Teorie rozvoje I. Vladan Hodulák Osnova n Vymezení n Ekonomické teorie růstu a rozvoje n Sociologické teorie rozvoje n Příště alternativní teorie n Marxistické a neomarxistické n Postmodernismus n Feministické teorie rozvoje Teoretické vymezení rozvoje n Teoretický úvod – proč teorie? n Teoretické vymezení rozvoje n Úhel pohledu – ten kdo řídí rozvoj × ten kdo se mu podřizuje, technokrat×výzkumník n Proč vůbec rozvoj, je nezbytný? (analogie s přírodou) n Kritika – každá nová koncepce je jen jinak podaná předchozí koncepce n Potřeba kritické reflexe a vymezení problematiky na vyšší úrovni abstrakce Teoretické vymezení rozvoje n Souhrn historického vývoje pojmu rozvoj n Rozvoj má směr a cíl n Rozvoj je nepřetržitý n Rozvoj je kumulativní n Rozvoj je nezvratný n Takto chápaný rozvoj má pozitivní význam Ekonomické teorie rozvoje n Rozvoj – zlepšování materiálních životních podmínek n Ekonomie n věda co pro koho a jak vyrábět n předpokládá vzácnost zdrojů n nejvíce „věda“ ze sociálních věd – největší vliv (objektivní pravdy) n Pracuje s několika axiomy, které jsou však výsledkem filozofického a historického vývoje Ekonomické teorie rozvoje n Předklasické začátky n Hospodářský systém jako důsledek boží vůle, spravedlivá cena, ekvivalence ve směně, práce jako boží trest n Vliv protestantismu – lidé si tvoří vlastní osud, práce jako tvorba hodnot n Merkantilismus – snaha o zvýšení státního bohatství, ztotožněno s drahými kovy (potřeba kolonií), státní zásahy n Idea volného trhu – Hobbes (přirozený stav anarchie, sobecký zájem), Locke (vlastnická práva, kapitál), Hume (vědecká metoda, lidské potřeby) Ekonomické teorie rozvoje n Klasická ekonomie n Fyzikoraté – reprodukční schéma, idea přirozeného řádu n Adam Smith (zakladatel ekonomie, 1776) n Ekonomické chování odvozené od etického n Přirozená tendence ke směňování n Sebeláska jako motiv ekonomického chování n Trh jako prostředek regulace lidského chování, efektivní i spravedlivý (teorie hodnoty) n Rozdíly mezi zeměmi – dělba práce, omezena jen šíří trhu (technologiemi) – obhajoba volného trhu n Ekonomický rozvoj na základě akumulace kapitálu (původ kapitálu) a dělby práce Ekonomické teorie rozvoje n Klasická ekonomie n Malthus – populační zákon (populace geometricky× potraviny aritmeticky), nemožnost stálého rozvoje n Bentham – vnesení pojmu užitek (=rozkoš-bolest) n Ricardo – komparativní výhoda, klesající výnosy n List – volný trh ano, ale se stejnými podmínkami pro státy – obhajoba časově omezeného protekcionismu Ekonomické teorie rozvoje n Neoklasická ekonomie (1871) n změna cíle – ne jak se tvoří bohatství, ale jak nejefektivněji alokovat zdroje n vznik mikroekonomie – snaha vše vysvětlit z pozice jednotlivce, tvorba univerzálních zákonů n matematizace, nástup mezních veličin – mezní užitek, posléze mezní produkt, ekonomická rovnováha n na základě analýzy mezních veličin obměna zákona klesajících výnosů – neustálý rozvoj je možný n kapitalismus nejlepší ze všech možných ekonomických systémů. Ekonomické teorie rozvoje n Alternativní přístupy n Německá historická škola – kritika univerzálních zákonů, jednota sociálního a ekonomického života, pluralita lidských cílů n Schumpeter n snaha o širší záběr, především zohlednění vývoje přírodních věd n tržní nerovnováha jako důsledek vnějšího šoku – převis nabídky n Vnější šoky vznikají především díky podnikatelům, kteří vnášejí produkční inovace – jejich chování se ale nedá předvídat, a je financováno ne z úspor, ale z úvěru, proto cykly n Cyklický vývoj – nerovnovážný, dosti nahodilý, snaha popsat časově, krátkodobé (40 měsíců), střednědobé (9-10 let), Kondratěvovy dlouhodobé (50-55 let) Ekonomické teorie rozvoje n Keynesiánství (po velké krizi) n neoklasika – ekonomické krize nemožné – zvýšení produkce – zvýšení příjmů, které jsou následně utraceny za produkci n pojem očekávání – příjmy nejsou automaticky utraceny (spotřeba, investice) může nastat nerovnováha, rovnováha se nemusí obnovit při plné zaměstnanosti n Důsledek - vláda může pomoci řídit rozvoj (fiskální a monetární politika) n Vznik modelů rozvoje (Harrod-Domarův, Solowův) Ekonomické teorie rozvoje n Rozvojová ekonomie (po WWII) n aplikace ekonomie na specifické podmínky zemí třetího světa n stát může pomoci k rozvoji (Keynes) ale zřetel na strukturální charakteristiky – např. odlišné vysvětlení mezinárodního obchodu (směnné relace) a inflace n Singer-Prebischova teze, opodstatnění pro ISI n Myrdal – teze o kumulativní příčinnosti n postupně uznání základních principů neoklasiky a vznik hybridních postojů Ekonomické teorie rozvoje n Neoliberalismus (od 80. let) n Kritika státních zásahů – hlavní původce problémů třetího světa, morální problém (empirické argumenty) n Zdroje n Ekonomické problémy 70. let n Státní zásahy místo řešení problémy naopak vytváří n Liberalismus – navrhovaná opatření omezují svobodu n Nástup politického neokonzervatismu – individualismus a laissez-faire n Ekonomie se řídí univerzálními zákony, rozvojová ekonomie má být opuštěna, trh sice není dokonalý, ale je dokonalejší než alternativy, výhoda koordinace skrze trhy (Hayek) Ekonomické teorie rozvoje n Washingtonský konsenzus n Soubor doporučení na základě úspěchu NIC a v reakci na problémy LA, následně používaných v celém světě n Praxe vedla k rozporuplným výsledkům n Tzv. post-washingtonský konseznus (Rodrik) n Nová institucionální ekonomie, behaviorální ekonomie Ekonomické teorie rozvoje n Kritika n Ekonomie vytváří vlastní abstraktní svět odtržený od reality a přitom její nástroje ji činí imunní vůči kritice – mají obrovskou moc bez demokratické kontroly a zodpovědnosti n Současná ekonomie jako politická ideologie sloužící zájmům bohatých zemí n Ostatní teorie rozvoje často vznikají právě jako kritika těch ekonomických n „Kdo věří v neomezený ekonomický růst v omezeném světě je buď blázen nebo ekonom“ (Kenneth Boulding), koncept udržitelného rozvoje Sociologické teorie rozvoje n Teorie, které mají základ v sociologii n V tomto pojetí je rozvoj daleko více než pouze ekonomický růst n Rozvoj – soubor několika kritérií (struktura vztahů) n Stejně jako neoliberalismus jsou tyto teorie orientovány převážně na rozvoj jakožto napodobování západních vzorů Sociologické teorie rozvoje n Naturalismus n Vznik sociologie – Comte – pozitivní věda, přírodní vědy jako vzor n Spencer – připodobnění společnosti k organismu, evoluce, přírodní podmínky n Značný vliv ve druhé pol. 19. stol n geopolitické myšlení – zvláště německá geopolitika (Ratzel) n USA – legitimizace laissez-faire, soukromého vlastnictví a nerovnosti Sociologické teorie rozvoje n Racionalismus n Druhá polovina 19. stol. – prosazení názoru, že lidé se od zvířat zásadně liší uvědomělým chováním n Weber – historické odvození vzniku racionalismu n racionalismus jako postupná cesta „vystřízlivění“ lidí od přírodních kultů přes náboženství po moderní společnost n zásadní role kalvinismu – protestantská etika – akumulace kapitálu umožňující rozvoj n věda, technologie a sledování zisku utvořilo na západě jedinečnou cestu rozvoje Sociologické teorie rozvoje n Strukturální funkcionalismus n Spojení naturalismu a racionalismu n Nástup systémové teorie – společnost jako systém (ekonomický systém podsystémem společenského), systém plní řadu funkcí, které dovolují společnosti přežít n Parsons n rozvoj jako adaptační změna směrem ke složitějším společenským vztahům n vnitřní (původ uvnitř systému), vnější (původ vně systému) původ změny n adaptací společenský systém lépe naplňuje své funkce n změna má původ v jednom ohnisku v rámci společnosti, které, pokud ukáže lepší schopnost naplnit funkce systému, se rozšíří dál – pro společnost je charakteristický evoluční vývoj Sociologické teorie rozvoje n Teorie modernizace n Sociologická teorie modernizace n Rozdělení společností na základě jejich charakteristik n Základní rozdíl – moderní společnosti jsou lépe schopné vypořádat se širším rozsahem problémů vytvářených okolním prostředím, hlavní znak – větší strukturalizace, specializace n Jaké jsou podmínky a mechanismy sociální tranzice od tradičního k modernímu? n Ekonomická teorie modernizace n Důraz na široké kulturní a sociální rozdíly mezi moderními a tradičními společnostmi – kulturní změna jako předpoklad rozvoje n Tradiční × moderní společnosti na základě ekonomických rolí, dělba práce (dříve utužování vztahů × orientace na výkon) n Vysvětlení rozvoje – teorie sociální deviace (podnikatel, město) n Psychokulturní teorie modernizace n Vztah změny lidské osobnosti a technologického rozvoje n Tradiční lidé – autoritářští, nekreativní, narušení tradičního řádu – potřeba přizpůsobit se – vznik nové identity n Ekonomický rozvoj má původ v moderní osobnosti s vnitřní potřebou prosadit se, která může být naplněna skrze inovační chování Sociologické teorie rozvoje n Teorie modernizace n Geografie modernizace – jak se modernizace šíří v prostoru n jádro – periferie, teorie difuze (skrze komunikaci) n Třetí svět – izolované, uzavřené země se subsistenční ekonomikou a mnoha neduhy (nemoci podvýživa) n Snaha o měření geografické difuze (dopravní síť, komunikační prostředky, vzdělání atd.) n Stupně modernizace n Německá historická škola (divošství, pastýřství, agrární, agrárně-průmyslové, ag-prům a obchodní) n Marx (přirozený stav, otrokářství, feudalismus, kapitalismus, komunismus) n Rostow (tradiční společnosti, rozvinutí příznivých podmínek pro rozvoj, zahájení rozvoje, cesta k dospělosti, masově konzumní společnost) n Důsledky – jediná možná cesta rozvoje, rozvinuté země pouze ukazují budoucnost nerozvinutým, rozvinuté země mohou a mají pomoci nerozvinutým, protože mají know-how Sociologické teorie rozvoje n Kritika n Představené teorie jsou vlastně kulturní postoje, kterými západní svět popisuje sám sebe ve vztahu k okolnímu světu – ale zároveň tvrdí že jediná cesta rozvoje je v napodobování západních vzorů, dochází tak ke ztotožnění západních hodnot a rozvoje