Úvod do rozvojových studií I. Proč a jak? Tato prezentace je určena výhradně pro studenty kurzu Úvod do rozvojových studií MVZ178 na FSS MU. Jakékoliv nakládání s prezentací pro jiné než studijní účely v tomto kurzu je zakázáno. Rozvojová studia nInterdisciplinární obor, jehož předmětem výzkumu jsou rozvojové země nKořeny na Západě – v 50. a 60. letech nZásadní boom v 70. let nV poslední době oslabování – jistá stagnace oboru – dostupné teorie neprokázaly dostatečný explanační potenciál nNové výzvy a možnosti na začátku 21. století nKombinace velkého množství oborů a disciplín Výzkum rozvoje nNejsilnější tradice ve Velké Británii, zvláštní instituty pro studium rozvoje i v rozvojových zemích nUniverzita OSN – Světový institut pro rozvojový ekonomický výzkum v Helsinkách nČR: Vysoká škola ekonomická, Univerzita Palackého, Česká zemědělská univerzita nČeská rozvojová agentura – pracoviště MZV nEuropean Association of Development Research and Training Institute (www.eadi.org) nGlobal Development Network (www.gdnet.org) Co je to rozvoj a jak jej můžeme zkoumat nIkona a mantra druhé poloviny 20. století – cesta za lepším světem nNeexistuje široce akceptovatelná definice – definice se zaměřují spíše na absenci nějakého prvku nRozvoj je proces zaměřený na výsledky zahrnující zlepšený standard života a větší kapacitu pro samostatnost v ekonomikách, které jsou technicky komplexnější a více závislé na globální integraci než dříve (Kingsbury 2004) nZvýšit možnosti pro lidské bytosti – ve všech ohledech nV praxi: dohnat bohaté západní země (vyrovnat rozdíly v bohatství – najít příčiny a řešení) nMožné dimenze pohledu: nHistorický vývoj nEkonomická dimenze nPolitická dimenze nSociální dimenze nEnviromentální dimenze Úvahy o rozvoji nUž sám Aristoteles….rané křesťanství a osvícenci – chápali rozvoj jako víceméně přirozený a nutný nCondorcet (poslední Encyklopedista) – zrušení nerovnosti, rozvoj národů, dokonalost lidstva nV. Hugo – francouzské filantropické pojetí kolonizace, doktrína intervencionismu za účelem vyšších cílů nFrancie měla zvláštní koloniální školu, podporovala základní zdravotní péči, vzdělávání nObdobný přístup Britů – „nejlepší rasa v umění vládnout“ nPřed první světovou válkou evropské země ovládaly 11x více území a 18x více obyvatel, než bylo v Evropě nLiga národů – kolonizace v zájmu samotné civilizace (mandátní území LN) nHistoricky první příklad rozvojové spolupráce 1929 – 1941: podpora čínských snah o modernizaci Kolonie v roce 1945 „Vynález“ moderního rozvoje nProblémy: počátek studené války, dekolonizace, rekonstrukce Evropy n1944 vznik Brettonwoodských institucí n 1947 GATT nNa základě Bretton-Woodské konference ideovou i politickou shodou vytvořeno základní paradigma poválečného rozvoje: modernizace nVznik OSN a přijetí Všeobecné deklarace lidských práv (všichni lidé jsou si rovni) nVšechny státy jsou si rovny (48-51) n1/1949 ČTVRTÝ BOD Základní myšlenky n„čtvrtým bodem“ začal „rozvojový věk“ nVědecký vývoj a hospodářský rozvoj měl sloužit k rozvoji ostatních nTruman: „poprvé v historii má lidstvo znalosti a schopnosti na to, aby ulevilo utrpení lidí žijících v bídě“ – odkaz na vedoucí pozici Spojených států nVyjádření proti komunismu, snaha o diskreditaci kolonialismu nPojem „nerozvinuté“ a „rozvoj“ dostal tranzitivní charakter nDůraz na keynesiánství, volný obchod a pomoc – plus důkladné plánování nDominantní západní přístup – hospodářský rozvoj: hlavním cílem je růst HDP – jiné modely ustupují do pozadí Mezinárodní prostředí nZačátek studené války, válka v Koreji, konflikt v Palestině, Suezská krize, francouzská porážka ve Vietnamu nSvět se stává arénou pro mocenské soupeření supervelmocí nPoprvé se objevuje pojem „Třetí svět“ (1952 L'Observateur) nDekolonizace spojená s bojem proti neokolonialismu – ten byl nicméně nevyhnutelným průvodním jevem dekolonizace Bandungská konference n1955: cílem konference podporovat asijsko-africkou spolupráci a zapojení nově nezávislých zemí do mezinárodního prostředí nOdmítnutí neokolonialismu a kolonialismu nKonstatování nutnosti rozvoje nŽádost o podporu k bohatým zemím nVznik hnutí nezúčastněných Nové instituce OSN nRozvoj v souladu s obecnými cíli OSN nRole Valného shromáždění n1949 Expanded Programme of Technical Assistance n1958 Special United Nations Fund for Economic Development n1965 sloučeny do United Nations Development Programme – UNDP (Rozvojový program OSN) n1964 vznik United Nations Conference on Trade and Development – UNCTAD (Konference OSN o obchodu a rozvoji) - rozvinuté země následně přijaly závazek 1% HDP na rozvojovou pomoci n1964 vznik Group 77 – 1967 vznikla jako mezinárodní organizace Členové G-77 (2007) Vývoj, podvývoj, špatný vývoj nZájmem rozvojových zemí bylo přiblížit se hospodářským vývojem vyspělým státům nMyšlenkové koncepty kritické k tradičnímu pojetí rozvoje nNa konci 60. let se objevil koncept podvývoje: kniha Frank, Rodney: Jak evropské země využívají Afriku znovu oživila debatu o tom, jaká je skutečnost nKoncept špatného vývoje „maldevelopment“ – rozvoj v západním stylu je pro některé tradiční společnosti a komunity škodlivý Nový mezinárodní ekonomický pořádek nSummit hnutí nezúčastněných v roce 1973 připravil iniciativu pro žádost rozvojových zemí o lepší podmínky nV 70. letech znovu výrazně vzrůstá napětí ve vztazích mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi nSvolání zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN v dubnu 1974: Deklarace o zřízení nového mezinárodního ekonomického pořádku nProsinec 1974 VS OSN přijalo Chartu ekonomických práv a povinností států nHlavní problém – nestabilní situace na trhu s komoditami – snaha rozvojových zemí ji stabilizovat na vyšších cenách, žádost o 0,7% HDP na pomoc nZáří 1975 zvláštní zasedání VS OSN – svolané vyspělými zeměmi – byl nalezen kompromis, resp. rozvojové země souhlasily s vyjednáváním o jednotlivých tématech Komise n1977 ustavení zvláštní komise pro zkoumání možností jednání ve vztahu mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi – cílem bylo zlepšit jejich vzájemné vztahy n1980 vydána zpráva Komise North-South: A Programme for Survival hlavním cílem redukce chudoby, základní myšlenka o společných zájmech Severu a Jihu n1981 Reagan na summitu o rozvoji vzal zprávu na vědomí, ale zároveň unilaterálně ohlásil konec NIEO nNově svět chápán jako rozdělený na Sever a Jih nKomise i nadále pokračovala v činnosti – k jejímu odkazu se přihlásila i Komise pro Afriku (Blair) v roce 2005 (úvahy o morálních povinnostech vyspělých zemí) nVe zprávě Komise se objevily i úvahy o vzniku „Čtvrtého světa“ Linie Sever-Jih Komise Jihu n80. léta nebyla pro rozvojové země úspěchem nNAM rozhodlo na setkání v roce 1986 o vytvoření zvláštní Komise (South Commission) nPředsedou se stal J. Nyerere n1990 závěrečná zpráva: Challenge for South – důraz na lidský rozvoj, důraz na spolupráci mezi rozvojovými zeměmi, jejich zapojení do globální ekonomiky nVytvoření South Centre – analytický thinktank (do 2006 předsedou Butrus-Butrus Ghálí) nAnalytická podpora rozvojových zemí při mezinárodních jednáních (např. Dohá) Rozvoj v 80. letech nTradiční víra v potřebu růstu oslabována nMesiášská představa o roli a aktivitách západních zemí mizí nÚstup od keynesiánství a role státu n1986 Deklarace OSN o právu na rozvoj – vznesena otázka práv a povinností, růst vazeb mezi spravedlností a rozvojem nNástup neoliberalismu a globalizace „Post-rozvojové“ období n90. léta jsou ve znamení tzv. „postdevelopment era“ nKonec studené války – vítězství demokracie, kapitalismu nSlibně vypadající ukazatele hospodářského rozvoje nZlepšování pozice Asie nObrovská část populace ale stále žije v bídě n1994 UNDP představil koncept Lidské bezpečnosti (Human Security) nPosilování nových témat vedle ekonomiky, důraz kladen více na jedince nNa významu nabývá boj proti chudobě nPředstava, že se všichni mohou mít stejně dobře, je po padesáti letech postupně opuštěna Summit Milénia nSummity OSN zaměřené mj. na rozvoj a trvale udržitelný rozvoj (tzv. Zemské summity) nSummit Milénia v roce 2000 přijal tzv. Rozvojové cíle Milénia Hlavní aktéři nRozvojové země nRozvinuté země nMezinárodní organizace nOSN a její různé agentury nNevládní organizace nSoukromé iniciativy Existují „rozvojové země“? nVelice široká a heterogenní skupina zemí nPojem „Třetí svět“ se přežil velice rychle (kritický např. Escobar: „Třetí svět“ je umělý koncept) – varianta tzv. „2/3 světa“ nPojmy „Sever“ a „Jih“ už také nejsou dostačující nJediné, co rozvojové země spojuje, je příjem pomoci nRůzné kategorie rozvojových zemí: NIC – Newly Industrialized Countries LEDCs – Less Economically Developed Countries LDCs – Least Developed Countries LLDCs – Landlocked Least Developed Countries Jak měříme stav rozvoje nMnožství různých indexů a ukazatelů s odlišnou vypovídací hodnotou nEkonomický rozvoj – jak je země bohatá nLidský rozvoj – přístup k vzdělání, výživě, zdraví, bohatství nŽivotní standard (Standard of Living) – spíše materiální charakteristiky nKvalita života (Quality of Life) – rozšířeno o méně materiální nProblémy indexů: méně materiální věci je obtížné změřit, často je obtížně získat i kvantifikovatelná data, průměrné indexy nevypovídají o míře nerovnosti uvnitř země nTradičním měřítkem jsou různé ekonomické indexy: nVýše HDP (rozdělení podle příjmových skupin) nMíra nezaměstnanosti nInflace nOtázka, zda vyšší bohatství znamená vyšší spokojenost nHDP nezachytí šedou ekonomiku a aktivity probíhající např. v rodině Velikost HDP Rozložení příjmových skupin (dle Světové banky) Další nástroje měření nRoste význam různých složených indexů: nPQLI – Physical Quality of Life Index (předchůdce HDI) nGDI – Gender Development Index nHPI – Human Poverty Index Human Development Index nNejpoužívanější index: Index lidského rozvoje nVytvořen UNDP nKombinuje hospodářské a politické ukazatele (HDP, délku života, dětskou úmrtnost, vzdělanost, nemoci, přístup ke vzdělání, rovnost pohlaví, vládní výdaje) Human Freedom Index