Případová studie (Chile×Brazílie) Vladan Hodulák Osnova nPřípadová studie obecně nChile nZákladní vymezení nVnitřní podmínky rozvoje nVnější podmínky rozvoje nHospodářský rozvoj nDosažené výsledky nBrazílie nZákladní vymezení nVnitřní podmínky rozvoje nVnější podmínky rozvoje nHospodářský rozvoj nDosažené výsledky nSrovnání Případová studie obecně nDvě pojetí ndetailní analýzou lze získat spolehlivé informace o širší kategorii fenoménů ndetailní a často praktické znalosti mají vědeckou hodnotu samy o sobě nDefiniční znaky ndostatečně ohraničená historická epizoda nuzavřený systém nJedinečná×instrumentální případová studie nPostup nStanovení cíle nZhodnocení teorií nSpecifikace proměnných nVýběr případu nAnalýza proměnných nAnalýza kauzálních vztahů nZhodnocení Chile nNezávislost od 1810 (španělská kolonie) nRepublika n16,6 mil. obyvatel n756 tis. km2 n Chile1 Chile – vnitřní podmínky nPoloha nnevýhodný tvar území státu, nedostupné horské oblasti, obtížné spojení, výhoda blízkosti pobřeží (obchod), poměrně izolovaná poloha nZdroje nvelká rozmanitost podnebí a krajiny, převážně hornatá země, rozmanité zemědělství nznačné zdroje mědi (1. na světě), železná ruda ndlouhé pobřeží – rybolov nSpolečnost npoměrně homogenní populace, převážně míšenci Španělů a místních obyvatel, jisté problémy s Indiány Mapuche na jihu země (10%), málo cizinců ndrtivá většina křesťanů, asi 70 % katolíci ncelkově ne příliš výrazné třecí linie nPolitika nrelativně prostá převratů, politická stabilita, v hospodářské oblasti vláda práva nvýjimka – vláda A. Pinocheta 1973-1990, volební porážka, odstoupil, přes 3000 mrtvých či pohřešovaných, výrazný vliv na další směřování země nod 1990 neustálé zlepšování v dodržování lidských práv, vláda práva, bezpečnost Chile – vnější podmínky nZahraničně-politická orientace núzemní spory s Peru a Bolívií (válka koncem 19. stol.), nicméně všechny země udržují vzájemné diplomatické zastoupení (i když s Bolívií ne plné) nod Pinochetova převratu spojenec USA npodpora volného trhu, bilaterální smlouvy s několika státy (Kanada, Mexiko aj.), člen G20 (kolo jednání z Doha) nMezinárodní organizace nod 90. let velmi aktivní člen mezinárodního společenství, člen všech hlavních celosvětových organizací (OSN, WTO, IMF, WB) nčlen APEC, OAS, přidružený člen MERCOSUR, jednání o vstupu do OECD n Chile nHospodářský rozvoj nod 40. let v návaznosti na velkou krizi strategie nahrazování dovozu nprotekcionismus, silná státní regulace, neschopnost tvorby kapitálových statků, kontroly cen (zemědělství), nízké růsty HDP, vysoká inflace (kolem 30%) nreformy S. Allendeho – zestátňování, agrární reformy, ekonomická krize, inflace přes 100% nA. Pinochet – aplikace tržních reforem, zapojení se do světového hospodářství, exportně zaměřená strategie rozvoje (liberalizace, privatizace) n1982-83 finanční krize (špatné půjčky bank) nChile vzorem pro provádění strukturálních reforem (IMF, WB) npo Pinochetovi – v podstatě pokračování v nastaveném kurzu, větší důraz na sociální oblast, trh práce nZahraniční pomoc nasi 50 mil. USD, hlavně bilaterální, klesá Vývoj HDP Chile oproti zbytku JA Chile_GDP Míra chudoby v Chile oproti zbytku LA CFB816 Chile - výsledky nHDP na obyvatele – 14 510 (PPP, IMF, 2008), 2. místo v LA nHDI – 40. místo na světě (OSN, 2006), 1. místo v LA nvysoká příjmová nerovnost Gini koeficient 54,9 (OSN, 2007) nIndex konkurenceschopnosti – 26. místo nDluh k HDP 4,1% nChile je v současnosti vyspělý stát (pozvání do OECD), plně zapojený do světové ekonomiky sledující neoliberální cestu rozvoje. nProblémem jsou závislost na exportu mědi a velká příjmová nerovnost. Brazílie nNezávislost 1822 (portugalská kolonie) nFederativní republika n186,7 mil. obyvatel n8 514 tis. km2 brazil-map Brazílie – vnitřní podmínky nPoloha nrozsáhlé území, poměrně výhodný tvar území státu, spojení (říční síť), značná délka pobřeží (obchod) nZdroje nvelká rozmanitost podnebí a krajiny, velká část pokryta neprostupnými tropickými pralesy (dřevo), rozmanité zemědělství, v současnosti především zaměřeno na výrobu biopaliv (dále káva, cukr), rozsáhlá říční sítˇ(vodní energetika 2. na světě) nzdroje ropy a zemního plynu, železná ruda, diamanty (rozsáhlé přírodní bohatství) nSpolečnost netnicky značně heterogenní populace (50% běloši, 47% Pardo, 7% černoši) nznačně nerovnoměrné rozložení populace (pobřeží×vnitrozemí) ndrtivá většina křesťanů, přes 70 % katolíci nslabá úroveň vzdělávacího systému a veřejných služeb ncelkově ne příliš výrazné třecí linie (extrémní promíšenost populace) nPolitika npoliticky nestabilní země, vlády vojenských junt (30. léta, 1964-1985), větší stabilita až v 90. letech Brazílie – vnější podmínky rozvoje nZahraničně-politická orientace ntrvalé úsilí o samostatnou aktivní zahraniční politiku, snaha o dosažení velmocenského statutu (G4) npodpora mírového soužití v LA (přerušení vývoje jaderných zbraní) njedna z vůdčích zemí Jihu (G24, G77) nnejprve agresivní industriální politika, od druhé pol. 90. let politika volného trhu (G-20, kolo jednání z Doha, zemědělství) nMezinárodní organizace naktivní člen mezinárodního společenství, člen všech hlavních celosvětových organizací (OSN, WTO, IMF, WB) nčlen OAS, MERCOSUR n Brazílie nHospodářský rozvoj nvynálezce teorie závislosti, obhajoba strategie nahrazování dovozu nod druhé poloviny 30. let v návaznosti na velkou krizi strategie nahrazování dovozu, zesílení po roce 1945 n1945-73 – strategie nahrazování dovozu, spotřební zboží, růst n1975-93 – strategie nahrazování dovozu, kapitálové statky, zadlužování, inflace, stagnace nod 1994 (plán Real) přijetí tržních reforem, liberalizace zahraničního obchodu, 1999 finanční krize, od 2000 růst nZahraniční pomoc nasi 300 mil. USD, hlavně bilaterální, klesá Brazílie - výsledky nHDP na obyvatele – 10 326 (PPP, IMF, 2008) nHDI – 70. místo na světě (OSN, 2007) nVysoká příjmová nerovnost Gini koeficient 57 (OSN, 2004) nIndex konkurenceschopnosti – 72. místo nDluh k HDP 45,1% nBrazílie je státem s vyššími průměrnými příjmy, který se postupně přiklání k neoliberální cestě rozvoje. nHlavními problémy jsou bezpečnost a enviromentální hrozby (odlesňování). Srovnání nV průběhu rozvoje se oba státy potýkaly s podobnými problémy (finanční krize) nHlavním rozdílem v případě vnitřních podmínek rozvoje byly politická stabilita, bezpečnost a vláda práva. nHlavním rozdílem v případě vnějších podmínek byla míra prosazování volného obchodu a investic. nChile se dalo na neoliberální cestu rozvoje o dekádu dříve, z dosavadních dat se vyplývá, že tím získalo před Brazílií náskok. Srovnání HDP dle PPP (tis. USD)