Globální problémy a rozvoj Tato prezentace je určena výhradně pro studenty kurzu Úvod do rozvojových studií MVZ178 na FSS MU. Jakékoliv nakládání s prezentací pro jiné než studijní účely v tomto kurzu je zakázáno. Co jsou to globální problémy? n Problémy ovlivňující každého jedince, neřešitelné na individuální či místní úrovni n Hlavní problémy globálních problémů: jsou nesmírně komplexní, často velmi obtížné na pochopení, vyžadují expertní znalosti a spolupráci specialistů, často jsou neviditelné, dokud se neprojeví příliš výrazným způsobem n Snaha o řešení „globálních problémů“ cca 100 let – vědomí si společných zájmů n Přirozeným počátkem globální události (např. výbuch sopky Krakatoa 1883) n Od 70. let výrazný vzestup zájmu mezinárodního společenství n Různé způsoby klasifikace a typologizace: Např. ekonomické, společenské, enviromentální Rozdělení J. F. Rischardse, bývalého viceprezidenta WB pro Evropu (High Noon) n Jeníček – Foltýn (2003) člení globální problémy na tři hlavní oblasti: a)Přírodněsociální GP – vazby mezi lidmi a přírodou a jejich porušení b)Intersociální GP – problémy ve vztazích mezi společnostmi c)Antroposociální GP – pozice lidí ve společnosti Globální problémy ovlivňující přírodu S proměnou životního prostředí roste význam trvale udržitelného rozvoje n Změna klimatu n Úbytek (pra)lesů – deforestace n Desertifikace a degradace země n Znečišťování moří a úbytek ryb n Nedostatek sladké vody n Snižování biodiverzity Proměna životního prostředí, trvale udržitelný rozvoj a klimatické změny n Úzká vazba rozvoje a společnosti na ekosystém, ve kterém funguje – chudí závisí na svém prostředí nejvíce, mají méně prostředků, jak ho pozitivně ovlivnit n Velký zájem společnosti od 90. let – snaha o ochranu již dříve (ozón) n Zemský summit OSN v Rio de Janeiro 1992 – Agenda 21, místní Agenda 21 n Koncept trvale udržitelného rozvoje – koncept triple bottom line n Změna klimatu a zhoršování ovzduší n Oteplování a zvyšování hladin moří n Green Agenda vs. Brown Agenda Zranitelnost vůči změnám klimatu (Maplecroft) Emise uhlíku Deforestace a desertifikace n Úbytek lesů a především deštných pralesů n Okamžitá příčina – potřeba půdy a peněz n Dlouhodobé příčiny – růst populace a hospodářský růst n Eko-imperalismus n Desertifikace – suché a polosuché oblasti obývají 2mld lidí – dochází k postupnému zhoršování kvality půdy n Nejchudší v rozvojovém světě jsou přímo závislí na kvalitě půdy n Příčiny – změny klimatu, nadměrné použití, deforestace, špatné zavlažování, znečištění n Degradace půdy může vést k nedostatku vody, potravinovému nebezpečí, enviromentální migraci a konfliktům o zdroje n Obnova půdy je velmi náročná – v rozvojovém světě nejsou technologie ani finance n Úmluva OSN o boji proti desertifikaci Ztráty lesů (1990-2000) Nové lesy Problémy s vodou n Poškozování ekosystémů oceánů a moří n Nadměrný výlov ryb n Vypouštění odpadů do pobřežních vod n Nedostatek sladké vody – WB odhaduje, že cca 3mld lidí v 55 zemích budou mít akutní problémy s vodou do roku 2025 (dnes více než 1mld) n Asie má třetinu zásob vody,ale 2/3 populace n Možné konflikty o vodu a její distribuci n Rozvojové země postrádají prostředky na získání vody alternativními zdroji nebo na její čištění Vodní zdroje Problematický přístup k vodě Globální problémy spojené se situací lidské populace n Populační exploze n Chudoba n Urbanizace n Potravinová bezpečnost n Surovinová bezpečnost Populační exploze n Od začátku 19. století dochází ke stále rychlejšímu zvyšování počtu obyvatel n Existuje vazba mezi růstem populace a globálními problémy n Nejvyšší nárůst populace v rozvojových zemí n Nárůst populace vytváří tlak na zdroje a zvyšuje náklady rozvojových zemí n Roste potřeba zabezpečit životní potřeby pro více lidí Počet nově narozených Populace 2050 Chudoba n Hlavní téma rozvoje v poslední dekádě n Různá pojetí chudoby: klasicky příjmová, později jiné pojetí (Peter Townsend, Amartya Sen) n Ekonomická dimenze – nedostatek hotovosti, nedostatek majetku, nízká produktivita, nízká schopnost spořit, nízký příjem, chronická nezaměstnanost n Sociální dimenze – vyšší závislost, zranitelnost, pocity beznaděje, pasivita v jednání, odcizení se společenství n Konflikt mezi „growth for growth“ a „pro-poor growth“ n Boj proti chudobě: a)Efektivní domácí politika b)Zahraniční investice/pomoc/odpouštění dluhů c)Mezinárodní obchod Lidé žijící v chudobě Absolutní chudoba (2$/den) Human Poverty Index n Redukce chudoby může být bržděna různými způsoby, např. konfliktem či špatnou rozvojovou politikou n Velký význam hraje potřeba kapitálu – finančního, lidského, sociálního, institucionálního, přírodního, likvidního n Mezinárodní cíle Milénia – redukce chudoby, dětské úmrtnosti a úmrtnosti matek, zajištění vzdělání, boje proti nemocem n Potřeba pomoci mezinárodního společenství n Motivace – solidární a pragmatická Urbanizace n Úzká souvislost s populační explozí a chudobou na venkově n 1800 – 2 miliónová města, současnost – cca 300 n Typické rysy: přesun obyvatel do měst, vzestup menších a středních měst, megapole ve velkých ekonomikách n Obrovský nárůst městské populace v rozvojových zemích n Hlavní problém urbanizace – městský management: zajištění ubytování a přijatelného prostředí n Katastrofické vize megapolí ze 70. let se zatím nenaplnily Obyvatelé slumů Potravinová a surovinová bezpečnost n Produkce potravin je na dostatečně vysoké úrovni n Problémem je distribuce n Rozvojové země často vyvážejí bez ohledu na vlastní potřeby n První a druhá zelená revoluce v zemědělství n Zdroje současné potravinové krize – počasí, rostoucí poptávka, nízké zásoby, spekulace, rostoucí ceny n Rostoucí spotřeba energie a surovin – problematické především energetické suroviny, ropa by mohla být výhledově nahrazena plynem n Roste poptávka rozvojových zemí – není dosažitelná stejná úroveň pro všechny Potravinová bezpečnost (Maplecroft)