Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích - oprava Statistická analýza dat, PSY117 Hana Brablecová 348150, Psychologie - Sociologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Mgr. Jan Širůček Datum odevzdání: 7.6.2010 Fakulta sociálních studií MU, 2009/2010 Pro svou seminární práci jsem si vybrala článek „Konzumace slazených perlivých nápojů prý vede k rakovině slinivky“ uveřejněný na internetovém zpravodajském serveru Novinky.cz. V tomto článku se píše o studii, která zkoumala souvislost mezi konzumací ochucených perlivých nápojů a rizikem onemocnění rakovinou slinivky. Závěr studie článek zprostředkovává těmito slovy: „lidé, kteří pijí týdně dvě a více sklenic tohoto nápoje jsou ohroženi rakovinou slinivky dvakrát více než ti, kteří podobné nápoje nekonzumují vůbec.“ Už zde se můžeme pozastavit nad tím, co přesně znamená 2 a více sklenic týdně, zda je pro celý tento interval pravděpodobnost stejná (logicky určitě není, ač to článek tvrdí[SJ1] ). Studie samotná se zabývá nejen výzkumem slazených perlivých nápojů (dále jen limonád), ale také přírodních ovocných džusů majících vysokou glykemickou hladinu vzhledem k jiným nápojům i potravinám, a jejich vlivem na vznik rakoviny slinivky. Vědci předpokládali, že díky vysokému množství cukru v limonádách se zvyšuje hladina insulinu v těle, což podle nich přispívá k růstu rakovinotvorných buněk. Nahlédneme-li do studie, zjistíme, že v případě limonád jde o navýšení 1,87× [SJ2] při 95% intervalu spolehlivosti od 1,1 do 3,15 sklenic za týden[SJ3] . Tyto informace sice přispívají k výpovědní hodnotě článku, přesto nám stále neříkají nic přesného[SJ4] . Dále zjistíme, že nebyl nalezen žádný statisticky významný vztah mezi mírou konzumace džusu a rizikem rakoviny slinivky, z čehož získáváme stejný dojem. Ukázalo se, že v průběhu výzkumu bylo zaznamenáno 140 případů rakoviny slinivky z celkového počtu 60524 osob, což je pouhých 0,23%. Studie sice prokázala riziko[SJ5] – i když velmi malé – ale nevysvětlila, zda zde opravdu existuje příčinný vztah, či ne[SJ6] . Mimo to se můžeme zamyslet nad tím, jaké limonády a džusy osoby ve vzorku vlastně konzumovaly, případně jestli 2 sklenice nárazově jednou za týden, nebo postupně po malých dávkách během celého týdne. I to může hrát důležitou roli, výzkum bohužel mlčí. Tímto se chci dostat k pochybnému způsobu, jakým byly informace o vzorku získány. Článek tvrdí, že „studie se opírá o čtrnáct let sledování více než 60 tisíc osob obou pohlaví, u nichž byly po celou dobu monitorovány stravovací návyky a rozvoj onemocnění“. Výzkumu se opravdu (věříme-li studii) zúčastnilo 60524 osob ze Singapuru v Číně a probíhal po dobu 14 let. Jakého byly pohlaví – ač studie neuvádí – prozatím pomiňme (jde přece jen o abstrakt, i když i v něm by měla být aspoň relativní četnost jednoho pohlaví zmíněna). Abstrakt však uvádí, že informace o konzumaci limonád, džusů a jiných potravin a o životním stylu byly získány při osobních pohovorech (ač se to na 60524 osob zdá neskutečné, nicméně takový osobní pohovor mohl klidně probíhat v aule pro 200 osob za přítomnosti jedné osoby, známe Čínu[SJ7] ) při náboru zkoumaných osob. Informace o výskytu rakoviny slinivky pak byly získány z registru rakoviny a registru narození a úmrtí. Je tu cítit jistá kontradikce mezi slovy „po celou dobu“ a „při náboru“ a s tím i související spolehlivost studie. Je až s podivem, že neprobíhaly pravidelnější kontroly v průběhu výzkumu, například co rok či půl rok, neboť teoreticky by mohla mít konzumace limonád vliv i v menším časovém rozmezí než právě 14 let. Nemáme se takto možnost dozvědět, zda byl vznik rakoviny ovlivněn pouze limonádami, nebo do něho zasahovaly další faktory, které jsou u tohoto typu onemocnění zásadní – kouření, nadměrný přísun alkoholu, nezdravé potraviny, genetické dispozice, věk a mužské pohlaví.[SJ8] Jak už jsem psala výše, v abstraktu není uvedeno zastoupení mužů a žen, kterým mohl být výzkum významně ovlivněn; pokud by byla relativní četnost mužů nižší než žen, pravděpodobnost onemocnění rakovinou slinivky by klesla a naopak. Údaje popsané v článku se mi nezdají dostačující, autoři zřejmě čerpali pouze z abstraktu a nezjistili si další informace. Kdyby to udělali, získali bychom na problém komplexnější pohled a hned po přečtění bychom nemuseli vyhazovat všechny coca-coly. Ovšem i toto je jeden ze způsobů, kterým statistika v médiích komunikuje. Použitá literatura: Anderson, K., Gross, M., Koh, W., Mueller, N.T., Odegaard, A., Pereira, M.A., Yuan, J. (2010). Soft drink and juice consumption and risk of pancreatic cancer: The Singapore Chinese health study. Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention, 19, 447. Staženo 7. června 2010 z http://cebp.aacrjournals.org/content/19/2/447.abstract Konzumace slazených perlivých nápojů prý vede k rakovině slinivky. (11. února 2010). Staženo 30. dubna 2010 z http://www.novinky.cz/zena/zdravi/191719-konzumace-slazenych-perlivych-napoju-pry-vede-k-rakovine-s linivky.html http://rakoviny.aspone.cz/rakovina-slinivky.aspx Staženo 7. června 2010 http://www.stefajir.cz/?q=rakovina-slinivky-brisni Staženo 7. června 2010 Zabýváte se více kritikou studie, než novinového článku. Již v abstraktu je původní sdělení velmi opatrné a upozorňování na neurčitost kauzality je nošením dříví do lesa. Ústřední statistiku dezinterpretujete a tomu, co přesně komunikuje, se nevěnujete. Ke kritice je porozumění kritizovanému nutné. 0b SJ ________________________________ [SJ1]Díval jsem se na něj a žádné takové tvrzení tam nevidím. [SJ2]Čeho je to přesně navýšení? [SJ3]Ten interval spolehlivosti se týk sklenic? To asi ne. [SJ4]To by ale mělo. Konfidenční interval je to nejpřesnější, co můžete po statistické stránce dostat. [SJ5]Nerozumím. Riziko rakoviny není třeba prokazovat, její prevalenci znali badatelé dopředu. Výsledkem studie je něco jiného, než riziko. [SJ6]Předpokládám, že ta studie to ví. [SJ7]No, často se takové informace získávají při preventivních lékařských prohlídkách. Netřeba takové nedůvěry. [SJ8]Pokud byste četla celou studii a nejen abstrakt, určitě byste se dočetla, které všechny proměnné byly v analýze statisticky kontrolovány.