Bezpečnost a rozvoj Možnosti spolupráce rozvojových zemí 13.4. 2010 Tato prezentace je určena výhradně pro studenty kurzu Úvod do rozvojových studií MVZ178 na FSS MU v akademickém roce 2009/2010. Jakékoliv nakládání s prezentací pro jiné než studijní účely v tomto kurzu je zakázáno. nVe výzkumu rozvoje tradičně dominovala ekonomická témata, později role státu a politický rozvoj – bezpečnostní aspekty rozvoje byly výrazně opomíjeny nBezpečnost je jedním ze základních předpokladů rozvoje nTři základní role státu – zajištění podmínek pro socioekonomický rozvoj, politickou participace a zajištění bezpečnosti nVymezení bezpečnosti: svoboda od strachu (freedom from fear) nHuman Development Report 1994: dva základní aspekty konceptu bezpečí: absence trvalých hrozeb (hlad, nemoci) a ochrana před náhlými narušeními života (konflikt) nKonflikt je nejtvrdší forma porušení lidského rozvoje nKoncept Lidské bezpečnosti (1994) – zajištění osobní bezpečnosti nRozvoj sebou nese pokrok – válka je protikladem pokroku i rozvoje nCharta OSN: vlády se zavazují udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, společně jednat pro zajištění prevence a odstranění hrozeb míru ve světě a potlačení agrese nMnoho rozvojových zemí má významné bezpečnostní problémy – jak vnitřní, tak vnější nBezpečnost ovlivňuje rozvoj – naopak přímá vazba mezi socioekonomickým rozvojem a vlivem na bezpečnost není dostatečně prozkoumána (pravděpodobný předpoklad, že bohatší se dostávají do konfliktů méně) nVymezení konfliktů dle SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute): dekolonizační, mezi státy, boj o kontrolu nad vládou uvnitř státu, boj uvnitř státu se zapojením nevládních sil nPo skončení studené války velký vzestup počtu konfliktů nPřesun k nejchudším regionům (od Latinské Ameriky a Asie) ntéměř polovina konfliktů v Africe, 25 miliónů přemístěných a uprchlíků, nejvýraznější dopad na nejchudší země nKonec studené války spojen se změnou politické struktury, poklesu přítomnosti ideologií v konfliktech (islám), vytváření bezpečnostních komunit ve vyspělém světě (B. Buzan) nVzestup zkoumání vazeb mezi rozvojem a bezpečností nTři vzájemné vazby: okamžitý dopad bezpečnosti na blahobyt a rozvoj, vliv konfliktu na zdroje růstu a rozvoje, vliv rozvoje na bezpečnost nRozvoj jako proces podporující mír – základní myšlenka v Evropě po druhé světové válce, růst vzájemné závislosti (státy v interakci mají potenciál být méně konfliktní) Typy konfliktů nPo skončení studené války dominují vnitrostátní konflikty – občanské války nMožnost přelití konfliktu do sousedních zemí nVnitřní konflikty spojené s bojem o suroviny nKonflikty spojené s mezinárodním terorismem nOhrožení bezpečnosti spojené s organizovaným zločinem nKonflikty mezi státy – nepříliš časté Dopady konfliktu Zpomalení a zastavení ekonomického růstu, hospodářské ztráty – průměrná občanská válka trvá 7 let, stojí 54 mld dolarů (odhady WB) Ztráta či omezení možnosti vzdělávání – likvidace zařízení, horší přístup Dopady na zdraví – dlouhodobé i krátkodobé dopady Hladomory Uprchlíci a přemístění Výrazný dopad na některé skupiny obyvatel (děti a ženy) Potenciální zdroje konfliktů nRozvoj může být procesem iniciujícím konflikt (uvnitř společnosti, přes hranice) nRůzné vnitřní dělící linie – etnické, náboženské, jazykové - velkou roli může hrát míra souladu mezi pojmy „stát“ a „národ“ nNerovnosti ve společnosti a nerovnosti v distribuci příjmů nKonflikty o přírodní zdroje (držba přírodních zdrojů automaticky nevede ke konfliktu) nExterní faktory (přeshraniční) Mezinárodní reakce nPrevence konfliktů – dle studie WB jsou vnitřní konflikty pravděpodobné: a)v zemích s nízkými příjmy a úrovní vzdělání b)jednoduchá dostupnost dobře zpeněžitelných přírodních zdrojů c)dominance etnické většiny nad menšinou d)diaspory v cizině, mající případně zájem na konfliktu nZastavení konfliktů – mírové mise především pod OSN nPostkonfliktní rekonstrukce Snaha redefinovat koncept bezpečnosti (SSR): důraz na postkonfliktní rekonstrukci, na nevojenské složky, trvalou pomoc nKomplexní krizové situace – pojem z 90. let – spojení vnitřních problémů s občanskou válkou (hladomory, sucha) – humanitární krize nNástup humanitární intervence nNeřešitelný konflikt humanitární intervence a suverenity států (Rwanda) nKlíčové otázky: které instituce by měly konflikty řešit, jak by je měly řešit Odzbrojení a rozvoj nDvě linie úvah – zbrojení může podpořit hospodářský růst x zdroje použité na zbrojení by se daly použít lépe nNení možné přijmout definitivní závěry nKontrola zbraní – hromadného ničení, ručních nPro lokální konflikty významné především ruční zbraně – vysoká míra dostupnosti (odhadem se každý rok vyrobí 7-8 mil. ručních zbraní) nSnahy o omezení výroby a exportu Terorismus a organizovaný zločin nČasto spojovaný s „failed states“ nLepší podmínky potenciálně mezi chudšími – vyšší potenciál k radikalizaci nProblematický státní terorismus nVýrazné dopady 11. září a války proti teroru nVzestup politicky motivované rozvojové pomoci nČastá vazba terorismu na organizovaný zločin (obrovské příjmy) Mezinárodní právo a rozvoj n1986 Deklarace OSN o právu na rozvoj nVazba mezi lidskými právy a rozvojem nVýznam vztahu mezi spravedlností a rozvojem – častý argument rozvojových zemí: nárok na rozvojovou pomoc nPrávo na rozvoj jako nezadatelné lidské právo nProblém s nastavením pravidel pomoci – neefektivní distribuce, nefunkční monitoring a vyhodnocování, obtížné vynucování Spolupráce rozvojových zemí nVelice heterogenní skupiny – málo společných rysů nV průběhu studené války hnutí nezúčastněných nNejvýznamnější platformou současnosti skupina 77 nCílem hájit zájmy rozvojových zemí na půdě OSN nExistuje něco jako „zájmy rozvojových zemí“? nMezivládní skupina G-24 pro mezinárodní měnové záležitosti a rozvoj nZvláštní útvar OSN pro spolupráci Jih – Jih nDalší sdružení vycházející především z regionálních základů