být jedním z článků
prosazování politiky rovných příležitostí. Je tudíž důležité zmapovat aktuální stav rovných
příležitostí pro ženy a muže v samosprávních úřadech a na jeho základě vypracovat návrhy
dalšího postupu.
Jednací řád vlády ČR ukládá, aby předkládací zpráva materiálů předkládaných vládě
obsahovala mimo jiné vždy zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve
vztahu k rovnosti mužů a žen, týká-li se navrhované řešení postavení fyzických osob;
zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo
očekávaného vývoje s využitím statistických nebo jiných údajů členěných na muže a ženy,
jsou-li tyto údaje k dispozici. Zhodnocení zjišťuje, zda návrh nemá bezprostřední ani
sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, tedy
nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví, a nestanoví pro něj odlišné podmínky.
Tato důležitá strategie gender mainstreamingu bude nadále součástí Priorit a postupů vlády
při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, podobně jako prosazování rovných
příležitostí pro ženy a muže při jednáních Rady hospodářské a sociální dohody.
V současné době (březen 2009) je projednáván v Poslanecké sněmovně návrh zákona o
rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační
zákon) a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
antidiskriminačního zákona. Účelem návrhu zákona je zajistit komplexní úpravu oblasti
rovného zacházení a ochrany před diskriminací. Návrh upravuje mimo jiné i právní
prostředky ochrany před diskriminací, které jsou k dispozici každému, kdo byl diskriminací
dotčen (§ 10 návrhu zákona: ,,Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na
rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se
u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky
diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění."). Vláda předložila
sněmovně návrh antidiskriminačního zákona 12. 7. 2007. Návrh zákona byl schválen a dne
31. 3. 2008 jej Poslanecká sněmovna postoupila Senátu. Návrh antidiskriminačního zákona
byl schválen na 13. schůzi Senátu 23. ­ 24. 4. 2008 a poté doručen prezidentovi republiky k
podepsání. Prezident antidiskriminační zákon nepodepsal a 16. 5. 2008 jej vrátil zpět
Poslanecké sněmovně. Projednávání zákona vráceného prezidentem bylo poté zařazeno na
program 32. schůze Poslanecké sněmovny a dne 3. 6. 2008 bylo projednávání přerušeno.
Právní úprava povinnosti zajišťovat rovné zacházení a ochranu před diskriminací v českém
právním řádu neodpovídá v řadě oblastí, např. vzdělávání, bydlení, zdravotnictví a povolání
požadavkům práva ES. Navíc je z koncepčního hlediska roztříštěná, nesourodá a
nedostatečná. Nejednotnost úpravy obsažené v jednotlivých zákonech se projevuje jak v
odlišném rozsahu povinností zajišťovat rovné zacházení a ochranu před diskriminací, tak v
rozdílném rozsahu nároků, jichž se může oběť diskriminace podle příslušných ustanovení
domáhat. Povinnost zajišťovat rovné zacházení a ochranu před diskriminací tak příslušné
právní předpisy, s výjimkou některých pracovněprávních předpisů vztahujících se na
závislou práci (např. zákon o zaměstnanosti) obsahují zcela nedostatečně nebo
vůbec. Úkolem ministra pro lidská práva na další období tedy je aktivní podpora směřující
k přijetí tohoto zákona.
Zastoupení žen v rozhodovacích a mocenských pozicích ­ nynější politický systém v ČR
nepodporuje přístup žen do rozhodovacích a mocenských pozic. Po volbách do Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 byl počet poslankyň 31 tj. 15,5%, ke konci roku 2008
bylo v Poslanecké sněmovně Parlamentu 33 žen tj. 16,5%. V roce 2008 se po senátních
volbách zvýšil počet senátorek z 11 na 14 tj. 17,3 %. Tato míra zastoupení žen v poslankyň a
senátorek řadí Českou republiku dle statistiky Meziparlamentní unie na 76. místo za 189
18
států. Po volbách v roce 2008 je zastoupení žen v zastupitelstvech krajů 17,6%, což znamená
zvýšení o 2,6%. Průměrný počet žen v zastupitelstvech obcí je cca 25 %, ovšem tento průměr
má klesající tendenci v závislosti na velikosti obcí a měst. Pouze dvě politické strany (Strana
zelených a KSČM) uplatnily pozitivní opatření při sestavování kandidátek, která měla
pozitivní vliv na zastoupení žen.
Podle klasifikace zaměstnání KZAM (zdroj ČSÚ) bylo ve čtvrtém čtvrtletí 2008 zaměstnáno
v kategoriích: zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 99,1 tis. žen a 239,3 tis. mužů; vědečtí
a odborní duševní pracovníci 294,4 tis. žen a 276,4 tis. mužů; technický, zdravotnický a
pedagogický personál včetně příbuzných oborů 613,5 tis. žen a 540,4 tis. mužů; nižší
administrativní úředníci 260,3 tis. žen a 96,7 tis. mužů; provozní pracovníci ve službách a
obchodě 380,5 tis. žen a 201,7 tis. mužů; kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví
včetně příbuzných oborů 23,9 tis. žen a 41,7 tis. mužů; řemeslníci a kvalifikovaní výrobci,
zpracovatelé, opraváři 98,4 tis. žen a 822,6 tis. mužů; obsluha strojů a zařízení 172,4 tis. žen a
503,1 tis. mužů; pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 203,3 tis. žen a 150,1 tis. mužů. Z výše
uvedených skutečností vyplývá nutnost zavedení dočasných opatření, která povedou
k podpoře přístupu žen do rozhodovacích a mocenských pozic.
Násilí založené na pohlaví ­ Ministerstvo spravedlnosti uvádí, že nezaznamenává počet obětí
domácího násilí. Ministerstvo vede podrobnou statistiku pachatelů trestné činnosti a vývoje
kriminality celkově. V roce 2007 se ženy na počtu všech odsouzených podílely 12,4%, velmi
nízký byl podíl žen u trestných činů proti lidské důstojnosti a u loupeže. Muži dominovali
v případech znásilnění, týrání osob žijících ve společném obydlí, pohlavního zneužívání a u
nebezpečného vyhrožování. Ve všech těchto trestných činech výrazně převažovaly mezi
oběťmi ženy. Rok 2008 byl obdobný, muži dominovali v mravnostních činech, např. za
znásilnění bylo stíháno 345 osob mužského pohlaví, za pohlavní zneužívání 586 osob, z toho
35 žen, za kuplířství bylo stíháno 88 osob, z toho 30 žen, za obchodování s lidmi bylo stíhano
22 osob, z toho 8 žen1
. Počet pravomocně odsouzených osob není ve statistikách Policejní
prezidia dělen dle pohlaví.
ROK
2007 Domácí násilí
Praha StČ JČ ZČ SČ VČ JM SM ČR
Celkem případů 40 55 37 42 99 101 141 102 617
- dítě 8 15 8 7 26 20 27 13 124
- žena 31 36 26 33 77 70 119 86 478
- muž 3 3 2 3 4 16 7 4 42
Obětí je
- senior 3 5 4 2 4 8 14 11 51
- manželé 16 15 11 11 30 51 77 43 254
- bývalí manželé 7 7 2 5 6 6 9 14 56
- druh/družka 6 12 11 13 28 15 17 22 124
- dítě žijící ve společné domácnosti 8 16 8 9 28 17 27 13 126
- mezigenerační vztah 6 7 6 5 13 16 29 18 100
Vztah mezi
pachatelem
a obětí je
- jiná osoba žijící ve společné domácnosti 2 2 2 2 6 9 8 4 35
ROK
2008 Domácí násilí
Praha StČ JČ ZČ SČ VČ JM SM ČR
Celkem případů 37 40 31 33 93 65 130 103 532
1
Více např. statistiky Policejního prezidia ČR.
19
- dítě 5 8 10 1 26 8 19 11 88
- žena 30 31 23 29 60 53 105 103 434
- muž 3 2 1 6 10 3 6 2 33
Obětí je
- senior 4 3 1 0 3 3 11 4 29
- manželé 17 15 7 15 30 33 75 58 250
- bývalí manželé 5 6 5 0 2 4 4 4 30
- druh/družka 6 3 8 10 27 9 14 25 102
- dítě žijící ve společné domácnosti 4 9 10 4 26 10 19 11 93
- mezigenerační vztah 8 9 3 4 10 11 22 13 80
Vztah mezi
pachatelem
a obětí je
- jiná osoba žijící ve společné domácnosti 2 2 2 3 4 0 7 9 29
Zdroj MV.
Statistické údaje ohledně obětí domácího násilí za rok 2007 a 2008 byly čerpány ze
statistických listů soudů. Jedná se o oběti trestného činu, jejichž pachatel byl již pravomocně
odsouzen.
Průlomovou změnu v prevenci domácího násilí přinesl zákon č. 135/2006 Sb., kterým se od
1. ledna 2007 novelizovaly některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím a nově se
zavedl především tzv. institut vykázání násilné osoby z bytu nebo domu, jež obývá společně s
obětí. Institut vykázání jako opatření přijímané policejním orgánem na místě samém bez
ohledu na stanovisko či souhlas ohrožené osoby je preventivní reakce na nebezpečné chování
násilné osoby z hlediska rizika hrozby budoucích útoků. Doba trvání vykázání uloženého
policejním orgánem je deset dnů. To by měl být dostatečný časový prostor pro ohroženou
osobu, aby si na základě pomoci poskytnuté intervenčním centrem ujasnila další možné
postupy v dané věci. Zákon dále předpokládá, že oběť bude moci na základě vlastního
uvážení podat návrh na předběžné opatření na vykázání agresora ze společně obývaného
domu nebo bytu, na zákaz setrvání agresora v předem vymezeném prostotu a zákaz
navazování kontaktu s obětí. Doba trvání tohoto předběžného opatření může být prodloužena
z jednoho měsíce až na 1 rok.
K problematice obchodování s lidmi byla ustanovena na Ministerstvu vnitra meziresortní
koordinační skupina. Problematika prostituce je další závažné téma, je velmi problematické
určit, zda se jedná o dobrovolnou či nucenou prostituci, prostituce není evidována. Je zřejmé,
že je nutné již přijatá legislativní opatření výrazněji implementovat do praxe, případně na
základě analýz a údajů přijímat nová.
Dne 11. února 2008 vláda schválila návrh novely trestního řádu, která počítá s vyšší ochranou
obětí trestných činů (kuplířství, ohrožování mravnosti, proti rodině a mládeži, proti životu a
zdraví nebo proti svobodě a lidské důstojnosti). Větší ochrana spočívá v omezení rozsahu
medializovaných informací o poškozených. Cílem je zabránit tomu, aby byla oběť, která často
trpí stresem a psychickými problémy, vystavována dalšímu psychickému stresu. Na návrhu
spolupracoval i neziskový sektor.
Návrh nového občanského zákoníku, který vláda schválila dne 27. dubna 2009, je pojat jako
všeobecný předpis soukromého práva respektující vůli a svobodu jednotlivce při utváření
vlastního právního postavení. Zákoník zároveň dbá na rozumnou ochranu těch, kteří jsou
z různých důvodů a v různých situacích slabší stranou. Nová podoba zákoníku je založena na
úpravě tří hlavních právních institucí: rodině, vlastnictví a smlouvě.
20
Na území České republiky operuje několik nevládních organizací zajišťující právní i
materiální pomoc obětem domácího násilí, které sehrávají nezastupitelnou úlohu v této
problematice.
Dne 19. června 2008 schválil ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na
základě návrhu ministra spravedlnosti k návrhu nového trestního zákoníku pozměňovací
návrh, kterým se do trestního zákoníku doplňuje v § 352 skutková podstata trestného činu
nebezpečné pronásledování.
Jedním ze základních předpokladů efektivního fungování boje proti domácímu násilí je
vytvoření intervenčních center. Po novelizaci zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.
došlo v § 60a k vytvoření samostatného typu služby ,,Intervenční centrum". Intervenční centra
poskytují pomoc osobě ohrožené domácím násilím do 48 hodin od doručení opisu rozhodnutí
o vykázání tomuto centru. Služby jsou v centru poskytovány formou ambulantní, terénní nebo
pobytovou, přičemž základním obsahem této služby jsou socioterapeutické činnosti a pomoc
při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Jednou
z priorit v dotační politice ČR jsou služby sociální prevence. Na území ČR je k 31. 12. 2008
zaregistrováno 87 azylových domů pro rodiny s dětmi (§ 57 zákona č. 108/2006 Sb., o
sociálních službách).
Politika vedoucí k odstraňování násilí založeného na pohlaví nadále zůstává jednou z priorit
Ministerstva vnitra a bude podobně rozpracována v rezortních prioritách.
Rovné příležitosti pro ženy a muže v zaměstnání, včetně podpory slaďování pracovního
a soukromého života ­ v České republice existuje značná horizontální a vertikální segregace
na trhu práce, vysoká převaha mužů v řídících pozicích ve všech odvětvích ekonomiky a
velké rozdíly v platovém ohodnocení žen. Dle ČSÚ v roce 2007 došlo ke snížení mediánové
mzdy žen z 81,7% za rok 2006 na 80,2% úrovně výše mediánové mzdy mužů. Z tohoto
vyplývá, že v roce 2007 byl 19,8% GPG (Gender Pay Gap ­ rozdíl mediánu mzdy mužů a žen
vztažený k mediánu mzdy mužů vyjádřený v procentech), mezi vysokoškolsky vzdělanými
tvořil dokonce tento rozdíl 25,3%, nelze tedy považovat nižší vzdělání za příčinu nižšího
příjmu. Rozdíl průměrné mzdy žen a mužů je 27,5 %, tedy vyšší než rozdíl mediánové mzdy
(více viz Příloha IIIa). Velký podíl na rozdílech v platovém ohodnocení mají feminizované
obory. Dle statistiky Eurostatu z roku 2005 byla v EU nejvyšší koncentrace zaměstnanosti žen
v oborech: činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu, výroba oděvů,
zdravotní a sociální péče, služby, vzdělávání, maloobchod (kromě motorových vozidel) a
opravy výrobků pro osobní potřebu, převážně pro domácnost. Nejvyšší koncentrace mužů
byla v oborech: těžba a úprava rud, stavebnictví, těžba a úprava ostatních nerostných surovin,
výroba základních kovů a hutních výrobků. Koncentrace zaměstnanosti se nemění, proto je
důležité motivovat muže a ženy ve volbě ,,netradičních" oborů a tím předcházet segregaci na
trhu práce. To je úkolem především pro MŠMT a MPSV, které mají vliv na volbu povolání a
zaměstnání. Předcházení segregaci na trhu práce znamená implementovat rovné příležitosti
pro ženy a muže do standardů učitelské profese, motivovat uchazeče o zaměstnání
k rekvalifikaci a přijetí práce v netradičních oborech a dalšími konkrétními rezortními
opatřeními posilovat politiku rovných příležitostí pro ženy a muže.
Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly
stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra
zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70%, míra zaměstnanosti žen nejméně 60% a míra
zaměstnanosti starších osob ve věku 55-64 let alespoň 50%. Z hlediska mezinárodního
srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou mírou zaměstnanosti.
21
Přitom však míra zaměstnanosti žen je v naší republice stále nižší než průměr za všechny
členské země EU. Rozdíly mezi zeměmi EU jsou značné, a to nejen z hlediska míry za celou
skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti.
Ještě větší rozdíly jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. Na Maltě, v Polsku, Slovinsku
a Maďarsku například dosahovala nebo se pohybovala míra zaměstnanosti těchto osob lehce
nad úrovní 30 %. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet
členských států. Naopak 12 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici již překročilo, mezi
nimi všechny severské a baltské státy. V ČR může být dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v
této desetileté skupině komplikované zejména z důvodu nižší míry zaměstnanosti žen. Míra
zaměstnanosti 55-64letých žen je stále pod průměrem EU 15, ale i EU 27. Lze však
předpokládat, že v dalších letech míra zaměstnanosti 55-64letých dále poroste hlavně v
důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu. To potvrzuje hlavně vzestup
míry zaměstnanosti mužů v této věkové skupině v ČR o 1,8 p.b. za rok. Míra zaměstnanosti
stejně starých žen se však meziročně zvýšila jen o 0,4 p.b. a rostla mnohem pomaleji než v
průměru EU 27 (o 1,0 p.b.).2
Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob
poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných v ČR podle metodiky ILO dosáhl v
průměru za 4. čtvrtletí 2008 celkem 230,8 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2007 se snížil o
22,1 tis., tj. o 8,7 %. Počet nezaměstnaných se snížil s výjimkou 20-24letých ve všech
pětiletých skupinách produktivního věku, nejvíce ve skupině 25-29 let (o 5,0 tis.), ve skupině
40-44 let (o 4,8 tis.) a ve skupině 50-54letých (o 7,3 tis.). Počet nezaměstnaných mužů
(celkem 101,8 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (128,9 tis.). Při celkovém
meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 7,4 tis., počet
nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 14,7 tis.
Míra nezaměstnanosti v ČR za 4. čtvrtletí roku 2008 činila u mužů 3, 4 a 5,7 u žen. Proti 4.
čtvrtletí roku 2007 došlo k poklesu u žen o 0,7 % a u mužů o 0,3% (za 4. čtvrtletí 2007 činila
míra nezaměstnanosti u žen 6,3 a u mužů 3,7).
Podíl podnikajících žen je v EU 27, EU 15 i v ČR na téměř stejné úrovni (9,2 %-9,5 %
celkové ženské zaměstnanosti), ale projevují se značné diference v podílu mužských
podnikatelů na zaměstnanosti. Zatímco v průměru za EU 27 nedosáhla ani 18 % celkové
zaměstnanosti mužů (17,7 %) a v EU 15 se pohybovala mírně nad úrovní 17 % (17,3 %),
v ČR činil podíl zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet téměř pětinu mužské
zaměstnanosti (19,6 %). To je v prvé řadě výsledkem mimořádně vysokého počtu pracujících
na vlastní účet v některých odvětvích, zvláště ve stavebnictví. V civilním sektoru národního
hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 95,0 % všech
osob (4 766,8 tis.). Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání pouze 251,6 tis.
osob, převážně žen (185,0 tis.).
Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR třetí nejvyšší ze
všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku a
v Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v obou zemích podprůměrná. Podíl mužů
pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 3. čtvrtletí letošního roku vůbec nejvyšší z EU 27,
u žen to byl pátý nejvyšší podíl.
2
ČSÚ, dostupné z http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/754E003FC0B8
22
V roce 2007 došlo k relativnímu poklesu mediánu u žen, který byl způsoben zejména
odvětvími zpracovatelský průmysl, doprava, skladování a spoje, finanční zprostředkování, a
činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti. Naopak v obchodě si ženy
relativně polepšily. V hlavních třídách zaměstnání KZAM došlo k relativnímu poklesu ženské
mzdy u odborných pracovníků a u řemeslníků a obsluhy strojů, naopak rozdíl se snížil u
vedoucích a řídících pracovníků a pracovníků ve službách. Dělení na mužské a ženské
činnosti se projevuje také v třídění podle zaměstnání vyjadřovaném Klasifikací zaměstnání.
Vysoký podíl žen je mezi nižšími administrativními pracovníky (KZAM 4) a provozními
pracovníky ve službách a obchodě (KZAM 5). Nadpoloviční zastoupení mají také mezi
pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky (KZAM 9) ­ důsledek nižšího vzdělání starších
žen, technickými, zdravotnickými, pedagogickými pracovníky (KZAM 3) a vědeckými a
odbornými duševními pracovníky (KZAM 2), do této třídy jsou vedle vědců zařazeni odborní
pedagogičtí pracovníci včetně učitelů základních škol, kde ženy drtivě převažují. Muži
výrazně převažují nad ženami mezi řemeslníky, kvalifikovanými výrobci a zpracovateli
(KZAM 7), obsluhou strojů a zařízení a hlavně v první třídě zákonodárci, vedoucí a řídící
pracovníci, což má potom významný vliv na jejich mzdovou úroveň. Vliv na mzdovou úroveň
žen má také menší počet odpracovaných hodin proti mužům ­ měsíčně mají v průměru o 3
placené hodiny méně (patrně v důsledku péče o děti nebo jiné nemocné členy rodiny apod.).
Ženy mají dále vyšší četnost částečných úvazků a také menší počet přesčasových hodin, které
jsou placeny zvýhodněnou sazbou. Ženy spíše preferují státní (či municipální) organizace, a
to jejich pracovní příjmy nutně velmi poznamenává, a obecně také méně zastávají vedoucí,
vysoce placená pracovní místa. Pozoruhodné je srovnání odpracované doby v nejvíce
kvalifikovaných profesích, v hlavních třídách KZAM 1 a 2, kde ženy mají vyšší počet
placených hodin než muži, zároveň tam je nejvyšší nerovnost v odměňování. Stejný obraz
poskytuje třídění podle stupně dosaženého vzdělání: vysokoškolačky mají v průměru 173,8
placených hodin měsíčně, muži jen 173,1 hodiny, přesto je mediánová mzda žen 27 379 Kč,
tedy jen tři čtvrtiny mužské mediánové mzdy (36 635 Kč) v této kategorii. (zdroj ČSÚ)
Dle MPSV byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí 2008 větší nárůst mezd mužů oproti dynamice
jejich růstu u žen (v průměru o 2 procentní body). V reakci na to se zhoršila relace průměrné
mzdy žen k průměrné mzdě mužů ­ ze 73,8 % v loňském 2. čtvrtletí na 72,5 %. Porovnání
založené na posouzení vývoje relace jejich mediánové (prostřední) hodnoty ukázalo též její
dílčí zhoršení, a to ze 79,2 % v dubnu ­ červnu 2007 na aktuálních 77,9 %. Mzdy žen jsou
nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované.
Důležitou úlohu při slaďování soukromého a pracovního života hrají flexibilní pracovní
úvazky. Jedná se o přizpůsobení pracovní doby tak, aby vyhovovala zaměstnanci a
zaměstnavateli. Existují různé metody flexibilní práce, přičemž jejich využití v praxi závisí na
druhu vykonávané práce. Dle zákoníku práce je možné sjednání kratší a změněné pracovní
doby, pružné pracovní doby, práce z domova částečně nebo úplně (homeworking), práce na
dálku (distanční spolupráce, teleworking), dohody o práci konané mimo pracovní poměr, tj.
dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, a konta pracovní doby. Za flexibilní
formy práce lze dále považovat např. sdílení pracovního místa více zaměstnanci (tzv. job
sharing), víkendovou práci, volnou pracovní dobu, stlačený pracovní týden, flexibilní začátek
pracovního dne a další. Flexibilní pracovní úvazky nejsou v České republice zatím dostatečně
využívány. V ČR pracuje na částečný úvazek cca pět procent osob, což je jeden z nejnižších
podílů využívání částečných pracovních úvazků v EU. Konkrétní údaje za 3. čtvrtletí 2008
hovoří o 4,8 % osob využívajících částečné úvazky (7,6% žen a 1,6% mužů).
Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na
zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen
23
využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4
pracujících žen ve věku 15-64 let) a v dalších čtyřech zemích podíl zkrácených úvazků
přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je
jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility a délku aktivního
pracovního života především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Právě časté
využívání kratšího úvazku výrazně zvyšuje pracovní aktivitu osob ve věku kolem šedesáti
let.3
Na druhé straně má práce na částečný úvazek svá negativa, odráží se zejména v nižší
mzdě a tím i nižším důchodu a v omezení možnosti postupu do vyšších funkcí nebo v přístupu
náročnější práci.
Z výše uvedených skutečností vyplývá potřeba dostatečné informovanosti o možnostech
podpory slaďování profesního a rodinného života, o alternativních formách zaměstnání a o
aktivním otcovství a dále potřeba vzdělávání poradců a poradkyň pro volbu povolání,
zprostředkování práce a další zaměstnané na úřadech práce v problematice rovných
příležitostí žen a mužů, což jsou úkoly především pro MPSV. Do působnosti MPSV patří též
povinnost kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů se zaměřením na dodržování
ustanovení zákazu diskriminace z hlediska pohlaví, včetně dodržování principu stejné mzdy
za stejnou práci a za práci stejné hodnoty. K tomuto účelu by bylo vhodné vypracovat
přehlednou a praktickou metodiku, ze které by jasně vyplývaly ukazatele, na jejichž základě
by bylo možné kontroly vyhodnocovat.
Rovné příležitosti pro ženy a muže ve vzdělávání ­ prosazování rovných příležitostí pro
ženy a muže by mělo být součástí všech stupňů vzdělávacího procesu. Dle ČSÚ bylo ve
školním roce 2007/2008 zastoupení dívek a chlapců v mateřských, základních a středních
školách vyrovnané. Ovšem rozdíly se projevují dle typu škol - převaha dívek je na středních
odborných školách, gymnáziích a vyšších odborných školách. Počet chlapců je výrazně vyšší
na středních odborných učilištích a speciální školách (zvláště při zařízeních ústavní a
ochranné výchovy). Ženy častěji absolvují jen bakalářské studium na vysokých školách,
většinu absolventů doktorských programů tvoří muži. Z celkového počtu osob studujících
vysoké školy v roce 2007/2008 činil podíl žen 54 %. Kromě technických a přírodních věd a
nauk dominovaly ženy ve všech oborech. V roce 2004 byla situace obdobná, ženy
převažovaly v oborech společenskovědních a oborech z oblasti služeb, málo žen studovalo
technické a přírodní obory (necelých 25 %). Segregace z hlediska oborů a pohlaví tedy stále
přetrvává. Pozitivním krokem v rámci prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže je
zřízení odboru Rovných příležitostí na MŠMT, v jehož kompetenci je i problematika rovných
příležitostí pro ženy a muže. Lze proto v následujícím období očekávat zlepšení této
problematiky, které by mělo směřovat k méně segregovanému vzdělávání a následně i méně
segregovanému trhu práce.
Kromě školského vzdělávacího systému je potřebné zintenzívnit a zkvalitnit vzdělávání
pracovníků a pracovnic státní sféry v oblasti rovných příležitostí, proto bude nutné
v následujícím období zavést povinné vzdělávací akce pro tyto pracovníky a pracovnice, a to
jak v rámci jednotlivých resortů, tak i prostřednictvím Institutu státní správy.
Vyrovnání sociálního/ekonomického postavení žen a mužů - v oblasti problematiky žen
starší generace se rozdílné postavení žen a mužů dotýká i starobního důchodu. Současná
3
Zdroj ČSÚ. Dostupné z
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/6b5c18eccf5e21d7c1256c4d0034d22b/4bdc301467dcf1e2c125754e003fc
0b8/$FILE/czam020209analyza.doc
24
právní úprava důchodového věku (§32 zákona o důchodovém pojištění) promítá dobu
výchovy dítěte do snížení věkové hranice žen pro odchod do starobního důchodu. Základní
podmínkou je, aby doba výchovy dítěte trvala nejméně 10 let. Tento bonus však nenáleží
oběma rodičům, ale pouze ženám, přestože o výchovu dítěte se stará i jeho otec. Otci takový
bonus nenáleží dokonce ani v případě, že dítě vychovával sám bez manželky, zatímco vdané
ženě, která se o výchovu dítěte dělí se svým manželem, takový bonus náleží. Ústavní soud
v roce 2007 neshledal tuto právní úpravu diskriminační. Ústavní soud navíc uvedl, že jako
,,negativní zákonodárce" může uvedené ustanovení pouze zrušit, čímž by bylo dosaženo
pouze jednorázového zrušení určitých výhod pro ženy.
V rámci důchodové reformy však lze danou problematiku řešit systémově a to buď
postupným rušením bonusu pouze pro ženy nebo přiznáním bonusu za výchovu dítěte jak
matce, tak otci. Je třeba zdůraznit, že tento bonus není za porod dítěte, ale za jeho výchovu a
společenské ocenění péče o dítě by mělo směřovat k pečujícím osobám bez rozdílu pohlaví.
Součástí důchodové reformy by mělo být též posouzení, zda vůbec je správně ocenit výchovu
dítěte až řadu let po jejím ukončení při odchodu do starobního důchodu a zda by ocenění a
pomoc neměla přicházet do rodiny v době, kdy o dítě rodiče pečují a pomoc a ocenění
potřebují. Současná právní úprava vychází z tradičního modelu rodiny, kdy převaha péče o
dítě a jeho výchova byla především záležitostí žen. Stát přitom podporuje a rozvíjí též aktivní
otcovství. V současných mladých manželstvích stále stoupá aktivní podíl otců na výchově a
péči o dítě. Důchodová reforma by měla na tuto dynamiku rodinných vztahů reagovat a
zajistit rovná práva povinnosti obou rodičů.
Míra rozvodovosti v České republice patří v evropském kontextu mezi vysoké. Rozpadají se
nejen mladá manželství, ale též manželství, která trvala desítky let. V minulosti bývalo běžné,
že žena sice byla zaměstnána, ale její příjem byl pouze doplňkový a byla toona, kdo zajišťoval
provoz domácnosti a výchovu dětí. Často to bylo na přání manžela, který požadoval, aby žena
obstarávala domácnost a děti a pracovala pouze na částečný úvazek nebo v nenáročném, a
tedy i méně placeném zaměstnání. Manžel pak dělal s podporou ženy pracovní kariéru,
v dělnickým profesích mohl pracovat v přesčasové práci. Při rozvodu manželství v pozdějším
věku, např. u ženy nad 50 let věku, pak muž má pro výpočet svého důchodu k dispozici
daleko vyšší částku než žena. V tomto věku již žena ani nemá praktickou možnost zvýšit si
výrazně své důchodové nároky a její starobní či invalidní důchod se počítá z nízkého výdělku.
Totéž se týká obráceně též manžela ženy, který omezil svou pracovní kariéru v její prospěch.
Jemu v případě rozvodu též zbudou nízké důchodové nároky. V současném trendu podpory
částečných úvazků se stává tento problém aktuální i pro mladá manželství. Pojistné na
důchodové pojištění je hrazeno z výdělku. Výdělek je součástí společného jmění manželů a
proto by bylo správné, aby v případě rozvodu manželství se výdělky zaznamenané v systému
důchodového pojištění dělily mezi oba manžely, stejně jako se dělí společné jmění manželů,
přičemž by samozřejmě měla být respektována práva manžela/manželky, který se na rozvodu
převážně nepodílel. Systém společného důchodového pojištění manželů by toto mohl
umožnit.
Podpora rovných příležitostí pro ženy a muže mimo ČR a problematika integrace
cizinců
Koordinací integrace cizinců v ČR je na základě usnesení vlády č. 979 ze dne 23. července
2008 od srpna 2008 pověřeno ministerstvo vnitra ČR (dříve se touto problematikou zabývalo
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR), které reflektuje v rámci integrační politiky hledisko
rovných příležitostí pro ženy a muže ­ imigrantky a imigranty. Zpráva o realizaci Koncepce
integrace cizinců v 2008, kterou ministerstvo vnitra předložilo vládě s termínem 31.1.2009,
25
ukládá adresovat integrační opatření v roce 2009 i nově příchozím - cizincům i cizinkám
s legálním pobytem na území ČR (např. za účelem sloučení rodiny). V rámci úvodních kurzů
budou imigranti i imigrantky seznamováni s hodnotami společnosti v ČR resp. v EU: se
zásadami demokracie s důrazem na rovnost žen a mužů, důstojnost lidské bytosti a ochranu
lidských práv. Důraz bude dále kladen též na integraci osob druhé a třetí generace, tedy na
integraci dětí a mládeže z řad imigrantů, a na zajištění péče o děti v průběhu účasti rodičů
na integračních aktivitách. Z hlediska připravované legislativy - v návrhu novelizace směrnice
2003/9/ES, který byl předložen Evropskou komisí v listopadu 2008, se hovoří mj. o osobách
se zvláštními potřebami, za které jsou považovány také těhotné ženy, a dále osoby, které byly
předmětem různých forem psychického či fyzického násilí. Návrh této směrnice ukládá
členským státům zajistit těmto osobám náležitou péči v průběhu řízení o udělení mezinárodní
ochrany. Ženám by tak měla být věnována zvláštní pozornost, a to především v případech
zadržení. Návrh rovněž ukládá členským státům přijmout potřebná opatření, která zabrání
páchání násilí na základě nerovného přístupu k mužům a ženám v azylových zařízeních.
4. 1. Plnění jednotlivých úkolů uložených vládou rezortům pro prosazování rovnosti žen
a mužů
Tato část Souhrnné zprávy o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovných
příležitostí pro ženy a muže za rok 2008 (dále jen Priority 2008) je sestavena z podkladů
zaslaných jednotlivými resorty. Její členění vychází z členění jednotlivých opatření na rok
2008, které se v některých opatření překrývá, což se tedy následně projevuje i v zařazení
aktivity pod jednotlivá opatření.
Je nutné konstatovat, že se jedná o výčet aktivit resortů, které rezorty považují za prosazování
rovných příležitostí pro ženy a mužů. Vzhledem k nepřítomnosti konkrétních hodnotících
kritérií v usnesení vlády č. 540 ze dne 14. května 2008 se v převážně většině následující části
materiálu jedná o popis činností resortů v prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže.
Přestože v osnově k vyhodnocení plnění jednotlivých opatření, kterou jednotlivé resorty
obdržely, byly požadovány konkrétní opatření, údaje, statistiky apod., ne vždy je resorty
předložily.
I z tohoto důvodu dochází ke změnám v návrhu Aktualizovaných opatření Priorit a postupů
vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na rok 2009 (dále jen Priority
2009), která indikátory plnění obsahují již v samotném usnesení.
4. 1. 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády
Tento cíl obsahuje mediální politiku, dílčí metody personální politiky, aktivity v Radě
hospodářské a sociální dohody, spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi (NNO),
účast na mezinárodních programech a projektech, vzdělávací akce, přípravu právních
předpisů, materiálů koncepčních, rozhodovacích a vyhodnocovacích procesů, resortní
priority, dotační politiku, genderové rozpočtování, genderové analýzy a jejich zapracování do
koncepčních materiálů.
K mediální politice rovných příležitostí pro ženy a muže uvádí resorty rozporuplné
informace, které se ve většině případů této tématiky dotýkají pouze okrajově či vůbec.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) akce v rámci mediální politiky neuvádí.
Ministerstvo financí (MF) konstatuje, že nebyla příležitost zařazení tématu rovných
příležitostí žen a mužů do tiskových zpráv. V případě, že ministerstva uskutečnila nějaké
mediální akce s tematikou rovných příležitostí, nejsou zhodnoceny dopady těchto akcí.
Většina resortů uvádí, že problematika rovných příležitostí pro ženy a muže je prezentována
na jejich internetových stránkách, případně že byly vydány tiskové zprávy, články a že
26
informace o rovných příležitostech jsou průběžně zveřejňovány, politika rovných příležitostí
je intenzivně prosazována. O konkrétních přínosech mediální politiky ale není hovořeno.
Některé resorty se zviditelnění problematiky rovných příležitostí pro ženy a muže věnují
mnohem intenzivněji (například Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy, Ministerstvo obrany). Nelze tedy než konstatovat, že problematika mediální
politiky rovných příležitostí ze strany resortů je celkově na nízké úrovni. Z tohoto důvodu
byly do Priorit 2009 zakomponovány úkoly směřující ke zviditelnění problematiky rovných
příležitostí pro ženy a muže.
K aktivní podpoře vyrovnaného zastoupení žen a muže ve vládních orgánech a na
vedoucích místech uvádí všechna ministerstva, že se striktně při výběru pracovníků do
vedoucích pozic řídí zásadou preferující odbornost a zkušenost kandidáta/kandidátky a nejsou
uplatňovány žádné formy pozitivních akcí. Rovněž není ve většině rezortů sledován počet
uchazečů a uchazeček o tyto pozice. Procentuální zastoupení žen klesá s vyšší pozicí na všech
rezortech.
Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) uvádí, že procento žen na rozhodovacích místech
roste, v kategorii odborných zaměstnanců (diplomatů/diplomatek) tvoří ženy 45,41% a jejich
zastoupení ve funkci ředitele odboru se také zvyšuje, nyní je nejvyšší za posledních 10 let -
37,21%. Zastoupení žen v pozici vedoucí úřadu roste, v roce 2008 je rovněž nejvyšší za
posledních 10 let.
V celkovém počtu zaměstnanců je na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) poměr
pohlaví 1/3 mužů a 2/3 žen. Na MPSV nejsou uplatňovány ani tolerovány žádné formy
diskriminace žen nebo mužů. Pokud v některém případě budou dva uchazeči/uchazečky
hodnoceni/y zcela stejně, tzn. oba splní dané požadavky a oba budou hodnoceni/y jako
nejvhodnější pro danou funkci (místo), bude přijat/a ten/ta uchazeč/ka, který/á podpoří
dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů. Zatím však MPSV konstatuje, že u žádných
uchazečů/uchazeček nebyla úroveň hodnocení zcela totožná (z důvodu různosti vzdělání,
kvalifikace, odborné praxe, schopností a dovedností).
Ministerstvo vnitra (MV) uvádí, že ve srovnání s rokem 2007 se počet žen na vedoucích
místech zvýšil o 7,6% ve funkcích ředitelek odborů MV a o 5,1% ve funkcích vedoucích
oddělení. Tento nárůst odráží tendence k vyššímu zastoupení žen ve společnosti, není však
výsledkem řízené aktivní politiky ministerstva ani pozitivních akcí.
Ministerstvo spravedlnosti (MS) uvádí, že zastoupení mužů a žen na ministerstvu se
v posledních několika letech moc nemění, podíl mužů se za minulých 5 let pohybuje
v rozmezí 35 ­ 39%. V roce 2008 došlo k minimální poklesu mužů oproti roku 2007 (z 36 na
35 %).
Legislativní opatření v rezortu Ministerstva obrany (MO) nebrání ženám v přístupu na
žádnou pozici. V rámci MO lze, v souladu s rozkazem ministryně obrany č. 29/2002
Věstníku MO, přijímat dočasná mimořádná opatření. Takové opatření však nebylo dosud
v rezortu vyhlášeno a také se nepřipravuje. S ohledem na výsledky genderových statistik a
s ohledem na specifičnost rezortu MO nebyl pro přijetí takového opatření důvod. Ženy
jsou zastoupeny v hodnostech od rotné po plukovnici, přičemž od roku 2005 se počet žen
v nejvyšších skutečně dosažených hodnostech ­ plukovnice, podplukovnice, majorka a
kapitánka - stále zvyšuje. Z celkového počtu vedoucích systemizovaných míst bylo
obsazeno ženami - k 1. 1. 2005 6,9 %, k 1. 1. 2006 12,6 %, k 1. 1. 2007 10,5 %, k 1. 1.
2008 12,2 %".
27
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) dlouhodobě vykazuje vyšší procento zastoupení žen na
vedoucích pracovních místech, ženy ve zdravotnictví dlouhodobě představují zhruba 4/5
všech osob pracujících v tomto resortu, a proto není nutné přijímat konkrétní opatření.
Ministerstvo pro místní rozvoj (dále MMR) uvádí, že počty uchazečů ­ žen (a přijatých
žen) na MMR mají jednoznačně vzrůstající tendenci. Dle sdělení MMR v současné době mají
na MMR muži i ženy ve shodném (srovnatelném) pracovním zařazení (pozici) shodné
postavení z hlediska pracovních podmínek i z hlediska podmínek platových.
Ministerstvo kultury (MK) konstatuje, že v průběhu deklarovaného období lze vývoj
situace charakterizovat jako konstantní. Vedoucí pozice nejvyšší úrovně jsou zpravidla
zastávány muži, v úrovni ředitelů odborů je procentní zastoupení mírně ve prospěch mužů,
v nejnižší řídící úrovni je patrné procentní zastoupení mírně nakloněné ve prospěch žen.
Tento stav by bylo možné považovat za jistým způsobem optimální v okamžiku, kdy by
rovněž procentní zastoupení zaměstnanců bylo vyvážené. Ze sledovaných údajů však vyplývá
výrazně vyšší podíl žen na celkovém počtu zaměstnanců Ministerstva kultury.
Ministerstvo financí (MF) uvádí, že zvýhodňování žen při výběru do vedoucích pozic se
nepředpokládá. Na pozici náměstků pracovalo 6 mužů a 1 náměstkyně, ředitelky odboru
tvořily 10% z celkového počtu osob na této pozici, vedoucí oddělení byly z 43% ženy.
Ministerstvo dopravy (MD) uvádí, že většímu zastoupení žen ve vedoucích pozicích v jejich
rezortu brání objektivně převažující technický charakter dané problematiky Ministerstva
dopravy. V průběhu posledních pěti let z pohledu genderové struktury nedošlo ve funkci
ministra dopravy ke změně, ve funkci náměstek/náměstkyně je v průběhu posledních pěti let 1
žena. Na pozicích ředitel/ředitelka odboru byla situace z hlediska genderového rozložení
následující: v roce 2008 se podíl žen dále zvýšil na 23%. Na pozicích vedoucí oddělení v roce
2008 tvořily ženy 27% (zvýšení proti roku 2007, kdy ženy tvořily 24%) a na pozicích
odborných pracovníků/pracovnic procentuální zastoupení žen v roce 2008 pokleslo na 51%.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uvádí, že při výběru uchazečů a uchazeček je
kromě hodnocení profesionální kvality, odborných předpokladů a schopnosti a ochotě
vykonávat konkrétní vedoucí funkci současně respektována povinnost k rodině žen i mužů, a
to možností zkrácení nebo úpravy pracovní doby v souvislosti s péčí o děti. Podle šetření za
posledních 10 let se na MŽP stále zvyšuje počet žen ve funkcích vedoucích oddělení, avšak
vyváženosti zastoupení žen a mužů v ostatních vedoucích funkcích nebylo zatím dosaženo.
Dle uvedených údajů Ministerstva zemědělství (MZe) k zastoupení žen v rozhodovacích
procesech je zřejmé, že stávající trend v resortu je totožný se směřováním v ostatních
veřejných oblastech společnosti: čím vyšší pracovní pozice, tím menší zastoupení žen.
K prosazování zásad rovného postavení žen a mužů při jednání Rady hospodářské a
sociální dohody a při jednání jejích pracovních týmů a skupin, rezorty, které mají své
zastupující v této Radě, uvádí, že nebyla přijata žádná konkrétní opatření vedoucí
k vyrovnanému postavení žen a mužů, ale že přesto politiku rovných příležitostí prosazují.
Není tedy zřejmé, jakým způsobem ji prosazují a zda se nejedná pouze o plané konstatování.
Toto opatření nadále zůstává v aktualizovaných opatření s konkrétním ukazatelem
spočívajícím v popisu projednávané problematiky týkající se rovných příležitostí pro ženy a
muže a konkrétního výsledku jednání.
28
Jistou míru spolupráce NNO zmiňují téměř všechny rezorty (kromě MD a MPO).
Například Ministerstvo obrany uvádí, že spolupracovalo s nestátními neziskovými
organizacemi ad hoc. Ovšem ne vždy se jedná o konkrétní výčet spolupráce a jejích výsledků,
některé rezorty využívají NNO k získávání nových podnětů a informací, účastní se různých
seminářů, konferencí pořádaných NNO, ale nepopisují svou vlastní iniciativu.
Nejaktivnější se dle podkladů jeví Ministerstvo vnitra. MV uvádí, že spolupráce
s nevládními organizacemi se týkala především oblasti spolupráce s úřady samosprávy,
oblasti prevence obchodování s lidmi a prevence domácího násilí. S nevládními organizacemi
probíhala spolupráce také v rámci vzdělávání policistů.
Ministerstvo zahraničních věcí v rámci zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární
pomoci poskytované do zahraničí úzce spolupracuje s celou řadou nevládních organizací,
včetně těch zaměřených na genderovou problematiku. Forum pro rozvojovou spolupráci
(FoRS) je platforma nevládních neziskových organizací aktivních v rozvojové spolupráci a v
současnosti sdružuje 28 členských organizací (NNO plus vysoké školy). Dne 1. 1. 2008
vznikla Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci, která sdružuje nejen zástupce
zainteresovaných orgánů státní správy, ale i platformy nevládních subjektů, což dále zkvalitní
vzájemnou spolupráci. MZV příležitostně spolupracuje i s dalšími NNO, např. ADRA ČR,
Otevřená společnost a ProEquality.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uvádí, že spolupracuje pravidelně i
ad hoc především s následujícími organizacemi: Gender Studies, Otevřená společnost, Fórum
50%, Liga otevřených mužů, Člověk v tísni, Žába na prameni, Česká ženská lobby.
Spolupráce probíhá při řešení otázek rovných příležitostí žen a mužů ve školství, vědě a
výzkumu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí spolupracovalo s nestátními neziskovými organizacemi
mimo jiné při přípravě koncepčního materiálu ,,Soubor prorodinných opatření ­ Prorodinný
balíček" nebo při přípravě materiálu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním
postižením. Dále při přípravě všech právních předpisů MPSV zasílá návrhy jednotlivých
právních úprav připomínkovým místům v rámci databáze e-Klep spravované Úřadem vlády i
dalším nestátním neziskovým organizacím, včetně organizací, které se zabývají rovností žen a
mužů.
Personální odbor Ministerstva spravedlnosti využívá nabídek neziskových organizací
k získání nových podnětů a informací k problematice rovných příležitostí žen a mužů.
Podle Ministerstva obrany probíhala spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi ad
hoc. Jednalo se především o účast na seminářích, konferencích, příp. o využití výstupů z
aktivit pořádaných sítí organizací sdružených v tzv. České ženské lobby (Gender Studies,
Fórum 50%, Český svaz žen, Žába na prameni, proFem, Aperio a další).
Ministerstvo zdravotnictví konstatuje, že v únoru 2008 bylo osloveno o.s. Fórum 50 %
v rámci projektu, který by podporoval vzdělávání absolventek i jiných skupin žen pro potřeby
zaměstnání ve státní správě. Výstupem by měla být databáze žen, která má zájem ve státní
správě pracovat.
Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že od roku 2003 nepravidelně spolupracoval
personální odbor MMR s neziskovou organizací Gender Studies, Zástupci nestátních
neziskových organizací byli prostřednictvím Rady vlády pro NNO mj. členy v Řídicím a
29
koordinačním výboru pro přípravu programových dokumentů na čerpání strukturálních fondů
a Fondu soudržnosti v letech 2007 - 2013 i v jeho pracovních skupinách. Členky a členové
pracovní skupiny a Řídicího koordinačního výboru se aktivně podílejí na přípravě
programových dokumentů pro čerpání evropských fondů v příštích sedmi letech ­ zejména
Národního strategického referenčního rámce a operačních programů.
Ministerstvo kultury konstatuje, že s řadou nestátních neziskových organizací spolupracuje
např. odbor regionální a národnostní kultury, přičemž v rámci jejich spolupráce nebylo
zaznamenáno, že by se některá z těchto NNO přímo zabývala speciálně problematikou
rovných příležitostí pro ženy a muže.
Ministerstvo financí uvádí, že dlouhodobě spolupracuje především s Českým svazem žen a
Gender Studies, o.p.s. Spolupráce začala v roce 2003 při přípravě příručky ,,Informativní
metodika rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů".
Ministerstvo životního prostředí čerpá náměty a cíle z českých ženských a genderových
organizací, organizací s genderově zaměřenými dílčími programy. Zkušenosti s cíli
ženských/genderových (převážně zahraničních) organizací v oblasti životního prostředí a
udržitelného rozvoje MŽP průběžně předávalo a je připraveno nadále předávat nevládním a
neziskovým NNO a akademické sféře.
Spolupráce Ministerstva zemědělství s neziskovými nestátními subjekty probíhá v oblasti
předávání informací o rozvoji venkova a postavení žen žijících ve venkovském prostoru, i pro
ty, které nepracují v zemědělství, dále formou osvěty a spolupráce v dalším vzdělávání a
vzájemném poskytování informací o dané problematice.
Neziskové organizace tvoří v evropské společnosti důležitou součást prosazování politiky
rovných příležitostí pro ženy a muže a jejich podpora ze strany státních orgánů je zde na
mnohem vyšší úrovni než v České republice, proto by jedním z cílů politiky ČR měla být
podpora a spolupráce s NNO.
K využití možností účasti v aktivitách a programech mezinárodních organizací, jejichž
cílem či jedním z deklarovaných principů jsou rovné příležitosti pro ženy a muže, rezorty ve
většině případů uvádí, že podmínka uplatnění rovnosti žen a mužů jako horizontální priority
je součástí každého projektu, tudíž tento princip je samozřejmostí. Některé rezorty možností
účasti v aktivitách a programech mezinárodních organizací nevyužily vůbec.
Ministerstvo obrany konstatuje, že projektů či programů financovaných a realizovaných EU
se rezort MO neúčastnil, neboť tato možnost je pro rezort MO z důvodu členství ČR
v Severoatlantické alianci problematická.
Ministerstvo dopravy neparticipovalo v roce 2008 na programech/projektech EU či na
jiných mezinárodních programech deklarujících jako jeden z principů rovnost mužů a žen. S
ohledem na fakt, že z věcného hlediska jsou výše zmíněné finanční nástroje primárně
zaměřeny na výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury, lze sledování vlivu na rovnost
žen a mužů považovat za druhotnou záležitost.
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že se v roce 2008
nezúčastnila mezinárodního programu, který deklaruje jako jeden ze svých hlavních principů
rovné příležitosti žen a mužů. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomuto bodu nic neuvádí.
30
Ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že řada bilaterálních rozvojových projektů ČR je
zaměřena na sektor vzdělávání, zdravotnictví a na sociální oblast, a mají proto přímý dopad
na zlepšení postavení žen. Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU
(přijaté usnesení vlády č. 302/2004) definují zahraniční rozvojovou spolupráci jako činnost
zaměřenou na omezování chudoby, včetně výslovného důrazu na problematiku lidských práv.
Česká zahraniční rozvojová spolupráce je v souladu s tzv. Rozvojovými cíli tisíciletí OSN.
Genderová problematika je v procesu tvorby a realizace rozvojových projektů rovněž
zohledněna na metodické úrovni. Jak vyplývá z materiálu přijatého vládou (usnesení vlády č.
712/2007) je při poskytování vládních stipendií ke studiu na veřejných vysokých školách v
ČR pro občany z rozvojových zemích zdůrazněna podmínka rovného zastoupení žen a mužů.
Rozvojová spolupráce a humanitární pomoc se řídí principy, které rovnost žen a mužů přímo
zahrnují nebo podporují. Téma ,,posilování rovnosti žen a mužů" je pokládáno za jedno
z hlavních tzv. průřezových témat v rámci prioritních témat české zahraniční pomoci, které je
u všech projektů zohledňováno.
Ministerstvo školství a tělovýchovy uvádí, že v rámci programu EU Vzdělávání pro
konkurenceschopnost, jehož je MŠMT garantem, nejsou všechny projekty dosud přesně
zmapovány, základním požadavkem pro poskytnutí dotace v rámci programu je podmínka
uplatnění rovnosti žen a mužů jako horizontální priority každého projektu. MŠMT finančně
podpořilo prostřednictvím programu EUPRO projekt OK 08007 ,,Národní kontaktní centrum
­ ženy a věda", který je řešen ve čtyřletých etapách již od r. 2001.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se účastní aktivit organizovaných Organizací spojených
národů (OSN), Mezinárodní organizací práce (MOP), Radou Evropy (RE) a Organizací pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které rovnost žen a mužů deklarují jako jeden z
principů ve svých základních dokumentech. Úřady práce zabezpečují účast především
v programech Leonardo da Vinci a EQUAL. V roce 2008 bylo do uvedených programů zařazeno
1 738 osob, z toho ženy tvořily cca 59 % (1 030). MPSV rovněž spravuje operační programy
Evropského sociálního fondu.
Ministerstvo spravedlnosti se v současné době účastní čtyř programů a dvou projektů, které
jako jeden ze svých principů deklarují rovné příležitosti žen a mužů. Programy: Finanční
mechanismy EHP/Norska, Program švýcarsko-české spolupráce, Civil Justice a Criminal
Justice. Projekty: E-learningové vzdělávání pro resort justice (v rámci finančního
mechanismu EHP/Norska), Dědictví a závěti v evropském kontextu (v rámci programu Civil
Justice).
Ministerstvo kultury k účasti na mezinárodních projektech a programech uvádí, že referát
UNESCO v rámci své expertní činnosti soustavně analyzoval dokumenty určené pro jednání
řídících orgánů UNESCO mj. z hlediska rovných příležitostí pro ženy a muže s cílem
případně včas informovat ve svých podkladech pro orgány české zahraniční služby o těchto
otázkách, aby je tyto orgány na jednáních mohly uplatnit, případně aby je uplatnil sám.
Zástupci referátu UNESCO se průběžně účastní zasedání orgánů UNESCO a podílejí se na
přípravě jejich programů a aktivit, zejména Střednědobé strategie a dvouletého Řádného
programu, jejichž jedním z deklarovaných principů je i princip rovných příležitostí pro ženy a
muže. Z náplně UNESCO vyplývá, že jde o oblast vzdělávání, přírodních a společenských
věd, kultury, komunikace a informací. Konkrétní přínos není dle MK možné za daných
okolností specifikovat.
31
Ministerstvo financí konstatuje, že ve všech projektech programu EU/Transition Facility
(TF), jejichž příjemcem je resort MF, byl princip rovnosti žen a mužů uplatňován jako
samozřejmost.
Ministerstvo životního prostředí uvádí, že v rámci řídícího orgánu operačního programu
Infrastruktura, který byl financován Evropskou unií, nebo v rámci připomínkování
konkrétních projektů operačního programu Infrastruktura z oblasti dopravy respektovalo a
vyhodnocovalo jako jedno z výběrových kritérií naplňování rovných příležitostí pro ženy a
muže u každého projektu dle pravidel EU.
Ministerstvo zemědělství spolupracuje s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj
venkova (EAFRD), ze kterého je Evropským společenstvím poskytována finanční podpora
pro rozvoj venkova.
Ministerstvo vnitra se zúčastnilo projektu Půl na Půl v rámci programu EU EQUAL
s Gender Studies, o.p.s., nadnárodního referenčního mechanismus pro oběti obchodování s
lidmi v zemích zdrojových a cílových. Garantem projektu je Itálie, vedle ČR dále
spolupracují Portugalsko, Bulharsko, Rumunsko, Albánie, Maďarsko, Makedonie a řada
neziskových organizací. ICMPD je odpovědné za implementaci celého projektu a projektu
Data Collection and Harmonized Information Systéme, který předložilo Portugalsko společně
s organizací ICMPD (Mezinárodní centrum pro rozvoj migračních politik), dalšími partnery
jsou kromě České republiky ještě Polsko, Slovensko a SRN.
Možnost čerpaní financí a zkušeností z mezinárodních projektů a programů není tedy
dostatečně využívána, proto bude koordinujícím orgánem rovných příležitostí pro ženy a
muže nadále sledována účast na aktivitách a programech mezinárodních organizací jako
součást vyhodnocovací osnovy plnění Priorit 2009.
K počtu vzdělávacích akcí o uplatňování principu rovných příležitostí pro ženy a muže
se vyjadřují resorty vesměs shodně, tato problematika je součástí povinného vstupního
vzdělávání. Některá ministerstva žádné vzdělávací akce neuspořádala (MMR žádné takové
akce neorganizovalo a Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že o ně ze strany zaměstnanců není
zájem).
Naopak některá ministerstva uspořádala vzdělávací akce nad rámec povinného vstupní
vzdělávání:
MZV uspořádalo v roce 2008 dva semináře zabývající se problematikou lidských práv a
rovnými příležitostmi žen a mužů. Diplomatická akademie, která je významnou vzdělávací
složkou MZV, téma rovných příležitostí a lidských práv pravidelně zařazuje do programu
vzdělávání. Při výběru mladých diplomatů, kteří vstoupí na MZV až po absolvování
Diplomatické akademie, je genderové hledisko rovněž uplatňováno a výsledek je velmi
uspokojivý. V roce 2008 bylo zařazeno do Diplomatické akademie 39 posluchačů z toho 20
mužů a 19 žen.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uvádí, že dne 12. prosince 2008 proběhl na
MŠMT seminář ,,Úvod do problematiky rovných příležitostí", kterého se zúčastnilo 13 osob,
9 žen a 4 muži. Seminář byl určen všem zaměstnancům ministerstva. Úvodní vstupní
vzdělávání dosud absolvovalo 50 žen a 27 mužů.
32
Ministerstvo práce a sociálních věcí pokračuje ve vzdělávacích aktivitách v oblasti lidských
práv se zřetelem na rovné příležitosti žen a mužů. V roce 2008 připravilo pro vedoucí a
koncepční pracovníky odborný seminář ,,Rovné příležitosti žen a mužů". Hlavní témata
semináře byla historie genderové rovnosti, teorie genderu a jeho aspekty, zásady rovných
příležitostí žen a mužů a role státu při prosazování rovných příležitostí.
Ministerstvo vnitra uvádí, že vzdělávání úředníků veřejné správy probíhá podle zákona č.
312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, a
týká se pouze úředníků územních samosprávných celků; úřady samosprávy si vybírají
akreditované vzdělávací instituce nezávisle na MV. MV uvádí, že v rámci vzdělávání
v oblasti rovných příležitostí poskytované Institutem pro místní správu Praha absolvovalo
kurz 113 účastníků, z toho 59 žen a 54 mužů. E-learningový program ,,Rovné příležitosti žen
a mužů" byl volně přístupný zaměstnancům a zaměstnankyním správních úřadů a navštívilo
ho v roce 2008 23.692 účastníků a účastnic. Dále MV pořádalo vstupní vzdělávání pro nové
zaměstnance/kyně MV ČR. Součástí vstupního vzdělávání je i tříhodinová část věnovaná
lidským právům, z níž je polovina času věnována problematice rovnosti žen a mužů. Kurz
vstupního vzdělávání úvodního navštívilo v roce 2008 186 účastníků, z toho 71 mužů a 115
žen. Všechny policejní školy mají v povinném curriculu část věnovanou lidským právům,
z níž určitý počet hodin je vždy věnován problematice rovnosti žen a mužů. Téma rovnosti
žen a mužů je standardně součástí vybraných kurzů k prodloužení platnosti osvědčení o
odborné způsobilosti příslušníků HZS ČR. Problematika rovnosti žen a mužů byla včleněna
do nových učebních plánů vzdělávacích programů Vstupní přípravy příslušníků HZS ČR tak,
aby všichni nově přijatí příslušníci byli s problematikou dostatečně seznámeni.
Personální odbor Ministerstva spravedlnosti pořádal dne 16. prosince 2008 seminář pro
zaměstnance ministerstva ve vedoucích funkcích (ředitelé odborů a vedoucí (samostatných)
oddělení). Seminář pod názvem ,,Personální minimum" obsahoval i část věnovanou
problematice rovných příležitostí žen a mužů. Semináře Personální minimum se zúčastnilo 22
vedoucích zaměstnanců.
Ministerstvo obrany konstatuje, že téma zaměřené na problematiku lidských práv a na
uplatňování principu rovných příležitostí mužů a žen bylo zařazeno do ,,Odborného nařízení
k realizaci vojensko-odborné přípravy u organizačních útvarů MO ve výcvikovém roce 2008"
a do ,,Programu velitelské a operační přípravy ve výcvikovém roce 2008". U každého
organizačního útvaru a vojenského útvaru byla tedy tato problematika (minimálně jedenkrát,
v rozsahu minimálně 1 hodiny) do programu přípravy zařazena. Jednalo se o témata - Rovné
příležitosti ­ právní rámec, Genderová rovnost ­ pryč s negativními stereotypy a předsudky
v myšlení, jazyce i činech, Nebezpečné pronásledování (stalking), Prosazování rovnosti na
základě pohlaví ­ rezortní opatření, Šikanování na pracovišti, Sexuální obtěžování, Muži a
ženy v netradičních povoláních, Přímá a nepřímá diskriminace. Pro zaměstnance
s rozhodovacími pravomocemi, koncepční a ostatní odborné zaměstnance zorganizovala
sekce personální MO v pořadí již sedmý cyklus přednášek, tentokrát na téma ,,Rovné
příležitostí žen a mužů ­ svět médií a jeho pozitivní a negativní vliv na naše povědomí".
Třináct zaměstnanců a zaměstnankyň MO absolvovalo e-learningový kurz organizovaný
Institutem státní správy, a to ,,Etika v praxi" (zahrnoval i aspekty genderové problematiky)
a e-learningový kurz k problematice rovných příležitostí.
Ministerstvo kultury uvádí, že v roce 2008 se uskutečnil 1 běh e-learningového kurzu
zaměřeného na problematiku rovných příležitostí pro ženy a muže. Kurz absolvovali řídící a
koncepční pracovníci a pracovníci s rozhodovacími pravomocemi Ministerstva kultury. Kurzu
se zúčastnilo celkem 67 pracovníků.
33
Ministerstvo financí informuje o následujících vzdělávacích akcích na téma rovných
příležitostí, které proběhly na MF v roce 2008: seminář ,,Personální problematika pro nově
jmenované vedoucí zaměstnance", jehož součástí byl blok ,,Rovné příležitosti žen a mužů
jako nástroj k využití lidského potenciálu" (únor 2008); politika rovných příležitostí ve formě
samostatného studijního bloku je zahrnuta rovněž do vstupního vzdělávání úvodního, které je
povinné pro všechny nové zaměstnance. Dále se uskutečnil seminář k genderovým tématům
pro zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (říjen 2008). Semináře
pro nové vedoucí zaměstnance MF se zúčastnilo 12 osob; vstupního vzdělávání úvodního se
zúčastnilo 201 osob; kurzů s uvedenou problematikou pro územní finanční orgány se
zúčastnilo 1471 osob; program TaxTest je volně k dispozici na webových stránkách daňové
správy, takže počet zaměstnanců, kteří se ho zúčastnili, nelze přesně určit. V celní správě je
situace obdobná; semináře pro ÚZSVM se zúčastnilo 10 zaměstnanců; celkem 1694
zaměstnanců MF a resortních organizací.
Ministerstvo zemědělství uvádí, že kromě vstupního vzdělávání zaměstnanců se pracovníci
s rozhodovacími pravomocemi a koncepční pracovníci obou pohlaví jsou vzděláváni v oblasti
lidských práv, resp. rovných příležitostí pro ženy a muže formou seminářů, osvěty aktuálních
informací, samostudiem, konkrétními publikacemi z MPSV, Institutu státní správy,
Sociologického ústavu Akademie věd ČR a EU. Dále je možnost účastnit se seminářů a
konferencí pořádaných různými organizacemi a institucemi. Těchto vzdělávacích akcí se
v uplynulém období zúčastňovali za MZe náměstek ministra pro úsek vodního hospodářství,
vědy a výzkumu, dále ředitel personálního odboru a určení pracovníci personálního odboru,
do jejichž kompetence daná problematika spadá.
Z výše uvedeného vyplývá, že kromě povinného úvodního vzdělávání dochází ke vzdělávání
k rovným příležitostem žen a mužů spíše sporadicky, v příštím roce by mělo dojít
k aktualizaci e-learningového programu Rovnost žen a mužů nabízeného ISS a k jeho větší
propagaci. Měla by být minimálně jednou ročně zorganizována odborná a kvalitní vzdělávací
akce o rovných příležitostech pro ženy a muže nejlépe ve spolupráci s NNO zabývajícími se
touto problematikou nebo s akademickou sférou. Tímto způsobem by měla být zajištěna
dostatečná kvalita vzdělávacích akcí.
K podřizování právních, koncepčních, rozhodovacích a vyhodnocovacích procesů
hledisku rovných příležitostí pro ženy a muže je u všech rezortů uvedeno, že neobsahují
klauzule, které by znevýhodňovaly muže nebo ženy a při jejich přípravě je vždy uplatněno
hledisko rovnosti mužů a žen. Dále pokud některé rezorty zpracovaly genderové analýzy,
jednalo se vždy o poměr mužů a žen na jednotlivých pozicích, tedy pouze personální složení
rezortů. I přesto rezorty konstatují, že tyto analýzy byly zohledněny ve výše uvedených
procesech, ale není uvedeno jak. Jedná se pravděpodobně o pouhé konstatování a průběžné
plnění formálního úkolu. Většina rezortů uvádí, že v uplynulém roce žádné právní, koncepční,
rozhodovací a vyhodnocovací předpisy nepřipravovaly nebo uvádí konkrétní předpisy, které
dle jejich názoru zohledňují rovné příležitosti pro ženy a muže. V následujícím roce je tento
bod doplněn ukazatelem plnění, kterým by mělo být stručné popsání zásadních koncepčních,
rozhodovacích a hodnotících materiálů s podrobnějším rozpracováním hlediska rovných
příležitostí žen a mužů.
Například Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že k 1.1. 2009 nabyl účinnosti zákon
č. 382/2008 Sb., který novelizuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato novela neměla
dopad na ustanovení týkající se rovného zacházení a zákazu diskriminace. Předpisy o
důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) neobsahují,
34
s výjimkou stanovení důchodového věku, ustanovení, které by zakládalo nerovné postavení
mužů a žen. S účinností od 1. ledna 2010 dochází ke sjednocení věkové hranice, ke které se
zjišťuje tzv. dopočtená doba pro nárok na plný (částečný) invalidní důchod pro výši procentní
výměry invalidního důchodu, pro muže a ženy (pro muže i ženy důchodový věk stanovený
pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě). Od roku 1996 bylo zavedeno
postupné zvyšování věkových hranic pro nárok na starobní důchod, a to rychlejším tempem
pro ženy (4 měsíce za rok) než u mužů (2 měsíce za rok), takže dochází ke sbližování těchto
věkových hranic.
Pro úplnost se ještě uvádí, že administrativní podmínka stanovená pouze pro muže pro účely
zápočtu doby jeho péče o dítě ve věku do čtyř let byla již odstraněna novelou zákona o
důchodovém pojištění provedenou zákonem č. 152/2007 Sb. s účinností od 1. července 2007
vydaným na základě nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb. Změna právní
úpravy v důsledku uvedeného nálezu spočívá v podstatě v tom, že se doba péče o dítě u všech
pojištěnců (mužů i žen) prokazuje stejným způsobem, a to čestným prohlášením podávaným
spolu se žádostí o důchod. Podle právní úpravy platné v roce 2008 týkající se poskytování
podpory při ošetřování člena rodiny měl pojištěnec, který o poskytnutí dávky požádal a dávka
mu byla přiznána, právo na její poskytování po celou dobu trvání nároku na dávku. V novém
zákoně o nemocenském pojištění se u ošetřovného zavádí možnost střídání oprávněných
v případě ošetřování (péče) o dítě. S ohledem na krátkou podpůrčí dobu u ošetřovného (9 dnů)
je upraveno, aby bylo střídání možné jen jednou. Ani v případě možnosti vystřídání
neobsahuje nový zákon o nemocenském pojištění preferenci některého z pohlaví. Peněžitá
pomoc v mateřství se v roce 2008 pod názvem peněžitá pomoc poskytovala rovněž
zaměstnancům (mužům) k zajištění péče o dítě po jeho narození za předem stanovených
podmínek (např. osamělému muži pečujícímu o dítě na základě rozhodnutí soudu nebo muži,
jehož manželka nemůže či nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat). V průběhu roku
2008 byly zahájeny též práce na tzv. prorodinném balíčku, v jehož rámci je zvažována dávka
zvaná ,,otcovské". Tato dávka by měla sloužit k podpoře osobních vazeb mezi otcem dítěte a
dítětem. Poskytována bude po dobu jednoho týdne s tím, že k nástupu na dávku musí dojít
v období do ukončení šestinedělí, tj. v období, kdy se nelze dobrovolně vystřídat v nároku na
peněžitou pomoc v mateřství. V tomto směru bude dávka vyrovnávat určitý deficit z hlediska
rovnosti žen a mužů, který má v současné době muž, který se rozhodne čerpat rodičovskou
dovolenou buď již ode dne narození dítěte, nebo v období těsně po narození dítěte.
Prorodinný balíček byl vládou schválen 19. 11. 2008 v podobě odpovídající věcnému záměru
zákona. Předpokládá se, že v průběhu roku 2009 bude připravený návrh právní normy
předložen vládě, popř. i Parlamentu ČR.
Ministerstvo vnitra uvádí, že hledisko rovných příležitostí žen a mužů bylo v roce 2008
zapracováno do koncepčního materiálu EFQM v rámci zavádění tohoto systému řízení kvality
do práce.
Při přípravě právních předpisů Ministerstvo spravedlnosti konstatuje, že vychází především
z Legislativních pravidel vlády. Výjimkou v dodržování metody genderového
mainstreamingu je Vězeňská služba ČR, v jejímž rámci je uplatnění této metody trochu
složitější, a to zejména pro specifické činnosti, které Vězeňská služba ČR vykonává a
zabezpečuje. Přesto se ale vedení Vězeňské služby ČR snaží uplatňovat gender
mainstreaming na mnoha úrovních a v mnoha aspektech. K výběru nových zaměstnanců i
obsazování vedoucích funkcí byla vypracována ředitelstvím Probační a mediační služby ČR
transparentní metodická pravidla, jejichž dodržování vylučují diskriminaci z hlediska pohlaví.
Ministerstvo financí uvádí, že v roce 2008 připravilo vládní novelu zákona o daních
z příjmů, která byla v Parlamentu schválena v průběhu prosince minulého roku a je účinná
35
jako zákon č. 2/2009 Sb. od 1. 1. 2009. Zákon o daních z příjmů obecně (nikoliv jen jeho výše
uvedená novela) postavení mužů a žen nijak nerozlišuje a nemůže tudíž zakládat žádné prvky
diskriminace. V resortu MF funguje již několik let pracovní skupina k prosazování rovnosti
žen a mužů. Jejím hlavním posláním je podílet se na rozpracování úkolů vlády a koordinovat
činnosti související s problematikou rovnosti mužů a žen v resortu. MF při přípravě státního
rozpočtu přímo odkazuje jednotlivé správce rozpočtových kapitol na genderové hledisko.
K pokračování veřejné diskuse o problematice rovných příležitostí žen a mužů s cílem
seznámit českou veřejnost s politikou rovných příležitostí žen a mužů ministryně vlády pro
lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková uskutečnila několik tiskových konferencí a
mediálních výstupů např. diskusí v televizi a rozhlase. V rámci veřejné diskuse pokračovala
distribuce publikací Zaostřeno na ženy a muže, Genderové rozpočtování, Ženy a muži
v datech, Příručka na cestu k rovnosti žen a mužů a Proč a jak vypracovat Plán k rovnosti žen
mužů. Příručka Ženy a muži v datech 2008 byla kromě obvyklé distribuce směrem
k veřejnosti rozeslána na většinu středních škol v České republice.
Všechny rezorty vyhodnotily plnění rezortních Priorit za rok 2008, provedly jejich
aktualizaci a stanovily si své nové rezortní priority. Rezortní priority na rok 2009 nicméně
vykazují velmi rozdílný přístup k problematice rovných příležitostí pro ženy a muže, který je
ve většině rezortů velmi vágní. Vesměs všechny rezorty uvádí, že Priority 2008 průběžně
plnily. Takto nekonkrétní plnění vyplývá nejen z určitého nezájmu rezortů o tuto
problematiku, ale i z nepřesného definování opatření v roce 2008, které postrádaly jasné
vyhodnocovací ukazatele. Proto je nutné zrevidovat a konkretizovat stávající Priority i
v tomto směru. Na druhou stranu jsou rezorty, které problematiku rovných příležitostí
uchopily zodpovědně a jejich naformulované Priority jsou velmi konkrétní a smysluplné,
jedná se především o MŠMT, MO a MV.
Grantová a dotační politika je dle nestátních neziskových organizací nedostatečná, většina
rezortů grantové a dotační programy, které by podporovaly projekty prosazující rovné
příležitosti pro ženy a muže, nevyhlašuje.
Ministerstvo zahraničních věcí se rozhodlo podpořit v roce 2009 prostřednictvím odboru
lidských práv 1 projekt organizace ADRA ČR, a to konkrétně projekt ,,Podpora
mezisektorové spolupráce a dobré praxe v ochraně proti domácímu násilí".
V rámci dotační politiky Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že podpora projektů
prosazující rovné příležitosti žen a mužů je plněna např. odborem rodiny a dávkových
systémů a odborem řízení pomoci z Evropského sociálního fondu. Nejvíce aktivit bylo
realizováno v rámci specifického cíle ,,Odstranění překážek, které brání ženám v účasti na
trhu práce". Téměř polovina z 53 projektů opatření 2.2. Operačního programu Rozvoj
lidských zdrojů se zaměřila na aktivity ,,Tvorba a vývoj programů pro odstranění projevů
diskriminace" (25 projektů), ,,Rozvoj rekvalifikace a programů zvyšujících kvalifikaci" (23
projektů), ,,Zpřístupnění vzdělávacích a specifických programů" (22 projektů) a ,,Podpůrné
činnosti k odstranění bariér a přístupu ke vzdělání" (22 projektů). V rámci Opatření 2. 2
Jednotného programového dokumentu 3 bylo schváleno 28 projektů v celkové výši podpory
107 570 928 Kč. Toto opatření bylo realizováno prostřednictvím dvou grantových schémat
(GS): GS Vyrovnání šancí žen a mužů a GS Podpora rovných příležitostí mužů a žen na trhu
práce. Priorita 4 programu Evropské unie EQUAL ,,Rovné příležitosti mužů a žen" je
zaměřena na vývoj specifických nástrojů na podporu rovných příležitostí žen a mužů.
Celkový rozpočet pro tuto prioritu činí 127 087 498,30 Kč. V rámci této priority bylo
realizováno celkem 8 projektů. V Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost se
36
rovnosti žen a mužů věnuje oblast podpory 3. 4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a
slaďování pracovního a rodinného života. Hlavním záměrem této oblasti podpory je
odstraňování nerovností mezi ženami a muži s důrazem na skupinu žen, kterým je vhodné
vytvářet podmínky pro to, aby mohly být zapojeny na trh práce a zároveň se věnovat
plnohodnotnému rodinnému životu. Celková finanční alokace na tuto oblast podpory činí
54 355 373 EUR, podíl na alokaci Evropského sociálního fondu činí 3%. V termínu 25. 8.
2008 ­ 27. 10. 2008 probíhala první výzva k předkládání grantových projektů v oblasti
podpory Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a slaďování pracovního a rodinného
života. Finanční objem této výzvy činí 270 000 000 Kč. K datu uzávěrky bylo předloženo 526
projektů o celkovém objemu 2 150 969 062 Kč. Průběžná výzva k předkládání individuálních
projektů o celkovém objemu 150 000 000 Kč byla vyhlášena 25. 4. 2008. Evaluační studie,
kterou MPSV nechalo na podpořené projekty zpracovat, do značné míry potvrzuje, že bez
vědomé a cílené reflexe dopadu projektů a jejich aktivit na rovné příležitosti a postavení žen a
mužů může hrozit až negativní dopad. Jako hlavní důvod je možné uvést fakt, že nerovnosti
mezi ženami a muži přetrvávají z velké části díky předsudkům a genderovým stereotypům,
které utváří myšlení každého z nás. Bez potřebných informací, školení a neustávající diskuze
a reflexe je proto velmi těžké tyto stereotypy nahlédnout a bojovat s nimi. Ze studie také
vyplynula potřeba příjemcům vysvětlit, jaké konkrétní aktivity jsou žádány od předložených
projektů a jak se vztahují k naplňování principu rovných příležitostí. Některé podporované
aktivity mají velmi dobrý potenciál přispívání k rovným příležitostem, ale jejich kontext a
náplň nebyly s příjemci dostatečně jasně komunikovány.
Na Ministerstvu vnitra v roce 2008 neproběhlo žádné dotační řízení v oblasti domácího
násilí. Dotace byly přiděleny pouze v rámci problematiky obchodování s lidmi.
Název programu Podpořená NNO Výše dotace
Projekt Magdala Charita ČR 2.310.000,- Kč
Projekt Magdala La Strada 1.300.000,- Kč
V rámci výběrového dotačního řízení odbor médií a audiovize Ministerstva kultury
každoročně podporuje projekty, které se mimo jiné také zabývají postavením žen ve
společnosti, jako jsou např. festival Jeden svět (v roce 2008 podpořen částkou 4 mil. Kč) či
projekt Úterky s gender (v roce 2008 podpořen částkou 40 tis. Kč).
V roce 2009 bude Ministerstvo průmyslu a obchodu pokračovat v realizaci projektů
Operačního Programu podnikání a inovace (OPPI) pro roky 2007-2013. Pro rok 2009 bylo
vyhlášeno 16 programů podpory založených na rovných příležitostech pro všechny
podnikatele a podnikatelky umožňující čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů
EU. Výše finančních prostředků alokovaných pro OPPI na programové období 2007 až 2013
je celkem pro všechny prioritní osy 3 578 014 760 EUR.
Grantová politika Ministerstva životního prostředí je podmíněna respektováním principu
rovných příležitostí žen a mužů. Řada projektů nevládních a neziskových organizací, projektů
vědy a výzkumu a Státního fondu životního prostředí pravidelně obsahuje příznivý praktický
dopad na genderovou problematiku a rovné příležitosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že grantová a dotační politika má ještě prostor pro další rozšíření.
Proto je nutné nejen zintenzívnit spolupráci s NNO, ale i vyhlašování grantových a dotačních
programů, což bude jednou z priorit ministra pro lidská práva.
37
Ministerstvo vnitra (které na základě usnesení vlády č. 979/2008 od srpna 2008 převzalo
koordinaci integrace cizinců od MPSV) reflektuje v rámci integrační politiky hledisko
rovných příležitostí pro ženy a muže ­ imigrantky a imigranty. Zpráva o realizaci Koncepce
integrace cizinců v 2008, kterou ministerstvo vnitra předložilo vládě s termínem 31.1.2009,
ukládá adresovat integrační opatření v roce 2009 i nově příchozím - cizincům i cizinkám
s legálním pobytem na území ČR (např. za účelem sloučení rodiny). V rámci úvodních kurzů
budou imigranti i imigrantky seznamováni s hodnotami společnosti v ČR resp. v EU: se
zásadami demokracie s důrazem na rovnost žen a mužů, důstojnost lidské bytosti a ochranu
lidských práv. Důraz bude dále kladen na integraci osob druhé a třetí generace, tedy na
integraci dětí a mládeže z řad imigrantů, a na zajištění péče o děti v průběhu účasti rodičů
na integračních aktivitách. K 31. 12. 2008 se na celkovém počtu cizinců s povoleným
pobytem na území České republiky podílely ženy cca 40,0 %. V roce 2008 se ženy podílely
na nelegální migraci cca 28, 0 %.
4. 1. 2. Právní zabezpečení předpokladů rovných příležitostí pro ženy a muže a
zvyšování úrovně právního vědomí
Tento cíl obsahuje revidování platných právních předpisů a přípravu nových právních
předpisů s ohledem na jejich soulad s principem rovných příležitostí pro ženy a muže a dále
zařazení této problematiky do systému vzdělávání soudců, státních zástupců, policie a dalších
právních odborníků.
Většina rezortů uvádí, že jejich legislativní činnost vychází z principu rovného zacházení a
nediskriminace. Základním problémem této oblasti zůstává nepřijetí antidiskriminačního
zákona, jehož schválením by Česká republika deklarovala netolerantnost diskriminačního
jednání. Tento zákon by vymezil ochranu před diskriminací z důvodu věku, pohlaví,
zdravotního postižení, rasy, etnického původu, národnosti, sexuální orientace, náboženského
vyznání, víry a světového názoru. Přijetím by byla zakázána jakákoliv diskriminace a
případné oběti diskriminačního jednání by měly účinné nástroje na svou obranu. Na základě
návrhu zákona by se problematice antidiskriminace věnoval Veřejný ochránce práv.
Podporovat přijetí zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích před diskriminací
(antidiskriminačního zákona) je prvořadým úkolem ministra pro lidská práva.
4. 1. 3. Zajištění rovných příležitostí žen a mužů v přístupu k ekonomické aktivitě
Tento cíl se zaměřuje na zvýšení míry konkurenceschopnosti žen na trhu práce
prostřednictvím rekvalifikace a vzdělávání a prostřednictvím kontrol pracovněprávních
předpisů o zákazu diskriminace z hlediska pohlaví.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uvádí, stejně jako v loňském roce, že všechny
obory vzdělání jsou přístupné mužům i ženám, což je zakotveno v § 2 (1) zákona č. 561/2004
Sb., tzv. školský zákon. Tato skutečnost je také uvedena ve všech platných učebních
dokumentech pro jednotlivé obory vzdělání i v nově tvořených Rámcových vzdělávacích
programech. Situace se v řadě oborů vzdělání, kde dříve převažovali muži, pozitivně mění ve
smyslu přibývání dívek. Jako příklad lze uvést obory vzdělávání a kurzy v policejním školství
MV. Ovšem, jak již bylo uvedeno, segregace z hlediska pohlaví ve vzdělávacím procesu stále
přetrvává. MŠMT by mělo zintenzívnit opatření ke zvýšení informovanosti dívek, žen,
chlapců a mužů o možnostech vzdělávání v netypických oborech pro dané pohlaví Dále by se
mělo zabývat odstraněním genderově nekorektního jazyka v učebních materiálech jakož i ve
všech materiálech, které MŠMT vydává. Podobně všechny ostatní rezorty by měly zrevidovat
své materiály, internetové stránky apod. a pokusit se o větší genderovou citlivost. Metodika
genderově korektního jazyka je jednou z priorit MŠMT na rok 2009.
38
K zajištění rovného přístupu k ekonomické aktivitě Ministerstvo práce a sociálních věcí
připravuje rekvalifikační programy, účast občanů v rekvalifikaci vychází z požadavků trhu
práce. Rekvalifikace se v roce 2008 zúčastnilo 38 800 osob, ženy z tohoto počtu tvořily cca
63 % (24 442). V roce 2007 bylo toto procento stejné, tj. 63 %. Rekvalifikačních programů
zaměřených na sebeuplatnění výkonem samostatné výdělečné činnosti se v roce 2008 zúčastnilo
1556 osob, ženy tvořily cca 62 %. Do rekvalifikací určených ženám žijících na venkově, ženám
nad 55 let, matkám samoživitelkám a romským ženám úřady práce zařadily 330 žen.
Rekvalifikace zaměřené na využívání informačních a komunikačních technologií patřily, tak
jako v minulých letech, k nejvíce zabezpečovaným. V roce 2008 se rekvalifikací s uvedeným
zaměření zúčastnilo 15 872 osob, z tohoto počtu ženy tvořily cca 74 % (v roce 2007 to bylo 72
%). V květnu, červnu a září 2008 proběhla dále pro zaměstnance všech úřadů práce vzdělávací
akce Etika, jejíž součástí bylo i upozornění na dodržování ustanovení zákona o zaměstnanosti,
kde při uplatňování práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání je zajištěno rovné zacházení a
je zakázána jakákoli diskriminace. Uvedené akce se zúčastnili především pracovníci a
pracovnice z odborů a oddělení zprostředkování a poradenství a dále odborů trhu práce,
kontrolního a právního oddělení a někteří pracovníci státní sociální podpory. Celkově se
vzdělávací akce Etika zúčastnilo téměř 2 000 zaměstnanců úřadů práce.
K vyrovnání příležitostí mužů a žen v přístupu k ekonomické aktivitě je zapotřebí vyvinout
mnohem větší úsilí než dosud, například podporovat rozvoj dostupných služeb péče o potřebné
členy rodiny a podporovat rozvoj sociálních služeb. Dále je též žádoucí informovat o
možnostech podpory slaďování profesního a rodinného života, rozšířit nabídku zaměstnání o
,,netypická" povolání pro dané pohlaví apod.
4. 1. 4. Vyrovnávání sociálního postavení žen a mužů pečujících o děti a potřebné členy
rodiny
Tento cíl je zaměřen především na podporu slaďování soukromého a pracovního života
prostřednictvím rozvoje zařízení pro potřebné členy rodiny, dále na rozšíření nabídky
azylových domů a bytů pro osoby se zvláštními potřebami a na podporu otcovství.
Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomuto bodu uvádí, že zákoník práce upravuje
pracovní volno k výkonu péče o dítě a potřebné členy rodiny a upravuje také rodičovskou
dovolenou. Vyplácení podpory v nezaměstnanosti se řídí podle § 39 a násl. zákona
o zaměstnanosti. V rámci zákona o zaměstnanosti je výkon péče o děti, případně výkon péče o
osobu závislou na pomoci jiné osoby, zohledňován započítáním doby péče jako náhradní doby
zaměstnání (§ 41 odstavec 3 zákona o zaměstnanosti). Podmínky započítání náhradní doby
zaměstnání jsou stejné pro ženy i muže. Ve věcné působnosti odboru rodiny a dávkových
systémů MPSV jsou dávky státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky
sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, jimiž jsou podporovány příjmy osob a
rodin ve stanovených situacích. Tyto dávky jsou založeny na respektování zásady rovnosti
žen a mužů a koncipovány jako neutrální z hlediska rovnosti žen a mužů. Podmínky a výše
nároku na jednotlivé dávky a postup při jejich poskytování jsou určeny nikoli ve vazbě na
pohlaví, nýbrž ve vazbě na situace, a to zejména související s péčí o děti a s úhradou jejich
potřeb. Např. nárok na rodičovský příspěvek nebo odměnu pěstouna vzniká z titulu
rodičovství nebo náhradní rodinné výchovy a nikoli pohlaví. Další údaje jsou uvedeny u
úkolu týkajícího se koncepčních materiálů.
K vytváření variabilních pracovních režimů MPSV konstatuje, že k 1. červenci 2008 vešla
v účinnost novela č. 130/2008 Sb. k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve
39
znění pozdějších předpisů, která rozšiřuje odbornou kvalifikaci osoby podnikatele, resp. jeho
odpovědného zástupce, u osob pečujících o děti v rámci provozování vázané živnosti "Péče
o dítě do 3 let věku v denním režimu". V oblasti slučitelnosti práce a rodiny se ve fázi
přípravy paragrafového znění nacházejí opatření, která rozšiřují spektrum služeb individuální
péče o děti, tj. zavedení a podpora inovativních služeb péče o dítě zejména předškolního věku
v prostředí co nejvíce se blížícímu rodině. Jedním z těchto opatření je zavedení institutu
vzájemné rodičovské výpomoci, jenž je neformální službou péče o děti poskytovanou na
individuálním základě, a dále zavedení služby péče o děti poskytované na nekomerčním
základě ­ institut miniškolky. Návrh služby miniškolka v zásadě koresponduje s návrhem
v oblasti živnostenského podnikání s tím, že v případě miniškolky se nejedná o službu
poskytovanou na komerční bázi, ale nejčastěji poskytovanou zaměstnavatelem rodiče na
pracovišti rodiče nebo jiném vhodném a dostupném místě anebo jinými zřizovateli. V oblasti
rozvoje flexibilních pracovních úvazků se navrhuje především z důvodu odstranění překážek
bránících rozvoji částečných úvazků zavedení slevy na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby patřící do okruhu
osob obtížně zaměstnavatelných, pokud budou zaměstnáni na kratší pracovní úvazek.
Služby sociální prevence jsou jednou z priorit v dotační politice MPSV. Na území ČR je
zaregistrováno 87 azylových domů pro rodiny s dětmi (§ 57 zákona č. 108/2006 Sb., o
sociálních službách). V rámci dotační politiky MPSV byli v roce 2008 podpořeni registrovaní
poskytovatelé sociálních služeb, jejichž cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi. MPSV
pokračuje v metodickém řízení sociálních pracovníků orgánů sociálně právní ochrany dětí
v souvislosti s problematikou rovných příležitostí obou rodičů v péči o děti s cílem vyrovnat
nerovné postavení mužů ve vztahu k dětem. V oblasti slučitelnosti práce a rodiny a podpory
aktivního otcovství je záměrem zavést novou dávku nemocenského pojištění - otcovské, jehož
účelem je finančně podpořit otce, který se rozhodne dočasně přerušit výkon své výdělečné
činnosti s tím, že bude pečovat sám či spolu s matkou dítěte o novorozené dítě. MPSV dále
počítá se spoluprácí na přípravě kampaně na podporu aktivního otcovství v roce 2009-2010.
Ministerstvo zdravotnictví k bodu o vyrovnání sociální postavení žen a mužů a rozvoji
zařízení o potřebné členy rodiny uvádí údaje o počtu kojeneckých a dětských domovů.
Ministerstvo zdravotnictví je zřizovatelem pouze dvou zařízení ­ Dětského centra
s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií při Fakultní Thomayerově nemocnici
s poliklinikou, Praha a Dětského domova Hillary Clinton při Fakultní nemocnici Královské
Vinohrady, Praha. Příspěvek na tuto péči je součástí příspěvku ministerstva pro uvedené
nemocnice. V přípravě je věcný záměr zákona o dětských centrech, v rámci kterého bude
mimo jiné řešeno financování kojeneckých ústavů a dětských domovů, které v současné době
není optimální a mělo by být vícezdrojové (zřizovatel, rodiče, zdravotní pojištění,
Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy).
Ministerstvo pro místní rozvoj konstatuje, že žádnou podporu na zařízení sociálních služeb
neposkytuje, každoročně ovšem vyhlašuje podprogram Podpora výstavby podporovaných
bytů. Tento podprogram stanovuje podmínky pro poskytování dotací na výstavbu
podporovaných bytů určených k bydlení osob se zvláštními potřebami v oblasti bydlení.
Celkové finanční prostředky uvolněné v roce 2008 činily 115 127 000 Kč.
Stále tedy přetrvává potřeba využívat alternativní formy pracovních úvazků, rozšíření nabídky
potencionálních zaměstnání a jako úkol pro MMR především podpora zřizování bytů pro
osoby se zvláštními potřebami.
40
4. 1. 5. Zohledňování žen z hlediska jejich reprodukční funkce a fyziologických
odlišností
Tento cíl směřuje k lepší informovanosti žen o různých možnostech volby poskytovatele
zdravotní péče v souvislosti s reprodukčním zdravím žen.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje toto opatření zrušit, jelikož dle MZd je svobodná volba
zdravotnického zařízení stanovena zákonem. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
v platném znění, stanoví povinnost informovat pacientku o účelu a povaze poskytované
zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jakož i o jeho důsledcích,
alternativách a rizicích. Stejné jako v loňském roce Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že je z
prostředků veřejného zdravotního pojištění hrazeno mamografické vyšetření ženám ve
dvouletých intervalech od 45. do 69. roku věku. To se jeví jako velmi diskriminační pro ženy
pod či nad touto věkovou hranicí a je zdrojem kritiky zvláště NNO zabývajících se populací
seniorského věku. Dále MZd uvádí, že z prostředků veřejného zdravotního pojištění je
hrazeno screeningové vyšetření děložního hrdla ­ odběr materiálu z děložního čípku. Cílem
screeningu je zvýšit včasnost záchytu zhoubných nádorů děložního hrdla a přednádorových
stavů a tím snížit úmrtnost na rakovinu děložního hrdla v České republice.
Projekty na zvýšení informovanosti o nutné prevenci a ochraně zdraví jsou stále velmi
důležité, proto se navrhuje nový úkol pro MZd v oblastech prevence poruch příjmu potravy a
reprodukčního zdraví.
4. 1. 6. Potlačování násilí páchaného na ženách
V tomto bodě se opatření týkala především potlačování násilí páchaného na ženách
prostřednictvím legislativních a jiných opatření a zvyšování informovanosti o nepřijatelnosti
domácího násilí.
MPSV zaměřuje sociální práci na prevenci a pomoc obětem domácího násilí a obětem
násilných trestných činů, na rodiny, kde je ohrožen zdravý vývoj a výchova dětí, a na
pachatele domácího násilí. Pomoc obětem domácího násilí je úkolem sociální služby
intervenční centrum (§60a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). V intervenčních
centrech je na základě vykázání ze společného obydlí nabídnuta pomoc osobám ohroženým
násilným chováním vykázané osoby nejpozději do 48 hodin od doručení kopie úředního
záznamu o vykázání. Pomoc může být poskytnuta i na základě žádosti ohrožené osoby.
Sociální služby v intervenčním centru jsou poskytovány jako služby ambulantní, terénní nebo
pobytové. Součástí služby je zajištění spolupráce a vzájemné informovanosti mezi
intervenčními centry, poskytovateli jiných sociálních služeb, orgány sociálně-právní ochrany
dětí, obcemi, útvary Policie České republiky a obecní policie, jakož i ostatními orgány veřejné
správy. Ke dni 31. prosince 2008 bylo na území České republiky v souladu se zákonem
o sociálních službách registrováno 16 intervenčních center. Podle Registru poskytovatelů
sociálních služeb poskytuje z celkových 16ti intervenčních center své služby ambulantně 15
intervenčních center, terénně 13 intervenčních center a 2 intervenční centra mají
registrovanou pobytovou formu poskytování sociálních služeb.
Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra (dále jen OPK) připravil a vydal v říjnu
2008 MV skládačku pro veřejnost ,,STOP domácímu násilí", která byla v nákladu ca 100.000
ks distribuována. V průběhu června 2008 byla po dohodě s o.s. Bílý kruh bezpečí na útvary
Policie ČR a městkou/obecní policii distribuována prostřednictvím OPK lektorská pomůcka
ve formě DVD s názvem ,,Hráz proti domácímu násilí". Na základě zkušeností z pilotního
projektu prevence zaměřené na zákazníky prostituce byla spolu s partnerskými organizacemi
41
zahájena v roce 2007 informační kampaň proti obchodu s lidmi. Tato kampaň pokračovala i
v roce 2008. Cílem je zvýšit informovanost v oblasti obchodování s lidmi a seznámit
veřejnost s Programem podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi. V oblasti obchodování
s lidmi spolupracovalo Ministerstvo vnitra především s neziskovými organizacemi La Strada
a Charita ČR.
V oblasti domácího násilí spolupracovalo Ministerstvo vnitra především s KOORDONOU.
Odbor prevence kriminality MV úzce spolupracuje s ostatními resorty a nevládními
organizacemi v oblasti preventivních aktivit zaměřených na eliminaci domácího násilí, jakož i
na prosazení legislativních změn v oblasti posílení práv obětí. Na rok 2009 byly vyhlášeny
nové dotační tituly v oblasti domácího násilí. V roce 2008 byl přijat nový policejní zákon
(zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, účinnost 1.1. 2009), který výrazně
zjednodušuje postup policie při vykazování násilné osoby ze společného obydlí.
Ministerstvo spravedlnosti k problematice potlačování násilí páchaného na ženách dodává,
že legislativním procesem prošla novela občanského soudního řádu, která nabyla účinnosti
1.10.2008 a která přistupuje k dítěti jako k bytosti s vlastními postoji a přáními. Soudce by
měl přikládat značný význam názoru samotného dítěte. V případě násilí v domácnosti již soud
nebude moci nutit dítě stýkat se se svým násilnickým rodičem. Legislativní odbor během roku
2008 připravil další novelu občanského soudního řádu. Některé změny, které přináší,
významně přispívají i k potlačování domácího násilí a lepší ochraně jeho obětí (např.
demonstrativní výčet zákazů, které lze předběžným opatřením uložit, bude rozšířen o další
zákazy týkající se ochrany navrhovatele). Před projevy tzv. nebezpečného pronásledování
nebo-li ,,stalkingu" má navrhovatele chránit zákaz spočívající ve zdržení se nežádoucího
sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem. Dalšími zákazy v novele
občanského soudního řádu jsou zákaz zdržovat se ve společném obydlí a zákaz zdržovat se v
bezprostředním okolí společného obydlí.
Nově bude soud oprávněn kdykoliv a bezodkladně na návrh oprávněného provést opětovný
výkon rozhodnutí vykázáním povinného ze společného obydlí, pokud povinný poruší
povinnost nevstupovat do společného obydlí a nezdržovat se v něm poté, co byl již jednou
vykázán. Počet obětí domácího násilí ministerstvo spravedlnosti nezaznamenává, vede pouze
podrobnou statistiku pachatelů trestné činnosti a vývoje kriminality celkově. Dne 11. února
2008 vláda schválila novelu trestního řádu, která počítá s vyšší ochranou obětí trestných činů
(kuplířství, ohrožování mravnosti, proti rodině a mládeži, proti životu a zdraví nebo proti
svobodě a lidské důstojnosti). Větší ochrana spočívá v omezení rozsahu medializovaných
informací o poškozených. Cílem je zabránit tomu, aby byla oběť, která často trpí stresem a
psychickými problémy, vystavována dalšímu psychickému stresu. Na návrhu spolupracoval i
neziskový sektor. Dne 19. června 2008 schválil ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR na základě návrhu ministra spravedlnosti k návrhu nového trestního zákoníku
pozměňovací návrh, kterým se do trestního zákoníku doplňuje v § 352 skutková podstata
trestného činu nebezpečné pronásledování.
Potlačování domácího násilí a násilí založeného na pohlaví je stále aktuální prioritou vlády
ČR a zůstává proto součástí Priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro
ženy a muže v roce 2009.
4. 1. 7. Sledování a vyhodnocování účinnosti uplatňování principu rovných příležitostí
pro ženy a muže
42
Tento cíl je zaměřen na vyhodnocování účinnosti opatření k uplatňování principu rovných
příležitostí, vydávání statistických publikací, podporu výzkumu společenských jevů, které
vedou k diskriminaci žen a mužů prostřednictvím grantové politiky.
Většina resortů uvádí, že sleduje a vyhodnocuje účinnost vládou přijatých opatření, většinou
prostřednictvím personálních odborů. Úroveň sledování a vyhodnocování je patrná z této
souhrnné zprávy, proto by mělo dojít ke zlepšení v této oblasti posílením postavení a
odbornosti pracovníků, kteří jsou na rezortech pověřeni výkonem agendy rovných příležitostí
pro ženy a muže (tzv.gender focal point).
MPSV a MŠMT pouze konstatují, že podporují výzkum předmětných jevů prostřednictvím
projektů zaměřených na výzkum společenských jevů souvisejících s problematikou rovných
příležitostí pro ženy a muže.
Český statistický úřad každoročně vydává se spolupráci s Úřadem vlády publikaci
Zaostřeno na ženy a muže. V roce 2008 ČSÚ ve spolupráci s Úřadem vlády vydal i brožuru
Ženy a muži v datech 2008, která navazuje svým obsahem na minulá vydání z let 2003 a
2005.
Vzhledem k nutnosti zavést princip rovných příležitostí do všech oblastí života je i podpora
výzkumu této problematiky jedním z dlouhodobých cílů České republiky pro následující
období, podobně jako tvorba kvalitních a efektivních opatření jednotlivých resortů.
4. 2. Informace o činnosti nestátních subjektů v prosazování rovných příležitostí pro
ženy a muže
Českomoravská konfederace odborových svazů (dále jen ČMKOS) uvádí, že cílem
podkladů pro Souhrnnou zprávu je ukázat, že ČMKOS nenahlíží na problematiku rovných
příležitostí izolovaně, ale naopak usiluje o prosazování tzv. genderového mainstreamingu, a
požaduje, aby i vláda ve svých opatřeních a postupech tento princip respektovala a
prosazovala. Jak ukazují poslední statistiky v publikaci Úřadu vlády a ČSÚ ,,Ženy a muži
v datech" z prosince 2008, situace se v rovných příležitostech zásadně nelepší a je tudíž
naléhavě nutná politická vůle rozhodně situaci změnit. ČMKOS proto vyzývá vládu, aby bylo
důsledně přihlédnuto k jejím požadavkům, což se systematicky neděje. Je to tím naléhavější,
čím závažnější dopady světové krize hrozí. Jak ukazují zkušenosti z minulosti i z jiných zemí,
krize vedou k prohlubování nerovností mezi muži a ženami. Požadavkem ČMKOS tudíž je,
aby vláda udělala vše pro to, aby dopadům krize zabránila a jednala se sociálními partnery.
Svaz průmyslu a dopravy (dále SP ČR) jako největší zaměstnavatelská organizace v ČR
uvádí, že je zapojen do řady iniciativ na posílení principu rovných příležitostí žen a mužů na
všech úrovních. Od roku 2004 je na SP ČR činná Pracovní skupina pro rovné příležitosti,
složená z pracovníků sekretariátů SP ČR a některých členských odvětvových svazů, která
sleduje vývoj legislativních i nelegislativních opatření v této oblasti na všech úrovních,
informuje členskou základnu a zvyšuje povědomí zaměstnavatelů o této problematice. SP ČR
se v uplynulém roce podílel na naplňování společných závazků založených Rámcem akcí
k rovnosti mužů a žen, Rámcovou dohodou o práci na dálku, Akčním rámcem
k celoživotnímu rozvoji kompetencí a kvalifikací a Rámcovou dohodou o obtěžování a násilí
na pracovišti. V roce 2008 se zástupkyně SP ČR zúčastnila konference v Lille zaměřené na
rovné podmínky mezi muži a ženami na pracovišti a přetrvávající nerovnost v odměňování za
stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Na domácí úrovni je SP ČR v roli sociálního partnera
43
vázán výsledky evropského sociálního dialogu, které prosazuje prostřednictvím aktivní účasti
v týmech Rady hospodářské a sociální dohody ČR při vytváření či novelizování národní
legislativy. SP ČR také spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi zastoupením
v hodnotitelských soutěžích např. 15. ročník soutěže Manažer roku, Manažerka roku.
Významnou aktivitou pro dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže je činnost nevládních
neziskových organizací. Podle názoru nestátních neziskových organizací jsou jejich aktivity
ze strany české vlády podporovány zcela nahodile a nesystematicky. Považují proto za nutné
v následujícím období zvýšit podporu a spolupráci s NNO např. zavedením dotačního
programu.
Mezi aktivní NNO patří například Fórum 50%, které na začátku roku 2008 zorganizovalo
konferenci pro zejména ženské a genderové nevládní organizace s názvem Síťování NNO v
rámci ČR i EU. V březnu 2008 se konala v Informačním středisku Evropského parlamentu
panelová diskuse pro veřejnost s názvem Ženy v ofsajdu? s podtitulem Političky v Čechách v
Evropě a médiích. V červnu 2008 uspořádalo Fórum 50 % před Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu ČR happeningový Běh za rovné šance v politice. Běhu se účastnili nejen
zástupkyně a zástupci NNO, ale i samotné političky. Během letních měsíců proběhly
víkendové vzdělávací akce pro političky v Poděbradech ,,Jak uspět v politice". Na začátku
října 2008 se konalo v Českém centru v Praze 2 sympozium nezávislé a nadstranické
platformy ženských osobností Česká prezidentka, které se snaží zviditelňovat ženy, jež mají
co říct k budoucímu vývoji našeho státu. V podzimních měsících 2008 se Fórum 50 %
věnovalo zejména monitoringu krajských a doplňkových senátních voleb. Fórum 50% se
zabývá celou řadu analýz a statistik, a to zejména analýzami kandidátních listin a výsledků
voleb z genderového hlediska, jehož vyvrcholením bylo již tradiční povolební vyhlášení
soutěže Strana otevřená ženám (ocenění politické strany, která dává prostor ženám). Nově
proběhla i Soutěž o nadějnou političku do 35 let. Před vánoci 2008 uspořádalo Fórum 50 %
seminář pro zaměstnance státní správy ,,Úvod do problematiky rovných příležitostí žen a
mužů" na MŠMT. Na konci roku vydalo Fórum 50 % první elektronický bulletin Klubu
političek a zároveň představilo novou aktivitu s názvem Klub političek, který je zamýšlen
jako nadstranická platforma - místo setkávání, diskusí, vzdělávání a podpory veřejně
angažovaných žen a zejména političek. Během celého roku se uskutečnilo několik
regionálních setkání komunálních a krajských političek, kterých se zúčastnilo několik desítek
žen. Tyto akce se konaly v rámci projektu ,,Komunitní rozpočtování", který je zaměřen na
propagaci komunitního a genderově vyváženého způsobu sestavování obecních rozpočtů
v České republice.
Gender Studies o. p.s. se soustředila v minulém roce převážně na téma rovné příležitosti žen
a mužů na trhu práce. V této oblasti poskytuje informační služby a provozuje právní poradnu
pro osoby diskriminované a potencionálně diskriminované na trhu práce na základě věku a
pohlaví. Gender Studies poskytuje konzultace pro firmy v oblasti rovných příležitostí žen a
mužů a zařízení péče o děti, každý měsíc vydává elektronický zpravodaj rovné příležitosti do
firem. Gender Studies také organizovala kulatý stůl s firmami o zařízeních péče o děti. V roce
2008 tato obecně prospěšná společnost uspořádala již pátým rokem soutěž Firma roku: rovné
příležitosti a druhým rokem udělovala ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ocenění Úřad
roku Půl na půl úřadům, které podporují rovné příležitosti.
Jedním z témat, kterým se Gender Studies věnovala, byla rodinná politika, konkrétné téma
zařízení péče o předškolní děti a třírychlostní čerpání rodičovského příspěvku a rodičovská
dovolená. Gender Studies se zaměřovala také na antidiskriminační legislativu a podporu
antidiskriminačnímu zákonu a novému návrhu Evropské komise na antidiskriminační
směrnici a realizovala k tématu odborný kulatý stůl. Novou byla práce s mládeží ­ proběhlo
44
několik přednášek pro studující středních škol. Gender Studies spolupracovala se
studentskými spolky, vzniklo několik komiksů bourajících stereotypy o ženách a o mužích.
Ve spolupráci se studentským klubem Relax vznikl krátký film Fakta nebo fikce. Dne 19.
června 2008 Gender studies oslavila Mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Gender Studies v
uplynulém roce pořádala konference Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů a Návrat
rodičů do zaměstnání po mateřské/rodičovské dovolené a vydala tyto publikace: Genderovou
optikou: zaměřeno na český vzdělávací systém; Rovné příležitosti do firem: třetí speciální
tištěné vydání, Nenechte se diskriminovat a nedovolte to jiným; První právní pomoc; Gender
a marketing; Půl na půl noviny: nezávislý občasník Gender Studies.
Hnutní za aktivní mateřství se podílelo na Petici za zlepšení služeb v českém porodnictví a
za péči přátelskou a bezpečnou pro matku a dítě (www.normalniporod.cz) a organizovalo
protestní shromáždění a předání této petice před Ministerstvem zdravotnictví v říjnu 2008.
Klub K2, o.p.s. poskytuje komplexní podporu rodičům s dětmi od 0 do 6 let. Posláním K2 je
zlepšit postavení žen s malými dětmi. V roce 2008 Klub K2 otevřel miniškolku pro děti
mladší 3 let.
Informační a poradenské centrum ROSA pro ženy-oběti domácího násilí poskytuje ženám obětem
domácího násilí jednorázové i dlouhodobé psychosociální a sociálně-právní
poradenství. V roce 2008 bylo 232 klientkám poskytnuto 1 402 konzultací. Služba Azylový
dům ROSA s utajenou adresou v roce 2008 pomohla 24 ženám ­ obětem domácího násilí a 33
dětem. Prostřednictvím telefonické krizové intervence bylo poskytnuto 1 919 intervencí.
ROSA se zaměřuje i na prevenci násilí: v roce 2008 v rámci projektu Pomoc dětem svědkům
domácího násilí zrealizovala terapeutickou skupinu pro děti svědky domácího násilí a
publikaci pro pomáhající profese Dětská svědectví násilí a v projektu Partnerství 2 seminář
pro učitele 250 pražských základních škol a publikaci Škola a děti vystavené domácímu
násilí: Manuál pro učitele.
V roce 2008 občanské sdružení Rozkoš bez rizika, zabývající se sociální pomocí
prostitutkám v rámci sociálních a terénních služeb, které probíhaly v 11 krajích ČR, poskytlo
poradenství celkem 2788 sexuálním pracovnicím. Šlo o poradenství psychosociální, sociálně
právní, krizovou intervenci, asistenční služby, edukačně-preventivní poradenství, sociální
servis, pomoc při hledání ubytování a zaměstnání a sociokulturní terapii. Vedle sociální práce
poskytuje Rozkoš bez rizika i zdravotnické služby, které zahrnují vyšetření na pohlavně
přenosné infekce: kapavku, syfilis, chlamydie, candidy a bakteriální obraz poševní a testy na
protilátky na HIV/AIDS. V roce 2008 se této organizaci podařilo otestovat na HIV/AIDS
2014 sexuálních pracovnic.
Dále mezi aktivní NNO v problematice rovných příležitostí žen a mužů patří Česká ženská
lobby. ČŽL je síť neziskových organizací, která hájí práva žen v České republice. Je součástí
Evropské ženské lobby, která sdružuje ženské a genderové organizace Evropy a spolupracuje
s evropskými institucemi. V období mezi říjnem 2008 a červnem 2009, tedy i během českého
předsednictví v Evropské unii, Česká ženská lobby realizuje projekt Prosazování genderové
rovnosti v období CZ PRES. V listopadu 2008 uspořádala mezinárodní konferenci ,,Rovné
příležitosti žen a mužů ­ zanedbaná priorita (nejen) během předsednictví ČR v Radě EU?".
Evropská kontaktní skupina (EKS) zorganizovala inovativní vzdělávací cyklus ,,Buďte IN
při integraci!". Byl určen pro poskytovatele sociálních služeb ze státního i neziskového
sektoru, kteří pracují s cizinci a cizinkami. Projekt byl ukončen v polovině roku 2008 a v jeho
rámci EKS vyškolila 37 osob. Vzdělání se zaměřilo na témata genderová a interkulturní
45
senzitivita, problematika etnocentrismu, stereotypy, předsudky, xenofobie, efektivní
komunikace, odlišné metody a přístupy k integraci, dále byl uskutečněn výzkum a vydána
publikace Diskriminace azylantů a azylantek v ČR z genderové perspektivy. Na výsledky
výzkumu navázala EKS dvouletým vzdělávacím projektem pro migranty a migrantky
Poznáváme svou novou zemi (projekt začal v červenci 2008 a potrvá až do června 2010).
Další významné NNO, které sice neuvedly konkrétní projekty realizované v roce 2008, ale
podílejí se na prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, jsou například Český svaz
žen, Asociace podnikatelek a manažerek ČR (APM ČR), proFem, o.p.s., Otevřená společnost,
o.p.s. a Arcidiecézní charita Praha.
Významnou úlohu v prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže hraje také akademická
obec. Sociologický ústav AV ČR dodal k Souhrnné zprávě hlavní výzkumné aktivity
zaměřené na problematiku rovných příležitostí pro ženy a muže, jedná se například o projekty
Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v
české společnosti, Podpora společenské akceptace a efektivního prosazování genderové
rovnosti ve veřejné sféře, Procesy a zdroje genderových nerovností v pracovních drahách žen
v souvislosti s proměnou české společnosti po roce 1989 a členstvím ČR v EU.
Sociologický ústav vydal v loňském roce několik publikací s tématikou rovných příležitostí
pro ženy a muže např. Dudová, R. Otcovství po rozchodu rodičovského páru; Dudová, R.
(ed.). Nové šance a rizika: Flexibilita práce, marginalizace a soukromý život u vybraných
povolání a sociálních skupin; Křížková, A., R. Dudová, H. Hašková, H. Maříková, Z. Uhde.
(eds.). 2008; Práce a péče: proměny ,,rodičovské" v České republice a kontext rodinné
politiky Evropské unie; Tenglerová, Hana. 2008. Postavení žen v české vědě a aktivity na
jejich podporu Gender, rovné příležitosti, výzkum.
5. Závěr
Česká republika na základě IV. světové konference OSN o ženách, konané v roce 1995
v Pekingu, přijala v roce 1998 národní akční plán ,,Priority a postupy vlády při prosazování
rovnosti žen a mužů. Národní akční plán obsahuje soubor opatření, jejichž plnění vláda
každoročně hodnotí a opatření aktualizuje podle dosaženého stavu a stanovených cílů.
I přes úsilí o implementaci Pekingské akční platformy a dalších strategických dokumentů,
uvedených v části Legislativní a strategická východiska, je patrné z této Souhrnné zprávy o
plnění Priorit a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže v roce
2008, že v České republice přetrvávají rozdíly v postavení mužů a žen. Problémem je
poměrně nízké zastoupení žen ve vedoucích pozicích a ve veřejném životě, což má za
následek nízkou míru účasti žen v procesech rozhodování a plánování veřejného a politického
života a v konečném důsledku ovlivňuje celkově nerovné postavení žen ve společnosti. K
řešení tohoto problému bude v roce 2009 zaměřena pozornost ze strany odpovědných
vládních činitelů.
Česká republika má vybudovanou pouze základní institucionální strukturu pro prosazování
politiky rovných příležitostí pro ženy a muže, proto je třeba pokračovat v jejím rozvíjení. Dále
je třeba zvyšovat povědomí veřejnosti o nutnosti řešit problém rovných příležitostí pro ženy a
muže. Přetrvávají genderové stereotypy, které se týkají postavení mužů a žen ve společnosti,
v zaměstnání i v rodinném životě.
46
Stále též existují značné rozdíly v zapojení mužů a žen na trhu práce, rozdíly v zaměstnanosti
mužů a žen a v platovém ohodnocení. Přes vysokou úroveň vzdělanosti českých žen jejich
výdělky dosahují cca 80% výdělků mužů. Tyto rozdíly jsou zapříčiněny především
horizontální a vertikální segregací na trhu práce. Platové rozdíly mají vliv i na zabezpečení
žen a mužů v seniorském věku, kdy z důvodu nižších důchodů klesá životní standard žen
v důchodovém věku ve srovnání s muži poměrně výrazně. Rozdíly v uplatňování se na trhu
práce, v platovém ohodnocení a existence horizontální a vertikální segregace mají velký vliv
na fenomén feminizace chudoby. Problémem celé společnosti je slaďování pracovního a
rodinného života. Nedostatek veřejných služeb či jejich nedostupnost z finančních důvodu
často komplikují návrat pečujících osob (tedy zpravidla žen) zpět na trh práce a tím ve většině
případů negativně ovlivňují jejich životní úroveň a obecně postavení nejen na trhu práce.
Česká republika v poslední době podnikla spoustu kroků k potírání všech forem násilí
páchaného na ženách. Z podrobné znalosti situace v České republice plyne, že domácí násilí
v partnerských vztazích je vzhledem k intimnímu charakteru vztahu mezi obětí a agresorem a
používání rafinovaných forem týrání z hlediska prevence a potírání nejkomplikovanější
oblastí v rámci násilí páchaného na ženách.
Vzhledem k výše uvedeným faktům a vzhledem k vývoji této problematiky v Evropské unii je
nutné považovat rovné příležitosti pro muže a ženy za jednu z priorit politiky České
republiky. Koordinací agendy rovných příležitostí pro ženy a muže je od 1. 1. 2008 pověřen/a
ministr/yně pro lidská práva. Mezi hlavní úkoly této agendy patří prosazení a realizace
koncepce rovných příležitostí pro muže a ženy, která obsahuje základní opatření směřující
k vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže. Problematika rovných příležitostí pro muže
a ženy je multidisciplinární, z čehož vyplývá nutnost spolupráce státní orgánů, sociálních
partnerů, samosprávních celků, neziskových organizací, výzkumných institucí, dalších
subjektů a v neposlední řadě i všech jednotlivých občanů, jejichž společným cílem by mělo
být odstranění nerovností v naší společnosti. Zásadní fází v naplnění výše uvedených cílů pro
následující období je zvýšení podílu žen v rozhodovacích pozicích a tím posílení možnosti
žen ovlivňovat veřejný život. Cílem je též zpřehlednit, zúčelnit a konkretizovat opatření
Priorit a postupů vlády v prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže za účelem
vytyčení postupných kroků vedoucích k rovným příležitostem pro ženy a muže.
47
Příloha IIIa
Seznam tabulek a grafů
Tabulka č. 1.: Účast žen v rozhodovacím procesu v roce 2008
Tabulka č. 2.: Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Tabulka č. 3.: Volby do Senátu Parlamentu ČR
Tabulka č. 4.: Volby do zastupitelstev krajů
Tabulka č. 5.: Volby do zastupitelstev obcí
Tabulka č. 6.: Ekonomické postavení obyvatelstva
Tabulka č. 7.: Míra ekonomické aktivity podle věkových skupin
Graf č. 8: Míra ekonomické aktivity
Tabulka č. 9: Míra zaměstnanosti podle věkových skupin
Graf č. 10: Míra zaměstnanosti podle pohlaví v časových řadách
Tabulka č. 11: Zaměstnaní v NH na částečný úvazek
Tabulka č. 12: Průměrné a mediánové hrubé měsíční mzdy v Kč
Tabulka č. 13: Nezaměstnaní podle věkových skupin
Graf č. 14: Nezaměstnaní v časových řadách
Tabulka č. 15: Ženy a muži pobírající rodičovský příspěvek
Poznámka: U tabulek 6-13 údaje z výběrových šetření nejsou udávány k určitému datu, jedná
se o roční průměry
48
ÚČAST ŽEN V ROZHODOVACÍM PROCESU k 31. 12. 2008 (zdroj: resorty) Tabulka č. 1
funkce
Ministr
/ministryně
Náměstek
/náměstkyně
ministra/mini
stryně
Ředitel / ředitelka
odboru vedoucí oddělení
ostatní odborní
pracovníci/ pracovnice
Ředitel /ředitelka
resortní instituce
vedoucí detaš.
pracoviště
ministerstvo M/Ž M Ž M Ž %Ž M Ž %Ž M Ž %Ž M Ž %Ž M Ž %Ž
dopravy 1/0 5 1 17 5 22,73 50 19 27,54 194 203 51,13 0 0 0,00 0 0 0,00
financí 1/0 6 1 36 4 10,00 80 61 43,26 538 794 59,61 17 3 15,00 0 0 0,00
kultury 1/0 4 0 10 10 50,00 13 16 55,17 97 180 64,98 25 6 19,35 0 0 0,00
pro místní rozvoj 1/0 5 1 18 7 28,00 31 24 43,64 163 320 66,25 3 0 0,00 0 0 0,00
obrany: vojáci z povolání 1 0 24 0 0,00 61 0 0,00 365 75 17,05 0 0 0,00 0 0 0,00
občanští zaměstnanci 0/1 4 0 0 29 100,00 68 11 13,92 548 456 45,42 0 0 0,00 0 0 0,00
práce a sociálních věcí 1/0 4 12 10 45,45 36 35 49,30 179 469 72,38 0 0 0,00 0 0 0,00
průmyslu a obchodu 1/0 11 0 26 4 13,33 65 39 37,50 275 314 53,31 7 2 22,22 0 0 0,00
spravedlnosti 1/0 6 0 10 7 41,18 21 31 59,62 85 193 69,42 4 1 20,00 0 0 0,00
školství, mládeže a tělovýchovy 1/0 4 2 22 15 40,54 16 17 51,52 141 369 72,35 0 0 0,00 0 0 0,00
vnitra 1/0 3 1 28 12 30,00 87 57 39,58 791 1005 55,96 0 0 0,00 0 0 0,00
zahraničních věcí - ústředí 3 1 27 16 37,21 0 0 0,00 214 178 45,41 0 0 0,00 0 0 0,00
- zahraničí 1/0 0 0 0 0 0,00 0 0 0,00 450 212 32,02 0 0 0,00 74 14 15,91
zdravotnictví 1/0 3 1 17 7 29,17 11 21 65,63 87 232 72,73 65 18 21,69 0 1 100,00
zemědělství 1/0 13 3 74 22 22,92 103 64 38,32 662 1175 63,96 6 0 0,00 0 0 0,00
životního prostředí 1/0 7 1 34 9 20,93 48 43 47,25 179 333 65,04 13 1 7,14 0 0 0,00
Úřad vlády: 2 3 20 11 35,48 17 15 46,88 115 218 65,47 0 0 0,00 0 0 0,00
ministr / ministryně 2/1
místopředseda vlády 4/0
předseda vlády 1/0
Celkem 20/2 72 14 375 168 30,75 707 453 38,81 5083 6726 57,51 140 31 21,68 74 15 16,85
49
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ­ tabulka č. 2
Ženy Muži
Rok
kandidáti zvoleno
úspěšnost
(%)
kandidáti zvoleno
úspěšnost
(%)
Kandidáti
ženy/muži
(%)
Zvolení
ženy/muži
(%)
Volby 1996 908 30 3,3 3 584 170 4,7 25,3 17,7
Volby 1998 756 30 4,0 2 875 170 5,9 26,3 17,7
Volby 2002 1 596 34 2,1 4 472 166 3,7 35,7 20,5
Volby 2006 1 383 31 2,2 3 602 169 4,7 38,4 18,3
Tabulka č. 3
Volby do Senátu Parlamentu České republiky
Ženy Muži
Rok
kandidáti zvoleno
úspěšnost
(%)
kandidáti zvoleno
úspěšnost
(%)
Kandidáti
ženy/muži
(%)
Zvolení
ženy/muži
(%)
Volby 2002 26 3 11,5 142 24 16,9 18,3 12,5
Volby 2004 37 3 8,1 160 24 15,0 23,1 12,5
Volby 2006 39 6 15,4 165 21 12,7 23,6 28,6
Volby 2008 34 5 14,7 166 22 13,3 20,5 22,7
Pramen: ČSÚ
50
Tabulka č. 4
Volby do zastupitelstev krajů
Ženy Muži
Rok
kandidáti zvoleno
úspěšnost
(%)
kandidáti zvoleno
úspěšnost
(%)
Kandidáti
ženy/muži
(%)
Zvolení
ženy/muži
(%)
Volby 2000 1 689 97 5,7 6 036 578 9,6 28,0 16,8
Volby 2004 2 161 102 4,7 6 148 573 9,3 35,2 17,8
Volby 2008 2 394 119 4,9 5 812 556 9,5 41,2 21,4
Pramen: ČSÚ
Tabulka č. 5
Volby do zastupitelstev obcí
Ženy Muži
Rok
kandidáti zvoleno
úspěšnost
(%)
kandidáti zvoleno
úspěšnost
(%)
Kandidáti
ženy/muži
(%)
Zvolení
ženy/muži
(%)
Volby 1994 35 871 11 102 30,9 124 482 51 058 41,0 28,8 21,7
Volby 1998 46 650 12 912 27,7 134 515 50 008 37,2 34,7 25,8
Volby 2002 53 424 14 161 26,5 139 505 48 333 34,6 38,3 29,3
Volby 2006 60 069 15 588 26,0 140 870 46 838 33,2 42,6 33,3
Pramen: ČSÚ
51
Tabulka č. 6
Ekonomické postavení obyvatelstva
počty osob v tis.
Ženy Muži Celkem
Počet obyvatel 5318,6 5112,5 10431,1
Populace starší 15 let 4 599,1 51,4% 4 353,7 48,6% 8 952,8 100,0%
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 2 266,1 43,3% 2 972,6 56,7% 5 238,7 100,0%
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2 333,0 62,8% 1 381,2 37,2% 3 714,2 100,0%
Zaměstnaní 2 146,6 42,6% 2886,8 57,4% 5 033,4 100,0%
Nezaměstnaní 183,6 52,1% 168,6 47,9% 352,2 100,0%
Zdroj: ČSÚ, EKONOMICKÉ POSTAVENÍ POPULACE 15 +
MPSV, Vývoj nezaměstnanosti od července 2004 Stav ke dni: 30.12.2008
52
Míra ekonomické aktivity podle věkových skupin (v %) Tabulka č. 7
Věková
skupina 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Ženy 52,3 51,8 52,3 51,8 51,8 52 52,1 51,6 51,3 50,9 50,8 50,5 50,6 50,5 49,7 49,3
15 - 19 25,5 22,2 25,5 22,2 19,8 19,6 18,1 13,9 10,1 8,5 8,4 7,7 7,6 6,8 5,8 7,1
20 - 24 59,1 58,2 59,1 58,2 57,9 60,3 60,8 61,8 60,7 57,7 56,4 53,2 48,5 50,1 46,2 45,1
25 - 29 64,6 61,6 64,6 61,6 61,7 63,8 64,6 64,9 63,7 64,5 64,1 64,1 65,3 65,4 68,2 66,7
30 - 34 78,5 76,9 78,5 76,9 77,2 78,2 76,4 76,5 76,1 73,8 73,8 72,8 73,5 70,9 67,4 65,4
35 - 39 89 87,4 89 87,4 86,8 86,4 87,4 86,7 87,1 87,5 87 86,7 86,1 84,7 81,4 80,1
40 - 44 92 91,3 92 91,3 91,6 90,8 92 91,3 92,3 91,2 89,6 90,9 90,9 92 90,4 90,9
45 - 49 90,7 90,6 90,7 90,6 90,5 89,6 90,6 91,1 91,5 91,5 91,2 90,1 91,6 91,9 91,7 92,3
50 - 54 79,5 81,2 79,5 81,2 82,1 81,8 81,5 82,1 83,5 84,3 84,9 86,1 87,4 88,1 87,3 88,0
55 - 59 29,7 33 29,7 33 34,6 32,8 32,9 32,6 33,3 37,7 42,1 45,5 49 51,1 53,6 55,4
60 + 5,8 5,7 5,8 5,7 5,4 5 5,3 4,5 4,7 4,8 5,1 5 5,1 5,3 18,3 14,3
Muži 71,5 71,4 71,5 71,4 71,1 70,8 70,6 69,8 69,4 69,3 68,7 68,4 68,7 68,6 68,5 68,3
15 - 19 32,9 28,7 32,9 28,7 25,9 25,5 22,8 16 12,9 11,3 10,4 9,6 10,1 10 9,7 8,8
20 - 24 85,5 84,9 85,5 84,9 82,4 80,5 78,9 79,4 76,9 73 70 67,6 65,5 63,7 62,9 61,3
25 - 29 96,9 96,8 96,9 96,8 96,4 96,2 95,8 95 95 94,8 94,7 93,6 93,6 92,4 93,2 90,5
30 - 34 97,7 97,7 97,7 97,7 97,2 97,9 97,6 97,4 97,5 97,2 96,8 97,4 97,3 97 97,6 96,7
35 - 39 97,4 96,9 97,4 96,9 97,3 97,1 96,5 97,3 97,3 97,3 97 96,6 97 97,6 96,7 97,9
40 - 44 96,5 96,4 96,5 96,4 96,3 95,7 96,5 96,2 96,1 96,1 94,5 95,9 95,8 96,8 96,4 96,5
45 - 49 94,3 94 94,3 94 94,5 95 94,7 94,7 94,1 94,4 93,8 93,5 94,7 94,8 95,6 94,4
50 - 54 88,8 89 88,8 89 89,5 89,2 90 89,9 90,4 90,1 90,1 90,6 90,8 90,6 91,2 92,5
55 - 59 75,9 77,4 75,9 77,4 77,9 75,3 76,9 75,8 76,9 79,5 80 81,4 82,8 83,2 82,2 85,3
60 + 14,8 15,7 14,8 15,7 14,8 13,9 12,8 11,8 11,8 13,6 14,2 14,1 15,5 16,5 48,1 40,5
Zdroj: Výběrové šetření ČSÚ Stav k 30.9.2008
Poznámka: Míra ekonomické aktivity je konstruována podle metodiky ILO a Eurostatu, tj. jako podíl celkové pracovní síly na počtu osob ve věku 15 a více let. Údaje nejsou
za celý rok 2008, ale pouze za 3. čtvrtletí roku 2008
53
Graf č. 8
Míra ekonomické aktivity v %
0
10
20
30
40
50
60
70
80
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok
%
Ženy
Muži
Zdroj: Výběrové šetření ČSÚ Stav ke 31.12.2008
54
Míra zaměstnanosti podle věkových skupin Tabulka č. 9
Ukazatel 1993 1995 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Ženy 49,5 49,8 46,6 46,2 46,2 46,3 45,8 45,5 45,7 46,1 46,4 46,4
věková skupina:
15 - 19 28,5 21,8 11,8 8,7 5,7 4,8 4,6 4,3 4,4 4,1 3,8 4,3
20 - 24 49,4 55,5 51,9 53,2 52,4 49,7 47,7 44,6 40,9 42,1 42,8 42,3
25 - 29 58,7 59,2 55,3 56,1 55,4 57,2 57,2 56,4 57,6 60,1 61,5 61,6
30 - 34 75,4 74,2 66,2 66,1 66,9 66,1 64,7 64,4 65,4 63,6 62,4 61,5
35 - 39 86 85,6 79,1 78,8 78,6 79,7 78,2 78,8 78,1 77,6 76,5 76,3
40 - 44 87,9 88,8 84,9 83,6 85,3 85,1 82,4 83,5 83,6 85,1 85,7 87,0
45 - 49 89,2 88,1 83,8 83,4 85,6 85,6 84,9 83,7 84,8 84,8 87,3 87,7
50 - 54 76,2 77,6 76,1 76 77,3 78,3 77,8 78,7 79,5 81,2 82 82,2
55 - 59 24,9 28,6 31,4 30,9 31,5 36,1 39,6 42,4 45,8 47,9 50,1 50,4
60 + 5,7 5,6 4,9 4,2 4,3 4,5 4,9 4,9 4,9 5,2 6 17,2
Muži 68,9 69 65,4 64,7 64,7 65,2 64,5 63,6 64,3 64,6 65,5 66,0
věková skupina:
15 - 19 34 28,9 16,1 11,1 8,7 7,9 6,9 5,7 5,6 6,2 6,5 6,7
20 - 24 81,6 81 68,9 67,9 66,4 63,5 60 55,1 55,1 55,1 57,3 57,7
25 - 29 93,5 93,6 89,4 88,8 88,7 89,5 88,7 87,1 87,7 87,2 88,4 88,9
30 - 34 94,7 95,2 91,5 91,5 92,5 93 92,9 93,5 93,3 92,5 94,7 94,7
35 - 39 94,9 94,5 91,5 91,8 91,9 93 92,7 91,4 92,7 93,9 94,2 94,7
40 - 44 94,7 94,1 90,9 90,8 91,1 91,5 90,2 90,7 91,1 93 93 92,9
45 - 49 91,2 92,5 89,3 89,2 89,1 89,7 89,4 88,3 89,3 90,2 92 92,3
50 - 54 86,9 87,1 85 84,4 85,7 85,4 85,1 85 85,3 85,8 87,8 88,1
55 - 59 69,8 74,5 73,3 71,8 73,4 76,5 76,5 76,9 78,5 78,4 77,3 77,9
60 + 14 14,2 12,2 11,4 11,4 13,2 13,8 13,7 15,2 16,1 17,8 47,1
Pramen: ČSÚ Stav ke dni: 30.9.2008
Údaje nejsou za celý rok 2008, ale pouze za 3. čtvrtletí roku 2008
55
Graf č. 10
Míra zaměstnanosti podle pohlaví v časové řadě
0
10
20
30
40
50
60
70
80
1993 1995 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Rok
%
Ženy
Muži
Pramen: ČSÚ Stav ke dni: 31.12.2008
56
Tabulka č. 11
Zaměstnaní v NH na částečný úvazek
Zaměstnaní v NH na
částečný úvazek
1993 1995 2000 2003 2004 2005 2006 2007
Ženy 221,0 225,4 186,8 173,2 169,4 176,0 180,4 180,8
Zákonodárci, vedoucí a
řídící pracovníci 1,1 2,2 3,0 2,7 2,6 4,2 4,5 4,4
Vědečtí a odborní
duševní pracovníci 15,9 19,8 20,6 20,1 21,9 21,2 21,8 26,3
Techničtí, zdravot. a
pedagog. pracovníci
(včetně příbuz. oborů) 30,3 33,0 30,6 28,0 30,0 36,1 39,2 37,3
Nižší administrativní
pracovníci (úředníci) 23,1 22,9 22,6 24,3 27,0 25,2 23,5 23,6
Provozní pracovníci ve
službách a obchodě 51,7 53,8 41,7 39,4 33,8 34,2 35,8 37,2
Kvalifik. dělníci v zem. a
les. (vč. příb. oborů) 2,3 3,9 1,5 1,0 1,7 1,7 1,1 1,1
Řemeslníci a kvalifikovaní
výrobci, zpracovatelé,
opraváři 20,6 17,9 12,4 7,0 6,7 5,2 6,1 4,4
Obsluha strojů a zařízení 9,2 11,4 6,9 4,9 4,6 4,9 5,0 4,0
Pomocní a nekvalifikovaní
pracovníci 66,7 60,4 47,7 45,8 41,0 43,3 43,4 42,4
Příslušníci armády - - - - - - - Nezjištěno
0,2 0,1 0,0 - - - - Muži
80,9 82,4 58,7 60,0 60,8 57,2 61,5 65,1
Zákonodárci, vedoucí a
řídící pracovníci 2,6 2,4 2,0 1,8 1,1 1,3 2,1 2,0
Vědečtí a odborní
duševní pracovníci 10,7 14,4 9,6 10,5 12,0 12,3 11,9 15,1
Techničtí, zdravot. a
pedagog. pracovníci
(včetně příbuz. oborů) 9,1 9,4 9,3 9,0 10,3 9,8 10,1 12,2
Nižší administrativní
pracovníci (úředníci) 5,3 4,5 3,5 3,1 3,3 3,3 4,2 3,9
Provozní pracovníci ve
službách a obchodě 5,9 7,4 3,3 5,3 5,5 4,8 4,0 4,8
Kvalifik. dělníci v zem. a
les. (vč. příb. oborů) 1,6 2,1 1,1 1,6 1,1 1,0 1,0 0,6
Řemeslníci a kvalifikovaní
výrobci, zpracovatelé,
opraváři 19,8 18,8 12,3 12,5 12,0 8,8 9,7 7,6
Obsluha strojů a zařízení 7,7 6,8 4,2 4,2 4,2 4,8 6,7 5,0
Pomocní a nekvalifikovaní
pracovníci 18,1 16,5 13,3 12,1 11,1 11,0 11,8 13,9
Příslušníci armády - 0,1 - - . - - Nezjištěno
0,3 0,0 - - - - - Pramen:
ČSÚ, publikace ,,Zaostřeno na ženy, muže 2008 Stav k 31.12.2007
57
Průměrné a mediánové hrubé měsíční mzdy v Kč. Tabulka č. 12
Ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Ženy
Průměrná mzda 9 449 10 730 11 036 11 793 12 641 13 755 15 217 16 404 17 256 18 221 19 305 20 684
Medián mezd 8 400 9 740 9 938 10 721 11 436 12 505 13 742 14 838 15 645 16 443 17 310 18 322
Muži
Průměrná mzda 12 245 14 166 15 323 16 109 17 251 18 481 20 404 21 983 23 044 24 271 25 593 27 489
Medián mezd 10 650 12 370 13 271 13 717 14 623 15 585 16 938 18 221 19 329 20 265 21 185 22 850
Celkem
Průměrná mzda 11 069 12 572 13 361 14 097 15 187 16 353 18 133 19 510 20 545 21 674 22 908 24 604
Medián mezd 9 770 11 170 11 693 12 278 13 100 14 139 15 542 16 707 17 706 18 589 19 512 20 908
Podíl průměrné mzdy
žen na průměrné mzdě
mužů 77,2 75,7 72 73,2 73,3 74,4 74,6 74,6 74,9 75,1 75,4 75,2
Podíl mediánu mezd
žen na mediánu mezd
mužů 78,9 78,7 74,9 78,2 78,2 80,2 81,1 81,4 80,9 81,1 81,7 80,2
Zdroj: ČSÚ - Výběrové šetření mezd zaměstnanců Stav k 31.12.2007
Publikace "Struktura mezd zaměstnanců v roce 2007"
Publikace "Zaostřeno na ženy, muže 2008"
13
Tabulka č. 13
Nezaměstnaní podle věkových skupin v tis. osob
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Ženy 123,1 118,6 109,9 106,1 135,5 189,5 243,0 242,9 224,9 204,8 224,5 224,6 223,4 202,3 152,7
Věkové
skupiny:
15 - 19 20,5 19,5 15,6 14,4 15,5 21,2 22,1 17,6 14,5 12,2 12,2 10,9 10,2 8,5 5,1
20 - 24 15,8 16,2 15 14 19 29,8 40 36,4 34 31,2 32,2 30,7 26,2 27,2 14,1
25 - 29 19,5 20,6 18,3 16,2 20,1 26,9 36,2 36,8 35,4 32,1 30,7 33,8 32,7 21,9 17,5
30 - 34 15 16,6 14,3 15 20,1 26,4 34,3 35,1 31,1 26,8 33,4 32,8 33,1 31,6 27,1
35 - 39 14,2 13,8 11,7 11,2 13,2 19,5 26,8 26,2 28,6 26,6 30 26,4 26,8 24,2 21,7
40 - 44 14,3 12,1 12,7 11,5 15,4 21,7 26 26,7 23,1 19,4 22,8 24 24,4 23,8 17,3
45 - 49 10,4 10,2 10,6 10,5 15 20,5 27,5 30,8 23 22,6 23,7 22,7 23,3 23,2 15,3
50 - 54 6,2 4,8 6,3 7 10,5 15,9 21,5 24,9 25,6 24,6 28,5 29,5 31,2 27,0 21,7
55 - 59 3 2,1 3 3,2 3,5 3,1 4,6 5,5 5,9 6 9,4 11,9 12,7 12,9 11,7
60 + 4,2 2,7 2,4 3,1 3,2 4,5 4 2,9 3,7 3,3 1,6 1,9 2,8 1,9 1,2
Muži 97,0 102,5 98,2 95,3 112,9 146,3 211,2 211,6 193,3 169,4 174,7 201,3 186,7 169,1 123,6
Věkové
skupiny:
15 - 19 17,7 21,7 17,6 13,8 14,5 21,5 24,6 17 14,8 11,6 11,9 13,1 15 12,7 7,3
20 - 24 17,5 19,1 19,2 18,5 22 29,8 46,7 51,2 44,6 38,7 38,9 46,6 37,1 30,4 19,4
25 - 29 10,3 10,8 11,6 11,4 12,9 18,1 25,9 26,8 27,9 24,3 27,8 29,9 26,6 22,1 16,2
30 - 34 10 10,2 8,8 7,7 11,1 14,1 21,4 20,6 17,5 15 14,7 16 17,4 20,5 12,8
35 - 39 9,3 10 10,2 8,9 11,2 12 16,6 18,9 19,1 15,1 15,4 18,2 15,2 13,5 9,5
40 - 44 9,1 8,2 9,6 9,3 12,3 14,4 20,5 19 16,9 14,9 13,8 17,5 16,4 13,5 12,2
45 - 49 9,2 8,2 7,7 9 10,8 13,5 21,5 21,8 19,2 18,2 16,6 18,7 18,5 15,5 11,8
50 - 54 4,1 4,8 5,3 6 8,3 11,4 19,4 21,4 18,9 18,3 19,6 21,8 21,3 18,4 14,4
55 - 59 3 4,7 3,2 4,6 5 7,1 10,5 12 11 10,2 12,3 16,4 16,3 18,2 16,1
60 + 6,8 4,8 5 6,1 4,8 4,4 4,1 2,9 3,4 3,1 3,7 3,1 2,9 4,1 3,8
Zdroj: ČSÚ, publikace "Zaostřeno na muže a na ženy 2008" Stav ke dni: 31.12.2007
14
Graf č. 14
Zdroj: ČSÚ, publikace "Zaostřeno na muže a na ženy 2008"; MPSV, Vývoj nezaměstnanosti od července 2004 Stav ke dni: 31.12.2008
15
Tabulka č. 15
Ženy a muži pobírající rodičovský příspěvek (v tis. osob)
věk do 3 let
věk od 3 do 7 let
včetně
Celkem %
Dítě
ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži
2005 225,6 2,8 58,9 1,1 284,6 3,9 98,6 1,4
2006 239,1 2,9 66,6 1,2 305,7 4,2 98,6 1,3
2007 269,2 3,4 78,1 1,6 347,3 5 98,6 1,4
2008 284,8 4,9 69,3 1,4 354,1 6,3 98,3 1,7
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí Stav k 31. 12. příslušného roku