Kolumbijský vnitřní konflikt 12.4. 2010 Kořeny konfliktu nDlouhodobě rozpolcená společnost n1948 – po zavraždění liberálního politika Gaitána – období „La violencia“ – během o něco více než dekády odhadem 200.000 obětí nObdobí naprostého chaosu ve městech i na venkově (v čele ozbrojených skupin např. poručík Upír či Postrach údolí) nVytvořeno podhoubí pro současný konflikt nOd roku 1948 prakticky nepřetržitě boje na kolumbijském území Období po Violencii n1957 svržen generál Pinilla nSitegská smlouva – rozdělení moci mezi konzervativci a liberály 50:50 nKomunisté zůstávají ve svých rolnických republikách – nejznámější Marquetalia n1964 – Marulanda zakládá FARC nPrakticky zároveň vzniká i ELN Občanská válka??? nSymbióza narkomafie, terorismu a organizovaného zločinu nSplňuje přes 1.000 obětí, což je někdy dáváno jako hranice nALE – neexistence etnických, regionálních či etnických cleavages! nNavíc drtivá většina Kolumbijců podporuje státní instituce v boji proti guerillám (a dříve paramilitárům) FARC nVznik v šedesátých letech, ne příliš početná nárůst v osmdesátých a devadesátých nZa Pastrany dosáhly maxima – 18. 000 členů nNyní naprosto neodhadnutelné nTěžce je poznamenala smrt Marulandy, Reyese a dalších lidí z vedení nZáchrana Ingrid Betancourtové – důkaz o schopnosti infiltrace tajných služeb nDezerce, chybí vedení, chybí ideologie – čím dál blíže drogovému byznysu Unión Patriótica nSnaha FARC etablovat se v rámci kolumbijského politického systému v druhé polovině 80. let nPodařilo se jim získat místa v Senátu i Sněmovně reprezentantů nDlouhodobě se UP neuchytila, především vzhledem k systematické likvidaci členů ELN nMučedník Camillo Torres (teologie osvobození) nVýrazně menší než FARC nSpíše než na rozsáhlé operace se soustředí na subverzní akce nVyjednávání s Uribeho vládou, ale nikam nevede AUC nByly třetí nestátní silou v Kolumbii nVznikají ze soukromých armád narkobaronů nNazýváni též „paramilitares“ nTvrdé útoky na guerilly nPostupně odzbrojovány (Zákon spravedlnosti a míru) nObavy ze zapojení do společnosti – nedostatek vzdělání, dlouhodobé vyčlenění n Od 70. let narkomafie nVyrůstá velice rychle prakticky z ničeho, velmi mocná nPředevším kartel z Cali (bratři Orejuelové) a Medellínský kartel (Escobar) nStrach z vydání do USA vyvrcholil u MK otevřeným bojem s vládou „narcoválka“ – začíná atentátem na ministra Laru Bonillu nV polovině 90. let velké kartely rozprášeny, dnes funguje narkomafie na bázi menších jednotek n Konec studené války nDošlo k přitvrzení konfliktu: n1) Narkotrafika a kriminalita + FARC odideologizovaná n2) Mírový proces inicializovaný prezidentem Betancourtem selhal (1982-86) n3) FARC vytvořila politické křídlo, Union Patriotica, ale její členové byli dále systematicky likvidováni n4) Přiblížení FARC k natrkotrafice n5) Došla podpora od sovětského bloku César Gaviria (90-94) nÚspěšné období, likvidace některých guerillových seskupení (Lidová osvobozenecká armáda, Hnutí 19. dubna) nLikvidace Escobara a oslabení kartelu z Cali n Narcodemokracie nTermín použit proti prezidentu Sámperovi nJeho kampaň sponzorována penězi od narkomafie nNepodařilo se ho odvolat, nicméně slabé volební období, nárůst aktivity guerill Andres Pastrana nZvolen v roce 1998 nKrátce po zvolení setkání s Marulandou nVytvoření demilitarizované zóny o velikosti 42.000 km2 – naprosté selhání mírového procesu nNárůst počtu příslušníků FARC nNa druhou stranu obrovské posílení armády a získání peněz od USA v rámci Plan Colombia Alváro Uribe nNesmlouvavý konfrontační postoj proti guerillám – Plan Patriota nSilná vazba na USA nPosilování ozbrojených složek nPoměrně široká podpora veřejnosti, obhájil mandát nSpory s okolními zeměmi – Ekvádor, Venezuela Vnitřní přesídlení nTýká se více 3 a více milionů osob (6-10% populace) nPřes pokrok vlády byl poměr vyšší v roce 2008 než 2007 nProblematické umisťování lidí, nestejný nápor na různé regiony