Konflikty a světová politika II Konec studené války v Evropě a ve světě Události v Polsku na přelomu 70. a 80. let n nSolidarita – 1.nezáv.odborová organizace uvnitř sov.bloku, vznik v průběhu stávky v Leninově loděnici v Gdaňsku, v čele Lech Walesa n1981 – výjimečný stav vyhlášený gen.Jaruzelskim nFaktickou moc v zemi převzal generál W. Jaruzelski. nSolidarita postavena mimo zákon, vůdci včetně Walesy internováni, organizace přešla do ilegality. Jaruzelski – zachránce Polska před obč.válkou, naznačoval, že bez něho by byla „internacionální pomoc“ (ČSSR 1968). nČervenec 1984 – rozsáhlá amnestie, propuštění vůdců Solidarity a ostatních obč.skupin, za necelý rok opět pozatýkání. n n n Nástup Ronalda Reagana v USA nPodobně jako Nixon a Ford – snaha čelit geopolitické ofenzivě SSSR X odlišná taktika a rétorika nRétorický rozchod zejména s Carterovou administrativou nPřejal ale některé nerealizované vojenské plány Carterovy administrativy n1983 – označení SSSR za „říši zla“ n 1.Reaganova administrativa nFormální konec období détente nObranná politika administrativy v letech 1981 a 1982 prosazovala četné změny ve výdajích na zbrojení. nCílem USA již není uvolnění napětí nAntikomunismus a důraz na vnitřní krizi SSSR, včetně krize hospodářské nVyužití sovětské stagnace k ofenzivní strategii n SSSR v 1. pol. 80.let n1982 – smrt Leonida Brežněva nNástup Jurije Andropova nPo jeho smrti – Konstantin Černěnko n1.pol.80.let – odzbrojovací proces v patové situaci n1984 – první návštěva Gromyka v Bílém domě od nástupu Reagana nV 80.l. SSSR ztrácí zisky ze 70.let – hroutí se vliv ve 3.světě, stále nákladnější udržování satelitní sféry X reformisté v sov.politbyru „Nová studená válka“ nRozhodnutí NATO rozmístit v Evropě rakety středního doletu – již z dob Carterovy vlády nMěly čelit novým sovětským střelám SS-20 nOdpor proti rozmístění Pershingů úhelným kamenem zahr.pol.SSSR nSympatie v Z Evropě vůči projektu – Mitterandova Francie, potřeba zachovat americkou přítomnost v Evropě nReagan - nabídka odstranění raket Pershing II za odstranění raket SS-20 (nulová alternativa) – SSSR odmítl o návrhu diskutovat nDošlo k rozmístění raket i přes odpor SSSR n n „Nová studená válka“ nBřezen 1983 – Reagan ohlásil úmysl vybudovat systém SDI, apel na vědeckou obec, aby učinila jaderné zbraně zastaralými n1983 – oznámení o rozmístění mezikontinentálních raket MX, zároveň vyjádření naděje, že jednou dojde k úplně eliminaci JZ n1983-1984 odchod SSSR ze ženevských rozhovorů n1985 – nástup Michaila Gorbačova do funkce gen.tajemníka KSSS a první schůzka s Reaganem n Změny s nástupem Gorbačova nPřehodnocení zahraniční politiky a doktríny (spolu s ministrem zahraničí Ševardnadzem), i když ne okamžité změny praktické politiky nPerestrojka - 27.sjezd KSSS v r.1986 (obměna kádrů) nGlasnosť – politická liberalizace nSnaha reformovat KSSS nSnaha o intenzivnější liberalizaci nSnaha zachovat SSSR vůdčí postavení n Změny s nástupem Gorbačova nCílem ve vztazích k Západu – trvalá koexistence, ideologické rozdíly trvají, ale nutná mezinárodní spolupráce, volba mezi přežitím a vzájemným vyhlazením n1987 – „nové myšlení“ nKonec 80.let – oficiální odklon od Brežněvovy doktríny (v projevu v Radě Evropy v r.1989 – Gorbačov se zřekl za SSSR sfér vlivu, odmítl pokusy o omezování suverenity států; při návštěvě Finska v r.1989 – „Sinatrova doktrína“ na příkladu Maďarska a Polska) Jednání USA-SSSR v 80.l. nUž v listopadu 1981 Reagan představil iniciativu, která měla směřovat k jednáním START a INF nListopad 1985 – ženevský summit n1986 – Gorbačovova odzbrojovací iniciativa nŘíjen 1986 – schůzka Reagan-Gorbačov v Reykjavíku n1987 – podpis smlouvy INF na washingtonském summitu nKvěten/červen 1988 – moskevský summit – dohoda o podpisu START Konec studené války nUSA – nástup George Bushe (od r. 1985 viceprezident) n1989 – Gorbačov v projevu v Radě Evropy představil myšlenku „Společného evropského domu“ – snaha o demontáž NATO nČervenec 1989 – schůzka G-7 – cílem SSSR je plná účast na světové ekonomice nVlna „sametových revolucí“ ve stř. a V Evropě - odvolávaly se na třetí koš Helsinských dohod nProsinec 1989 – schůzka Bush-Gorbačov na Maltě n Konec studené války v Evropě – Polsko I n1985 – Jaruzelski zvolen polským prezidentem nPremiérem – Zbigniew Messner – úsporná opatření, zvýš.napětí ve společnosti, neplatné referendum o dalších reformách nVlna stávek v květnu a srpnu 1988 n→ vláda zasedla s opozicí ke kulatému stolu nZáří 1988 – premiérem jmenován lib.komunista Mieczyslaw Rakowski n n Konec studené války v Evropě – Polsko II nRozhovory u kulatého stolu skončily dohodou o volbách do Sejmu (65% : 35%) a Senátu (svobodné volby) nDuben 1989 – oficiálně povolena Solidarita nČerven 1989 – částečně svobodné volby nVláda Solidarity a dalších stran v čele s Tadeuszem Mazowieckim nProsinec 1990 – Walesa zvolen polským prezidentem Konec studené války v Evropě – Maďarsko I n„Kádárismus“ od poč. 60.l. nSnaha o demokratizaci vycházela na rozdíl od většiny dalších zemí sovětského bloku z vládní strany samotné nVolební reforma z r.1983 – v místních volbách mohlo kandidovat více kandidátů – omezený polit.pluralismus nV pol.80.l.se v MSDS zformovalo lib.křídlo pragmatiků X nástupce Kádára Grosz nKádár do fce čestného předsedy MSDS Konec studené války v Evropě – Maďarsko II nKvěten 1988 – do čela MSDS čtyřčlenné předsednictvo s převahou ref.sil nZáří 1988 - vzniklo Maďarské dem.fórum jako centrum opozice nÚnor 1989 – vytvoření systému více pol.stran, zrušení mocenského monopolu MSDS nJednání u kulatého stolu → svobodné volby březen 1990 nNová vláda bez komunistů, v čele opoziční předák József Antall n Konec studené války v Evropě - NDR n n1989 – Gorbačov navštívil Berlín u příl.oslav vzniku NDR a vyzval Honeckra k reformnější politice nHoneckerův režim – distance od perestrojky (zákaz distribuce sovětského tisku), reformní pokusy ozn.za fašismus nDemonstrace v Lipsku nKvěten 1989 – obecní volby – bojkot většinou obyv. X ofic.ohlášena účast 99,9% voličů nHonecker – podpora zásahu v Pekingu na Nám.nebeského klidu nSrpen 1989 – Honeckerovo prohlášení, že NDR netřeba reforem nLéto 1989 – obsazování ambasád NSR v Bud., Praze, Varšavě občany NDR – žádosti o azyl nŘíjen 1989 – demonstrace v Lipsku n Konec studené války v Evropě - NDR nHonecker donucen k rezignaci → Egon Krenz n9.11.1989 – vynucení otevření hranic NDR a NSR nPád Berlínské zdi nProsinec 1989 – jednání u kulatého stolu nVytvoření Vlády národní odpovědnosti – v čele Hans Modrow nBřezen 1990 – volby, vítězství východoněmecké CDU (přes 40%) nOtázka znovusjednocení Německa n Konec studené války v Evropě – sjednocení Německa I nGorbačovův názor zpočátku takový, že sjednocení není na pořadu dne (obava z přijetí takového aktu v SSSR) nÚnor 1990 – rozmluva Gorbačova s Kohlem – Němci mají právo sami se rozhodnout, v jakém státě chtějí žít, kdy a jak se má sjednocení uskutečnit nDohoda SSSR, USA a NSR sjednána na schůzce v kanadské Ottawě v únoru 1990 ve formuli 2+4 n Konec studené války v Evropě – sjednocení Německa II nJeště v květnu 1990 politbyro KSSS označilo za „naprosto nemožné“ začlenění sjednoceného Německa do NATO nSummit ve Washingtonu květen/červen 1990 – posun na straně Gorbačova, konečný ústupek na setkání s Kohlem v červenci 1990 nGorbačov akceptoval členství SRN v NATO, ale redukce německé armády a odsun sov.vojsk – Německo finančně podporovalo jejich usazování v SSSR po dobu 3-5 let n1.7.1990 – vstoupila v platnost ekonomická a měnová jednota Německa, prakticky ukončena státní existence NDR nPoslední schůzka 2+4 12.září 1990 v Paříži nSjednocení Německa 3.října 1990 nSjednocené Německo zůstává součástí NATO Konec studené války v Evropě – Rumunsko I nNarůstající krize (Ceauşeskova ekonomická a národnostní politika – zejm.vůči rumunským Maďarům a sedmihradským Němcům, posilování pozice tajné policie Securitate) nV pol.1989 1. opoziční organizace - Fronta národní spásy (iniciativa lib.komunistů, v čele Ion Iliescu) nProsinec 1989 - povstání X C.diktatuře v Temešváru – potlačeno, zprávy o brutalitě tajné policie → na 14. sjezdu rumunské KS očekávána manifestace na podporu režimu X odpor a Ceauşescu musel uprchnout z tribuny Konec studené války v Evropě – Rumunsko II nDemonstrace X represe (dezinformace o počtu obětí jednotek Securitate – údajně desítky tisíc, ve skut.stovky) → šíření odporu po celé zemi n22.12.1989 Ceauşescu s manželkou opouštějí Bukurešť, Fronta národní spásy se prohlásila vládou nZatčení Ceauşeskových, tajný soud, poprava n1.svob.volby v květnu 1990 – vítězství Fronty nár.spásy, Iliescu zvolen prezidentem n Konec studené války n nPeriodická setkání KBSE vyústila ve vznik OBSE – 1990 podepsána Pařížská charta - považovaná spolu se Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě za symbol konce Studené války nKonec Varšavské smlouvy – 1991 končí jako vojenská organizace n30.- 31. července 1991 – schůzka v Moskvě, podpis START I n n n n n n Rozpad SSSR nZejména sovětská ekonomika začíná upadat do chaosu nJiž koncem 80.l.se Gorbačovova politika setkává s výraznější domácí opozicí n1990 - vyhlášení suverenity ze strany pobaltských zemí nReferendum na Ukrajině, nezávislost vyhlašují další sovětské republiky nBushovy USA i Evropa - zpočátku rezervovaný postoj (Gorbačov dlouho zůstával pro USA partnerem č.1, Bush velmi zdrženlivý vůči podpoře nezávislosti sov.republik, podpora zachování statu quo – obava např.o osud jaderného arzenálu SSSR po roztříštění SSSR) Rozpad SSSR n1991 – puč proti prezidentu SSSR Gorbačovovi nPodporu veřejnosti i silových složek získávají nové elity RSFSR, které podporují suverenitu země, v čele přímo zvolený ruský prezident Boris Jelcin nSuverenitu vyhlašuje i RSFSR a Jelcin potvrzuje nezávislost dalších sovětských republik nJelcin prohlásil KSSS za ilegální organizaci n1991 - SSSR rozpuštěn podpisem Bělověžských dohod (Rusko, Ukrajina, Bělorusko), vznik Společenství nezávislých států nOdchod Gorbačova – stále velká mezinárodní prestiž X velmi oslabená pozice v domácí politice, málo oblíbená postava („viník“ rozpadu SSSR?) n n n n