Hospodářský rozvoj I. Vladan Hodulák Osnova n Vymezení hospodářského rozvoje n Výchozí situace rozvojových zemí n Rozvojová ekonomie strukturalismu n Praxe politiky nahrazování dovozu n Pokusy o reformu mezinárodního obchodního systému Vymezení hospodářského rozvoje n Hospodářský rozvoj jako růst HDP s přihlédnutím k distribuci příjmů n Studium hospodářského růstu z hlediska MPE n Pokusy rozvojových zemí o hospodářský rozvoj od WWII. n Strategie nahrazování dovozu n Strategie zaměřená na vývoz Výchozí situace n Stav WWI n Kromě LA většina rozvojových zemí kolonie n Společenská struktura (pro×proti volnému obchodu) n Vývoz suroviny (často monoexport), dovoz výrobky n Hospodářsky otevřené země n Vývoj do konce WWII n Šoky WWI a WWII, velké hospodářské krize n Změna společenské struktury n Specifický vývoj LA, Afrika, Asie n největší vliv – pozemkové reformy Strukturalismus n Teoretické zdůvodnění politiky nahrazování dovozu n Důsledek působení keynesiánství v ekonomii n Vyšší životní standart lze dosáhnout pouze skrze industrializaci, ke které je potřeba přesunout zdroje ze zemědělství do průmyslu, trhy v tomto úkolu selhávají, proto je potřeba aby se úkolu ujal stát. Strukturalismus n Tržní selhání v rozvojových zemích n Nedostatečná komplementární poptávka n Problematika peněžní ekonomiky n Potřeba státem řízených investic „big push“ n Tržní selhání v mezinárodní ekonomice n Trvalé zhoršování směnných relací n Šokové změny směnných relací n Elasticita poptávky (výdajová, Engelův zákon) n Neschopnost akumulovat dostatek kapitálu pro rozvoj Politika nahrazování dovozu n Země se mají industrializovat pomocí nahrazování dovážených výrobků vlastními. n První fáze n Výroba pracovně náročného zboží (obuv, textil, potravinářské výrobky) n Získání zkušeností, rozvoj lidského kapitálu n Druhá fáze n Buď se zaměřit na export n Nebo pokračovat v industrializaci směrem ke kapitálově náročným výrobám n Lákání zahraničních výrob, požadavky na zapojení domácích zdrojů, snaha o vybudování celého řetězce průmyslových výrob n Silně protekcionistická politika n Státní investice n Státní plánování, státní vlastnictví podniků n Náklady nese sektor výrobců primárních komodit n 50. a 60 léta úspěch, následně problémy Reforma mez. obchodu n Úsilí RZ povolit ochranářství v rámci GATT, díky specifickým okolnostem n 60. léta, spolupráce RZ n vznik UNCTAD, G77 n Snaha o stabilizaci cen komodit n Prosazení článku IV. GATT n Ustanovení obecného systému preferencí (GATT) n 70. léta n Nový mezinárodní ekonomický řád (NIEO), přijat valným shromážděním OSN n Ropná krize (politika OPEC), divergence skupiny RZ Platební bilance n Bilanční účet státu na kterém se zachycují peněžní toky z/do země za určité období (typicky rok). Z definice je vyrovnaná (platby do zahraničí–platby přijaté ze zahraničí=0). n Dělení PB n běžný účet (platby za zboží a služby,bilance výnosů), pokud země více vyváží existuje přebytek BÚ, pokud více dováží existuje deficit BÚ n kapitálový účet (peněžní převody spojené s převodem kapitálu v jeho hmotné formě, málo významný) n finanční účet (přímé a portfoliové zahraniční investice, finanční deriváty a ostatní investice včetně spekulativních) pokud existuje přebytek FÚ země si půjčuje ze zahraničí – příliv kapitálu, pokud existuje deficit FU země půjčuje do zahraničí – odliv kapitálu n změna devizových rezerv n Investiční pozice – čistý vztah vůči zahraničí (věřitelská×dlužnická pozice), rozdíl mezi aktivy a pasivy Problémy strategie nahrazování dovozu n Od 60. let nárůst nerovnováh v ekonomikách RZ n Chronické deficity rozpočtů (státní investice, prodělečné podniky, cenová regulace, byrokracie) n Deficity běžného účtu platební bilance (soustředění na domácí trh, pokles exportu, potřeba dovozu kapitálu, nadhodnocené kurzy) n Výsledný systém byl neudržitelný – nedokázal zaplatit sám sebe n Přesto se jej vlády dlouho držely n Neschopnost přiznat chybu – jediná alternativa byla přesně to, proti čemu bojovali n Rozdělení zisků v rámci přijaté politiky (vliv zájmových skupin) n Neschopnost změnit politický kurz vedla k zadlužování