Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích statistická analýza dat (psy 117) Kristýna Marsová 361746, psychologie-sociální politika a sociální práce Garant předmětu: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 29. 4. 2010 Fakulta sociálních studií MU, 2009/2010 Úvod Ve své práci budu srovnávat článek z internetového portálu iDnes „Emočně inteligentní ženy mají lepší sex, orgasmus je samozřejmostí“ autorky Marcely Svobodové s obsahem původní studie Burriové a kolektivu, ze které článek vychází. Pokusím se zjistit, jestli článek používá výsledky studie správně – tj. jestli je nezkresluje, nepřeceňuje, nezobecňuje, nepřekrucuje nebo neopomíjí možné nedostatky výzkumu, které by mohly data ovlivnit. Srovnání originálního výzkumu s článkem Výzkum byl proveden mezi 2035 respondentkami – dvojčaty ve věku 18 až 83 let (průměr 53 let), které byly vedeny v britském registru dvojčat, přičemž fakt, že ženy jsou dvojčata, ve výzkumu nehrál žádnou roli a zřejmě proto se autorka článku o tomto vůbec nezmiňuje. Respondentky odpovídaly na dotazník, týkající se jejich demografických charakteristik, zdraví, životního stylu, sexuálního chování a také emoční inteligence. Byly tu mj. položeny otázky o frekvenci výskytu orgasmu při souloži a pak také při masturbaci. Ženy odpovídaly prostřednictvím sedmibodové Likertovy škály od odpovědi „nikdy“ až po „vždy“. Tato škála byla použita i v testu emoční inteligence, kde respondentky pomocí jí vyjadřovaly míru souhlasu s uvedenými tvrzeními. Při statistické analýze výzkumníci použili Spearmanův pořadový korelační koeficient, pro zjištění souvislosti mezi výší EQ a frekvencí výskytu orgasmů jak při souloži, tak při masturbaci. Studie byla zaměřena na hledání různých faktorů, které by mohly ovlivnit frekvenci orgasmů u žen. Z výsledků vyplývá, že průměrný věk respondentek skrz všech sedm kategorií frekvence orgasmů je téměř stejný - tedy schopnost dosahovat orgasmu není ovlivněna věkem. Dalšími faktory nemající na frekvenci orgasmů vliv jsou podle výsledků krom věku i body mass index, rodinný stav, menopausální stav, těhotenství, hysterie a dokonce také sexuální zneužití v dětství. Podstoupení císařského řezu a fyzického týrání v dětství je ale podle studie signifikantně spojeno s nízkou frekvencí orgasmů. Všechny tyto faktory autorka článku opomíjí a věnuje se pouze souvislosti mezi EQ a frekvencí orgasmů, což se jí může dávat za zlé, protože v článku pracuje pouze s částí výsledků výzkumu, ale na druhou stranu to na její závěry nemá vliv a nijak je to nezkresluje. A autoři studie výsledek korelace mezi EQ a frekvencí orgasmů také považují za nejdůležitější a proto také podle ní svou studii nazvali. Korelace totiž vyšla kladně, jak očekávali, a tak ve výsledcích studie tvrdí, že s vyšším dosaženým skórem v testu emoční inteligence frekvence orgasmů stoupá. Korelace sice vychází kladně, ale je poměrně nízká. Pro souvislost mezi EQ a frekvencí orgasmů při masturbaci vychází korelace 0,23 a pro EQ a frekvenci orgasmů při souloži dokonce jen 0,13. Relativní nízkost korelace výzkumníci již nekomentují a autorka článku na to také nepoukazuje. Nedostatkem výzkumu je fakt, že odpovědi na četnost orgasmů závisí na paměti respondentek, a jelikož ve výzkumu byly zahrnuty i ženy, které byly již nějakou dobu sexuálně neaktivní, mohou být výsledky mírně zkresleny. Na zobecnitelnost výsledků může mít také vliv nenáhodný vzorek – respondentky již byly po delší dobu součástí výzkumů týkajících se dvojčat a nejednalo se o náhodný výběr z populace. O těchto nedostatcích se autorka také nezmiňuje, ale na druhou stranu jsou tyto nedostatky poměrně zanedbatelné, a to i díky velkému kladu výzkumu – velkému vzorku. Článek Marcely Svobodové provokuje nejvíce svým názvem „Emočně inteligentní ženy mají lepší sex, orgasmus je samozřejmostí.“ Toto tvrzení navíc není v souladu s výsledky studie – ta nepojednává o lepším sexu, ale jen o četnosti orgasmů, a to není totéž. Nedokonalosti v terminologii se projevují i záměnami pojmu „vyšší emoční inteligence“ za „vyšší citlivost“, což nejen že není totéž, ale pojem citlivost tu ani není rozveden, takže jej čtenáři mohou interpretovat různě. Když se vrátíme k názvu článku, v kategorii schopnosti „dosáhnutí orgasmu vždy“ sice byl průměr EQ vyšší než v ostatních kategoriích, ale tento rozdíl nebyl nijak výrazný a nelze ani říci, že by pro vyšší EQ byl orgasmus samozřejmostí, protože ženy s nejvyššími hodnotami EQ se pohybovaly ve všech kategoriích. [Ph1] V článku se pak ale tento kontroverzní název nerozvádí a proto se tento přečin dá omluvit snahou o zaujetí čtenáře na první pohled, což se jistě podařilo také díky tématu pro lidi a zvláště pro ženy velmi přitažlivým. Článek je velmi krátký, ze studie zmiňuje pouze část informací, které jsou shrnuty jen do několika málo vět, a také se nesnaží poukazovat na možné nedostatky výzkumu. Na druhou stranu jsou zde uvedeny nejdůležitější závěry studie a autorka také výsledky výzkumu v článku nijak nepřekrucuje, jen se nezmiňuje o všech výsledcích studie, což ale nemá vliv na váhu informací, které v článku uvedeny jsou. Proto tvrdím, že autorka interpretovala výzkumnou zprávu poměrně úspěšně. Literatura Burri, A. V., Cherkas, L. M., Spector, T. D. (2009). Emotional Inteligence and Its Association with Orgasmic Frequency in Women. Staženo 29. 4. 2010 z http://www.scribd.com/doc/15308943/Emotional-Intelligence-and-Its-Association-with-Orgasmic-Frequen cy-in-Women Svobodová, M. (2009). Emočně inteligentní ženy mají lepší sex, orgasmus je samozřejmostí. iDnes. Staženo 29. 4. 2010 z http://zdravi.idnes.cz/emocne-inteligentni-zeny-maji-lepsi-sex-orgasmus-je-samozrejmosti-1f1-/vase- telo.asp?c=A090626_100236_vase-telo_pet 10b ________________________________ [Ph1]Autori uvádzajú nesignifikntné výsledky pri porovnoní jednotlivých skupín početnosti prežitia orgazmu v rámci premennej EQ (p>0,1), teda výrok o samozrejmosti prežitia orgazmu u ženách s vysokým EQ je naozj nepravdivý. Toto je príklad štat. Indukcie, ktorý by bolo dobré v eseji uviesť.