Prezentace statistiky v médiích PSY117 – Statistická analýza dat Vojtěch Pišl 363753, Mediální studia a žurnalistika - Psychologie Vyučující: Mgr.Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 10.4.2010 Studie The Relationship between Excessive Internet Use and Depression: A Questionnaire-Based Study of 1,319 Young People and Adults [B1] od Morrison a Gore konstatuje korelaci +0,493 mezi sklony k závislosti na internetu[B2] ; dále se okrajově zabývá vztahem věku, pohlaví, času stráveného na internetu a činnostmi vykonávanými online a depresivity. Perex považuji za bezproblémový: surfaři „být lapeni“ coby lidé imanentně mohou, spojitost – byť část populace pravděpodobně mylně předpokládá kauzální, což ale považuji za chybu konzumenta, nikoli autora – podle studie existuje.[B3] Věta „Čím víc času trávíte on-line, tím méně jste šťastní“ (Svobodová, 2010) je na první pohled zjednodušením. To ovšem podle mého názoru není samo o sobě důvod k negativnímu hodnocení. Zjednodušování skutečnosti je základem jakéhokoli zprostředkovávání informací o skutečnosti už z definice (neboť popis skutečnosti nutně znamená redukci informací). Mediální přenos je nutně dalším zjednodušením, neboť v opačném případě by noviny coby zprostředkovatel ztrácely smysl. V tomto případě ovšem nelze diskutovat kvalitu a přínos zjednodušení, neboť podává jinou informaci než původní studie. V té se Morrison a Gore (2010) zabývali vztahem depresivity a závislosti na internetu (internet addiction) definované jako neschopnost ovládat užívání internetu, vedoucí k pociťovanému distresu a zhoršení každodenních schopností („an individual’s inability to control their Internet use, which in turn leads to feelings of distress and functional impairment of daily activities“). Z korelace těchto proměnných ovšem nelze odvozovat rovnici zmíněnou Svobodovou (2010). Fakt, že čas strávený online je u na internetu závislých vyšší než u kontrolní skupiny označují už autoři výzkumu (M&C, 2010) za samozřejmý. Jedná se ovšem o prostý rozdíl mezi dvěma skupinami, z něhož nelze jednoznačně vyvodit závislost, a už vůbec ne lineární. [B4] Ač Svobodovou (2010) uvedená rovnice teoreticky platit může, autorka ji předkládá coby výsledek zmíněné studie, což pravdě neodpovídá – ač je kladná korelace (+0,4) [B5] v původní studii okrajově zmíněna, Morrison a Gore ji nepředkládají coby výsledek a nezabývají se případným zkreslením závislými jedinci. To samé platí i o „zjištěné vysoké shodě mezi množstvím času stráveného na internetu a úrovní deprese“ (Svobodová, 2010): tento vztah autoři studie nezkoumali[B6] . Následujícím omylem je průměrný věk na zkoumaných osob se závislostí na internetu: Svobodová (2010) uvádí průměrný věk celého vzorku (21 let), avšak skutečný průměr skupiny závislých byl 18 let. V téže větě Svobodová uvádí tři nejčastější online činnosti jedinců na internetu závislých, přičemž z mediálního hlediska nezajímavé chatování nahrazuje stereotypům bližšími erotickými stránkami. V následujícím odstavci pak Svobodová neuvádí, že procento závislých hráčů pochází ze Spojeného království, přičemž v tuzemsku se může výrazně lišit. Stejně tak u procenta závislých na internetu by v ideálním případě mělo být UK explicitně uvedeno, přestože je lze vzhledem k původu studie v Leeds předpokládat. Svobodová konkrétní výsledky výzkumu zkreslila. Za zásadní ovšem považuji uvedení nemožnosti vyvozovat z výzkumu kauzální závislosti – domnívám se, že se jedná o nejčastější a nejvýraznější chybu, jíž se lidé při interpretaci dopouští. Článek bych proto hodnotil spíš kladně: s rozumnou mírou skepse, kterou si vůči zpravodajství na Idnes.cz zachovává pravděpodobně každý gramotný člověk, lze článek považovat za informačně přínosný. POUŽITÁ LITERATURA Morrison, C. & Gore, G. The Relationship between Excessive Internet Use and Depression: A Questionnaire-Based Study of 1,319 Young People and Adults. In Psychopathology 2010;43:121–126 Svobodová, M. Trávíte-li hodiny u počítače, hrozí vám vážné deprese. Online, staženo 8.4.2010 z: http://zdravi.idnes.cz/travite-li-hodiny-u-pocitace-hrozi-vam-vazne-deprese-f9o-/psychologie.asp?c= A100312_093318_psychologie_pet ________________________________ [B1]To už nepatrí do názvu štúdie, ani to nie je pre nás príliš dôležité. [B2]Ak nenapíšeme akú koreláciu a medzi čím konkrétne (...depresivitou), je nám takýto rýchly úvod dosť na nič. [B3]Nie je jasné, aká spojitosť má existovať, nie je jasné prečo ju značná časť populácie považuje za kauzálnu, nie je jasné prečo by to mal byť problém. Komplikovaná, zbytočná, dlhá veta ;) [B4]Svobodová odvodzuje závislosť z rozdielu v strávenom čase on-line medzi skupinami závislých a nezávislých? Nie, odvodzuje závislosť medzi časom online a depresivitou, čo je nesprávne, ako aj uvádzaťe ďalej. [B5]Akých dvoch premenných je toto korelácia? Treba uviesť pre zrozumitelnosť. [B6]Toto je pravda. Autori porovnávali depresivitu skupín závislých resp. nezavislých na internete. Neskúmali lineárny vzťah medzi časom stráveným online a depresivitou - tak ako to uvádza medializovaný článok.