EU a Latinská Amerika 23.3.2009 Historické kořeny nSmlouva z Tordesillas – rozdělení kontinentu mezi Španělsko a Portugalsko nDobytí indiánských říší – Cortéz v Mexiku, Pizzaro v Peru nKolonizace a získávání surovin, vytváření správních jednotek Boj za nezávislost nSílící touha po nezávislosti, napomáhá tomu situace ve Španělsku n nSimón Bolívar – „Osvododitel“ n nSnaha o vytvoření Velké Kolumbie n n bolivar Rozdílnost Jižní a Severní Ameriky nI po získání nezávislosti zůstávají hodnoty vnesené Španěly a Portugalci do značné míry zachovány nRozdílnost hodnot kolonizátorů v Jižní a Severní Americe – souvisí do značné míry také s obdobím, kdy bylo kolonizováno n n Konkrétní projevy nFeudalismus, absolutismus, centralismus X liberálnější pojetí a nákrok k „demokracii“ n nKatolictví X náboženský pluralismus a protestantství n nFeudalismus a merkantilismus X rodící se kapitalismus n n Konkrétní projevy 2 nHierarchismus, dvoutřídní rigidní společnost X mobilní vícetřídní společnost n nScholastický přístup k poznání X empirický a vědecký přístup n Caudillismo nJev typický po boji za nezávislost, „muži na koních“ – kult osobnosti, oblíbenost u lidí nPramení ze slabosti centrálních vlád, ty neschopny kontrolovat rozsáhlá území nDo jisté míry vysvětluje podporu „byrokratickému autoritarismu“ ve 20. století nNapříklad Antonio Lopez de Santa Anna Ústup Evropy nMá postupnou podobu, až do 20. století stále dominantní, především Velká Británie nV meziválečném období stále silná přítomnost, ale ústup nFranco a jeho „Hispanidad“ nPo WW II Latinská Amerika vzdálená a mají jiné problémy EHS – nový aktér nKonec 50. let a dále nEkonomická organizace, ale cíle se postupně rozvíjejí, navíc např. společná obchodní politika nSnaha o dialog, „latinskoamerická politika“ však zpočátku prakticky neexistující nModel pro latinskoamerické země v otázce integrace n 70. léta nSnaha o vytváření politiky směrem k různým regionům – zahájení „Bruselského dialogu“ nNedostatek demokratických režimů – nejsou protistrany, se kterými by se dalo jednat nNedostatek ve funkčnosti subregionálních integrací + snaha o SIS, která dále podkopává možnost spolupráce nDohoda z Lomé – 1974 – pevninská LA nezahrnuta nLA je v „mezipozici“ ne dosti rozvinutá, aby byla partnerem, ne dosti zaostalá, aby se kvalifikovala pro rozvojovou pomoc 80. léta nŠpatná ekonomická situace – LA nezajímavá pro investory nDiskutován přechod k demokracii nV roce 1982 Falklandská válka – nepříliš velká podpora zemí ES Británii, výrazná podpora zemí LA Argentině nZaložení IRELA n1986 – Vstup Španělska a Portugalska – nový impuls vzájemným vztahům Španělsko a LA nSnaha o užší vazby už za Franka nHistorické vazby – koloniální minulost nNedávná tranzice, snaha předávat zkušenosti nEkonomické zájmy nSnaha hrát roli „mostu“ mezi LA a EU – ze strany LA nevnímána příliš pozitivně Summit EU – Rio Group nNejstarší platforma nPoprvé v roce 1986 nKoná se s dvouletou frekvencí nRio Group se postupně rozšiřuje, dnes přes dvacet členů nV roce 2009 se summit bude konat v Praze Summity EU-LAC nDiskuze na úrovni region-region nPrvní 1999 v Rio de Janeiru nV roce 2002 Madrid n2004 Guadalajara n2006 ve Vídni – první neiberská země nPoslední v roce 2008 v Limě Summit EU-Brazílie nHistoricky první v červenci 2007 (jako poslední člen BRIC) nPřispělo k tomu portugalské předsednictví nBrazílie největší obchodní partner nProbírána problematika biopaliv Priority spolupráce nSnaha o změnu z privilegovaného partnerství na strategické n1. Demokracie a lidská práva, good governance n2. Zásady multilateralismu na mezinárodní scéně a respektování mezinárodního práva n3. Terorismus n4. Drogy n5. Migrace n n Nejdůležitější partneři nMERCOSUR – jednání o FTA nAndské společenství – prochází určitou krizí nMexiko – FTA již funkční nChile – FTA funkční nSe střední Amerikou tzv. dialog ze San José Otázka Kuby nDemokracie na ostrově – jak jí dosáhnout nStřet zájmů s USA nPostoj velmi závislý na Španělsku, ČR se snaží